Čarodějnice na stadionu byly zase hlučné, zase nebyla ukončena hudební produkce ve stanovenou dobu (23:00), zase nebyla ukončena celá akce ve 24.00 hod. Zase podnapilci a nadnapilci s lahvemi v ruce hulákali cestou k domovu. Tentokrát v rolích opilců přesvědčivě vystupovali podsadití řízkové starší 30 let. Žádní nezletilci jako za starosty Dlouhého, kdy hluk v ulicích byl každoročně na tak vysoké úrovni, že v pozdějších dobách za jiných věrchušek nebyl překonán přes veškerou snahu zbylých tradicionalistů z řad nedospělců.
Je třeba říci, že ta hudba na stadionu patří do kultury, je jednou z tváří naší kultury. Když jsem byl mladý, také se mi ten kravál líbil a nechápal jsem, jak to může někomu vadit. Dnes už to vím a vědět to budou také dnešní mladí až budou v létech. To není nemodernost starších, za to mohou životní zkušenosti starších, které se dostavují věkem. Ten kravál, ty skladby nic už starším neříkají. Stejně jako dělání báboviček na dětském hřišti. Aby to acustic jugend pochopila, musí si ta léta odžít.
Kravál na stadionu se dá řešit a snadno, stačí používat rozum:
Nastavit rámus na takovou úroveň, aby nebyl slyšet daleko a také široko (kupodivu). Nenastavuje se odhadem ani měřením hygieniky, ale poslechem v ulicích blízkých stadionu. Nastavuje se na zpěváka, který nemá být přehlušen hudbou. Takže pokud zpěváci jsou slyšet v ulicích jako na stadionu, tak se ubere natolik, aby mohli občané, kteří si nezaplatili, sedět na svých zahradách, dvorech, mohli mít otevřena okna. Poslouchat celé hodiny kultivované, či nekultivované skřeky, jeky, chraplavé výkřiky a bubnová sóla na koncích skladeb je utrpením pro lidi, kterým je tento druh zábavy nepříjemný. Protože hlučnost je řešitelná, s názory různých obecních papalášů, že to musí občané po tu "chvilku" vydržet, se musí už skončit. Rámus vadí, ať je povolený, či nepovolený. Ovšem nejhorší je dunění bubnů. To se nese kilometry daleko. Bubny sloužily a asi slouží domorodcům na vysílání zpráv na veliké dálky. Takže otázka zní, proč se bubny používají se zesilovači a přehlušují celou akci?
Bubny jsou na takových akcích největším tvůrcem hluku. Když už není slyšet zpěv a jiné nástroje, tak bubny nezklamou, duní na stovky metrů, někdy i na kilometry - jako např. při letních akcích v Bakově.
Na co tu máme 17 zastupitelů? Proč chtěli tu funkci vykonávat? To není jenom schvalovat rozpočty, prodeje pozemků, příspěvky, to je také řešení po léta neřešených problémů s Čarodějnicemi, s hlukem hudebních akcí, s
řevem motocyklů. Vyřešit hluk motocyklů je možné rychle. Stačí dávat pokuty ve výši 10 000 Kč, jako se kdysi začaly dávat pokuty za chybějící poznávací značky. Ihned ze silnic zmizeli frajéři bez SPZ. To je problém policie a poslanců (asi), nicméně pokud obce nenajdou způsob, jak poslance a policii donutit tuto situaci řešit, tak ještě v r. 2030 tu budou jezdit lotři bez tlumičů hluku. Pokud se to bude řešit, tak se musí najít levný způsob měření, protože jinak se na tom někdo hezky česky nabalí. U nás žádná státní akce nemůže být levnější než 100 milionů.
Dále : Akce s hlukem, akce po 22. hod., které byly povoleny, musí být oznámeny včas občanům, aby mohly protestovat, když bude podle nich něco proti rozumu. Dále musí být vždy zveřejněna čísla telefonů organizátorů, policie, starosty, nebo zastupitele, který to bude mít na starosti. Také musí být sazebník pokut za porušení dohody, hlučnosti, času, atd. Všimněte si, že nepíši opatrně, "že by měla být" zveřejněna, ale že musí být ... Kosmonosy jsou naše město, nepatří ani SK Kosmonosy, ani starostovi a zastupitelům, ani šoumenům s bubny, ani motorkářům. Takže podle toho je třeba konat.
No a pokud to, čtenáři, nevíte, na stadionu bude nějaká akce maturitních studentů. Zní to hezky, ale může to být také hezký bordel. "Bord-él" je palubní olej, jak nám kdysi tvrdil inženýr vyučující mechaniku. A mýlil se, stejně jako Vilém Chrást Podbabský, když si posteskl do svého Deníku hospodáře : Světská sláva - polní kráva.
A k tomu se dá už jenom dodat : Jak za vozem, tak s ježky.
pondělí 29. května 2017
sobota 27. května 2017
Zemřel Zbigniew Brzezinski
Zemřel politický poradce bývalého amerického prezidenta Cartera Zbigniew Brzezinski. Brzezinski po rozpadu SSSR prohlásil, že politické vakuum po bolševismu nahradí nacionalismus. (A v Jugoslavii to pak začalo.)
pátek 26. května 2017
Další hvězda, která trénovala na odrazové stěně v dětství
V dnešním deníku Sport je stejně jako každý pátek vložen Sport magazín. Dennis Bergkamp ve svém článku "Buď přesný, chytrý, vynalézavý. I při kopání proti zdi" píše :
"Bavilo mě kopat proti zdi. Zkoumal jsem, jak se míč odráží, jak dopadá. Snažil jsem se ho zpracovávat. Jednou nohou. Pak druhou. Placírkou. Vnějším nártem. Měnit rytmus, zpomalit, zrychlit. Ostřeloval jsem cihly kolem vrat, které mi připadaly jako břevno. Snažil jsem se trefit konkrétní cihlu. Levou nohou. Pravou nohou. S falší. Mechanikou pohybu jsem byl naprosto fascinován."
D. Bergkamp hrál v Arsenalu Londýn spolu s T. Henrym a "mušketýrem" Pirésem. Úžasná trojice technických mistrů. Henry byl v té době asi nejlepší hráč na světě. Bergkamp byl chladnokrevný, přesný, překvapivý. Neviděl jsem ho nikdy hrát splašeně, zbrkle. Pirés byl podle mne ještě lepší než T. Rosický.
Již dříve, před léty, bylo v prodeji DVD s góly, které nastřílel v anglické lize T. Henry. Těch gólů byla spousta. Škola střílení gólů mnoha způsoby. Henry byl tehdy na vrcholu, hrál s lehkostí, která se málokdy vidí, byl velmi rychlý, jeho driblink byl "takový motýlí" - na pohled snadný (zdánlivě), rád volil technickou střelbu. Jak sám řekl, jakmile se rozhodl o způsobu, jak akci ve vápně provede, tak ji také provedl. To znamená, že mu to ve vápně myslelo tak, že neztrácel čas hledáním nových řešení díky chybnému vyhodnocení situace. Jinak řečeno - nepanikařil jako hráči, kterým chybí schopnost střízlivého rozhodování a potřebná technika na realizaci jejich velkých snů. V naší lize je možné vidět v každém utkání takovou tu nerozvážnou snahu ukázat něco velkého a přitom nebýt na to technicky vybaven a nemít to natrénováno. To jsou ty nesmyslné činy, kdy se zničí slibná akce kvůli nedomyšlenému nápadu. Jak kdysi řekl trenér Petržela : Hodně běhání, ale chyběl tomu smysl.
A na závěr jeden návod na driblérský kousek - bez driblinku. Neuspěchaný, přímý běh k bráně zakončený gólem za asistence oklamaných obránců. Povedlo se mi to dvakrát, nikdy jsem to netrénoval, vyplynulo to nějak ze hry. Po létech jsem to viděl provést Pelého, bohužel to není na You Tube. Já jsem to provedl jednou jednomu obránci, podruhé dvěma. Na stadionu SK Kosmonosy to provedl jednomu obránci neznámý Slovák v utkání odborářské ligy. No a Pelé - to bylo něco! Pelé se blížil k velkému vápnu s míčem u nohy. Čekalo tam na něj tolik obránců, jako čekává dnes. Pelé zrychlil a obránci čekali, že Pelé je tam zase proháčkuje bez ohledu na to, kolik jich tam je. Jenomže Pelé uviděl mezeru mezi obránci, takže proběhl svižně a přímo bez jakékoliv driblérské finty mezi nimi a dal gól. Čekali na něj tři, nebo čtyři obránci. Nenapadlo je, že Pelé je schopen i nedriblovat a vést míč jako běžný smrtelník.
A nyní popíšu svou akci : Vedl jsem ve vápně míč pravou nohou proti levé tyči (z mého pohledu). Obránce čekal, že při vedení míče pravou nohou a s takovým zrychlovacím a vyčkávacím, zpomalovacím pohybem s míčem asi udělám rychlý úhyb před ním doprava a pak vystřelím. Jenomže jsem s míčem přímočaře proběhl kolem něj a levou nohou dal gól. Důležité je vést míč nohou bližší k obránci, míč vést přímočaře s citem získaným tréninkem vedení míče, míč musí klouzat po zemi, rychlost běhu se mění (čímž naznačujeme obránci, že budeme přihrávat vpravo, nebo že před ním zabočíme bleskově vpravo). Zpomalování pohybu signalizuje obránci, že něco hodláme provést, a to doprava. Důležité je mít správnou vzdálenost přímého běhu od obránce, aby nemohl snadno strčit nohu do trasy běhu. Pokud budete uhánět vysokou rychlostí, obránce nebude znejistěn, protože bude vědět, že poběžíte rovně a bude divoký jako vlčák a rád se s Vámi proběhne.
A tož tak. Jak říkal, ale zapomněl napsat Alois Jirásek : Obránců se nelekejte, na množství nehleďte.
"Bavilo mě kopat proti zdi. Zkoumal jsem, jak se míč odráží, jak dopadá. Snažil jsem se ho zpracovávat. Jednou nohou. Pak druhou. Placírkou. Vnějším nártem. Měnit rytmus, zpomalit, zrychlit. Ostřeloval jsem cihly kolem vrat, které mi připadaly jako břevno. Snažil jsem se trefit konkrétní cihlu. Levou nohou. Pravou nohou. S falší. Mechanikou pohybu jsem byl naprosto fascinován."
D. Bergkamp hrál v Arsenalu Londýn spolu s T. Henrym a "mušketýrem" Pirésem. Úžasná trojice technických mistrů. Henry byl v té době asi nejlepší hráč na světě. Bergkamp byl chladnokrevný, přesný, překvapivý. Neviděl jsem ho nikdy hrát splašeně, zbrkle. Pirés byl podle mne ještě lepší než T. Rosický.
Již dříve, před léty, bylo v prodeji DVD s góly, které nastřílel v anglické lize T. Henry. Těch gólů byla spousta. Škola střílení gólů mnoha způsoby. Henry byl tehdy na vrcholu, hrál s lehkostí, která se málokdy vidí, byl velmi rychlý, jeho driblink byl "takový motýlí" - na pohled snadný (zdánlivě), rád volil technickou střelbu. Jak sám řekl, jakmile se rozhodl o způsobu, jak akci ve vápně provede, tak ji také provedl. To znamená, že mu to ve vápně myslelo tak, že neztrácel čas hledáním nových řešení díky chybnému vyhodnocení situace. Jinak řečeno - nepanikařil jako hráči, kterým chybí schopnost střízlivého rozhodování a potřebná technika na realizaci jejich velkých snů. V naší lize je možné vidět v každém utkání takovou tu nerozvážnou snahu ukázat něco velkého a přitom nebýt na to technicky vybaven a nemít to natrénováno. To jsou ty nesmyslné činy, kdy se zničí slibná akce kvůli nedomyšlenému nápadu. Jak kdysi řekl trenér Petržela : Hodně běhání, ale chyběl tomu smysl.
A na závěr jeden návod na driblérský kousek - bez driblinku. Neuspěchaný, přímý běh k bráně zakončený gólem za asistence oklamaných obránců. Povedlo se mi to dvakrát, nikdy jsem to netrénoval, vyplynulo to nějak ze hry. Po létech jsem to viděl provést Pelého, bohužel to není na You Tube. Já jsem to provedl jednou jednomu obránci, podruhé dvěma. Na stadionu SK Kosmonosy to provedl jednomu obránci neznámý Slovák v utkání odborářské ligy. No a Pelé - to bylo něco! Pelé se blížil k velkému vápnu s míčem u nohy. Čekalo tam na něj tolik obránců, jako čekává dnes. Pelé zrychlil a obránci čekali, že Pelé je tam zase proháčkuje bez ohledu na to, kolik jich tam je. Jenomže Pelé uviděl mezeru mezi obránci, takže proběhl svižně a přímo bez jakékoliv driblérské finty mezi nimi a dal gól. Čekali na něj tři, nebo čtyři obránci. Nenapadlo je, že Pelé je schopen i nedriblovat a vést míč jako běžný smrtelník.
A nyní popíšu svou akci : Vedl jsem ve vápně míč pravou nohou proti levé tyči (z mého pohledu). Obránce čekal, že při vedení míče pravou nohou a s takovým zrychlovacím a vyčkávacím, zpomalovacím pohybem s míčem asi udělám rychlý úhyb před ním doprava a pak vystřelím. Jenomže jsem s míčem přímočaře proběhl kolem něj a levou nohou dal gól. Důležité je vést míč nohou bližší k obránci, míč vést přímočaře s citem získaným tréninkem vedení míče, míč musí klouzat po zemi, rychlost běhu se mění (čímž naznačujeme obránci, že budeme přihrávat vpravo, nebo že před ním zabočíme bleskově vpravo). Zpomalování pohybu signalizuje obránci, že něco hodláme provést, a to doprava. Důležité je mít správnou vzdálenost přímého běhu od obránce, aby nemohl snadno strčit nohu do trasy běhu. Pokud budete uhánět vysokou rychlostí, obránce nebude znejistěn, protože bude vědět, že poběžíte rovně a bude divoký jako vlčák a rád se s Vámi proběhne.
A tož tak. Jak říkal, ale zapomněl napsat Alois Jirásek : Obránců se nelekejte, na množství nehleďte.
středa 24. května 2017
3.) Z dřeváka hvězdou
Chcete se stát hvězdou? Na to je jednoduchá rada : Převezměte některé prvky hry a prvky techniky současných hvězd a přidejte k tomu svou kreativnost, svou osobitost.
A pak si jenom sledujte své narůstající bankovní konto.
Zcela jednoduchá, srozumitelná rada. V této radě není žádná zmínka o tom, že k tomu, aby se z dřeváka stala hvězda, je třeba být potetovaný od hlavy až k patě. Není třeba ponechat na téměř vyholené hlavě nahoře na temeni fialovou čupřinu a k tomu zrzavý plnovous hajného Kaliny. Dokonce není potřeba mít v ložnici zaparkovanou vychrtlou modelku. Tyto masově rozšířené náležitosti nejsou zárukou vzniku hvězdy. Je to asi tak účinné, jako léčit zlomenou nohu aspirinem.
K tomu, aby se z Vás stal špičkový fotbalista, musíte se naučit pracovat s míčem na špičkové evropské úrovni. Naučíte-li se pracovat s míčem na velmi vysoké úrovni, přejde Vás chuť dělat na hřišti nesmysly. Vaše hra bude mít hlavu i patu, a to i kdybyste se tomu vzpírali a na uši se stavěli. Jak začnete myslet racionálně, ztratíte schopnost dělat na place zrůdnosti, které jste dříve generoval jako na běžícím pásu.
I když Vás třeba nezajímá, jak to dělal takový Roberto Carlos, nebo Pavel Nedvěd, nebo Thierry Henry, budete se muset pak přinutit a pouštět si zpomaleně práci jejich nohou, studovat jak to kopali, čím to (kterou části nohy) kopali. Kopat precizně do míče různými částmi nohy a v pohybu se naučíte na trenažérech a ve vysoké kvalitě. Když se to naučil takový líný dřevák jako já, naučí se to každý, kdo si zamiluje práci na trenažérech a bude je vynalézavě používat.
Nacvičit individuálně v potřebně vysoké kvalitě nějaký technický prvek pro soudobý fotbal je možné :
1) S pomocí trenažérů, které to umožňují.
2) V pohybu různými rychlostmi. Rychlosti se zvyšují až na hranici možností plejera.
3) Je vyloučeno ignorovat počty opakování. Musí se opakovat tak dlouho, až vznikne správný návyk.
Dobře volené trenažéry to umožňují a hlavně zkracují dobu osvojování různých technických prvků.
4) Musíte být sami sobě nejtvrdšími kritiky, chcete-li se dostat výše. Dobře osvojený prvek, jehož osvojení dělá skoro každému velké potíže, musíte v utkání předvádět se zdánlivou snadností (s lehkostí, či razancí mistra, kdy to vypadá jako snadný kousek, který Vám umožnili zdánlivě mizerní soupeři).
Otázka : Co je lepší?
1) Trénovat hru na jeden, nebo dva doteky s hráči, kteří jsou "jednonozí",a nevědí nic o možnostech nohy?
2) Nebo trénovat takovou hru s hráči, kteří prošli přípravou na trenažérech a umějí kopat i tou druhou, údajně "retardovanou" nohou?
Pokud jste volili č. 2, máte pravdu. Odměňte se tím, že vezmete balon a půjdete si stopadesátkrát kopnout na vrata, nebo betonovou zeď, nebo na dřevěnou stěnu. Začněte ve vzdálenosti jeden metr od zdi a postupně zkoušejte i druhou nohu. Tančete před zdí jako boxer a vracejte míč prvním dotekem (placírkou, šajtlí, nártem). Zjistěte, jak kopat, aby se míč pohyboval ke zdi a od zdi vždy po zemi. Při nakopávání se přibližujte a vzdalujte od zdi. Míč se nakopává tak, aby se vracel vždy k nohám.
Nikoliv v ten den, ale později je třeba se naučit pracovat s míčem "nadzvukovou rychlostí" a oběma nohama, a to i se skákavým míčem. Tento prvek má název "fotbalový box".
Naučíte se tak práci s nártem, placírkou, šajtlí, kopat druhou nohou a také přitláčení míče k zemi při přihrávkách. Nožičky Vám budou pak kmitat přesněji a rychleji.
A nyní veledůležitá zásada : trénuje se jenom to, co je důležité pro hru. Tedy nikoliv parády do varieté.To ovšem neznamená, že se nebudou střílet góly patou, že se nebude přihrávat patičkou. Všechno, co je důležité pro hru, se musí trénovat.
Stát bez pohybu v kruhu a posílat si obloučky vzduchem - to se dělalo i v mém mládí a už tehdy to byla zbytečná součást tréninků. Ale posílat si obloučky mezi třemi kupředu běžícími hráči na hřišti s figurínami - to už je jiné kafé, milý Watsone.
Mají se trénovat věci důležité pro hru. Budete-li trénovat přihrávky nakrátko a v pohybu, neznamená to automaticky, že tím získáte schopnost posílat dlouhé, přesné přihrávky. Budu-li trénovat trestné kopy z velkého vápna, nenaučím se tím střelbu v pohybu velkou rychlostí (z hranic velkého vápna). A to ještě nemluvím o střelbě v pohybu s použitím figurin ve velkém vápně.
Všechno začíná získáním rychlých, pohotových, šikovných nohou na odrazové stěně. Nárt, placírka, šajtle, patička, bodlo. Bodlo je nejrychlejší způsob, jak kopnout v nouzi do míče, jak dát gól v tlačenici před bránou.
Rozdíl mezi pojetím tréninku hvězd a našich hráčů je důraz mistrů na provádění technických prvků ve vysoké kvalitě. To neznamená, že hvězdy všechno ovládají ve špičkové kvalitě. Např. Ronaldo se už delší dobu nekoncentruje na driblink. Zato věnuje pozornost střílení gólů. Také nyní už nejsou jeho trestné kopy tak technicky náročné a nebezpečné jako dříve. Cesta našich fotbalistů k výšinám je možná. Stačí nepodceňovat techniku a trénovat tak a tolik, kolik je třeba. A právě to se u nás nedělá.
Žádný učený z nebe nespadl. Pochopitelně, protože by si přitom nabil mluvící zařízení tak, že by nemohl v televizi po utkání šířit svá moudra - a také by si natloukl pohybové zařízení sloužící k obživě ve fotbale. Takže nezbývá než trénovat správné věci správným způsobem.
A pak si jenom sledujte své narůstající bankovní konto.
Zcela jednoduchá, srozumitelná rada. V této radě není žádná zmínka o tom, že k tomu, aby se z dřeváka stala hvězda, je třeba být potetovaný od hlavy až k patě. Není třeba ponechat na téměř vyholené hlavě nahoře na temeni fialovou čupřinu a k tomu zrzavý plnovous hajného Kaliny. Dokonce není potřeba mít v ložnici zaparkovanou vychrtlou modelku. Tyto masově rozšířené náležitosti nejsou zárukou vzniku hvězdy. Je to asi tak účinné, jako léčit zlomenou nohu aspirinem.
K tomu, aby se z Vás stal špičkový fotbalista, musíte se naučit pracovat s míčem na špičkové evropské úrovni. Naučíte-li se pracovat s míčem na velmi vysoké úrovni, přejde Vás chuť dělat na hřišti nesmysly. Vaše hra bude mít hlavu i patu, a to i kdybyste se tomu vzpírali a na uši se stavěli. Jak začnete myslet racionálně, ztratíte schopnost dělat na place zrůdnosti, které jste dříve generoval jako na běžícím pásu.
I když Vás třeba nezajímá, jak to dělal takový Roberto Carlos, nebo Pavel Nedvěd, nebo Thierry Henry, budete se muset pak přinutit a pouštět si zpomaleně práci jejich nohou, studovat jak to kopali, čím to (kterou části nohy) kopali. Kopat precizně do míče různými částmi nohy a v pohybu se naučíte na trenažérech a ve vysoké kvalitě. Když se to naučil takový líný dřevák jako já, naučí se to každý, kdo si zamiluje práci na trenažérech a bude je vynalézavě používat.
Nacvičit individuálně v potřebně vysoké kvalitě nějaký technický prvek pro soudobý fotbal je možné :
1) S pomocí trenažérů, které to umožňují.
2) V pohybu různými rychlostmi. Rychlosti se zvyšují až na hranici možností plejera.
3) Je vyloučeno ignorovat počty opakování. Musí se opakovat tak dlouho, až vznikne správný návyk.
Dobře volené trenažéry to umožňují a hlavně zkracují dobu osvojování různých technických prvků.
4) Musíte být sami sobě nejtvrdšími kritiky, chcete-li se dostat výše. Dobře osvojený prvek, jehož osvojení dělá skoro každému velké potíže, musíte v utkání předvádět se zdánlivou snadností (s lehkostí, či razancí mistra, kdy to vypadá jako snadný kousek, který Vám umožnili zdánlivě mizerní soupeři).
Otázka : Co je lepší?
1) Trénovat hru na jeden, nebo dva doteky s hráči, kteří jsou "jednonozí",a nevědí nic o možnostech nohy?
2) Nebo trénovat takovou hru s hráči, kteří prošli přípravou na trenažérech a umějí kopat i tou druhou, údajně "retardovanou" nohou?
Pokud jste volili č. 2, máte pravdu. Odměňte se tím, že vezmete balon a půjdete si stopadesátkrát kopnout na vrata, nebo betonovou zeď, nebo na dřevěnou stěnu. Začněte ve vzdálenosti jeden metr od zdi a postupně zkoušejte i druhou nohu. Tančete před zdí jako boxer a vracejte míč prvním dotekem (placírkou, šajtlí, nártem). Zjistěte, jak kopat, aby se míč pohyboval ke zdi a od zdi vždy po zemi. Při nakopávání se přibližujte a vzdalujte od zdi. Míč se nakopává tak, aby se vracel vždy k nohám.
Nikoliv v ten den, ale později je třeba se naučit pracovat s míčem "nadzvukovou rychlostí" a oběma nohama, a to i se skákavým míčem. Tento prvek má název "fotbalový box".
Naučíte se tak práci s nártem, placírkou, šajtlí, kopat druhou nohou a také přitláčení míče k zemi při přihrávkách. Nožičky Vám budou pak kmitat přesněji a rychleji.
A nyní veledůležitá zásada : trénuje se jenom to, co je důležité pro hru. Tedy nikoliv parády do varieté.To ovšem neznamená, že se nebudou střílet góly patou, že se nebude přihrávat patičkou. Všechno, co je důležité pro hru, se musí trénovat.
Stát bez pohybu v kruhu a posílat si obloučky vzduchem - to se dělalo i v mém mládí a už tehdy to byla zbytečná součást tréninků. Ale posílat si obloučky mezi třemi kupředu běžícími hráči na hřišti s figurínami - to už je jiné kafé, milý Watsone.
Mají se trénovat věci důležité pro hru. Budete-li trénovat přihrávky nakrátko a v pohybu, neznamená to automaticky, že tím získáte schopnost posílat dlouhé, přesné přihrávky. Budu-li trénovat trestné kopy z velkého vápna, nenaučím se tím střelbu v pohybu velkou rychlostí (z hranic velkého vápna). A to ještě nemluvím o střelbě v pohybu s použitím figurin ve velkém vápně.
Všechno začíná získáním rychlých, pohotových, šikovných nohou na odrazové stěně. Nárt, placírka, šajtle, patička, bodlo. Bodlo je nejrychlejší způsob, jak kopnout v nouzi do míče, jak dát gól v tlačenici před bránou.
Rozdíl mezi pojetím tréninku hvězd a našich hráčů je důraz mistrů na provádění technických prvků ve vysoké kvalitě. To neznamená, že hvězdy všechno ovládají ve špičkové kvalitě. Např. Ronaldo se už delší dobu nekoncentruje na driblink. Zato věnuje pozornost střílení gólů. Také nyní už nejsou jeho trestné kopy tak technicky náročné a nebezpečné jako dříve. Cesta našich fotbalistů k výšinám je možná. Stačí nepodceňovat techniku a trénovat tak a tolik, kolik je třeba. A právě to se u nás nedělá.
Žádný učený z nebe nespadl. Pochopitelně, protože by si přitom nabil mluvící zařízení tak, že by nemohl v televizi po utkání šířit svá moudra - a také by si natloukl pohybové zařízení sloužící k obživě ve fotbale. Takže nezbývá než trénovat správné věci správným způsobem.
pondělí 22. května 2017
Režisér Emir Nemanja Kusturica : Spory k životu potřebuju
Rozhovor s výše uvedeným názvem najdete na Novinkách.cz v úseku Žena. Rozhovor se tam objevil včera.
neděle 21. května 2017
Příběh z kosořického vojtěškového pole
Mám to přímo od aktéra tohoto příběhu, mého příbuzného. Je amatérským fotografem a rád fotografuje zajíce, se kterými zažil spoustu příhod. Jednou zastavil své auto na polní cestě u Kosořic a ukryl se ve vojtěškovém poli, aby mohl zajíce fotografovat. Po nějaké době se objevili na malém svahu nad polem myslivci, kteří tam zřejmě hodlali konat nějaké zkoušky. Mému příbuznému nezbylo, než vstát a vzdálit se. Myslivci předtím o něm nevěděli. V poli ho nezaregistrovali. Ovšem poté zírali. Z pole se totiž zvedla zelenohnědá hromada, která kráčela k nim. Příbuzný měl na sobě maskovací oblek Bundeswehru a maskovací síť české armády a na hlavě zelenou kuklu upevněnou v síti. V ruce měl fotoaparát s teleobjektivem. Myslivci si přesto neodpustili poznámky ve stylu : Tak co jste to dnes ulovil?
Asi si nejdříve mysleli, že jde o pytláka, když se vztyčil ve vojtěšce.
Asi si nejdříve mysleli, že jde o pytláka, když se vztyčil ve vojtěšce.
Dotaz
Bizone, zákaz močení na veřejnosti už existuje. Vypráví se, že naši moudří otcové v Bruselu vydají i zákaz močení v soukromí. Co si o tom myslíš?
Odpověď : I to je možné, pokud budou vydány předpisy EU pro krytá obecní WC se sto pizoáry v řadě. Každý pizoár bude individuálně odvětrán, splachovat se bude recyklovanou dešťovou vodou. Bude důsledně prosazována rovnost, nebudou zvlášť pizoáry pro bohaté, pro VIP osobnosti a politiky. Takže vedle premiéra bude třeba močit bezdomovec, nebo mezi dvěma imigranty jeden xenofob. Skupinka sebevražedných atentátníků se třeba naposledy důkladně vymočí a pak se hezky nečesky odpálí. Ty občany, kteří to přežijí, uklidní informace policie, že nešlo o teroristy, ale o kriminální živly, které již 10 let byly sledovány bezpečnostními službami pěti států.
Odpověď : I to je možné, pokud budou vydány předpisy EU pro krytá obecní WC se sto pizoáry v řadě. Každý pizoár bude individuálně odvětrán, splachovat se bude recyklovanou dešťovou vodou. Bude důsledně prosazována rovnost, nebudou zvlášť pizoáry pro bohaté, pro VIP osobnosti a politiky. Takže vedle premiéra bude třeba močit bezdomovec, nebo mezi dvěma imigranty jeden xenofob. Skupinka sebevražedných atentátníků se třeba naposledy důkladně vymočí a pak se hezky nečesky odpálí. Ty občany, kteří to přežijí, uklidní informace policie, že nešlo o teroristy, ale o kriminální živly, které již 10 let byly sledovány bezpečnostními službami pěti států.
sobota 20. května 2017
Čerstvá SMS
Bizone, příslušník jedné menšiny mě rasisticky urazil. Řekl mi : "Ty vole blbej!" Mám ho zažalovat?
Odpověď : Můžeš, ale musíš dokázat, že jsi normální vůl.
Odpověď : Můžeš, ale musíš dokázat, že jsi normální vůl.
Z webu Moje dobroty
"Gurmán, který myslí na kalorie, je jako prostitutka, která se dívá na hodinky." (Autor : James Beard)
pátek 19. května 2017
Co je to VUNF?
VUNF je Večerní univerzita netechnického fotbalu. VUNF vychovává české trenéry. Protože nemá v osnovách výuky míčovou techniku soudobé úrovně, trenéři trénují podle toho, co je naučili. A protože trenéři věří tomu, co je ve VUNF naučili, učí hráče taktickému defenzivnímu fotbalu realizovanému pak prostřednictvím mizerné techniky. To, že fotbal je poté mizerné kvality, přičítají nedostatku talentovaných hráčů a tomu, že netechnické "dřevěné fotbalování" je charakteristickou vlastností českého fotbalového lidu.
Podle lidí, kteří na rozdíl od odborníků z VUNF fotbalu nerozumí, by neměli někteří trenéři pobírat za svou práci plat, ale naopak platit fotbalovým klubům za to, že mohou trénovat. A platit přesně tolik, kolik nyní za svou práci berou.
Právě přišla čerstvá SMS : Zahal tvář, český fotbalový lide. A netruchli, neplýtvej slzami, bude ještě hůř!
Podle lidí, kteří na rozdíl od odborníků z VUNF fotbalu nerozumí, by neměli někteří trenéři pobírat za svou práci plat, ale naopak platit fotbalovým klubům za to, že mohou trénovat. A platit přesně tolik, kolik nyní za svou práci berou.
Právě přišla čerstvá SMS : Zahal tvář, český fotbalový lide. A netruchli, neplýtvej slzami, bude ještě hůř!
čtvrtek 18. května 2017
Vinicius Junior - nová brazilská fotbalová hvězda
Zajímá se o něj Real Madrid. Šestnáctiletý jemný technik, připomíná mi Thierryho Henryho. Na You Tube jsou ukázky. Pozor, jedna ukázka je o jeho zpackaných akcích. Je hodně mladý. Jeho střelba je obvykle technická, stejně jako u Henryho. Pokud se dokáže adaptovat na Evropu, bude to paráda přímo nadměrná.
Vinicius Junior je osobnost, není to jenom pobíhač po hřišti podle taktických schémat trenérů. Dělá to, co chybí našim útočníkům, co neumějí : řeší situace v útočném pásmu kreativně, s požitkem, s očividným potěšením.
Vinicius Junior je osobnost, není to jenom pobíhač po hřišti podle taktických schémat trenérů. Dělá to, co chybí našim útočníkům, co neumějí : řeší situace v útočném pásmu kreativně, s požitkem, s očividným potěšením.
neděle 14. května 2017
2.) Fotbal : z dřeváka hvězdou
Technická příprava hráčů není zaměřena na evropský fotbal, jak jsem již psal dříve. Hráči projdou dětským fotbalem, dorosteneckým fotbalem a do ligy přicházejí mizerně technicky připraveni. Je zřejmé, že pokud jde o techniku, netrénovali dostatečně a trénovali něco jiného, než potřebuje současný fotbal. Včera to bylo vidět na výkonu Slavie v utkání s Duklou. Pokud se má situace změnit k lepšímu, musí se začít s tím, co měli hráči umět už v dětském věku. Musí se začít s osvojováním základů míčové techniky. V dospělosti.
Do základů míčové techniky pro současný fotbal patří :
1. Výuka práce s míčem oběma nohama.
2. Vedení míče různými rychlostmi. Tedy nikoliv rozběhnout se vždy jako splašený hřebec nejvyšší rychlostí a vlítnout i s míčem do soupeře.
3. Střelba v pohybu z různých vzdáleností a pod různými úhly.
4. Přihrávky různých druhů vestoje, v pohybu. Na různé vzdálenosti, rychlé odesílání míče, rychlé zpracování míče v různých situacích.
5. Kombinace více hráčů vestoje a hlavně v pohybu. Různými rychlostmi - podle situace.
6. Střelba hlavou a přihrávky hlavou.
7. Výbušné starty s míčem.
8. Trestné a rohové kopy.
9. Driblink. Driblink nestačí učit hrou. Nejdříve je třeba si osvojit precizní vedení míče s různými bleskovými změnami směru a osvojením si pohybu s míčem vždy u nohy, mimo dosah soupeře. Míč vždy pod kontrolou díky citlivému pokopávání (předkopávání) míče. Poznámka : I když míč budete mít pod kontrolou, může soupeř míč získat díky zkušenostem a hbitosti.Pokud píši o rychlém, kvalitním vedení míče při nácviku, nemyslím tím slalom mezi tyčkami rozmístěnými v přímce za sebou. Tím se driblovat nenaučíte, v zápase se s takovou situací nesetkáte za celý fotbalový život. Trénuje se tak v kdejakém oddíle, přesto jsou dribléři vzácné zboží.
Píši zde o všeobecně známých věcech, které každý, kdo hrál fotbal, zná. Tedy nic nového. K tomu jenom jednu nesmělou poznámku : Ty nahoře uvedené základy je třeba zvládnout na vysoké evropské úrovni, aby se ta léta tréninků zúročila. Aby divák neměl dojem, že se hráči připravují na fotbalová utkání kácením stromů v lese a běháním maratonů, nebo sborovou recitací "Polámaného mravenečka".
A ještě něco : v poslední době jsem narazil na další dva bývalé fotbalisty, kteří v dětství trénovali na odrazových stěnách - na Ryana Giggse z Manchesteru United a Michala Bílka, který kopal dobře trestné kopy. Ano, ten Michal, který hrál ve Spartě a v Betisu Sevilla a byl nedávno trenérem reprezentace.
Do základů míčové techniky pro současný fotbal patří :
1. Výuka práce s míčem oběma nohama.
2. Vedení míče různými rychlostmi. Tedy nikoliv rozběhnout se vždy jako splašený hřebec nejvyšší rychlostí a vlítnout i s míčem do soupeře.
3. Střelba v pohybu z různých vzdáleností a pod různými úhly.
4. Přihrávky různých druhů vestoje, v pohybu. Na různé vzdálenosti, rychlé odesílání míče, rychlé zpracování míče v různých situacích.
5. Kombinace více hráčů vestoje a hlavně v pohybu. Různými rychlostmi - podle situace.
6. Střelba hlavou a přihrávky hlavou.
7. Výbušné starty s míčem.
8. Trestné a rohové kopy.
9. Driblink. Driblink nestačí učit hrou. Nejdříve je třeba si osvojit precizní vedení míče s různými bleskovými změnami směru a osvojením si pohybu s míčem vždy u nohy, mimo dosah soupeře. Míč vždy pod kontrolou díky citlivému pokopávání (předkopávání) míče. Poznámka : I když míč budete mít pod kontrolou, může soupeř míč získat díky zkušenostem a hbitosti.Pokud píši o rychlém, kvalitním vedení míče při nácviku, nemyslím tím slalom mezi tyčkami rozmístěnými v přímce za sebou. Tím se driblovat nenaučíte, v zápase se s takovou situací nesetkáte za celý fotbalový život. Trénuje se tak v kdejakém oddíle, přesto jsou dribléři vzácné zboží.
Píši zde o všeobecně známých věcech, které každý, kdo hrál fotbal, zná. Tedy nic nového. K tomu jenom jednu nesmělou poznámku : Ty nahoře uvedené základy je třeba zvládnout na vysoké evropské úrovni, aby se ta léta tréninků zúročila. Aby divák neměl dojem, že se hráči připravují na fotbalová utkání kácením stromů v lese a běháním maratonů, nebo sborovou recitací "Polámaného mravenečka".
A ještě něco : v poslední době jsem narazil na další dva bývalé fotbalisty, kteří v dětství trénovali na odrazových stěnách - na Ryana Giggse z Manchesteru United a Michala Bílka, který kopal dobře trestné kopy. Ano, ten Michal, který hrál ve Spartě a v Betisu Sevilla a byl nedávno trenérem reprezentace.
čtvrtek 11. května 2017
1.) Fotbal : z dřeváka hvězdou
Když se dívám na přenosy z 1. ligy, vidím spoustu zajímavých hráčů, kteří se bohužel narodili v zemi, kde se vychovávají "nedodělaní" fotbalisté. "Nedodělaní" trenéři vychovávají "nedodělané" fotbalisty. Pokud se tomu neudělá přítrž, bude nadále pokračovat výchova nedodělaných fotbalistů, ze kterých se pak stanou nedodělaní trenéři, kteří budou zodpovědně vychovávat další disciplinované, běhavé, bojovné nedodělané fotbalisty.
Nedodělaní trenéři tráví mučivé noci přemýšlením o tom, jak ještě více zvýšit taktickou disciplinu, jak ještě více zvýšit běhavost a bojovnost hráčů. Domnívají se, že do českého fotbalu míří málo peněz na nákup hráčů a že se také rodí čím dále méně talentů. Také si myslí, že nemohou sbírat vavříny v Evropě, když nemají možnost koupit si vysoce kvalitní hráče. Myslí si, kdyby takové hráče měli, srazili by zbytek Evropy do kolen - svou taktikou.
A nyní můj názor :
Je to názor fotbalisty, který nikdy nehrál nic významného, nikdy netrénoval nějaké mužstvo. Mám jenom výhodu, že jsem viděl v mládí výsledky tréninku na odrazové stěně. A také že jsem studoval výtvarnou školu, kde jsem se naučil dívat a rozpoznávat kvalitu od nekvality studiem detailů, a to jenom v jedné výtvarné oblasti z mnoha.
Takže nejsem trenér, nejsem expert na taktiku, na kondiční přípravu a další oblasti, na které jsou trenéři u nás připravováni. Trenéři u nás nejsou připravováni na techniku pro současný evropský fotbal, ale jenom pro český ligový fotbal, což každý trochu pozorný divák bez nadměrného duševního vypětí rozliší.
Mám jenom dvě výše zmíněné výhody : znalost možností odrazových stěn a dalších prospěšných trenažérů a schopnost definovat rozdíly v technice mezi českými hráči a špičkovými hráči v Evropě, a to díky pozorování zaměřenému na práci s míčem u nás a na práci s míčem špičkových hráčů v Evropě. Není problém vidět ty rozdíly, stačí se jen místo nesmyslných úvah o "mimozemšťanech" (např. z Barcelony) pozorně dívat. Špičkoví fotbalisté nejsou nadpozemské bytosti, jsou to skuteční profesionálové, kteří spoustu detailů své práce s míčem dělají v kvalitě, která není běžná, jejich práce s míčem je velmi racionální a přitom krásná. Žádný superhráč minulosti ani současnosti nebyl dokonalý ve všech směrech, každý měl svá slabá místa. A jinak to ani není možné.
Díky znalosti práce s trenažéry mohu nejen kritizovat, ale také nabídnout rychlé a účinné řešení technické podúrovně českého fotbalu. Není třeba věřit kormidelníkům českého fotbalu, že se český fotbal pozvedne až po mnoha létech na vysokou úroveň díky novým opatřením ve výchově žáků a dorostenců, takže si máme počkat.
Mezi našimi fotbalisty a evropskou špičkou nezeje nepřekonatelná propast. Zlepšení našich ligových hráčů by bylo možné do dvou let, pokud by se respektovaly moje postupy.
Problém není v "dřevěnosti" hráčů, ale v zoufale špatné výuce práce s míčem. Již základy práce s míčem znemožňují další technický růst hráčů. Jednak se neodstraňují chyby v nakládání s míčem, protože se považují za malicherné, jednak se netrénuje s potřebnou dynamikou, přesností a s potřebným počtem opakování každého technického prvku (kvůli návyku správného počínání).
Každý technický prvek může být proveden špatně několika způsoby, nebo dobře jedním nebo více způsoby (podle situace).
Náš fotbal by potřeboval takové zkušené, pozorné fotbalové porotce pro míčovou techniku, jako mají soutěžící tanečníci své porotce ve Star Dance. Dobře zvládnuté detaily dělají mistra, a to nejen v tanci.
Ve fotbalových přenosech vídám některá zlepšení, ale stále zůstává spousta špatně prováděných technických prvků, přitom často lehce a správně nacvičitelných. Tedy není to malým talentem, ale špatným, potřebám dneška neodpovídajícím tréninkem detailů techniky.
O tom, jak jsme na tom špatně, stačí se podívat na autová vhazování. Jiří Štajner se kdysi zmínil o vhazování autu na břicho spoluhráče místo k noze. K tomu dodám, že takto vhozený aut obzvláště potěší spoluhráče, adresáta vhození, má-li u sebe z každé strany natěsno soupeře. Již si nevzpomínám, jak Jiří Štajner nazval takového vhazujícího hráče. Ale vím, že mi tím "politicky nekorektním" vyjádřením udělal radost.
Nedodělaní trenéři tráví mučivé noci přemýšlením o tom, jak ještě více zvýšit taktickou disciplinu, jak ještě více zvýšit běhavost a bojovnost hráčů. Domnívají se, že do českého fotbalu míří málo peněz na nákup hráčů a že se také rodí čím dále méně talentů. Také si myslí, že nemohou sbírat vavříny v Evropě, když nemají možnost koupit si vysoce kvalitní hráče. Myslí si, kdyby takové hráče měli, srazili by zbytek Evropy do kolen - svou taktikou.
A nyní můj názor :
Je to názor fotbalisty, který nikdy nehrál nic významného, nikdy netrénoval nějaké mužstvo. Mám jenom výhodu, že jsem viděl v mládí výsledky tréninku na odrazové stěně. A také že jsem studoval výtvarnou školu, kde jsem se naučil dívat a rozpoznávat kvalitu od nekvality studiem detailů, a to jenom v jedné výtvarné oblasti z mnoha.
Takže nejsem trenér, nejsem expert na taktiku, na kondiční přípravu a další oblasti, na které jsou trenéři u nás připravováni. Trenéři u nás nejsou připravováni na techniku pro současný evropský fotbal, ale jenom pro český ligový fotbal, což každý trochu pozorný divák bez nadměrného duševního vypětí rozliší.
Mám jenom dvě výše zmíněné výhody : znalost možností odrazových stěn a dalších prospěšných trenažérů a schopnost definovat rozdíly v technice mezi českými hráči a špičkovými hráči v Evropě, a to díky pozorování zaměřenému na práci s míčem u nás a na práci s míčem špičkových hráčů v Evropě. Není problém vidět ty rozdíly, stačí se jen místo nesmyslných úvah o "mimozemšťanech" (např. z Barcelony) pozorně dívat. Špičkoví fotbalisté nejsou nadpozemské bytosti, jsou to skuteční profesionálové, kteří spoustu detailů své práce s míčem dělají v kvalitě, která není běžná, jejich práce s míčem je velmi racionální a přitom krásná. Žádný superhráč minulosti ani současnosti nebyl dokonalý ve všech směrech, každý měl svá slabá místa. A jinak to ani není možné.
Díky znalosti práce s trenažéry mohu nejen kritizovat, ale také nabídnout rychlé a účinné řešení technické podúrovně českého fotbalu. Není třeba věřit kormidelníkům českého fotbalu, že se český fotbal pozvedne až po mnoha létech na vysokou úroveň díky novým opatřením ve výchově žáků a dorostenců, takže si máme počkat.
Mezi našimi fotbalisty a evropskou špičkou nezeje nepřekonatelná propast. Zlepšení našich ligových hráčů by bylo možné do dvou let, pokud by se respektovaly moje postupy.
Problém není v "dřevěnosti" hráčů, ale v zoufale špatné výuce práce s míčem. Již základy práce s míčem znemožňují další technický růst hráčů. Jednak se neodstraňují chyby v nakládání s míčem, protože se považují za malicherné, jednak se netrénuje s potřebnou dynamikou, přesností a s potřebným počtem opakování každého technického prvku (kvůli návyku správného počínání).
Každý technický prvek může být proveden špatně několika způsoby, nebo dobře jedním nebo více způsoby (podle situace).
Náš fotbal by potřeboval takové zkušené, pozorné fotbalové porotce pro míčovou techniku, jako mají soutěžící tanečníci své porotce ve Star Dance. Dobře zvládnuté detaily dělají mistra, a to nejen v tanci.
Ve fotbalových přenosech vídám některá zlepšení, ale stále zůstává spousta špatně prováděných technických prvků, přitom často lehce a správně nacvičitelných. Tedy není to malým talentem, ale špatným, potřebám dneška neodpovídajícím tréninkem detailů techniky.
O tom, jak jsme na tom špatně, stačí se podívat na autová vhazování. Jiří Štajner se kdysi zmínil o vhazování autu na břicho spoluhráče místo k noze. K tomu dodám, že takto vhozený aut obzvláště potěší spoluhráče, adresáta vhození, má-li u sebe z každé strany natěsno soupeře. Již si nevzpomínám, jak Jiří Štajner nazval takového vhazujícího hráče. Ale vím, že mi tím "politicky nekorektním" vyjádřením udělal radost.
středa 10. května 2017
Juventus - AS Monaco 2:1
Divoké šelmy z Monaka narazily. Nedokázaly si poradit s taktikou soupeře. Navíc soupeř hrál tak, že to vypadalo na deset Pavlů Nedvědů na hřišti. Nadchly mě nádherné, přesné přihrávky (které mi ihned připomněly Pavla), starty, překvapivost, agresivita a střelba. Deset Nedvědů na hřišti! Monacké šelmy hrály zoufale špatně v jejich defenzivních úsecích hry. Juventus předvedl špičkovou evropskou práci s míčem. Naši trenéři si vezmou ze hry Juve jenom taktiku. A bude to vskutku geniální nápad. Hrát jako Juve a přitom s technikou hvězd z Kančí Lhoty, to bude delikatesa pro otrlé. Nedávno letěly v naší lize konverze Leicesteru, Atlética a Dortmundu, nyní to bude Juventus v české úpravě.
A nyní slogan tetičky Penny : Diváci, nadávejte hezky česky. Nevažte se, odvažte se!
A nyní slogan tetičky Penny : Diváci, nadávejte hezky česky. Nevažte se, odvažte se!
úterý 9. května 2017
Dnes večer Liga mistrů UEFA
Semifinále : Juventus Turin - AS Monaco. Zítra druhé semifinále : Atlético Madrid - Real Madrid.
Geo polymery, geo polymerový beton
Podle prof. Davidovitse pyramidy nebyly stavěny z kamene (vápence), ale z umělého kamene - geo polymeru. Geo polymery jsou dnes zkoumány a mají řadu výhod proti cementovému betonu. Na internetu je spousta informací. Stačí adresa : geo polymery. O geo polymerech se přemýšlí i v souvislosti s hlubinnými úložišti nukleárního odpadu.
Malty na starých hradech
Najděte si na adrese - Malty středověkých staveb na Moravě - velmi zajímavé informace o složení tehdejších vápenných malt. Informace byly získány pomocí moderních přístrojů. Výzkumníky zajímalo složení těchto vápenných malt, které mají mimořádnou trvanlivost ve srovnání s vápennými maltami nedávné minulosti.
neděle 7. května 2017
Evropa zachráněna hrdinným demokratickým princem, exbankéřem Macronem
Alespoň podle ČT24. Někteří spolupracovníci ČT (např. Vostál z Bruselu, pak ten zpravodaj z USA, Kubal, Takáč, Drahoňovský, atd.) se nemohli narodit, ty musel někdo zlomyslný vymyslet.
A až nás zachrání další princ, Sobotka, před zlým drakem Babišem, bude se všude tančit a Sobotku na jeho cestě do Bruselu za prací bude až na hranice doprovázet naše chlouba, naše dnešní uvědomělá chasa.
A až nás zachrání další princ, Sobotka, před zlým drakem Babišem, bude se všude tančit a Sobotku na jeho cestě do Bruselu za prací bude až na hranice doprovázet naše chlouba, naše dnešní uvědomělá chasa.
sobota 6. května 2017
Hokejový velmistr driblinku Jaromír Jágr
Chtěl jsem si udělat radost, vidět něco nadprůměrného, tak jsem si pustil na YouTube Jaromíra Jágra z doby, kdy byl hráčem Pittsburghu. A zase jsem koukal "s očima na konci tykadel". To byly bleskové manévry! Mamma mia! Obrovitý Jaromír s dlouhýma rukama a dlouhou hokejkou. A on si dovolí "háčkovat" v zahuštěném prostoru v blízkosti brány.
pátek 5. května 2017
Náš výborný kreslíř komiksů
Několikrát jsem si chtěl koupit nějaký kvalitně udělaný komiks. Nekoupil jsem ani jeden. Nelíbily se mi ty, které byly v prodejně. A teď - nedávno - jsem v TV narazil na nějaké naší stanici na pořad s mladým českým autorem komiksů. Zapnul jsem televizor dost pozdě, takže nevím, kdo byl ten mistr, jak se jmenoval a jak se pořad s ním jmenoval. V pořadu byla spousta ukázek jeho prací a já jsem jenom zíral na ukázky jeho tvůrčích nápadů, na jeho různá pojetí při zpracovávání námětů z různých dob, z různých oblastí. Ty jeho komiksy bych nazval umělecké komiksy. Nejen kreslířská kvalita, ale také zajímavá barevná řešení podle různých námětů.
Autor vypadal jako mladý sportovec - atlet, upravený, s krátkým, neprovokativním střihem vlasů. Kdybych jej potkal na ulici, vůbec by mi nenapadlo, že je to výtvarník posedlý svou prací, autor nádherných komiksů.
Autor vypadal jako mladý sportovec - atlet, upravený, s krátkým, neprovokativním střihem vlasů. Kdybych jej potkal na ulici, vůbec by mi nenapadlo, že je to výtvarník posedlý svou prací, autor nádherných komiksů.
Eportál
Článek "Nenechejte se mýlit našimi médií. Skutečná pravda o Marine Le Penové" najdete na Eportálu. Eportál je internetový deník. (Stačí adresa Eportál.) V článku je program Marine Le Penové.
středa 3. května 2017
Večer jsem měl možnost vidět ten rozdíl
Po utkání Ligy mistrů UEFA Real - Atlético vysílala nečekaně ČT SPORT zkrácené záznamy utkání 1. španělské ligy (poslední kolo) a poté na O2 TV SPORT vysílali záznam utkání Liberec - Bohemians z posledního kola 1. ligy. Takže se naskytla výborná příležitost porovnat českou ligu a španělskou ligu.
Je sice pravda, že do španělské ligy se vkládají obrovské sumy peněz ve srovnání s českou ligou, ovšem také je pravdou, že u nás nemáme trenéry schopné naučit hráče fotbal na potřebné úrovni, to znamená, aby hráči uměli kopat do balonu jako profesionálové a nikoliv jako amatéři naivně imitující evropský profi fotbal. Když jsem chodil na průmyslovku, jeden ze spolužáků se s chutí popral, pokud ho někdo urazil, nebo se chtěl porvat. Vždycky to vyhrál, byl pohyblivý a pral se na boxerský způsob, pěstmi. Mezi spolužáky ale byl také boxer s tituly, který nikdy nikoho neuhodil. Na jednom večírku boxera Milana pod vlivem alkoholu ten amatérský rváček napadl. Okamžitě upadl na zem po jediném zvláštním, suchém, bleskovém úderu. Rána nebyla surová, byla jenom blesková a přesná. Rváček byl vyděšen, protože nikdy předtím se s boxerem nepral. Ihned věděl, že nemá šanci.
Vzpomněl jsem si na toho rváčka, když jsem se díval na utkání Liberce s Bohemians. Naši trenéři nejsou schopni učit fotbal na potřebné úrovni. Medaile v Evropě sbírají jen ti nejlepší.Všichni vyhrát nemohou, ale stačilo by, kdyby se na náš fotbal dalo dívat, kdyby hráči uměli střílet jako profíci a nikoliv jako hoši hrající fotbal jenom kvůli proběhnutí na čerstvém vzduchu. Fotbalista musí být mazaný, nepředvídatelný, šikovný, technicky se musí lišit od hráčů trénujících po práci dvakrát týdně. Nestačí jenom snažit se plnit herní pokyny trenéra, je třeba umět samostatně řešit situace na úrovni evropského nadprůměru. K tomu je bohužel zapotřebí mít techniku evropského nadprůměru.
Bohužel, žádný prvoligový trenér neumí naučit potřebné technice. To je vidět v každém TV přenosu.
Už jsem se nedávno zmínil o parádní ráně z voleje od Rezka z Příbrami v utkání s Jabloncem. Pak jsem narazil na rozhovor novináře s Rezkem. A Rezek k tomu (k té bombě) řekl, že se s Pilíkem rozhodli nacvičovat takovou střelbu a výsledkem pak byla ta pecka v utkání. Z toho co řekl, vyplývá, že předtím se tomu tak nevěnovali. To snad v naší lize v tréninku místo nácviku střelby přebírají čočku? Takže kvalita techniky záleží nikoliv na oficiálním tréninku, ale na ochotě hráčů nacvičovat po tréninku techniku, např. střelbu na bránu? Chudáci kluci! Místo aby si zašli do tetovacího studia nebo na kafíčko, tak ve volných chvílích kopou na bránu. To kopání na bránu po tréninku dělal i Radek Dočkal, než odjel do Číny.
Je sice pravda, že do španělské ligy se vkládají obrovské sumy peněz ve srovnání s českou ligou, ovšem také je pravdou, že u nás nemáme trenéry schopné naučit hráče fotbal na potřebné úrovni, to znamená, aby hráči uměli kopat do balonu jako profesionálové a nikoliv jako amatéři naivně imitující evropský profi fotbal. Když jsem chodil na průmyslovku, jeden ze spolužáků se s chutí popral, pokud ho někdo urazil, nebo se chtěl porvat. Vždycky to vyhrál, byl pohyblivý a pral se na boxerský způsob, pěstmi. Mezi spolužáky ale byl také boxer s tituly, který nikdy nikoho neuhodil. Na jednom večírku boxera Milana pod vlivem alkoholu ten amatérský rváček napadl. Okamžitě upadl na zem po jediném zvláštním, suchém, bleskovém úderu. Rána nebyla surová, byla jenom blesková a přesná. Rváček byl vyděšen, protože nikdy předtím se s boxerem nepral. Ihned věděl, že nemá šanci.
Vzpomněl jsem si na toho rváčka, když jsem se díval na utkání Liberce s Bohemians. Naši trenéři nejsou schopni učit fotbal na potřebné úrovni. Medaile v Evropě sbírají jen ti nejlepší.Všichni vyhrát nemohou, ale stačilo by, kdyby se na náš fotbal dalo dívat, kdyby hráči uměli střílet jako profíci a nikoliv jako hoši hrající fotbal jenom kvůli proběhnutí na čerstvém vzduchu. Fotbalista musí být mazaný, nepředvídatelný, šikovný, technicky se musí lišit od hráčů trénujících po práci dvakrát týdně. Nestačí jenom snažit se plnit herní pokyny trenéra, je třeba umět samostatně řešit situace na úrovni evropského nadprůměru. K tomu je bohužel zapotřebí mít techniku evropského nadprůměru.
Bohužel, žádný prvoligový trenér neumí naučit potřebné technice. To je vidět v každém TV přenosu.
Už jsem se nedávno zmínil o parádní ráně z voleje od Rezka z Příbrami v utkání s Jabloncem. Pak jsem narazil na rozhovor novináře s Rezkem. A Rezek k tomu (k té bombě) řekl, že se s Pilíkem rozhodli nacvičovat takovou střelbu a výsledkem pak byla ta pecka v utkání. Z toho co řekl, vyplývá, že předtím se tomu tak nevěnovali. To snad v naší lize v tréninku místo nácviku střelby přebírají čočku? Takže kvalita techniky záleží nikoliv na oficiálním tréninku, ale na ochotě hráčů nacvičovat po tréninku techniku, např. střelbu na bránu? Chudáci kluci! Místo aby si zašli do tetovacího studia nebo na kafíčko, tak ve volných chvílích kopou na bránu. To kopání na bránu po tréninku dělal i Radek Dočkal, než odjel do Číny.
pondělí 1. května 2017
Vypráví se ...
Podle někoho z vedení strany Pirátů se prý v kuloárech vypráví, že to Sobotka zde zabalí a odejde do Bruselu. A to na místo evropského komisaře. Nevím, jak se postupuje v takových situacích a zda je to možné. Každopádně bych se nedivil, kdyby mu trochu pomohla tetička Angela.
Pro ty, kteří chtějí do politiky : používejte vždy slova jako "měli bychom, je třeba, musíme na to upřít pozornost", atd. A pokyvujte k tomu hlavou jako Sobotka. I taková herečka Chantal Poulainová říká, že se musí přijímat uprchlíci, ale "je třeba" oddělit teroristy od uprchlíků. Inu, když něco nevíte, obraťte se na "pražskou kavárnu". Ti Vám řeknou, co "je třeba" udělat. Co "je třeba" udělat, dnes ví každý, ale jak to dokázat neví skoro nikdo. A když to někdo ví, tak jej prohlásí za fašouna, antidemokrata.
Pro ty, kteří chtějí do politiky : používejte vždy slova jako "měli bychom, je třeba, musíme na to upřít pozornost", atd. A pokyvujte k tomu hlavou jako Sobotka. I taková herečka Chantal Poulainová říká, že se musí přijímat uprchlíci, ale "je třeba" oddělit teroristy od uprchlíků. Inu, když něco nevíte, obraťte se na "pražskou kavárnu". Ti Vám řeknou, co "je třeba" udělat. Co "je třeba" udělat, dnes ví každý, ale jak to dokázat neví skoro nikdo. A když to někdo ví, tak jej prohlásí za fašouna, antidemokrata.
Pan Chlopčík u Krause
Pan Chlopčík, porotce televizní taneční soutěže StarDance, přijal z těžko pochopitelných důvodů pozvání do Show Jana Krause. Na tuto show se zásadně nedívám. Tentokrát při přepínání kanálů jsem zahlédl pana Chlopčíka, takže jsem se podíval, jak dopadne u experta na všechno. Divím se, že pan Chlopčík neodešel ihned po začátku této ponižující, nechutné podívané. Navrhuji zdarma TV Prima změnu názvu Krausovy show : TV šikana Jana Krause. Nebyl bych asi sám, kdo by s radostí přijal, kdyby pan Chlopčík plivl Krausovi do obličeje a odešel, nebo alespoň se zvedl a při odchodu prohlásil, že se nenechá urážet někým, kdo se neumí chovat a kdo si plete humor a legraci s ponižováním a zesměšňováním hostů pořadu.
Tento odporný, necitlivý způsob dělání "švandy" znám z dřívějška z hospod, z vojny a ze škol. To vždycky ten největší suverén a současně pitomec měl jako Kraus hlavní slovo a ryl a ryl. Nejhorší na tom je, že nezkušení si to nechají líbit a ještě se tomu s ostatními smějí, i když v duchu pláčou. Nevím, zda diváci v hledišti této podívané tam chodí kvůli zábavě, nebo za peníze.
No jo, on je asi ten Marek Eben hodně drahý.
Tento odporný, necitlivý způsob dělání "švandy" znám z dřívějška z hospod, z vojny a ze škol. To vždycky ten největší suverén a současně pitomec měl jako Kraus hlavní slovo a ryl a ryl. Nejhorší na tom je, že nezkušení si to nechají líbit a ještě se tomu s ostatními smějí, i když v duchu pláčou. Nevím, zda diváci v hledišti této podívané tam chodí kvůli zábavě, nebo za peníze.
No jo, on je asi ten Marek Eben hodně drahý.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)