Německo potřebuje několik ofenzivních hráčů, kteří hrají jinak. Typická přímočarost útočných akcí, i když je to impozantní "fotbalový blitzkrieg", signalizuje, že Němci podceňují některé rysy soudobého fotbalu, který mimo jiné přebírá detaily techniky Jihoevropanů - nepředvídatelnost, účelné používání driblinku, šikovné napadání, změny tempa. Vzpomněl jsem si na to, jak mě překvapila v r. 1976 účinnost hry některých technických hráčů československé reprezentace na ME v Bělehradě ve finále proti Němcům. Němci mi tehdy imponovali svým pojetím, které jsem považoval za nejlepší v Evropě. A naši hráči Masný, Dobiáš, Švehlík, Nehoda, Gögh, Ondruš jim dělali velké potíže takovým tím neatletickým, šmrdlavým, placírkovým fotbalem, který se u nás hrál snad už za Žižky. Po létech jsem viděl záznamy z tohoto finále a jen jsem zíral, jak mazaně naši tehdejší hoši hráli. Od té doby, kdy jsem pochopil kumšt těch z r. 1976, jsem říkával : Češi a Slováci jsou mazaní středoevropští Argentinci. Dnes už to neříkám, doba se bohužel změnila.
Jo, ještě jsem si vzpomněl, že v Bělehradě viděl to finále argentinský reprezentační trenér Cesar Luis Menotti, který byl ohromen tím, co provedl Antonín Panenka při poslední penaltě. Někde pak prohlásil, že něco podobného nikdy předtím neviděl. Ti hráči podle něj musejí prý hrát spoustu těžkých utkání, protože to si může dovolit jen zkušený hráč se železnými nervy.
Uvědomte si, že to řekl trenér Argentiny, země, která za dva roky poté vyhrála mistrovství světa.
