Hrůzné vidiny šamana severokosmonoského kmene Ruru-Bubu

Na hliněných destičkách vypálených v ohni zaznamenal příslušník severokosmonoského kmene Ruru-Bubu zprávu o vidinách kmenového šamana Beru-Neberu-Beru. (Ten, který vyléčí i medvěda, tak zní přibližný překlad jména tohoto význačného šamana.) Jednou příslušníci kmene požádali svého jasnovidného šamana, aby se výjimečně podíval do vzdálené budoucnosti severokosmonoských kmenů. Šamanovy informace o budoucnosti potomků ve velmi vzdálené době vyvolaly v celém kmenu děs. Do té doby šamanovy předpovědi byly neuvěřitelně přesné. Týkaly se ale budoucnosti blízké, takže byly vždy ověřitelné.

Šaman použil na rozdíl od jiných seancí nápoj z daleko většího množství jen jemu známých ingrediencí a muži kmene ho museli pak přivázat ke stromu a strom ve výšce šamanovy hlavy obalit kožešinami, aby si při zuřivých záchvatech nerozbil hlavu. Přivázaný šaman po tři dny řval, až stydla krev v žilách a potom upadl na několik dní do spánku. Po probuzení byl nezvykle zamlklý a očividně zoufalý.

Až se jakž takž vzpamatoval, svolal k táborovému ohni muže kmene a mávaje vyřezávanou čelistí divokého kance zvolal : "Muži kmene Ruru-Bubu, nepotěším vás. Naši potomci se museli buď všichni zbláznit, nebo v našich lovištích bude žít jiný, nám neznámý kmen."

A potom se na nepřipravené bojovníky valily šokující informace. Ani jeden z praprapotomků prý neměl oštěp a kamennou sekeru, jejich oděv nebyl z kůže vlků, či medvědů. Ani jeden z nich by podle zkušeného šamana nepřežil lov na medvěda. Vůbec se nepotírali krví divokých kanců, ale zato si skoro každý den seškrabovali vousy z obličeje něčím, co šaman nikdy předtím neviděl. A v rozporu s tradicemi kmene Ruru-Bubu se potírali každý den čistou vodou a přesto, jak upozornil udivený šaman, nikdo kvůli tomu neonemocněl.

Děti těchto praprapotomků musí téměř každý den chodit do obrovské chýše, kde musí tiše sedět a poslouchat, co jim říkají nějací jejich divní náčelníci a náčelnice. Nikdo z nich se dětem ani slovem nezmínil o tom, jak si ulovit alespoň veverku.

Ohromující byl pro šamana i pohled na tamní ženy. Některé byly tak vyzáblé, že bylo zřejmé, že po léta si nezakously do pořádného kusu medvědiny. Nejvíc ale šamana šokovalo, že tyto vychrtlé ženy byly se svým vzhledem spokojené, největším problémem pro ně bylo několik chloupků na nohou. Ty byly očividně hlavním bodem jejich každodenní pozornosti. Tato informace ženy kmene Ruru-Bubu nejvíc rozesmála, protože si všechny zakládaly na svých chlupatých nohách, o kterých kmenoví básníci složili nejednu báseň.

Kmenová rada starších nakonec usoudila, že šaman se sice díky svým schopnostem dostal do daleké budoucnosti, ale že asi nenavštívil budoucnost kmene Ruru-Bubu, ale nějakého jiného kmene, který se postupem času zbláznil.

    

Bakov

Zase nespokojenost s místní školou. Adresa blogu : bakovsko.blog.cz

Naše sociálně nepřizpůsobivé dětství

Až na výjimky jsme všichni v mé rodné obci patřili ke skupině, které se dnes říká sociálně nepřizpůsobivé děti. Tehdy ani naše rodiče nevěděli, že jsme sociálně nepřizpůsobivé děti, takže se s tím nedělalo mnoho zbytečného povyku. Pokud se překročila někdy mez únosnosti, řešilo se to tehdy osvědčenými, široce praktikovanými způsoby. Stačilo pár ran bičem, nebo namočeným řemenem, či hadicí, nebo šňůrou od žehličky. Nejenom vlastní rodiče, ale i jiní rodiče nás takto ochotně vychovávali, pokud se naskytla sebemenší příležitost. Vzpomínám s úctou na našeho pana kaplana, který mě v hodině náboženské výchovy neúspěšně honil rákoskou pod učitelským stolem. I když při mši svaté dokázal měnit víno v krev Kristovu, mě nedokázal trefit rákoskou ani jednou.

Protože jsem od doby, kdy jsem se naučil číst, četl stále dokola o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi, nedokázal jsem krást v místním konzumu bonbony - jak bylo téměř všeobecným zvykem - a byl jsem v tomto směru brán jako bojínek. Zimní sněhové bitvy žáků z jednoho konce obce proti "nepříteli" z druhého konce jsme vylepšovali kamením zabaleným do sněhových koulí. Po zásahu takovou koulí vypukaly zuřivé hádky. Pokud si vzpomínám, nikdo se nikdy nepřiznal. Pak už nezbylo, než sehnat klacky a snažit se zahnat tu zákeřnou holotu do její poloviny obce, což se téměř nikdy nepovedlo. Nikdo nechtěl ustoupit a zapřičinit tak nesmytelnou ostudu svému milovanému konci obce. Všichni jsme znali heslo českých interbrigadistů : U Madridu se bojuje za Prahu! My jsme, vědomi si tohoto hesla, bojovali urputně uprostřed obce za své posvátné ulice.

V létě a na podzim jsme se věnovali polním pracím a především sklizni cizího ovoce a zeleniny, pokud úroda nebyla hlídána psy a hlídači, které jsme podezírali, že za války museli sloužit u Waffen SS.

V létě jsme také věnovali velikou pozornost vodním sportům. Mimo plavání jsme také jezdívali na  vyřazených dřevěných elektrických stožárech. Při příchodu ke splavu na našem potoce jsme nejdříve důkladně prohledali všechny křoviny podél břehů potoka. Všechna nalezená chcíplá telata plovoucí po vodě ke splavu (či skrývající se v křoví u břehů) byla do jednoho pečlivě odstraněna, odstrkána větvemi ke splavu a shozena ze splavu. Totéž čekalo husy a kachny pochcípané z neznámých a nás nezajímajících důvodů. Až mnohem později jsem zjistil díky cestopisům, že sedláci v naší obci byli vlastně vzdělanci, kteří iniciativně převzali metodu vodních pohřbů drůbeže a dobytku, která se praktikuje v některých zemích dodnes.

Pak jsme nějakou dobu čekali, až odteče určité množství vody přes splav a neztrácejíce čas zbytečnými konzultacemi s okresní hygienickou stanicí v okresním městě jsme naskákali do teplé, málo průhledné vody, ze které jsme se mohli radostí pominout. Po každém vylezení z vody z nás kapaly tmavé kapky a středem hrudi a břicha nám dolů tekly tmavé čůrky vody. Voněli jsme bahnem a prožívali jsme nádherné okamžiky, na které jsme se po zbytek roku těšili.         

     

Muž, který přeplaval kosmonoské koupaliště na čubičku v jednom dni a bez přestávky na odpočinek

(Čtenáři možná přivítají, když si Raut vypůjčí do tohoto článku nepřekonatelné slovní obraty z bývalého Kosmonoského horizontu a připomene tak nezapomenutelné podvečerní chvilky pod lampou s tímto měsíčníkem a šálkem dobré kávy. Nejen já jsem se zatajeným dechem hltal informace o tom, co řekl starosta při předávání poháru, či diplomu. Za sebe mohu prohlásit, že by mě ani taková špičková, pokroková recitátorka stojící hrdě na straně bojovníků za mír, jakou byla Ludmila Pelikánová blahé paměti, neodlákala od četby, i kdyby se znovu objevila v pořadu podobném tomu, který vysílala kdysi za Jakeše Československá televize pod názvem "Křeslo pro hosta". I Jiří Krampol se kdysi zmínil o tomto nezapomenutelném pořadu. Pro ty, kteří tento nesmrtelný pořad neviděli, na You Tube zadejte : Ludmila Pelikánová - Křeslo pro hosta.)

A nyní již k věci :

Zašli jsme se zeptat pana Václava do boleslavské nemocnice, kde leží na jednotce intenzivní péče po svém heroickém výkonu v kosmonoském bazénu. A protože nejsme zvyklí si brát servítky, zeptali jsme se přímo a bez obalu : "Jak se vám plavalo?" Přestože pan Václav ještě stále nebyl fit a dvakrát během rozhovoru omdlel, nechtěl naše čtenáře zklamat a podělil se s námi o své dojmy : "Dobře. Alespoň do poloviny bazénu. Pak už to jenom záleželo na silné vůli. Přestože jsem nevolal o pomoc, snažilo se mě několik nežádoucích záchranců vytáhnout z vody. Přiznám se, že jsem musel kolem sebe kopat a také kousat a škrábat. Pamatuji si ještě, jak jsem přelezl okraj bazénu a pak jsem se probral až v nemocnici." "Pane Václave, nalijme si čistého vína : nebojím se to říct naplno. Vy jste se s nasazením svého života rozhodl reprezentovat Kosmonosy. Přesto se najdou škarohlídi  na dvou kosmonoských blozích a jednom webu, kteří se v tom budou i se svými čtenáři nimrat, znevažovat vaše úsilí o propagaci Kosmonos ve světě. Co byste mohl říct na adresu těchto občanů?"

"Naše Kosmonosy budou i nadále vzkvétat bez ohledu na zbabělé anonymy z těchto blogů. Moudré vedení naší obce se nedá žádnými útoky svést z cesty rozkvětu našich Kosmonos."

K těmto větám - tak vonícím  prostou, nepředstíranou člověčinou a zasahujícím všechno to dobré v našich srdcích - není již co dodat.  

      

Kosmonoský imigrační hospodský expert Lojza

Lojza se domnívá, že Kosmonosy mají nemalou imigrační kapacitu - kolem 300 osob. Podle něj by Kosmonosy mohly bez problémů přijat 300 prosperujícících a adaptabilních amerických podnikatelů. 

Heslo na pondělí

Pořádek dělá nepřátele! (Jako heslo použita věta z článku Z. Fialy : Vichr z hor. Z www.vasevec.cz)

Obama chce zvyšovat daně!

Další informace v článku Zbyňka Fialy : Vichr z hor (na www.vasevec.cz) v úseku VIP blogy.

Bůh ochraňuj Syrizu

Článek k řecké hospodářské situaci od ekonomky Ilony Švihlíkové najdete na www.blisty.cz.

Chirurg, doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc

Provádí, a to na Klinice Dr. Pírka, nové metody řešení hemeroidů pomocí speciální operační ultrazvukové sondy. Informace převzata z měsíčníku Boleslavan. Adresa kliniky : www.drpírek.cz Navštivte internetové stránky kliniky, nebudete litovat.

Dr. Horák má jistě velké srdce a spoustu zálib, ale láska k českým internetovým anonymům mezi jeho záliby nepatří. My anonymové jsme lidé skromní a tolerantní, nikdy se nesnížíme k tomu, abychom se posmívali lidem, kteří se z těžko pochopitelných důvodů všude a při každé příležitosti  podepisují svým skutečným jménem. Tento zlozvyk se dá zřejmě jenom obtížně léčit.

V Boleslavi se můžete podívat, jak vypadá lavička za 47 000 Kč

Takové lavičky uvidíte na Komenského náměstí. Byly dodány v rámci revitalizace tohoto náměstí. V Boleslavanu na to upozornil zastupitel Mgr. Horčička (ČSSD). Najdete to na str. 38 v úseku Názory zastupitelů. Všimněte si, že názory zastupitelů jsou až na konci tohoto měsíčníku, až za spoustou reklam. Tento měsíčník najdete také v internetové podobě na www.mb-net.cz.

Divím se, že si to umístění na konci Boleslavanu až za reklamami nechají opoziční politici líbit. Kdoví kolik lidí vůbec ví o tom, že až na konci Boleslavanu jsou názory komunálních opozičních politiků. Tito politici byli zvoleni v demokratických volbách, měsíčník nepatří ani primátorovi Nwelatimu, ani šéfredaktorovi Šubrtovi. Nic těmto dvěma pánům nebrání v tom, aby si vydávali za své peníze svůj časopis a podle svých představ.

V Boleslavanu se také dbá na to, aby se pokud možno v něm vůbec neobjevily fotografie opozičních zastupitelů. Zato primátorovi náměstci i samotný Nwelati se během roku objevují mnohokrát, zřejmě proto, aby si snad občané se slabší pamětí mohli oživit paměť novými a novými pohledy na "kluky" stříhající, potřásající a radostně se usmívající.
 Boleslavan je jinak, vyjma uvedených nedostatků, měsíčník se spoustou velmi zajímavých informací.

   

Jsem stále marxista, zopakoval dalajláma

Článek najdete na www.denikreferendum.cz.

Eportál

Podle ankety Eportálu stojí za sestřelením letadla na Ukrajině ukrajinská armáda (39 %), Putin (7%), Kalousek (10%) a P. Kvitová (přes 9%). Nepochybuji, že naši pracující, důchodci a invalidé, kdyby o anketě věděli ve větším počtu, že by nezištně dali Kalouskovi o hodně víc hlasů. O Kalouskovi je všeobecně známo, že neustále nenávistně a bez kapky ohledů střílí po všem a po všech. Včera, v neděli byl v některé televizi zveřejněn slovní atak dvou občanů na Kalouska jdoucího po ulici. Jeden z občanů budil dojem, že půjde Kalouskovi nějakou tu vrazit. Nakonec si dal říct a nezaútočil. A udělal dobře, protože Česká televize by z Kalouska udělala oběť Moskvy, Zemana, komunistů, socialistů a všech možných protidemokratických sil. Týden by to probírali televizí jako vždy pečlivě vybraní "nezávislí" politologové, novináři, Miroslava Němcová (konsternovaná už po léta českou levicí) a na Václaváku by se konala demonstrace s píšťalkami a červenými kartami.  

Tvůrci ankety se zapomněli zeptat čtenářů na názor na redakci politického zpravodajství České televize. Nepochybuji, že by redakce dostala od čtenářů - díky své "každodenní střelbě pečlivě voleným střelivem  se zajímavým ohlupujícím účinkem" - pozoruhodné množství procent. Moc jsem se kdysi - po pádu totality - mýlil, když jsem si myslel, že už nezažiji ten vztek z televizní manipulace. Totalitní televizní manipulátoři by se mohli učit, jak se dá ovlivňovat veřejné mínění i v demokratické zemi, kde se vyznává pluralita názorů, vyvážené a neomezované zpravodajství. Zase nám někdo usnadňuje myšlení, šetří naše mozky : vybírá, co potřebujeme vědět a co nepotřebujeme vědět a ukazuje nám, kde je stoprocentně čisté dobro a kde je zlo bez jakýchkoliv pozitivních příměsí.

Už jsem to kdysi napsal : Gian Maria Volonté, slavný italský herec, kdysi ve filmové roli mediální hvězdy řekl své filmové manželce : "To jsi tak blbá, že věříš tomu, co říkají v televizi?"

Nové občanské hnutí v Kosmonosech

Mimo občanského hnutí Občané pro Kosmonosy vzniklo v Kosmonosech také občanské hnutí Občané Kosmonos pro sebe. Dovolte mi, abych Vás jako jediný zakládající člen seznámil s tímto nevolebním, každému občanovi vysoce prospěšným hnutím. Základním heslem tohoto hnutí je myšlenka : Co si nenahrabeš, to nemáš! Tuto základní lidskou pravdu, provázející lidstvo téměř po celou dobu existence, chce naše hnutí šířit slovem, hudbou a obrazem s pomocí svých obětavých misionářů, kteří si při tom pochopitelně nemálo nahrabou. Již brzy se z Monaka přijede podívat - na pozvání našeho hnutí - na rozestavěné kosmonoské koupaliště náš velký vzor, pan Ivo Rittig, kterého při té příležitosti požádáme, zda by mohl vykonávat funkci čestného předsedy našeho hnutí. Pan Ivo se přitom jistě také podělí o své mimořádné zkušenosti s mnohaletým, vysoce efektivním hrabáním pod sebe a pro sebe.

Pozdrav členů našeho hnutí je : Ještě hrabeš? Odpověď : Hrabu. Tento pozdrav budeme používat i při setkání s neznámými občany Kosmonos, na kterých budou již z dálky viditelné rysy aktivního hraboše.   

Tlačenka - rodná dcera ovaru!

Jednou v lednu 1923 si Vilém Chrást Podbabský po dobré večeři poznamenal do svého Deníku hospodáře : Tlačenka - rodná dcera ovaru!  

Tehdy se ještě jídlu, které se dalo jíst, říkalo domácí strava. Dnes místo domácí stravy úzkostlivě doplňujeme bílkoviny, tuky a uhlohydráty ve stanovených proporcích. Dnes se dokonce objevují první tlačenkoví biatlonisté. Tlačenkový biatlonista si ve své slabé chvilce dá 30 dkg tlačenky s octem, cibulí a se třemi pivy a pak za trest běhá dvakrát denně pět kilometrů pět dní v týdnu.       

Omítky zámku

Díval jsem se na internet na nabídku omítek s odolností proti plísním, mechům, nečistotám, atd. A to kvůli střešním vikýřům našeho zámku, kvůli těm vikýřům s kruhovými okny. Protože stěny vikýřů nejsou všude svislé, dochází ke zdržování vlhkosti a následně k znečisťování omítky, zachycování prachu a vzniku mechů. Poté dochází na omítce staré několik let k odlupování, černání, atd. Toto se neprojevuje na svislých zámeckých stěnách omítnutých ve stejné době. Je více firem s nabídkou omítek a prostředků na ošetření fasád proti houbám, mechům, plísním a na ochranu proti znečisťování a prachu. Například firma Cemix má v sortimentu dva druhy omítek - silikonovou a silikonsilikátovou - s údajně vyšší kvalitou, pokud jde o snížené znečistění a vyšší ochranu proti mechům, atd.

Upozorňuji, že nemám s těmito omítkami přímou zkušenost, že je to jen moje první internetové pátrání po vhodných materiálech. Mohou existovat další, ještě lepší omítky a prostředky, vhodnější pro aplikaci na zámku.

Problém s malou životností omítky vikýřů se bude opakovat na opravách dalších částí fasády zámku, pokud se neudělají účinná opatření. Neviděl jsem projekt oprav fasády z minulých let. Domnívám se, že v projektu nebyl problém s vikýři uspokojivě vyřešen, že se nepočítalo se sníženou životností kvůli tvaru vikýřů. V nových projektech pro další části fasády musí být uvedeny způsoby řešení míst, kde došlo dříve k předčasnému poškození již hotových fasád. Pokud se to nevyřeší, bude tak znehodnocena celá akce s opravami fasád. Za projekty se tvrdě platí, takže by mělo být vyloučeno, že za pár let to bude vypadat, jakoby se opravy prováděly před daleko více léty, než odpovídá skutečnosti.

Prostředky na zklidnění psů

Například na zklidnění psů při Silvestrovském a  Novoročním řádění kosmonoských, zřejmě nesvéprávných pyrotechnických bouchačů. Na internetu zadejte Woykoff nebo spokojenypes.cz. Firmy mají prostředky i proti stressu z bouře.

Ať žijí Kosmonosy, naše krásné město! Město klidu a pohody. Město k příjemnému, nekonfliktnímu žití. Město, kde je soused sousedu bratrem, sestrou, tetou, strýcem, pohádkovou vílou Amálkou, nebo pohádkovým dědečkem Hříbečkem.