pondělí 30. října 2017

Půlnoční SMS

Nevíš, kterej blbec zase poručil větru a dešti?

pátek 27. října 2017

Sobota 28. října - sběr nebezpečného odpadu

Na webu města najdete časový rozvrh.

Změna (konec) letního času

V noci ze soboty na neděli. Po půlnoci - ze 3.00 hod. na 2.00 hod.

čtvrtek 26. října 2017

Dva diskuzní příspěvky na internetu - asi na Reflexu

Diskutérka : Havlův odkaz na pravdu a lásku se neprosadil.
Diskutér : Až se dovíme pravdu, bude po lásce.

Cifernikus

Cifernikus, diskutér na Parlamentních listech, objevil pro nás již dávno objevené. Nicméně zřejmě stále platné. Možná to bude platit, i když budou chodit už k volbám více, či méně myslící roboti : "Člověk (robot) může být i blbem (blbým robotem) nadruhou, ale když vstoupí včas do té správné strany, tak to nevadí ...".

Kdysi dávno jsem prohlásil před partou svých spolupracovníků : "Kdo z vás první přijde do hospody a prohlásí, že je největší magor v naší firmě, tak dostane zdarma několik deci rumu. Mnou zaplacených." Nebudete věřit, ale během krátké doby se přiřítilo do hospody pozoruhodné množství mých spolubojovníků. Nebyla to sice taková tlačenice, že by po sobě šlapali, ale naspěch mělo dost lidí.

A abych nezapomněl na to důležité : nestydím se zato, že jsem často špičkový osel (přímo šestiválec se dvěma turbodmychadly), ale jindy (a to málokdy) se pochválím, že jsem kadet, když se mi podaří něco vyřešit. A podám sám sobě ruku.

Každý jsme v něčem dobří, v něčem jsme horší. Například takový Kalousek je podle průzkumů nejméně oblíbený politik. A zaslouženě, o tom není pochyb, vždyť se na to nadřel. Jako kůň. 

Čerstvá nepotvrzená zpráva z Číny

V Číně vypukly obrovské demonstrace uvědomělé mládeže proti jejich prezidentovi, který údajně leze do zadku evropským politikům. Mládež vyvěšuje vlajky Evropské unie, rozdávají se modré karty. Čtyři miliony čínských sluníčkářů, vyznavačů pravdy a lásky, v ulicích Pekingu požaduje svobodu pro utlačovaný a ohlupovaný evropský lid. Čtyři miliony protestují proti prolhanému evropskému tisku, proti televizním masážím po 24 hodin denně. Na vládních budovách vyvěšují bojovníci za lepší život evropského lidu obrovské modré trenýrky. Do České republiky prý už odjelo několik studentů, kteří se prý zúčastní meditace s pronásledovaným a dehonestovaným "českým dalajlámou" Tomiem Okamurou. 

Vychytávka Ládi Bizona

Chodí vám děti potají do kredence na cukr? Umístěte za dózu na cukr vyskakovací fotografii zuřícího Kalouska.

Inzerát

Vadí vám, že vám volně při obědu pobíhají po stole nutrie? Použijte naši praktickou stolní klícku pro nutrie.

úterý 24. října 2017

Už se objevily rady pro povolební emigranty

Vhodnou zemí by byla prý Velká Británie. Chudinky pražské serebrity. Než žít v nesvobodě, tak raději opustí rodnou Matku vlast.

Ještě jsem nenarazil na informaci, zda herec Otakar Brousek už pracuje v Beskydech jako hajný, jak sliboval učinit po volbách, ve kterých nezvítězí pravda a láska. Také nevím, jestli už Pavel Nový, který naznačoval, že snad bude emigrovat, už vyrazil. Může mi to urvat srdce, představím-li si kolonii hladovějících českých herců u ohníčků pod londýnskými mosty před blížící se zimou.

Pozoruhodný povolební názor diskutéra na kterémsi internetovém deníku

"Navrhuji vyměnit Prahu i s tzv. "pražskou kavárnou" za Krym."

(Josefe Švejku, Češi na Tebe, jak je vidět, nikdy nezapomenou.)

pondělí 23. října 2017

Budou i koblihy

Podle nepotvrzených zpráv každý volič bez ohledu na to, koho volil, dostane krásnou koblihu z plastu. Raut Kosmonosy nemá v tomto směru žádné informace, nejlépe bude zeptat se, nebo si zavolat na radnici. Voliči, kteří volili Miroslava Kalouska, dostanou prý jeho fotografii i s podpisem. Voliči, kteří mají děti, si mohou podat žádost i o fotografie pro své děti. Bude jim prý s radostí vyhověno.  Na veřejnosti se objevila informace o rozzuřeném voliči, kterému prý nebylo umožněno volit Henleinovu Sudetoněmeckou stranu (SdP). Panu Bořivojovi bylo prý doporučeno obrátit se na Sudetoněmecký landsmannschaft ve SRN, nebo na pana ministra Hermanna. Kdo ví, zda se nenajde nějaké řešení?

Jedinou skvrnou na úspěšných parlamentních volbách v Kosmonosech byl údajný nemalý výskyt Putinových agentů. Raut děkuje voličům, že se nenechali zmást a hrdě odevzdali svůj hlas svobodě, demokracii a v neposlední řadě pravdě a lásce.

A na závěr ještě těžká otázka : Komu se bude po volbách říkat "Mirek Vyskoč"?

sobota 21. října 2017

Projev, který jsem nemohl přečíst voličům ve volební místnosti, protože jsem ho zapomněl doma

Přátelé!
Doufám, že jste volili, nebo budete volit zodpovědně. Dovolte, abych vás seznámil krátce se situací ve světě. Naše obec není chráněna proti napadení z moře, přesněji z řeky Jizery. Jak jistě víte, Jizera vtéká do Labe a Labe v Hamburku do moře. A tady je právě to trestuhodně opomíjené nebezpečí. Vůbec se mi nelíbí situace na Fidži. Fidži v poslední době postavilo několik bitevních plachetnic vyzbrojených bambusovými střelami s plochou dráhou letu. Několikrát jsem se snažil upozornit na to starostu, ale vždy měl vypnutý telefon. Pokud bitevní plachetnice fidžijského válečného námořnictva proniknou z Hamburku po Labi a pak po Jizeře do blízkosti Kosmonos, budeme se nacházet kde? Ano, máte pravdu, přesně tam.

Občané, volte zodpovědně. Volte kandidáty, kterým nebude stačit jedno NATO, ale ještě budou požadovat další NATO. S tím bude samozřejmě souviset zvýšení našich vojenských nákladů na 50 % státního rozpočtu, ono by se totiž podceňování rizik nemuselo vyplatit. Navrhuji vytvořit naše odstrašující námořní síly, včetně letadlové lodi "Václav Havel". Navrhuji získat naše slovenské přátele pro stavbu další letadlové lodi s názvem "Vlado Mečiar". Také Rakousko by nemělo zůstat pozadu a mělo by si pořídit raketový křižník "Kaiser Franz Joseph 1."

Občané, děkuji vám za pozornost.


pátek 20. října 2017

Nedokončená pohádka

Takhle zase jednou dostal vlk Kalousek chuť na česká kůzlátka. Hned ráno se přikradl k chaloupce a začal se svou oblíbenou kratochvílí. Miloučce se usmívaje volal : "Kůzlátka, děťátka, otevřete, já jsem vaše maminka. Nesu vám svobodu. Nebudete se už muset bát Putina a Číňanů. Pojďte ven na palouček, budeme si hrát a radovat se ze svobody. Už jsem na paloučku vyvěsila tibetské vlajky a mám také plno červených karet."

Ale kůzlátka nebyla včerejší a vlkovi Kalouskovi nevěřila. A volala : "My ti neotevřeme, my ti nevěříme. Naše maminka má milý hlásek a je jí dobře rozumět. Ty si šlapeš na jazyk jako po patnáctém pivu. Jdi pryč!" Ale vlk se nedal odbýt a znovu zabušil na dveře chaloupky. Vtom se otevřely dveře chaloupky a vyšel prezident Zeman, který už toho měl plné zuby a přetáhl vlka Kalouska svou proslavenou hůlkou.

A zde pohádka, milé děti, končí, nepokračuje. Dále už musíte v této krásné české pohádce pokračovat vy.   

čtvrtek 19. října 2017

Dotaz šoféra v kosmonoských ulicích

"Dobrý den, kde tu máte ten masokonkubinát?"

sobota 14. října 2017

Díky ČT Sport ...

Díky ČT Sport si mohl divák ověřit, že český fotbal pokračuje neohroženě v nastoupené cestě. Utkání Bohemians - Ostrava 2:1 potvrdilo, že i nadále budou hráči jezdit obětavě po zadku, že nebudou podléhat módním názorům propagujícím technický fotbal a přesnost ve všech činnostech hráčů. U nás nemá šanci kýčovitý, úpadkový, zápaďácký fotbal, fotbal, který nelahodí očím českých drsných chlapů, kteří statečně po celý zápas bojují o míč, aby ho ihned po získání zase předali soupeři, aby pak zase o něj mohli bojovat. Ne góly, ne finty, ale neustálý boj o míč, to je ta pravá chlapská fotbalová estetika. Český fotbal je dál ve srovnání se světem. U nás se už objevují zárodky nového fotbalu.  Postupem času zmizí z našich hřišť branky, nebude se hrát zastarale na góly, ale na nepřetržité chlapácké souboje. Tréninky budou bez míče, aby se zabránilo infiltraci západních zcestných fotbalových názorů, založených na kvalitní kontrole míče.

Český fotbal si západními manýrami rozvracet nenecháme, soudruzi! Naši fotbalisté a naší pracující potřebují klid k práci!  

úterý 10. října 2017

Jak již dávno napsal V. Ch. Podbabský

Zodpovědný občan před volbami pečlivě prostuduje všechny dostupné materiály o kandidátech a neomylně zvolí ty největší darebáky.

5) Individuální trénink individuálních dovedností ve fotbale

Kvalitní individuální trénink dynamické techniky umožňuje hráči hrát takový kolektivní fotbal, který s běžnými tréninky dokáže hrát jen stěží. Každý hráč by měl projít individuální technickou přípravou. Kolektivní technická cvičení jsou pochopitelně nutná. Bez individuální přípravy ale nedosáhnou potřebné úrovně. Aby hráč byl platný v kolektivu, v mužstvu, musí se nejdříve naučit kopat do balonu. Pod kopáním do balonu rozumím nikoliv nevalné českomoravské kopání do balonu, ale technickou práci s míčem, která může přinášet úspěchy. Výborně technicky připravený hráč díky většímu technickému rejstříku dokáže lépe řešit větší množství situací ve hře, než hráč, kterému míč překáží. Myslím tím samozřejmě technického hráče dobře připraveného takticky a kondičně.

Hráči v naší zemi jsou připravováni chybně - na fotbal pomalejší než se hraje v lize a - což je ještě horší - v Evropě. Všimněte si : když donutíte českého fotbalistu hrát velmi rychle, dopouští se chyb ve vedení míče, v driblování (pokud je aspoň trochu umí), v přihrávkách, ve střelbě a ztrácí přehled. Vysvětlení : český fotbalista je připravován jako běžec, nikoliv jako moderní, technický, kondičně dobře připravený fotbalista. Z toho vyplývá, že stačí k běhání ještě přidat rychlostní technický trénink a problém bude vyřešen. Ale : kde vzít trenéry rychlostní techniky, když nejen naši trenéři chtějí pracovat jenom s vhodnými, kvalitními, hotovými techniky. Trenéři milují taktiku, na pořízení dobrých fotbalistů jsou přece kluboví bossové a jejich peníze.

Už jsem několikrát napsal, že vzdálenost našeho fotbalu od kvalitnějšího evropského není tak velká, aby se nedokázala odstranit. Je třeba zapomenout na vymlouvání se na nedostatek talentů. Je třeba se soustředit na výchovu konkurence schopných hráčů. Ale předtím je třeba naučit trenéry komplexní práci s hráči. O tom, že to neumějí, se přesvědčuji při každém ligovém utkání v televizi. Spousta trenérů je na tom špatně, stejně jako jejich hráči. Špatný hráč se vydá do úniku po křídle, i když to neumí tak, jak to je potřeba. Špatně převezme přihrávku, kterou spolehlivě a rychle nezpracuje, takže se rozběhne s poskakujícím, neposlušným míčem a žene se kupředu s vírou, že to nějak šťastně dopadne. Třeba se mu to podaří, třeba ne. Pokud je napaden dvěma hráči, nemá plán na takové situace, nemá k tomu dostatečnou technickou výbavu, aby mohl improvizovat, použít jinou trasu, nebo vykličkovat do volného prostoru, nebo včas odehrát rozumně míč. Takže vlítne i s míčem do soupeře, a přitom je už několik let hráčem naší nejvyšší ligy.

Špatný trenér neumí odstraňovat technické nedostatky, hraje po léta fotbal s hráči, kteří mají trapné, ostudné nedostatky. Špatný trenér trénuje s vírou, že to nějak šťastně dopadne a po léta se nimrá soustředěně v taktice. Špatný trenér zřejmě věří, že jeho výsledky souvisí s nedostatkem talentů. Bylo by už vhodné těmto odborníkům říct, že jejich taktické záměry se těžko prosazují s hráči, kteří neumějí patřičně kopat do míče a že za přípravu mužstva odpovídají oni. Tedy i za technickou připravenost. A bylo by to dobré, kdyby jim to řekli jejich kluboví bossové.

Patřičným kopáním do míče rozumím patřičné kopání do míče v zápase. Práci s míčem, která je kvalitní, promyšlená, přesná, nezbrklá, ale včasná, nápaditá, překvapivá, těžko předvídatelná. To všechno se dá individuálně naučit pomocí vhodných trenažérů. Kdykoliv někam jedu, dívám se na stará i nová hřiště. Nikde žádné trenažéry nevidím. Vidím krásné trávníky, někde tribuny, záchytné sítě za brankami, ale aspoň jednu odrazovou stěnu nikde. Takže na lepší fotbal si ještě počkáme.

Když jsem v dorosteneckém věku poprve zaslechl o tréninku na vrata od stodoly, ihned jsem začal také tak trénovat. Měl jsem to štěstí, že ti dva starší borci, kteří tak trénovali již dlouho, na oficiálním tréninku pak předváděli střelbu na branku z velkého vápna a byli to takové přesné bomby z voleje, jaké jsem už v životě nikdy neviděl. Oni to pak předváděli i v zápase.

Takže jsem začal také s tréninkem na vrata - v době, kdy se hrál "pěší" fotbal, jsem si to vylepšil
tréninkem v pohybu, v běhu, bez postávání. Naučil jsem se kopat v pohybu oběma nohama, nártem, placírkou, šajtlí, patou, bodlem, nůžkami přes hlavu a také málo používanými nůžkami s hlavou nahoře a s nohama dole (jenom se nadskočí a střihne se pod sebou efektně nožičkama), které kdysi používal střední obránce Benfiky Lisabon Germano z doby Eusébia.

Tehdy jsem důležitost tréninku na odrazové stěně neviděl tak nutnou jako dnes, dnes je to pro přesnost jakékoliv práce s míčem výborná metoda. Získání nějaké dovednosti je zde rychlejší než ve všech mně známých metodách. Na chytře zkomponovaném trenažérovém pracovišti se dá naučit spousta věcí pro dnešní fotbal nejen v požadované přesnosti, ale i v rychlosti provádění. Trénink dynamické techniky tzv. "nadmaximální" rychlostí je asi můj vynález, zatím jsem na něj nikde nenarazil. Takový trénink je možné použít až po kvalitním zvládnutí techniky ve vysokých rychlostech! Jinak by to mohl být dobrý generátor úrazů!



 

pondělí 9. října 2017

Krmenčík se stále zlepšuje

Krmenčík je příkladem, jak je možné se zlepšovat, jak fotbalově růst. Zakončuje tvrdými, přímými bombami a jeho hlavičky jsou prudké a dobře umísťované. Z neohrabaného kolohnáta se stává fotbalista. Dříve nebyl schopen přihrát, dnes již občas dobře přihrává, s potřebnou kvalitou. K tomu, aby Krmenčík mohl sázet góly hlavou a nechytatelně pálit, potřebuje kvalitní spoluhráče, nahrávače. A na tom trenér Vrba od návratu do Plzně očividně pracuje. Na vytváření šancí, na zakončování, na přihrávkách, které nejsou jenom kopnutím balonu nazdařbůh do vápna, jak je obvyklé v naší lize. Vrba zlepšil Kopice, Kopic dnes lépe manévruje s míčem, jeho úniky mají smysl a nejsou to ty dřívější nedomyšlené výlety kupředu, kdy se domníval, že to nějak vyjde.

Zidane v Realu jako bývalý superfotbalista také zlepšil hráče, kteří nyní hrají s větší efektivitou. Např. Isca, který již patří mezi velké fotbalisty. Dříve Isco dribloval bez ohledu na potřeby hry, neviděl správně situaci na hřišti. Dnes koná tak, jak to umějí mistři. Kroose Zidane také zlepšil a zřejmě udělal opatření, aby Kroos mohl nejen nahrávat, jako nahrává v německé reprezentaci, ale také střílet. Marcelo také ožil a zlepšil se i Casemiro. To každá bývalá hvězda jako trenér nedokáže. Zidane se zaměřuje mimo jiné na účelnou techniku vysoké úrovně. Pracovat tak jako on nemůže trenér, který toho moc s míčem neuměl. Takoví se soustřeďují jenom na taktiku a nepodporují, nevyvolávají tvořivost hráčů. U nás je to běžné. Kreativní hráči vyhrávají svými překvapivými nápady těžká utkání, ve kterých je soupeř na tom také fyzicky a takticky velmi dobře. 
 

sobota 7. října 2017

Polední chvilka poezie

Když jsem šel ze Stakor,
upadl jsem do brambor.
Zařehtal můj vraný kůň.

Tato zdánlivě jednoduchá říkanka skrývá nejednu otázku. Literární kritik by velmi rychle pocítil znepokojení. Pozorného kritika by jenom zběžné seznámení s básní přímo zavalilo řadou nepoetických, možná banálních otázek. Kam šel dotyčný? Nemusel totiž jít do Kosmonos. Mohl jít kamkoliv. Do Prahy, do Budějovic, atd. Je vůbec v okolí Stakor bramborové pole? Mohl také upadnout do brambor u Bělehradu, atd. Po upadnutí hlavního hrdiny (subjektu) do brambor zařehtal jeho vraný kůň. Proč nejel dotyčný na jeho vraném koni? Je to jenom náhodná sestava slov, že kůň  zařehtal, nebo to má skrytý význam? To je jenom malá ukázka toho, co literární kritik řeší v oblasti základních informací, než se dá nebojácně do pátrání po tom, co autor vlastně myslel, jaká tajemství zakomponoval do díla, jaké jazykové perly nasadil na nepřipravené čtenáře.

A pro čtenáře mám ještě další báseň, kde si může čtenář ověřit svou schopnost pátrat v oblasti základních informací :

Když jsem šel z Brandejsa,
viděl jsem rorejsa.
Zařehtal můj vraný kůň.






Z jednání přípravného výboru pro stavbu pomníku pytlákovi Říhovi

Protože v severních Kosmonosech žijí samé těžké intelektuální váhy, dosažení shody netrvalo dlouho. Pomník vysoký tři metry bude z nejlepšího bronzu, nejdelší čas zabralo dohadování o zbrani, kterou bude třímat v rukou Říha. Někteří byli pro luk se šípy, které údajně Říha napouštěl soucitně anestetikem. Jiní doporučovali vyhnout se historické věrnosti a opatřit pytláka padesátiranným loveckým kalašnikovem AK-47/50.    

úterý 3. října 2017

Chudáci singl tenisté!

Na kurtu jim nikdo nepomůže. Jsou na to sami. Navíc hrají téměř všechny turnaje vyřazovacím způsobem. Jednou prohraješ a končíš. Nikdo za Tebe nezaskočí, nikdo Tě nejistí jako ve fotbale. Takže Ti nezbývá, než trénovat a trénovat. Údery pořád dokola, měsíce, roky. Dřina, nekonečná dřina. To ve fotbale nemusíš umět nohama spoustu věcí a po celý fotbalový život to po Tobě nikdo možná nebude chtít. Pilování techniky drilem po celý fotbalový život Ti nehrozí. Oni to nepilovali Tvoji trenéři, když byli kdysi hráči, takže Tě nebudou znechucovat stálým opakováním technických prvků, protože je to nuda. Raději Ti vymyslí různé nefotbalové kratochvíle, jenom proto aby byla legrace, aby ten trénink nebyl tak odporně nezáživný. Takže na stará kolena budeš vzpomínat, kolik legrace jsi s hochy prožil, kolik jste toho vypili, kdo měl nejlepší tetování u různých mužstev. A také si možná vzpomeneš, že jsi narazil i na hráče, kteří po tréninku ještě zůstávali jako Pavel Nedvěd na hřišti a trénovali střelbu, přihrávky všech možných druhů, vedení míče, bleskové starty. Nudní patroni!

Dodnes nemohu pochopit, proč, když jsem dělal u lopaty (s lopatou) na dálnici, nepřišel ani jednou mistr a neřekl : "Hoši, všeho nechte, budeme si teď hrát na schovávanou, abyste se trochu odreagovali od lopatového stereotypu!" Ani jednou. Pořád jenom pilování techniky s lopatou, krumpáčem a rýčem ve výkopech. Nekonečný dril, i když jsme to s lopatou, rýčem a krumpáčem už uměli. Mamma mia!   

Neotřelý pozdrav z westernové komedie Buddy míří na Západ

Do zubní ordinace Buda Spencera přichází klient. Chlapík již na první pohled sympatický. Jako by ho právě vytáhli ze skládky odpadků. Před ordinací stojící, dobře vychovaný občan jej pozdraví : "Dobrý den."
"Co je ti do toho?," odpoví prérijní švihák skrz naskrz prolezlý empatií.