Horst Siegl o Pavlu Nedvědovi

Včera večer jsem četl vzpomínku H. Siegla na příchod mladíčka P. Nedvěda do Sparty v 90. létech. Pavel nebyl prý nějak mimořádně výrazný, nevypadal na to, že to dotáhne až tak daleko. Po trénincích chodil ještě s Horstem a dalšími trénovat různé věci. Pavel prý hodně trénoval běh s míčem ze středového kruhu k vápnu, kde vystřelil na bránu.

Siegl na to vzpomněl, protože Nedvěd (už v Juventusu) použil toto v utkání Ligy mistrů s Realem Madrid, utekl slavnému střednímu obránci Realu Hierovi a zakončil nechytatelnou bombou do brány.

A nyní moje vzpomínka : Jako dorostenec jsem utekl na velké vápno i s míčem a nikým netísněn jsem vypálil pět metrů mimo bránu a čtyři metry vysoko. Ještě dnes si vzpomenu na to, jak jsem se těšil na to, jak bude asi dvacet diváků řvát nadšením nad mou gólovou bombou. Při dnešních zkušenostech to mohu vyhodnotit, proč jsem to nezvládl. Tehdy jsem si hodně věřil, i když jsem na to vlastně vůbec neměl. Neměl jsem zkušenosti, neměl jsem trenéra, který by mě naučil, co by bylo třeba. Nikdo mi neřekl, že výborní fotbalisté to nemají od pána boha, ale stejně jako houslisté musí stále cvičit a cvičit. Jenom kopání trestňáků a kopání volejů, halfvolejů a střelba nůžkami (z místa ve středu čáry velkého vápna) nestačí na přípravu pro zápasy.

Dnes vím, že jakákoliv fotbalová činnost se musí trénovat v dostatečném počtu opakování a správným způsobem. Naučím-li se např. kličkovat, neznamená to, že budu kopat přesné rohy.

Takže dnes bych ten únik s vystřelením na bránu trénoval tak, že bych akci rozdělil na detaily:

1.) Běh s míčem na vzdálenost - 30 až 50 metrů
2.) Střelbu na bránu z krátkých náběhů z různých míst a také z velkého vápna
 3.) Střelbu z různých míst velkého vápna po dlouhých bězích s míčem

Běh bych se nejdříve snažil zrychlit běháním sprintů do kopce nebo nějakou vhodnou jinou metodou.
Naučil bych se přesné práci s míčem (oběma nohama) na odrazové zdi. Na zdi bych se také naučil držet míč vždy při zemi při vedení míče. Poté bych trénoval vedení míče od malých rychlostí až po nejvyšší po zvládnutí míče ve vysokých rychlostech. Běhal bych pro přesné vedení míče v blízkosti postranní čáry. Nakonec bych si kontroloval přesnost vedení míče během s míčem přímo po postranní čáře. Míč by mi nesměl odskakovat nebo nadskakovat ani v nejvyšších rychlostech, jako odskakuje a nadskakuje ligovým plejérům. Míč musí klouzat vždy po zemi a musí být vždy pokopáván před nohama na vzdálenost podle rozhodnutí hráče, nikoliv podle rozmarů míče.

Střelba na bránu z pohybu se trénuje pomocí odrazové stěny.  Přiběhne se s míčem třeba na značku,  která je vzdálená 10 m od brány. Ke značce se přiběhne třeba ze vzdálenosti 8 m a vypálí se na branku vyznačenou na zdi. Nebo se na zdi vyznačí terče v různých výškách a ty se trefují v pohybu od nejmenších po největší rychlosti. Postupně se přechází na větší běžecké vzdálenosti od brány (zdi), třeba až na 50 m. A střílí se pak třeba z velkého vápna. Začíná se v malých vzdálenostech kvůli zvládnutí přesnosti střelby, správnému zásahu míče vhodným místem nohy. A nestřílí se jenom ze středu čáry vápna, ale z různých míst na čáře velkého vápna.

Takže, aby se dalo střílet s vůbec nějakou úspěšností v zápase, je třeba mnohokrát toto opakovaně trénovat. Napodobit co nejvíce zápasové podmínky. Získat větší jistotu a zkušenost. Přesto je zápas  přes veškeré tréninkové snahy jiný, dobrý trénink je ale nezbytný. Stejně jako v tenise nebo v hokeji.

 

Záznam finále MS v Itálii 1990

Německo - Argentina 1:0

Němci hráli daleko lépe než v semifinále s Anglií. Argentina s Maradonou byla kondičně na tom špatně, takže Němci mohli praktikovat svůj fotbal, který jim Angličané díky trenérovi Robsonovi nedovolili praktikovat. S Argentinou měli Němci spoustu volných prostorů ke svým oblíbeným rychlým vyvážením míčů, měli dost času ke zpracování míčů a k rozumně přihrávaným míčům na málo těsně obsazované spoluhráče. To jim Angličané nedovolili správně použitou taktikou trenéra Robsona. Těsně obsazovaní Němci nebyli schopni se technicky zbavit dotírajících Angličanů, takže v časové tísni a nedostatku prostoru to řešili "po česku". Kopnutím do balonu nazdařbůh bez znalosti pozic spoluhráčů. Hra na náhodu, dodnes oblíbená v Čechách a na Velké Moravě.

Příčina : ignorace driblérských dovedností, sázka jenom na rychlost, kondici, přesnou hru (přihrávky a střelbu) při vytváření dostatečně velkých volných prostorů v rozestavení soupeřů. Tehdy ale toto německé pojetí slavilo úspěchy. Fotbalový blitzkrieg.

Od té doby uplynulo 30 let. Od té doby se objevilo určité množství trenérů, kteří ovlivnili ve své době světový fotbal. Byla věnována ještě větší pozornost kondici, taktice, individuální technice a také ještě větší důraz byl věnován kolektivní technice. Např. trenérem Guardiolou, který se toho hodně naučil od Johana Cruyffa. Nevím, jestli se tento termín používá, zda existuje v odborném světě, ale kolektivní technika je veledůležitá pro soudobý fotbal. A bude i nadále důležitá v budoucnosti.
Do kolektivní techniky patří např. Guardiolův přihrávkový systém, který používá do určité míry už spousta mužstev - pro jeho výhody.

Takže si dovolím uvést svou vizi fotbalové budoucnosti v technice:
Bleskovost práce s míčem, bleskové nohy v soubojích, všichni hráči budou ovládat výbušné starty s míčem, blesková a přesná střelba v nedostatku času a prostoru, všichni hráči budou umět hlavičkovat jako Angličané, všichni budou umět kopat oběma nohama (díky tomu, že někdo konečně začne dělat statistiky nevstřelených branek kvůli jednonohosti), všichni se naučí střílet kvalitně různými částmi nohou a třeba i zády, bude-li to potřeba. Driblink nebude brán už ani českými trenéry jako naivní, hloupá frajeřina. Hráči nebudou vychováváni jako poslušní sluhové trenérů, kteří se za každou cenu snaží udržet na svých místech bez kvalitních fotbalových výkonů jenom důrazem na body za každou cenu.U mužstev budou trenéři míčové techniky. U hráčů se bude muset umět probudit kreativita, dobrovolná pracovitost, touha jít dále ve svém vývoji. Příkladem je např. nová evropská hvězda, norský mladík Haaland, nyní v Dortmundu.

Kreativita : zkuste porovnat obrovskou hereckou kvalitu Jiřiny Bohdalové s kvalitou některých hereček v televizních seriálech. Nebo Karla Gotta a nějakého dnešního nezapamatovatelného nešťastníka, který se odváží zazpívat nějaký Gottův hit ve vzpomínkovém pořadu na Karla Gotta. Tím neříkám, že se takový zpěvák nemůže stát výraznou osobností, pokud najde svou cestu a bude vědět jak na to a bude tomu věnovat potřebnou spoustu času a bůhví čeho ještě.
 

 

Václave, jsem skromný člověk. O záznam do Guinnessovy knihy prvenství nestojím

Někomu v noci tlučou slavíci, někomu ... Při ranní procházce jsem slyšel zpívat pštrosa na východní zdi hřbitova.   

Záznam utkání z fotbal. mistrovství světa 1990 v Itálii

Německo - Anglie 1:1. Po prodloužení na penalty zvítězili Němci.  Dnes na ČT SPORT.

Utkání bylo pro mne zajímavé, protože za Anglii hrál také výjimečný fotbalista Paul Gascoigne, který později neuvěřitelně, přímo nelidsky pil. Německo trénoval Franz Beckenbauer, Anglii Robson. Němci hráli takový zoufalý, mizerný fotbal, jaký se hraje dnes v naší lize. Angličané hráli kvalitní technický fotbal tehdejší doby. Přesto Němci vyhráli. Později po utkání prý útočník Anglie Gary Lineker pronesl slavnou větu: "Fotbal je jednoduchá hra. Dvacet dva mužů honí míč devadesát minut a pokaždé vyhrají Němci."

Němci nakonec MS 1990 vyhráli.  

S Hradcem získal senzační titul ...

Na Aktuálně.cz včera vyšel článek s nahoře uvedeným titulem. Vzpomínka na mimořádného reprezentačního středního obránce z 50. a ze začátku 60. let. Na Jiřího Hledíka. Viděl jsem pana Hledíka v utkání Hradce proti tehdy druholigovým Otrokovicím. Stejně jako slovenský Popluhár mimořádný střední obránce, klidný, přesný, vzbuzující dojem neomylného borce. Připadal mi jako z jiného světa. Dodnes si pamatuji jeho počínání při rohovém kopu Otrokovic. Otrokovický hráč si postavil míč k rohovému kopu. Hledík jej sledoval a v určité chvíli začal couvat ze středu čáry "malého vápna" před bránou na roh malého vápna. A míč ku mému velkému úžasu přiletěl právě tam výbornému hlavičkáři Hledíkovi na hlavu, který jej odhlavičkoval mimo trestné území.

Čest památce tohoto velkého českého mistra fotbalové defenzivy.

Gepard na ČT art

"My jsme lvi a gepardi. Po nás přijdou hyeny a šakali," řekl kníže Salina ve filmu Gepard. Film hraběte Luchina Viscontiho z doby převratných změn v Italii a na Sicilii v 19. stol. za povstání Garibaldiho. Burt Lancaster v roli knížete Saliny, který nevítá příchod nové doby. Proslulý film z doby mého mládí.

Film velmi zajímavý z mnoha důvodů. Ovšem nejvíce na mne zapůsobilo Viscontiho veledílo Soumrak bohů. Byl jsem na tomto ohromujícím, strašlivém protinacistickém filmu v Boleslavi s jedním historikem. Po konci filmu jsme šli otřeseni mlčky stovky metrů, nemohli jsme mluvit. Cokoliv říct se nám zdálo nepatřičné.      

Právě začala na TV Nova Policie Modrava!

Na travnaté ploše ...

Na travnaté ploše před hřbitovem na Hradišťské ulici byly dnes vysazeny dva stromky. V blízkosti třetí brány. Chci upozornit na to, že před hřbitovem vede v zemi od vodoměrné šachty (nalézající se taktéž na této travnaté ploše před hřbitovem) vodovodní potrubí do zahrádkářské kolonie v blízkosti hřbitova. Šachta se nalézá téměř naproti Třebízského ulici, blíže k silnici než vysazené stromky. Neznám přesně trasu potrubí, ale vím, kde mají dobrou dršťkovou. Pardon, omluvte moje trapné selhání.

Neznám trasu potrubí, takže potrubí může jít buď podél zdi hřbitova, nebo napříč travnatou plochou od šachty k dolnímu rohu hřbitova u cesty podél zahrádek. O tom, že k dolnímu rohu, vím proto, že u tohoto rohu se kopalo kvůli nějakému problému s vodou pro zahrádky. A potrubí, nastojte, nebylo příliš hluboko! Protože jsem zapomněl doma průkaz zástupce pomocníka Veřejné bezpečnosti (s povolením zabíjet bez povolení mouchy a ovády), nemohl jsem legitimovat kopáče a žádat po nich vysvětlení. Riskoval bych tím intenzivní masáž obličeje. Byl jsem také kopáčem - na dálnici u Hranic na Moravě, takže vím, že krumpáč má v Čechách a na Velké Moravě velikou, nepřehlédnutelnou diskuzní sílu.

Pokud bude potrubí jenom tak hluboko jako u rohu hřbitova, hrozí při jakékoliv další dobře nezajištěné akci nebezpečí průrazu potrubí. V takovém případě by se při bohatém nespisovném slovníku kopáčů červenal i  proslulý kosmonoský diskutér Bořivoj.        

Máme šanci ...

"Máme šanci stát se biomedicínskou velmocí", říká podnikatel z iniciativy COVID19CZ - takový je název článku na Novinkách.cz. Přečtětě si, jak rychle a potřebně zareagovali naši IT podnikatelé a IT experti na situaci s coronavirem. Toto je ukázka rychlé soukromé iniciativy ve prospěch lidí. Na to byrokrati a lidé - kteří byli zvoleni díky podpoře medií, nebo navzdory odporu medií - nemají. V tomto směru je podnikatelský "tah na bránu" veledůležitý. Jsou pochopitelně i jiné podnikatelské tahy na bránu, které už nejsou tak chvályhodné.

Myslím si, že ve vedení obcí musí být průkazně schopní a zkušení podnikatelé, ekonomové a právníci. Tito by měli spolupracovat s místními lékaři, neteroristickými ochránci přírody a kulturními experty - v případě potřeby. Mít slušné vychování a vzdělání nedostatečné pro řízení obce je zoufale málo. To, že někdo bude aktivní ve funkci a bude hodně činorodý, neznamená, že bude přínosem, pokud nebude schopen se orientovat ve velkých a pro obec důležitých akcích, a tudíž se ani neodváží do takových akcí jít.  

Milé kosmonoské děti!

Vytkněte svým rodičům a prarodičům, že Vás neupozornili na prošlou životnost prastarého českého přísloví. Již od roku 1990 neplatí přísloví Bez práce nejsou koláče. Toto přísloví neodpovídající skutečnosti bylo nahrazeno inovovaným příslovím Bez práce jsou koláče!

(A jaké! Samý mák a povidla a také tvarohem se na nich nešetří. Pozn.: Bizon.) Není ale zakázáno pracovat, pokud někdo chce pracovat,může pracovat. Žijeme ve svobodné zemi, každý má právo dělat cokoliv, co není zákonem výslovně zakázáno.

Nova včera večer změnila program a "Policie Modrava" se nevysílala

Příští pátek by se možná měla vysílat. V programu na příští týden je Modrava napsána.

Zítra v pátek ve 20.20 hod. na TV Nova

3.díl seriálu Policie Modrava.

Někdo si přečetl můj prastarý článek Bílý Bizon mění svou image

Tento článek jsem údajně napsal 15.7.2012. Tak jsem si jej přečetl a protože si už téměř nic nepamatuji, tak jsem si jej četl jako novinku. To je výhoda pozdního věku : všechno, co vidím a slyším, je pro mne nové, čerstvé. My staří se nenudíme. Teprve v důchodu se žije naplno. Teď si lámu hlavu s tím, zda jsem chudý komunista, nebo zkrachovalý kapitalista.

Z e-mailu jedné blondýny

Chytila jsem na pasece kapavku,
zaplaťpámbůh, že jsem nechytila škytavku.

To by mě hned policajti odvezli na testování.

Dobrý den, paní Tichá!

Přeji příjemný den. Děkuji za pozdrav a zdravím také pana četaře z Jinců. Chtěl bych ho ujistit, že jesm nepřestal podceňovat nebezpečí čínské vzdušné invaze. Ve dne v noci hlídám severní obrannou polosféru Kosmonos. S vedením Pojizerského obranného županátu jsme vytypovali pro Číňany nejvhodnější místo pro vzdušný výsadek, tedy kde by mohli jejich jízdní parašutisté seskočit i se svými koňmi. Počítače županátu určily s devadesátidevíti procentní jistotou, že prapor po zuby ozbrojených jízdních diverzantů s koňmi seskočí i s balíky sena a dalšího krmiva přímo na stadion FK Kosmonosy. Pak se už vše ostatní odehraje v režii Kosmonoské domobrany, s.r.o., která převezme dar čínského lidu českému lidu kosmonoskému : milion čínských respirátorů, deset milionů roušek a 5000 počítačů zn. Lenovo. Poté se obě strany svorně vzdají svým soupeřům a zazpívají výběr ze svých lidových písní a provolají společně : Tisíc let ať nám žije předseda Mao! a Pravda a láska zvítězí!

Video z historických chvil bude zasláno Miroslavu Kalouskovi, Miroslavě Němcové a starostovi Řeporyjí Novotnému. Novotný za "zásluhy" o Čínu dostane navíc spolu s primátorem Prahy Hřibem pětikilovou konzervu uzených netopýrů a každý ještě portrét Maa v životní velikosti.  

E-mail hygienicko-epidemiologicky přímo vzorový

Chytila jsem na pasece jorkšírka,
zůstane se mnou a já s ním,
pomalu se od něj přes respirátor líbat naučím,
líbat naučím.  La, la, la, la, la, la ...

Eduard Kohout a Miroslav Horníček

Eduard Kohout a Miroslav Horníček na zájezdech spávali na společném pokoji. Oba dva neměli nejlepší postoj k pořádku na pokoji. Jednou se Eduard Kohout zamyslel nad uklízením: "Mirku, život je příliš krátký, než aby se uklízelo."

Jak říkával s oblibou vždy příkladně ostražitý kapitán Stb Havrda

"Soudruzi, je to paráda,
 lehnout si na záda
(se samopalem pod hlavou)
a jen tak příst si."

Pozor! Dnes večer změna programu na TV Nova

Ve 20.20 hod. bude místo Řachandy Policie Modrava.