V dnešním deníku Sport je stejně jako každý pátek vložen Sport magazín. Dennis Bergkamp ve svém článku "Buď přesný, chytrý, vynalézavý. I při kopání proti zdi" píše :
"Bavilo mě kopat proti zdi. Zkoumal jsem, jak se míč odráží, jak dopadá. Snažil jsem se ho zpracovávat. Jednou nohou. Pak druhou. Placírkou. Vnějším nártem. Měnit rytmus, zpomalit, zrychlit. Ostřeloval jsem cihly kolem vrat, které mi připadaly jako břevno. Snažil jsem se trefit konkrétní cihlu. Levou nohou. Pravou nohou. S falší. Mechanikou pohybu jsem byl naprosto fascinován."
D. Bergkamp hrál v Arsenalu Londýn spolu s T. Henrym a "mušketýrem" Pirésem. Úžasná trojice technických mistrů. Henry byl v té době asi nejlepší hráč na světě. Bergkamp byl chladnokrevný, přesný, překvapivý. Neviděl jsem ho nikdy hrát splašeně, zbrkle. Pirés byl podle mne ještě lepší než T. Rosický.
Již dříve, před léty, bylo v prodeji DVD s góly, které nastřílel v anglické lize T. Henry. Těch gólů byla spousta. Škola střílení gólů mnoha způsoby. Henry byl tehdy na vrcholu, hrál s lehkostí, která se málokdy vidí, byl velmi rychlý, jeho driblink byl "takový motýlí" - na pohled snadný (zdánlivě), rád volil technickou střelbu. Jak sám řekl, jakmile se rozhodl o způsobu, jak akci ve vápně provede, tak ji také provedl. To znamená, že mu to ve vápně myslelo tak, že neztrácel čas hledáním nových řešení díky chybnému vyhodnocení situace. Jinak řečeno - nepanikařil jako hráči, kterým chybí schopnost střízlivého rozhodování a potřebná technika na realizaci jejich velkých snů. V naší lize je možné vidět v každém utkání takovou tu nerozvážnou snahu ukázat něco velkého a přitom nebýt na to technicky vybaven a nemít to natrénováno. To jsou ty nesmyslné činy, kdy se zničí slibná akce kvůli nedomyšlenému nápadu. Jak kdysi řekl trenér Petržela : Hodně běhání, ale chyběl tomu smysl.
A na závěr jeden návod na driblérský kousek - bez driblinku. Neuspěchaný, přímý běh k bráně zakončený gólem za asistence oklamaných obránců. Povedlo se mi to dvakrát, nikdy jsem to netrénoval, vyplynulo to nějak ze hry. Po létech jsem to viděl provést Pelého, bohužel to není na You Tube. Já jsem to provedl jednou jednomu obránci, podruhé dvěma. Na stadionu SK Kosmonosy to provedl jednomu obránci neznámý Slovák v utkání odborářské ligy. No a Pelé - to bylo něco! Pelé se blížil k velkému vápnu s míčem u nohy. Čekalo tam na něj tolik obránců, jako čekává dnes. Pelé zrychlil a obránci čekali, že Pelé je tam zase proháčkuje bez ohledu na to, kolik jich tam je. Jenomže Pelé uviděl mezeru mezi obránci, takže proběhl svižně a přímo bez jakékoliv driblérské finty mezi nimi a dal gól. Čekali na něj tři, nebo čtyři obránci. Nenapadlo je, že Pelé je schopen i nedriblovat a vést míč jako běžný smrtelník.
A nyní popíšu svou akci : Vedl jsem ve vápně míč pravou nohou proti levé tyči (z mého pohledu). Obránce čekal, že při vedení míče pravou nohou a s takovým zrychlovacím a vyčkávacím, zpomalovacím pohybem s míčem asi udělám rychlý úhyb před ním doprava a pak vystřelím. Jenomže jsem s míčem přímočaře proběhl kolem něj a levou nohou dal gól. Důležité je vést míč nohou bližší k obránci, míč vést přímočaře s citem získaným tréninkem vedení míče, míč musí klouzat po zemi, rychlost běhu se mění (čímž naznačujeme obránci, že budeme přihrávat vpravo, nebo že před ním zabočíme bleskově vpravo). Zpomalování pohybu signalizuje obránci, že něco hodláme provést, a to doprava. Důležité je mít správnou vzdálenost přímého běhu od obránce, aby nemohl snadno strčit nohu do trasy běhu. Pokud budete uhánět vysokou rychlostí, obránce nebude znejistěn, protože bude vědět, že poběžíte rovně a bude divoký jako vlčák a rád se s Vámi proběhne.
A tož tak. Jak říkal, ale zapomněl napsat Alois Jirásek : Obránců se nelekejte, na množství nehleďte.
