Defenzivní fotbal počesku. Vzorem kdysi pro tento fotbal bylo Atlético Madrid. Trenér Atlétika Argentinec Diego Simeone propracoval defenzivu tak, že to vypadalo, že po hřišti běhá snad patnáct hráčů Atlétika, zuřivých dobrmanů. Pokud soupeř dostal přihrávku, ihned kolem něj běhala spousta nelítostných, pohotových rafanů. To se zalíbilo českým trenérům, takže od té doby po českých hřištích po celé ploše běhají divocí nelítostní čeští i cizokrajní rafani. Neustálý boj o míč a o ztracené míče je očividně důležitější než dávat góly.
Ovšem mezi pojetím Simeoneho a pojetím českých trenérů je závažný rozdíl. Atlético má dost peněz na to, aby si kupovalo některé z nejlepších světových útočníků. Hráli tam již borci jako Tygr Falcao, Diego Costa, Agüero, Griezmann.
Takže: divocí rafani z Madridu sice bojují zuřivě o míč, ale na rozdíl od našich rafanů si umějí nahrávat v té defenzivní tlačenici tak, jako by kolem nich byla spousta volného prostoru. A hvězdy v útoku po přesných přihrávkách od obranných rafanů dávají parádní góly.
Naučit rafany bojovat neustále o míč je snazší, než vychovávat skutečné útočníky. To, že někdo hraje vpředu a běhá tam v prostorech, v jakých tam běhají útočníci, ještě neznamená, že je to skutečný útočník.
Máte také někdy dojem, že čeští trenéři byli v mládí buď brankaři, nebo obránci, nebo defenzivní záložníci?
