Heslo na neděli

Ať žije naše kapitalistická republika s lidskou tváří! (Jistě se nemůžete dočkat, až pravda a láska ČT24 zvítězí.)

Výchova fotbalisty pro vyšší evropskou úroveň (3)

Stejně jako zemědělci chovají domácí dobytek extenzivně, nebo intenzivně, může se praktikovat extenzivní, či intenzivní "chov" fotbalistů. Nevěříte? Islanďané se věnují úspěšně intenzivnímu "odchovu" hráčů už po léta, zatímco u nás se už přes sto roků provádí extenzivní "odchov". Island má celkem asi 320 000 obyvatel, takže i kdyby chtěli, tak na extenzivní chov hráčů nemají podmínky. Nemají na to potřebný počet hráčů, hřišť jako u nás, takže museli vymyslet svou metodu, jak z minima hráčů vychovat několik reprezentantů pomocí originální metody intenzivního islandského odchovu fotbalistů. A zatím co my jsme do Ruska na mistrovství světa nejeli, Islanďané jeli a hráli fotbal, za který se nemusejí stydět. Kdybych měl volit, tak bych se raději šel podívat na islandskou reprezentaci než na naši.

Na internetu jsou články o tom, jak to dělají. Kdysi jsem napsal na svém blogu o tom, jak jsem na designerské škole používal heslo : Když to nejde nějakým způsobem, udělej to jinak.

Není třeba se pokoušet něco vyřešit vylepšováním starého řešení, může se to možná řešit jiným způsobem, úplně jiným pojetím. Mám dojem, že to heslo jsem převzal z rozhovoru s nějakým vynálezcem nebo zlepšovatelem v rozhlase nebo v televizi, nebo někde četl.

A jestliže se nedaří náš fotbal zlepšovat, tak se musí vyhledat a použít jiné metody. Metody úspěšné. Z toho, co vidím už léta v televizi, je dobře patrné, že hlavním nedostatkem našich fotbalistů je nedostatečná kvalita techniky. A protože se technické nedostatky přičítají nedostatku talentu hráčů, nehledá se řešení na plošné zvýšení technických kvalit. Myslím tím hledání účinného řešení, nikoliv různé trapné pokusy, které jsou pak považovány za potvrzení názoru, že nemáme talenty, že se zase "neurodilo", že musíme čekat, až se někdy snad objeví noví Poborští, Nedvědové, Bergrové , atd.

Protože vím, jak se dá zlepšit technika, vidím jen na rozdíl od českých expertů technické nedostatky, které nejsou zapřičiněny nedostatkem talentu, ale nedostatečným, neúčinným tréninkem techniky. Dřevěnost našich fotbalistů nepochází z naší stravy, z našeho vzduchu, z naší vody a z něčeho, co tkví v české povaze, která je jiná než povaha třeba Jihoevropanů. Našim fotbalistům prostě a jednoduše chybí správné metody technické přípravy a potřebné množství času věnované technické přípravě. Umožníte-li fotbalistovi získat vysokou technickou úroveň evropských kvalit, bude na hřišti myslit a jednat jinak. Díky nabyté technické výbavě bude vidět jinak hru, hřiště a řešení situací. Bude sebevědomější, bude realizovat akce, na které dříve ani nepomyslel, protože mu k tomu chyběla potřebná technika. Evropská špička není zase tak daleko, aby se k ní nedalo přiblížit, nebo se jí vyrovnat, nebo téměř vyrovnat. Každý hráč u nás se dá zlepšit po technické stránce.A dost rychle. A ti, kteří mají potřebné fyzické a psychické předpoklady, mohou vystoupat hodně vysoko. Stačí nacvičovat techniku potřebnou pro dnešní fotbal, nikoliv pro fotbal minulosti. A věnovat tomu potřebný čas, což se dnes nečiní. A aby se zkrátila doba "rekvalifikace", je nutné používat vhodné trenažéry.

        

Trenér Íránu Carlos Queiroz

Dívali jste se na utkání Íránu s Portugalskem? Trenérem Íránu  je známý trenér Carlos Queiroz, Portugalec. Bývalý trenér Portugalska, mimo jiné kdysi také asistent trenéra Fergusona v Manchester United. Víte, proč Íránci tak dobře hráli? Protože se reprezentanti scházeli jednou týdně na společných trénincích.  A jak bylo vidět - na prospěšných trénincích.

Pánbůh zaplať, že se na mistrovství světa nedostali naši reprezentanti. Včera je připomínali svým mizerným výkonem Rusové.

Mimochodem - Írán se skutečně tak píše, jak jsem to napsal. Dlouhé velké Í.   

Jakou cenu má neumění kopat druhou nohou?

Může to přijít hodně draze. Na mistrovství světa jsem viděl např. zahozenou šanci - výborný centr zprava před bránu na volného "jednonohého" kolegu. Je-li centr zprava a před nabíhajícího hráče, kopne míč do brány i malý žáček, umí-li i levou. Pokud nabíhá hvězda na MS, snaží se to zakončit pravou nohou, protože to už od dětství nevadilo ani jemu, ani všem jeho dobře placeným trenérům. A protože to pravačkou nestihne (promáchne a tím zbytečně a nezodpovědně zvlní jenom vzduch před bránou), balon pokračuje v cestě do autu. Stačilo mít vlevo místo pazdera plnokrevnou fotbalovou nohu. Navrhuji takovým borcům a všem jeho trenérům, kteří ho od dětství trénovali, udělit cenu "Dobře placený fotbalový pakůň" s právem nosit vyznamenání "Dřevěný mozek", nebo "Dřevěná noha". Za 15 let i více let fotbalové přípravy si to obě skupiny zaslouží. A předat by jim to měla nějaká funkcionářská "Dřevěná, dřevěně myslící ruka". Každého běžného fotbalového diváka napadne : Jak to, že neumějí levou? To už nenapadne českého fotbalového reportéra, klubového bosse, ligového trenéra a sportovní ředitele fotbalových klubů. Nejde tu snad o nějakou neznámou infekci, která znemožňuje všem těmto dobře placeným, nebo bohatým lidem správně vidět a prakticky myslet? Američané byli už dávno na Měsíci. A ve fotbale se nepodařilo v mnoha zemích už asi sto roků vyřešit kopání do balonu druhou nohou. Mamma mia!

Druhý případ se týká souboje pravonohého německého obránce se švédským, s míčem u nohy sprintujícím útočníkem. Švéd vedl míč pravou nohou. Běželi vedle sebe rameno na rameni. Švéd běžel vpravo. Němec, šelma germánská, vlevo. A nastala situace v našem a světovém fotbalu již mnohokrát viděná. Němec udělá tu sto let již známou hloupost. Pokusí se Švédovi vypíchnout míč v plném trysku pravou nohou. Možná by se mu to povedlo levou, kdyby ji měl šikovnou. Ovšem pravou to končí obvykle faulem, protože pravá zoufale poslaná k vypíchnutí před levou sprintujícího soupeře téměř vždy podrazí soupeře a nedosáhne na míč vedený pravou nohou. Ve vápně to končí obvykle penaltou. V tomto případě to penaltou za faul neskončilo, i když to penalta byla. Proč se nekopala, to ví jenom pánbůh a rozhodčí.

Takže čte-li to nějaký fotbalista, je to zajímavý podnět na získání penaltového kopu férovým způsobem. Je-li obránce pravonohý, dostat ho při běžeckém souboji nalevo od sebe (rameno na rameni) a umožnit mu zoufalý pokus o ukopnutí míče pravou nohou. Do vápna se musí vlítnout maximální rychlostí, aby se vylekaný obránce pokusil vypíchnout pravačkou míč. Nemusíte kontrolovat přesně míč, tady nejde o zakončení střelou v pravý okamžik. Tady jde o vyvolání zoufalého obranného zákroku. Pochopitelně se nesmí přehánět účinek tvrdosti zákroku a neletět čtyři metry daleko a přitom metr a půl nad zemí s rukama nad hlavou. A nevřeštět přitom s bolestivou grimasou těžce zraněného. Vhodnější je co nejdříve po pádu vyskočit a hnát se za míčem, i když už to nebude k ničemu. Takového poctivce ocení každý nezkorumpovaný rozhodčí a s chutí odpíská penaltu.     

Překvapivá zpráva pro nás kosmonoské sklerotiky

Tomu na věži u Lorety se neříká starodávný kruhový teploměr, ale věžní hodiny.

Výchova fotbalisty pro vyšší evropskou úroveň (2)

(Pokračování ze 14. 6. 2018.)

2. skupina problémů se týká definování toho, co je vlastně evropský fotbal vyšší úrovně. Popis evropského fotbalu vyšší a třeba i vysoké evropské úrovně musí odpovídat rozsáhlosti problematiky. Z popisu vyplývají nároky na hráče a trenéry. Např. u hráčů se musí pracovat výhradně s pojetím, že každý hráč musí být připravován jako fotbalový univerzál. O univerzálech se mluví už desítky let. Univerzálové, budou-li u nás připravováni již teď, předběhnou Evropu. Takže bude zapotřebí definice soudobého i budoucího univerzála. Pokud se má náš fotbal změnit, musí se nastavit vysoká laťka a podle toho volit fyzické požadavky, stanovit kontrolní pojetí pro dosažení vysoké úrovně. Jenom hráč vysoké fyzické připravenosti, s požadovanou akcelerací pro soudobý fotbal, s taktickou disciplinovaností a ve srovnání s dneškem o hodně vyšší technickou výbavou pro práci na kterémkoliv postu může hrát bez problémů v různých mužstvech s různými trenéry na různých postech.

Jeden prastarý poznatek : Chci-li na hřišti dominovat, musím být o třídu lepší než spoluhráči a hráči soupeře. Je to samozřejmě pravda, ale jak vidno, většina hráčů v naší lize, a to i v dnešní době záznamové techniky, neodstraňuje své nedostatky. Po léta je vidím hrát téměř stejně. Stejně jako jejich trenéři si s tím nelámou hlavu.

Do vyšší technické úrovně evropského fotbalu patří běžné fotbalové prvky, jako jsou přihrávky, hlavičky, střelba se zpracovaným míčem, střelba bez přípravy, tlumení míče, starty s míčem z místa,
vedení míče, sprinty s míčem, akcelerace s míčem nebo bez míče, různé formy driblinku, trestné kopy, rohové kopy, penaltové kopy, vypichování míče, odebírání míče, zpracovávání obtížných míčů, předstírání střelby, předstírání přihrávky, kopání oběma nohama, souboje v různých situacích, řešení situací po vyhraných soubojích, práce s míčem v pohybu v různých situacích a v různých rychlostech, atd. tedy to, co je běžně k vidění na našich stadionech. Rozdíl je jenom v daleko vyšší úrovni osvojení těchto prvků. Tedy v přesnější práci s míčem, ve větší rychlosti práce a běhu s míčem a ve zvládnutí všech potřebných prvků v daleko větší kvalitě. Dnešní fotbal není o sólových vystoupeních jednoho fotbalového kouzelníka, dnešní špičkový fotbal je náročná kolektivní hra, kolektivně hrajících, individuálně technicky a takticky vyspělých bojovníků. Fotbal se v Evropě vyvíjí, je např. jiný než se hrál v r. 2004 v roce mistrovství Evropy, kde naše reprezentace odehrála nádherné utkání s Holandskem. Také špičkový světový hokej je jiný, než v 90. létech, kdy v Kanadě exceloval J.Jágr.           

Velkou úctu mimořádnému člověku Ing. Handlíkovi

Dnes na Novinkách.cz. Sedmdesátiletý Ing. Vladimír Handlík z boleslavského Leteckého muzea Metoděje Vlacha dokázal přeletět z Boleslavi do Francie a zpět na replice francouzského letounu z 1. světové války Caudronu G.3. Stavba repliky trvala 8 let.

Ing. Handlík byl dříve jednatelem firmy Škoda Energo a také špičkovým leteckým modelářem světové úrovně. Pokud se nemýlím, tak dnes stojí v čele boleslavského leteckého muzea. Ing. Handlík byl v minulosti mistrem světa a také mistrem Evropy v kategorii létajících radiem řízených maket letadel. Maketa letadla je velmi přesným modelem skutečného letadla postaveným ve velikosti menší než je velikost skutečného letadla. Stavba maket letadel a lodí trvá třeba rok, dva roky i více! A teď si představte, že stavitelé létajících maket s těmito úžasnými ukázkami lidské dovednosti jdou do vzduchu a nejednou. Viděl jsem to na letišti v Boleslavi několikrát. Preciznost, pečlivost potřebné pro zhotovení maket vyrážejí dech.

Ing. Handlík se stal mistrem světa a Evropy právě s radiem řízenou maketou Caudronu G.3! Viděl jsem ji kdysi na letišti a tato maketa neměla dnes běžná křidélka na koncích křídel, ale podle skutečného Caudronu měla dnes asi už dávno nikde nepoužívané nakrucování konců odtokových hran! Už si nepamatuji, jak se to dělalo za 1. sv. války a také nevím přesně, jak to vyřešil Ing. Handlík. Také nevím, zda replika Caudronu, se kterou letěl do Francie a zpět, měla nakrucování konců odtokových hran, nebo soudobá křidélka.

Letecké muzeum je na boleslavském letišti v nové budově.    

Fotbalová legenda - Paul "Gazza" Gascoigne

Úžasný ofenzivní fotbalista. Některými způsoby driblinku připomínal Pelého. Bombarďák, také technický střelec, fyzicky velmi zdatný, jak se vidí málokdy, úžasné zrychlení, nádherné trestné kopy. Fotbalista, jakých se narodilo málo. Pozor! Angličan. Nebyl to Francouz, jak by se zdálo podle jména. Možná ještě žije. Strašlivě totiž pil. Tak heroicky, jak hrál fotbal. Nedá se přirovnat k žádnému z českých hráčů, které jsem kdy viděl. Neúnavná, sebejistá "krvelačná" fotbalová šelma. V současné době jsem nikoho podobného neviděl.

Na Youtube jsou s ním videa. Udělejte si svátek, podívejte se na něj. V mládí jsem si nedokázal takové fotbalové činy ani v duchu představit a on je běžně předváděl v reálu. Ti superhráči, supersportovci jsou zajímavá skupina, nemají jenom talent a chuť na osvojení mimořádné techniky, navíc ještě mají puzení dobývat největší mety - vystoupat na nejvyšší vrcholy. U nás např. J. Jágr, J. Železný, E. Ledecká, E. Zátopek, M. Navrátilová a I. Lendl.    

Dnes je 1. letní den

Neberte si to tak. A večer se podívejte na Svobodný Barandov. Svobodný Barandov (TV Barandov) je prý nástupcem Svobodné Evropy. Tak jako kdysi jsme se dověděli ze Svobodné Evropy to, co oficiální média tajila, tak dnes nás Svobodný Barandov (nazvaný tak diskutéry na kterémsi internetovém deníku) informuje o tom, o čem se naše "nezávislá, demokratická" média rozhodla pomlčet. Dá se předpokládat, že Svobodný Barandov bude zcela "demokraticky" pronásledován, např. Radou pro rozhlas. a televizní vysílání a "nezávislými" Bakalovými novináři a politickými titány, jako je např. stálý host ČT 24 Kalousek. ČT 24, nejdemokratičtější televize na světě, je na internetu nazývaná diskutéry Kalouskova TV.    

Diskuzní příspěvek z internetu

Víš, co znamená v Japonsku sociálně nepřizpůsobivý? Nemakám, protože práce je infekční choroba.

Podvečerní SMS

Praha má své Letiště Václava Havla. Kosmonosy by neměly zůstat pozadu. Navrhuji pojmenovat centrální autobusové nádraží v Kosmonosech na Centrální autobusové nádraží Karla Schwarzenberga a veřejné záchodky na tomto nádraží pojmenovat Veřejnými záchodky Miroslava Kalouska. Záchodky by měly být bezplatné, aby tak i občané ve finanční tísni měli možnost vzdát i ve větším počtu vykonáním velké potřeby tichý, nebo přiměřeně hlučný hold oběma velkým českým politikům.

Slavnostního pojmenování by se měla zúčastnit i delegace Sudetoněmeckého landsmanšaftu v čele s Berndtem Posseltem. Při té příležitosti by se měly Kosmonosy omluvit za všechna bezpráví páchaná na německém lidu před 2. světovou válkou, během války i po válce. A také za všechna zvěrstva páchaná českým lidem na německém lidu již od dob knížete Václava až po dnešní dobu.

Heslo z diskuzního příspěvku na Novinkách.cz

Pravda nevítězí, pravda bolí.

Brazilie - Švýcarsko 1:1

Brazilii znemožnil vyhrát jeden, jediný hráč. A nebyl to Švýcar, byl to Brazilec, který se jmenuje Neymar. Neymar se rozhodl, že to Brazilii vyhraje sám. Tak hloupě hrát fotbalovou hvězdu jsem neviděl již dlouho. Každý, kdo hrál fotbal, jistě narazil na takové ty sobce, kteří si kličkují pro své potěšení a jsou schopni beze studu nechat spoluhráče dlouhou dobu přihlížet, jak se hráč jejich mužstva baví nesmyslným kličkováním, přestože je fotbal kolektivní hra. Neymar se bavil tím, že se pokoušel projít přes několik tvrdých Švýcarů třeba už na polovině hřiště v nevýhodné situaci. Nepřetržitě hrozilo nebezpečí, že se zraní. Tak hloupý, neúčinný, neúčelný driblink jsem neviděl už desítky let. Dříve jsem vídal Neymara driblovat vždy ve velkém vápně, kde si obránci rozmyslí ho faulovat - kvůli penaltě. Brazilie na něj spoléhá a on dělá všechno pro to, aby skončil v nemocnici. S oblibou se vrhá do úzkých uliček v soupeřově obraně, kde mu hrozí pokopání a kde z těchto uliček lze jenom stěží něco vyzískat pro výhru mužstva. Vlítnout do mezery v obraně, odkud se nedá přihrát, nedá se vystřelit, nedá se z toho vysekat, je sice efektní, jakoby statečné, ale současně je to projev přehnaného sebevědomí. Dnešní fotbal vysoké úrovně je kolektivní hra špičkových plejérů.    

Mexiko - Německo 1:0

Německo potřebuje několik ofenzivních hráčů, kteří hrají jinak. Typická přímočarost útočných akcí, i když je to impozantní "fotbalový blitzkrieg",  signalizuje, že Němci podceňují některé rysy soudobého fotbalu, který mimo jiné přebírá detaily techniky Jihoevropanů - nepředvídatelnost, účelné používání driblinku, šikovné napadání, změny tempa. Vzpomněl jsem si na to, jak mě překvapila v r. 1976 účinnost hry některých technických hráčů československé reprezentace na ME v Bělehradě ve finále proti Němcům. Němci mi tehdy imponovali svým pojetím, které jsem považoval za nejlepší v Evropě. A naši hráči Masný, Dobiáš, Švehlík, Nehoda, Gögh, Ondruš jim dělali velké potíže takovým tím neatletickým, šmrdlavým, placírkovým fotbalem, který se u nás hrál snad už za Žižky. Po létech jsem viděl záznamy z tohoto finále a jen jsem zíral, jak mazaně naši tehdejší hoši hráli. Od té doby, kdy jsem pochopil kumšt těch z r. 1976, jsem říkával : Češi a Slováci jsou mazaní středoevropští Argentinci. Dnes už to neříkám, doba se bohužel změnila.

Jo, ještě jsem si vzpomněl, že v Bělehradě viděl to finále argentinský reprezentační trenér Cesar Luis Menotti, který byl ohromen tím, co provedl Antonín Panenka při poslední penaltě. Někde pak prohlásil, že něco podobného nikdy předtím neviděl. Ti hráči podle něj musejí prý hrát spoustu těžkých utkání, protože to si může dovolit jen zkušený hráč se železnými nervy.

Uvědomte si, že to řekl trenér Argentiny, země, která za dva roky poté vyhrála mistrovství světa.

      

To snad nemůže být ani pravda!

Vypráví se, že existuje jedna fotbalově pološílená země. Trenéři v té zemi jsou posedlí taktikou. Vypráví se o nich, že to jsou fantastičtí šamani. Prý dokážou vyprávět a přemýšlet o taktice 28 hodin denně. Každý z těch šamanů posílá na plac tak takticky nadupaný mančaft, že by teoreticky měl vyhrát Evropskou ligu, nebo Ligu mistrů UEFA.

Přesto hráči těchto mužstev nezklamou a prohrají s různými taktickými analfabety z Evropy, přestože se pohybují ve vzorných blocích, jsou příkladně takticky disciplinovaní a neudělají jedinou taktickou chybu. Příčiny bývají různé. Například proto, že vynikající ofenzivní taktik nedokázal zakončit ze dvou metrů do prázdné brány tou nohou, kterou má jen k podpírání. Nebo stoper s nespornými reprezentačními kvalitami nedokázal za celý zápas ani jednou přesně přihrát spoluhráčům. Zato soupeřům ideálně nahrál na tři góly a před čtvrtým gólem omylem podrazil svému brankaři nohy, protože si ho trapně spletl se stopadesáticentimetrovým útočníkem soupeře.   

Výchova fotbalisty pro vyšší evropskou úroveň (1)

Takže začínám. Co jsem slíbil, to už začnu plnit. Metodami, které se u nás používají v současnosti, žádnou hvězdu nevychováte. I kdyby třeba nějaký chudák, poctivý fotbalista, trénoval svědomitě vše, co jeho trenéři budou požadovat a trénoval i mimo oficiální tréninky, tak stejně neuspěje. Vysvětlení : pojetí tréninků spolehlivě umožňuje zůstat po technické stránce v evropském podprůměru. Za totality dusila hospodářství ideologie. Český fotbal po léta doplácí na nedostatečnou techniku. Po léta jej dusí nedostatečně připravení trenéři, kteří jsou posedlí taktikou. Taktika bez kvalitních technických hráčů je odsouzena k neúspěchu, stejně tak kvalitní technika bez kvalitní taktiky nemá šanci. Trenéři se vymlouvají na to, že se neobjevují vysoce kvalitní techničtí hráči a na nákup drahých hvězd odjinud není dost peněz. V naší zemi je spousta trenérů, takže nemalá část trenérů je bez práce. Nechápu, proč nějakému trenérovi bez práce nenapadne zabývat se možnostmi jak vychovat dobrého technika. Třeba vlastního syna. Vychovat pozoruhodného technika z vlastního syna, pokud má tento o fotbal velký zájem a má k němu fyzické předpoklady, je možné. Pokud se chce někdo o to pokusit, narazí na dvě velké skupiny problémů :

1. skupina se týká trenéra. Trenér musí dokázat začínajícího fotbalistu zapálit pro několikaleté individuální tréninky. Musí mít driblérské zkušenosti, střelecké schopnosti, soubojové zkušenosti, znalosti kombinační hry. Nesmí malého fotbalistu sekýrovat, protože z tvrdě, bezohledně vedeného chlapce nikdy fotbalová hvězda nebude. Řvát na hráče jak na lesy je ještě stále oblíbená metoda, spolehlivě vedoucí k podprůměru. Nestačí jen kolektivní, oficiální tréninky. Bez individuálních tréninků se nic v českém fotbalu "neurodí". Bez promyšlených individuálních tréninků nelze "generovat" vysoce kvalitní hráče pro soudobý i budoucí kolektivní fotbal. Vysvětlení : hráč, který si neosvojí potřebnou dynamickou míčovou techniku účinnými individuálními tréninky, nemůže si tuto dynamickou míčovou techniku osvojit kolektivními tréninky a také ani hraním zápasů. Na to by bylo zapotřebí několik fotbalových životů.  Pokuste se individuálně trénovat sami sebe a pochopíte. Ono totiž k získání technické kvality a k tomu ještě dynamické technické kvality je zapotřebí 100 000 až 200 000 kopů, míčových manipulací, střel na bránu, přihrávek. A nyní si představte, kolik třeba vypálíte střel na bránu během kolektivního tréninku nebo tréninkových nebo soutěžních utkání za rok, za 10 let. Nebo kolikrát za jeden zápas driblujete. Cvičení dělá mistra. Oprava : správně volené cvičení dělá mistra.         

Pozor! V 16.30 hod. má vystoupit prezident M. Zeman se závažným sdělením

Vystoupí někde na Hradě. Nebude možno podávat dotazy.

Dnes začíná mistrovství světa v kopané

ČT Sport začíná vysílat v 16.15 hod. V kolik začíná dnešní první utkání, nevím.

Tomáš Rosický trénoval v dětství i v obýváku

Spolu se svým otcem a starším bratrem. Vím o dalším nadějném žákovi, který také trénuje i v bytě. Také se svým otcem. Zajímají mě jakékoliv informace o tom, jak to bylo v dětství se špičkovými fotbalisty a hokejisty. V životopisech hvězd bývají veledůležité detaily z dětství zmíněny obvykle jenom letmo. Tomáš Rosický a Jaromír Jágr by měli napsat knihy pro mládež s nějakým zkušeným sportovním novinářem, který by chápal důležitost detailů, které odlišují sportovní růst mimořádných hráčů od hráčů méně výrazných, či méně úspěšných.

O úspěchu, či neúspěchu rozhodují detaily. Opakuji - o úspěchu, či neúspěchu rozhodují detaily. A těch detailů je spousta! Jaromír Jágr je snad mistrem světa v pozornosti k detailům hokejové individuální přípravy - podle toho, co jsem doposud zjistil.  A Jaromír Jágr je na druhém historickém místě v bodování (góly plus přihrávky) kanadské hokejové ligy - NHL! Před ním je už jenom Wayne Gretzky! Jaromír Jágr je nejvýše postaveným evropským hráčem v bodování NHL!

Pochopitelně trénovat v obýváku neznamená, že to zaručuje v budoucnosti sportovní slávu. Ale signalizuje to pro mne tu sportovní posedlost, jaká často provází ty "sandokany", kteří dokážou dostat do varu desetitisíce diváků na stadionech. 

  

Anna Netrebko, zvaná Anna Veliká

Včera večer vysílala ČT ART dokument o fantastické ruské sopranistce Anně Netrebko. Pro mne to byl letos již třetí výjimečný zážitek. Další dva zážitky - skutečné, i když jsou jako z říše snů : 1.) vítězství špičkové snowboardistky Ester Ledecké na olympiádě doplněné ohromujícím vítězstvím v lyžařském obřím slalomu. 2.) další zážitek ještě neskončil, protože mám možnost na dálku sledovat fotbalový růst mimořádného žákovského fotbalisty, citlivě trénovaného u nás neobvyklými, účinnými způsoby. 

Pozor! Dnes vyšel Coach, příloha deníku Sport!

Do večera máte šanci sehnat Sport s vloženým Coachem. V příloze Coach je velký a zajímavý rozhovor s Jaromírem Jágrem!

ČT Sport vysílala včera večer záznam finále fotbalového mistrovství světa z roku 1982

Itálie - NSR 3:1. Na obou stranách tehdejší slavná jména. Překvapil mě fotbal Italů tím, jak blízko byl nejlepšímu dnešnímu jihoevropskému fotbalu. Nemile mě ale překvapili němečtí reprezentanti. Byly tam tehdejší obrovské hvězdy : Stielike, Breitner, Rummenige. Patrný rozdíl v technice, spolupráci hráčů a v pracovitosti v porovnání s Italy mi pořád vracel myšlenku, že to Němci odflákli. Ovšem když si člověk uvědomí, že Němci nevypouštějí téměř nikdy utkání, tak se to dá vysvětlit tím, že tehdejší německý mančaft si s  kvalitní defenzivní technickou hrou Italů nevěděl rady.

Připomíná mi to porážku Marseille v letošním finále Evropské ligy. Atlético Madrid také znemožnilo rychlíkům z Marseille uplatnit jejich hru. Dá-li pánbůh, tak i u nás někdy v budoucnosti budou hrát v obraně šikovní, techničtí hráči nepříjemní soupeřům jako zlý noční sen.

Dřevění hráči patří do výstavních síní nebo na podstavce na veřejná prostranství před stadiony.       

Návštěva u vědmy

Po několika měsících jsem zase navštívil svou oblíbenou vědmu na vrchu Baba u Kosmonos. Babička Jagička žije ve své pohodlné jeskyni (1+ 30) se svými slepýši, krkavci, veverkami a netopýry a prý ji nic neschází. V létě žije na blízkém "stromodomě", ze kterého věští z těch nádherných mračen nad Libereckem. Do obýváku v koruně stromodomu se ve svých 136 létech bleskově vyšplhá po laně. Jak mi řekla, nejsou v tom žádná kouzla, chce to jen trénovat a dbát na zdravou stravu. Je prý třeba nejíst každého brouka, kterého najdete v lese. Musí se hlídat správné poměry tuků, bílkovin a cukrů a vitaminy je třeba brát jen v přírodním stavu.

Paní vědmu jsem navštívil kvůli budoucnosti českého fotbalu. Jak mi sdělila, naši zemi čeká v budoucnosti obrovský turistický boom. Naše fotbalové stadiony budou praskat ve švech. Z celého světa se budou sjíždět fotbaloví experti a fotbaloví diváci, aby se na vlastní oči poučili, jak se nemá hrát fotbal.   

Austrálie - ČFTR (Česká fotbalově těžkopádná republika) 4:0

Není třeba si rvát vlasy. Stačí odstranit těch asi 50 000 nedostatků, které nám brání v tom, abychom mohli určovat progres ve světovém fotbalu. Pak nebude nic divného na tom, že i v Kančí Lhotě budou natáčet na pravidelném úterním tréninku (odpoledne po práci) desítky světových fotbalových agentů, novinářů, anglických, španělských, německých, italských a francouzských ligových trenérů  hodiny a hodiny videí, která se pak budou znovu a znovu odborně analyzovat, aby se odhalilo, jak to ti Češi dělají.

Prvním úkolem na cestě k výšinám bude objevení metody jak naučit české hráče kopat do balonu. Musíme, soudruzi funkcionáři, zajistit na všech výkonnostních stupních (od 1.ligy až po 4. třídu), aby si trenéři, hráči a majitelé klubů uvědomili opomíjenou informaci : fotbalu se totiž také říká kopaná. Nezaměňovat, prosím, s okopávanou, pokopávanou, zakopávanou, dokopávanou a rozkopávanou. Kdysi řekl básník : Řekneme-li strana, rozumíme tím Lenina. Řekneme-li Lenin, rozumíme tím stranu.

Ano, soudruzi, a my, když v budoucnosti řekneme fotbal, budeme pod  tím rozumět  kopanou nejen do soupeře, ale také, a to především do balonu.