sobota 31. října 2015
A zase havárie na úseku častých nehod
A zase prý do sloupu veřejného osvětlení. Jak to ti kluci dělají, že se trefí tak často do sloupu nebo do stromu? Nevím, co za tím vězí. Jestli to nebude nějaká nová pojizerská adrenalinová šňušňu? Pokud by tomu tak bylo, tak nezbývá než smeknout před aktéry, protože to přijde našince na pěkné peníze. Tentokrát to prý bylo do sloupu před stadionem, naproti přečerpávací stanice splaškových vod.
Otec vyznamenaného Petra dál bojuje za změny
Jako velkou čest vnímá Karel Vejvoda, otec studenta Petra, který loni položil život při obraně své spolužačky, vyznamenání syna medailí Za hrdinství z rukou prezidenta republiky. Petrovi rodiče i nadále pokračují v úsilí změnit systém péče o psychiatrické pacienty. Petr byl zavražděn loni ve Žďáru nad Sázavou pacientkou psychiatrie, když přišel na pomoc dívce, kterou si agresivní schizofrenička vzala jako rukojmí.
Vejvodovi stále pokračují ve snahách o to, aby legislativní změny minimalizovaly nebezpečí, např. zavedení zákonných kontrol potenciálně nebezpečných pacientů v ambulantní péči. Nikdo totiž nehlídá, zda berou léky a nikdo nezjišťuje, proč nepřišli na kontrolu, jak řekl Karel Vejvoda.
Tolik tedy páteční Právo.
K tomu dodám, že v naší zemi je určité množství psychiatrů a sester na psychiatrických odděleních. Ten počet nemusí být dostatečný pro provoz psychiatrických oddělení, ale je dostatečný na to, aby se mezi nimi našli lidé, kteří konečně začnou mluvit. Je vyloučeno, aby všichni byli lhostejní, aby všem to bylo jedno. Je vyloučeno, aby všichni byli natolik duševně nedovybaveni, aby nebyli schopni pochopit rizika vyplývající ze současného stavu. Těch tragédií s bývalými pacienty už bylo dost. Pokud to nevadí nekompetentně kompetentním, tak nám, občanům, to vadí. Nám stačí bohatě ti doposud neodhalení devianti, kterých bude vždycky dost.
Doufám, že to neskončí jako obvykle, že se totiž halasně začne realizovat akce na poukazování na zbytečný strach z deviantů, tak jako se realizují některými organizacemi akce proti strachu z imigrantů, jako se realizovaly akce proti strachu z radaru, proti strachu z reforem, proti strachu z 2. důchodového pilíře, apod. A když se to nepovedlo, tak se konstatovalo, že se to nevysvětlovalo dostatečně. Čili - bylo do toho vloženo málo peněz.
A hlavně si připomeňme moudrá slova ředitelky kosmonoské psychiatrie : Zbytečným šířením informací o útěcích pacientů by se šířila panika.
A k tomu Raut : Hloubku tohoto vyjádření není běžný občan schopen pochopit. Možná se to povede až za sto let, až tu budou jiní běžní občané s jednotně upravenými mozky.
A ještě něco pro ředitelku a jí podobné : Šířením názorů o zbytečných obavách občanů, vyvoláváte ještě větší obavy občanů o tom, že to asi nebude se zdejší psychiatrií v pořádku. Paniku (a to prospěšnou, aby se věci daly do pohybu) by asi vyvolaly pravdivé a co nejobsáhlejší informace o dění nejen v kosmonoské nemocnici. Nevím, kolik lidí - mimo Petrova otce - se snaží změnit situaci. Zajímalo by mě, zda vůbec někdo takový je mezi personálem zdejší nemocnice.
Vejvodovi stále pokračují ve snahách o to, aby legislativní změny minimalizovaly nebezpečí, např. zavedení zákonných kontrol potenciálně nebezpečných pacientů v ambulantní péči. Nikdo totiž nehlídá, zda berou léky a nikdo nezjišťuje, proč nepřišli na kontrolu, jak řekl Karel Vejvoda.
Tolik tedy páteční Právo.
K tomu dodám, že v naší zemi je určité množství psychiatrů a sester na psychiatrických odděleních. Ten počet nemusí být dostatečný pro provoz psychiatrických oddělení, ale je dostatečný na to, aby se mezi nimi našli lidé, kteří konečně začnou mluvit. Je vyloučeno, aby všichni byli lhostejní, aby všem to bylo jedno. Je vyloučeno, aby všichni byli natolik duševně nedovybaveni, aby nebyli schopni pochopit rizika vyplývající ze současného stavu. Těch tragédií s bývalými pacienty už bylo dost. Pokud to nevadí nekompetentně kompetentním, tak nám, občanům, to vadí. Nám stačí bohatě ti doposud neodhalení devianti, kterých bude vždycky dost.
Doufám, že to neskončí jako obvykle, že se totiž halasně začne realizovat akce na poukazování na zbytečný strach z deviantů, tak jako se realizují některými organizacemi akce proti strachu z imigrantů, jako se realizovaly akce proti strachu z radaru, proti strachu z reforem, proti strachu z 2. důchodového pilíře, apod. A když se to nepovedlo, tak se konstatovalo, že se to nevysvětlovalo dostatečně. Čili - bylo do toho vloženo málo peněz.
A hlavně si připomeňme moudrá slova ředitelky kosmonoské psychiatrie : Zbytečným šířením informací o útěcích pacientů by se šířila panika.
A k tomu Raut : Hloubku tohoto vyjádření není běžný občan schopen pochopit. Možná se to povede až za sto let, až tu budou jiní běžní občané s jednotně upravenými mozky.
A ještě něco pro ředitelku a jí podobné : Šířením názorů o zbytečných obavách občanů, vyvoláváte ještě větší obavy občanů o tom, že to asi nebude se zdejší psychiatrií v pořádku. Paniku (a to prospěšnou, aby se věci daly do pohybu) by asi vyvolaly pravdivé a co nejobsáhlejší informace o dění nejen v kosmonoské nemocnici. Nevím, kolik lidí - mimo Petrova otce - se snaží změnit situaci. Zajímalo by mě, zda vůbec někdo takový je mezi personálem zdejší nemocnice.
čtvrtek 29. října 2015
Efekt motýlího křídla
Edward Lorenz : "Mávnutí křídla motýla na jednom konci světa může způsobit tajfun na konci druhém."
Ian Stewart : "Zvykli jsme si myslet, že jednoduché příčiny musí vyvolat jednoduché následky a složité následky musí mít složité příčiny. Nyní však víme, že jednoduché příčiny mohou mít složité následky. Chápeme už, že když známe pravidla, neznamená to ještě, že jsme schopni předpovědět budoucí vývoj."
Jedna žena v Německu mávla nerozvážně při řeči motýlím křídlem a vyvolala tajfun nejenom na druhém konci světa, ale i v celé Evropě.
Několik bankovních géniů v USA si kdysi udělalo motýlí křídla z hypoték a vyvolalo obrovskou krizi ve velké části světa.
Ian Stewart : "Zvykli jsme si myslet, že jednoduché příčiny musí vyvolat jednoduché následky a složité následky musí mít složité příčiny. Nyní však víme, že jednoduché příčiny mohou mít složité následky. Chápeme už, že když známe pravidla, neznamená to ještě, že jsme schopni předpovědět budoucí vývoj."
Jedna žena v Německu mávla nerozvážně při řeči motýlím křídlem a vyvolala tajfun nejenom na druhém konci světa, ale i v celé Evropě.
Několik bankovních géniů v USA si kdysi udělalo motýlí křídla z hypoték a vyvolalo obrovskou krizi ve velké části světa.
středa 28. října 2015
Poděkování
Spolek kosmonoských přátel zimního času děkuje tímto svým spoluobčanům za to, že stejně jako vloni proběhla i letos změna letního času na zimní čas zcela bez problémů. Ještě jednou děkujeme.
Redakce Rautu se připojuje k poděkování a oceňuje, že obavy, že budou muset být nasazena vodní děla, byly liché. Kéž by si některé nejmenované okolní obce vzaly příklad z civilizovanosti a občanské zodpovědnosti obyvatel Kosmonos.
Redakce Rautu se připojuje k poděkování a oceňuje, že obavy, že budou muset být nasazena vodní děla, byly liché. Kéž by si některé nejmenované okolní obce vzaly příklad z civilizovanosti a občanské zodpovědnosti obyvatel Kosmonos.
Dokonce i majitel psa je člověk
Potkáváte je každý den : majitele psů lapající po dechu, s vytřeštěnýma očima, sprintující i v důchodu za uřvanými spratky na vodítku. A to ještě nevíte, že spratkové nechtějí jíst něco jiného, než má tzv. páníček. Spratečkové mají své zvyklosti, na kterých tvrdě trvají. Například na době ranních a odpoledních vycházek. Pokud páníček nerespektuje, že už je čas vyrazit, sprateček začne výt jako hyena, nebo štěká, až zaléhají uši. Nyní prý spratečkové vyžadují vycházky o hodinu dříve, protože mají v hlavě hodiny a ty jsou prý nastaveny na letní čas.
Slušný člověk se nikdy majitelům psa neposmívá. Naopak jim dává najevo sympatie a pochopení pro jejich dobrovolnou tvrdou řeholi.
Slušný člověk se nikdy majitelům psa neposmívá. Naopak jim dává najevo sympatie a pochopení pro jejich dobrovolnou tvrdou řeholi.
úterý 27. října 2015
Vychytávky Ládi Bizona (1)
Dnes si uděláme auto v montgomeráku. Znáte to, venku je nevlídno, člověk je přejezen domácími jitrnicemi a neví, do čeho by píchnul. Kdysi dávno jezdily po naší rodné zemi velorexy. Trojkolé motorky, kterým se říkalo motorky v montgomeráku.
A my, protože žijeme v době aut, nikoliv v době Novotného a Husákovy motocyklové motorizace, si uděláme pro změnu auto v montgomeráku. Použijeme nějaké vhodné lamborghini, ometeme z něj prach, omyjeme vodou a do sucha jej vyfénujeme. A pak již nastane etapa tvůrčí práce, kde záleží jen na naší fantazii.
Na tzv. montgomerák použijeme levnou koženku z Řempa, nebo z jiného vhodného obchodu. Kusy koženky přikládáme na automobil a křídou na kožence zakreslujeme linie střihu. Pokud máme vše nastříháno, pospojujeme koženkové dílce třeba zdrhovadly, nebo tzv. druky, nebo zanýtujeme do okrajů dílců na vhodná místa kovové kroužky, kterými provlékneme okrasnou šňůru pro stažení všech dílců dohromady. Pouze u dveří koženku nepropojujeme s ostatními dílci, ale kvůli otevírání koženku na dveře lamborghini pevně přilepíme. Pak už dáte jen průchod svému uměleckému cítění a koženku ozdobíte barevnými lepenými, nebo malovanými ornamenty ze Strážnice a doplníte anglickými nápisy, kterými sdělíte veřejnosti to, co považujete za nutné.
Máte-li souseda, který má třeba rollse a nesnáší český kyselý déšť na karosérii, udělejte mu radost a udělejte mu potají někdy v noci koženkovou konverzi jeho rollse. Nezapomeňte na nalepení koženky na všechny dveře, aby se mohl dostat do vozu.
A pak již nezbývá, než pozvat Láďu Hrušku s televizním štábem z Primy a pochlubit se svým praktickým nápadem. Nepochybně to zaujme i známého kardiologa dr. Pirka, který vlastní perfektně udržovaný velorex.
A my, protože žijeme v době aut, nikoliv v době Novotného a Husákovy motocyklové motorizace, si uděláme pro změnu auto v montgomeráku. Použijeme nějaké vhodné lamborghini, ometeme z něj prach, omyjeme vodou a do sucha jej vyfénujeme. A pak již nastane etapa tvůrčí práce, kde záleží jen na naší fantazii.
Na tzv. montgomerák použijeme levnou koženku z Řempa, nebo z jiného vhodného obchodu. Kusy koženky přikládáme na automobil a křídou na kožence zakreslujeme linie střihu. Pokud máme vše nastříháno, pospojujeme koženkové dílce třeba zdrhovadly, nebo tzv. druky, nebo zanýtujeme do okrajů dílců na vhodná místa kovové kroužky, kterými provlékneme okrasnou šňůru pro stažení všech dílců dohromady. Pouze u dveří koženku nepropojujeme s ostatními dílci, ale kvůli otevírání koženku na dveře lamborghini pevně přilepíme. Pak už dáte jen průchod svému uměleckému cítění a koženku ozdobíte barevnými lepenými, nebo malovanými ornamenty ze Strážnice a doplníte anglickými nápisy, kterými sdělíte veřejnosti to, co považujete za nutné.
Máte-li souseda, který má třeba rollse a nesnáší český kyselý déšť na karosérii, udělejte mu radost a udělejte mu potají někdy v noci koženkovou konverzi jeho rollse. Nezapomeňte na nalepení koženky na všechny dveře, aby se mohl dostat do vozu.
A pak již nezbývá, než pozvat Láďu Hrušku s televizním štábem z Primy a pochlubit se svým praktickým nápadem. Nepochybně to zaujme i známého kardiologa dr. Pirka, který vlastní perfektně udržovaný velorex.
Pacient z kosmonoské psychiatrie stále na útěku
Je prý nebezpečný, za tři měsíce se jej nepovedlo nalézt a zadržet. Více na Novinkách.cz a na webu města Kosmonosy.
Z myšlenek Maruš Novákové (3)
1. Muž je tvor nápadně podobný člověku, tedy ženě. (Po důkladném zkoumání mohu prohlásit, že podobnost se částečně týká jen povrchu muže. Inteligencí muž - v některých případech - je schopen zastínit i šimpanze!)
2. Domestikovaný muž se stal přítelem člověka. (Po staletích trpělivé, každodenní práce! Pozn. M. N.)
3. Osvojíme-li si nějakého vhodného muže, musíme, aby nezdivočil, začít co nejdříve s výcvikem. Protože muž obtížně chápe, postupujeme od jednoduchých pokynů k obtížněji pochopitelným. Nezapomínáme na časté pochvaly.
2. Domestikovaný muž se stal přítelem člověka. (Po staletích trpělivé, každodenní práce! Pozn. M. N.)
3. Osvojíme-li si nějakého vhodného muže, musíme, aby nezdivočil, začít co nejdříve s výcvikem. Protože muž obtížně chápe, postupujeme od jednoduchých pokynů k obtížněji pochopitelným. Nezapomínáme na časté pochvaly.
neděle 25. října 2015
Přišlo emailem
Slušně vychovaný pejsánek nikdy v neděli netahá na vodítku svého polomrtvého páníčka tři hodiny po Kosmonosech. Že se nestydíš, Bobíku!
RR (reakce redakce) : Styď se, Bobíku! Fuj!
RR (reakce redakce) : Styď se, Bobíku! Fuj!
Nobelova cena je v tomto případě jistá
Titul Největší žena všech dob nepochybně získá Angela Merkelová. Bez jediného výstřelu, bez bombardování, bez krveprolití - pouze několika větami provedla islamizaci Evropy.
sobota 24. října 2015
Václav Havel měl pravdu
Někdy po Hebké plyšové revoluci (HPR) prý řekl : U nás nebude vykořisťování, u nás budou mít všichni práci.
Sice neřekl, zda to bude dobře placená práce, ale byla to moudrá slova. Za sebe mohu prohlásit, že po 14. hodině mě nikdo nevykořisťoval a v noci, když jsem spal, také ne. V pracovní době jsem neměl čas dívat se kolem sebe, zda mě někdo vykořisťuje, protože jsem makal, až ze mne stoupala oblaka vodní páry. Také jako jedinému ve firmě mi neříkali jednatelé firmy (hladíce mě přitom po mojí veliké vodnaté hlavičce), že jestli se mi nelíbí, že mohu jít, že na ulici čeká 10, 30, 50, 100 dalších. Já jsem jim chtěl říct, aby také šli, pokud se jim nelíbí, na ulici že čeká tisíc takových dalších, jako jsou oni. Ale nikdy jsem se k tomu nedostal, protože kdykoliv jsem je potkal, hned jsem si běžel pro něžné pohlazení mé obětavé, veliké a vodnaté hlavičky. Jak přišli mojí milovaní manažéři na to proměnlivé množství dalších lidí čekajících na ulici na práci v naší firmě, nevím dodnes. Každopádně ti lidé nečekali přímo v ulici naší firmy, asi to bylo v nějaké jiné ulici.
Také nám jednatelé říkali, že vykořisťujeme my je, nikoliv oni nás, že si ani tu podminimální mzdu, kterou nám dávají, nezasloužíme, že okrádají tím sebe, svou rodinu, své nezaopatřené děti. Přiznám se, že my jich bylo líto a dělal jsem přesčasy zadarmo, aby jejich děti nestrádaly nedostatkem.
A oni mě měli za to rádi a podle nálady mi udělovali někdy důtky s výstrahou za mé, někdy nedisciplinované chování, jindy mi zase dávali zvláštní odměny za mimořádné pracovní výkony. Když jsem se chystal do důchodu, nechodili mi říkat, abych již vypadl, že na ulici čekají desítky takových, jako jsem já. Když přišli manažéři z jiných firem, tak jim mě ukazovali a říkali jim, aby si někoho takového pořídili, že jsem taková ta "duše firmy", což spolehlivě rozveselilo moje spolupracovníky.
Sice neřekl, zda to bude dobře placená práce, ale byla to moudrá slova. Za sebe mohu prohlásit, že po 14. hodině mě nikdo nevykořisťoval a v noci, když jsem spal, také ne. V pracovní době jsem neměl čas dívat se kolem sebe, zda mě někdo vykořisťuje, protože jsem makal, až ze mne stoupala oblaka vodní páry. Také jako jedinému ve firmě mi neříkali jednatelé firmy (hladíce mě přitom po mojí veliké vodnaté hlavičce), že jestli se mi nelíbí, že mohu jít, že na ulici čeká 10, 30, 50, 100 dalších. Já jsem jim chtěl říct, aby také šli, pokud se jim nelíbí, na ulici že čeká tisíc takových dalších, jako jsou oni. Ale nikdy jsem se k tomu nedostal, protože kdykoliv jsem je potkal, hned jsem si běžel pro něžné pohlazení mé obětavé, veliké a vodnaté hlavičky. Jak přišli mojí milovaní manažéři na to proměnlivé množství dalších lidí čekajících na ulici na práci v naší firmě, nevím dodnes. Každopádně ti lidé nečekali přímo v ulici naší firmy, asi to bylo v nějaké jiné ulici.
Také nám jednatelé říkali, že vykořisťujeme my je, nikoliv oni nás, že si ani tu podminimální mzdu, kterou nám dávají, nezasloužíme, že okrádají tím sebe, svou rodinu, své nezaopatřené děti. Přiznám se, že my jich bylo líto a dělal jsem přesčasy zadarmo, aby jejich děti nestrádaly nedostatkem.
A oni mě měli za to rádi a podle nálady mi udělovali někdy důtky s výstrahou za mé, někdy nedisciplinované chování, jindy mi zase dávali zvláštní odměny za mimořádné pracovní výkony. Když jsem se chystal do důchodu, nechodili mi říkat, abych již vypadl, že na ulici čekají desítky takových, jako jsem já. Když přišli manažéři z jiných firem, tak jim mě ukazovali a říkali jim, aby si někoho takového pořídili, že jsem taková ta "duše firmy", což spolehlivě rozveselilo moje spolupracovníky.
Pavel Nedvěd viceprezidentem Juventusu Turin
Prezidentem Juventusu je jeden z rodiny Agnelliů, a sice Andrea Agnelli. Rodina vlastní, nebo vlastnila firmu Fiat. P. Nedvěd byl doposud ředitelem Juventusu, zřejmě sportovním ředitelem.
Podle A. Agnelliho Pavel Nedvěd tak jako se hráčsky zlepšoval, jak rostl fotbalově, zlepšoval se tak obrovsky i ve funkcích v Juventusu po ukončení fotbalové činnosti. Získal obchodní cit (který dříve neměl), pokud je o rozpočet a financování klubu.
Podle A. Agnelliho má P. Nedvěd na to, aby v budoucnu řídil českou fotbalovou asociaci.
Podle A. Agnelliho Pavel Nedvěd tak jako se hráčsky zlepšoval, jak rostl fotbalově, zlepšoval se tak obrovsky i ve funkcích v Juventusu po ukončení fotbalové činnosti. Získal obchodní cit (který dříve neměl), pokud je o rozpočet a financování klubu.
Podle A. Agnelliho má P. Nedvěd na to, aby v budoucnu řídil českou fotbalovou asociaci.
pátek 23. října 2015
Schalke 04 - Sparta 2:2
Překvapivě dobrý výkon Sparty. Na to, že Sparta má rychlostně, vytrvalostně a fyzicky horší většinu hráčů než Schalke, je to velký úspěch. Úspěch trenérů. Schalke je nyní v německé lize na 3. místě! Úspěch Sparty nebyl výsledkem smůly Schalke. Pojetí hry Sparty dělá cizím mužstvům potíže. A to přesto, že někteří hráči vzbuzují dojem, že běh trénovali někde v české 1.A třídě a že tomu moc nedali. Velmi dobře je to vidět na Krejčím a Dočkalovi. Krejčí běhá stylem hráče, který nikdy netrénoval sprinty, jeho běh nemá eleganci a lehkost vyběhaného matadora. Potřebuje správně posilovat, tak jak to praktikovali u německé reprezentace američtí fitness trenéři, které do Německa kdysi přivedl Jürgen Klinsmann. Dočkal má asi vrozený odpor k rychlému pohybu zpět při obranných akcích. Dost možná, že už současný stav je pro ně maximum a na víc jejich tělo nemá. Oběma také chybí potřebná výbušnost (bleskové zrychlení) pro dnešní evropský fotbal. Zase se to dá získat vhodným posilováním, akcelerovanými běhy do kopce, atd. A pochopitelně tréninkem vedení míče adekvátním ku zvýšené výbušnosti. Např. u Konatého je vidět, že kvalita vedení míče neodpovídá jeho velké rychlosti při hře. Pokud by se to vyřešilo, byla by cena Konatého velmi zajímavá.
Pokud jde o častou střelbu vysoko nad bránu, která je vidět i u velmi dobrých evropských mužstev, stačí se naučit na odrazových stěnách klopit správně nárt a častým tréninkovým opakováním si to zafixovat tam, kam se to zafixovat má. Pochopitelně, že se nepálí nikdy v záklonu. Když jsem se to kdysi v mládí naučil na vratech od stodoly, střílel jsem pak při zemi, nebo v malých výškách nad zemí. Úplně jsem se odnaučil střílet pod břevno. Naučený sklopený nárt je výhodný při šlapáku soupeře na míč po zemi nebo na nohu při přízemním střetu. Odskáče to pak soupeř. Tréninkem střelby nártem se zpevní oblast kotníku. Pochopitelně to musí být tisíce střel nártem (oběma nohama) na odrazové stěně. Kvalitní střelba nártem je u nás vzácností.
Bez tréninku na odrazových stěnách se nikdy nedovíte, jakých úžasných věcí jsou vaše nohy schopné. Bez odrazových stěn nikdy nezískáte takový kopací kumšt, jaký na stěnách získáte rychle a snadno.
Pokud jde o častou střelbu vysoko nad bránu, která je vidět i u velmi dobrých evropských mužstev, stačí se naučit na odrazových stěnách klopit správně nárt a častým tréninkovým opakováním si to zafixovat tam, kam se to zafixovat má. Pochopitelně, že se nepálí nikdy v záklonu. Když jsem se to kdysi v mládí naučil na vratech od stodoly, střílel jsem pak při zemi, nebo v malých výškách nad zemí. Úplně jsem se odnaučil střílet pod břevno. Naučený sklopený nárt je výhodný při šlapáku soupeře na míč po zemi nebo na nohu při přízemním střetu. Odskáče to pak soupeř. Tréninkem střelby nártem se zpevní oblast kotníku. Pochopitelně to musí být tisíce střel nártem (oběma nohama) na odrazové stěně. Kvalitní střelba nártem je u nás vzácností.
Bez tréninku na odrazových stěnách se nikdy nedovíte, jakých úžasných věcí jsou vaše nohy schopné. Bez odrazových stěn nikdy nezískáte takový kopací kumšt, jaký na stěnách získáte rychle a snadno.
čtvrtek 22. října 2015
Omyl hraběnky Z. z B.
"To jste vy, barone Lájoši?" zeptala se hraběnka, když ji v noci na zámecké terase zezadu někdo objal, nadzvedl ji sukni a vnikl do ní něčím velmi neposedným. "Přeji dobré pořízení, Lájoši," řekla dobrosrdečná baronka. "Děkuji co nejsrdečněji," odpověděl popravdě baronův komorník Otto.
Ze zákonů Maruš Novákové (1)
Muž ponořený údajně do hlubokých myšlenek je nadnášen silou představ o své výjimečnosti.
Dnes má svátek Sabina
Potkala Sabina, potkala rabína,
když vezla mouku ze mlýna.
Rabíne, rabíne,
má láska tě nemine.
Sabino, Sabino,
ty prostoduchá domino!
Mysli na svého boha,
promiň, já beru roha.
když vezla mouku ze mlýna.
Rabíne, rabíne,
má láska tě nemine.
Sabino, Sabino,
ty prostoduchá domino!
Mysli na svého boha,
promiň, já beru roha.
středa 21. října 2015
Bellerin
Španělský obránce Arsenalu Londýn, dvacetiletý Bellerin, v utkání s Bayernem předvedl nádherný únik s přihrávkou na gól. Velmi rychlý fotbalista se předvedl již předtím v anglické lize - proti Watfordu. Nádherným driblinkem v zahuštěném prostoru se dostal do výhodného místa pro gólovou přihrávku. Takové akce, které předvádí i náš reprezentační bek Kadeřábek, spolehlivě vyvolávají bouře nadšení.
Bellerin je úžasně rychlý a i v té rychlosti je jistý s míčem. Vzpomněl jsem si pak na slavné rychlé levé křídlo Realu Madrid ze 60. let, Genta. A pak na Garetha Balea ze současného Realu. Bale se proslavil v Evropě - než odešel do Realu - v dresu Totenhamu v utkání s Interem Milán. Několik "super uper" bleskových úniků po levém křídle a věděla o něm celá Evropa. Bale je levák, v Realu hraje vpravo, takže není využito jeho obrovské umění. Hraje-li za rodný Wales, hraje vlevo.
Pochopitelně je třeba zmínit i velmistra super emotivních úniků C. Ronalda.
Dravost - tak se také dá nazvat pojetí hry těchto hráčů. Jakmile ucítí příležitost, stávají se z nich "krvelační predátoři".
Bellerin je úžasně rychlý a i v té rychlosti je jistý s míčem. Vzpomněl jsem si pak na slavné rychlé levé křídlo Realu Madrid ze 60. let, Genta. A pak na Garetha Balea ze současného Realu. Bale se proslavil v Evropě - než odešel do Realu - v dresu Totenhamu v utkání s Interem Milán. Několik "super uper" bleskových úniků po levém křídle a věděla o něm celá Evropa. Bale je levák, v Realu hraje vpravo, takže není využito jeho obrovské umění. Hraje-li za rodný Wales, hraje vlevo.
Pochopitelně je třeba zmínit i velmistra super emotivních úniků C. Ronalda.
Dravost - tak se také dá nazvat pojetí hry těchto hráčů. Jakmile ucítí příležitost, stávají se z nich "krvelační predátoři".
úterý 20. října 2015
Marnost, marnost, jenom marnost!
Vítr, Ku-lišáku, skučí a vyje prastará poselství kosmonoských čarodějnic. Vrch Baba se halí do syrových mlh skrývaje bezuzdné orgie divoženek a lesních duchů všech kategorií. Jako symbol posledních nadějí to vzdal i pazdeřík sídlišťový a odletěl za sluncem a teplem. Ráno mě již neprobudí jeho něžný zpěv připomínající dunivé bubnování : buch, buch, dus, dus, buch, buch.
Plakaje odcházím do polí, kde uléhám do studené brázdy se psem pod hlavou a čtu ve svazečku rukopisných básní Viléma Chrásta Podbabského : Zmar, zmar, nic než zmar! A jaro k uzoufání daleko. Bohové, ó, bohové, proč, proč jen proč?
Plakaje odcházím do polí, kde uléhám do studené brázdy se psem pod hlavou a čtu ve svazečku rukopisných básní Viléma Chrásta Podbabského : Zmar, zmar, nic než zmar! A jaro k uzoufání daleko. Bohové, ó, bohové, proč, proč jen proč?
neděle 18. října 2015
Hlíva v čokoládě
Prý to bylo v houbařském pořadu Arnošta Goldflama. Nějaký houbař v pořadu sdělil recept na hlívu ústřičnou v čokoládě. Hlíva se nakrájí na plátky dle libosti a povaří. Pak se osušená namočí do rozpuštěné hořké čokolády. Tak aby celý povrch byl potažen čokoládou a nechá se ztuhnout. Čokoláda se pochopitelně rozpustí v nádobě ponořené do nádoby s horkou vodou. Dá se to jíst. Hlíva je bez chuti a je pružná. Takto by bylo možné namáčet do čokolády i různé "gumové" bonbony, višně bez pecek, atd.
Vtip z pořadu Aleše Cibulky
Stěžuje si jeden kamarád u piva druhému : "Ta moje ženská je strašná šmudla. Vždycky když se jdu vyčurat do dřezu, tak tam má špinavé nádobí."
pátek 16. října 2015
A ještě Gustav
Před chvílí se ozval Gustav ze Spolku kosmonoských skeptiků. Ta píseň Chytil táta sojku mu vrtá stále hlavou. Cituji : Bizone, co když to skutečně nebyla sojka, co ulovil táta s celou rodinou? Dovedeš si představit, že by se musely kvůli tomu předělávat zpěvníky českých lidových písní? Dovedeš si představit dopad např. této možnosti :
Chytil táta blbouna nejapného,
chytila máma taky!
Chytil táta, chytila máma,
chytily všecky děti,
blboun nejapný už neuletí.
Tolik tedy Gustav. K tomu jen dodám, že blboun nejapný byl nelétavý pták a maso z něj nebylo zrovna chutné. Takže správně by mělo být : blboun nejapný už neuteče!
A ještě otázka : Stála by pak veškerá ta námaha s těžko stravitelným blbounem za to?
Chytil táta blbouna nejapného,
chytila máma taky!
Chytil táta, chytila máma,
chytily všecky děti,
blboun nejapný už neuletí.
Tolik tedy Gustav. K tomu jen dodám, že blboun nejapný byl nelétavý pták a maso z něj nebylo zrovna chutné. Takže správně by mělo být : blboun nejapný už neuteče!
A ještě otázka : Stála by pak veškerá ta námaha s těžko stravitelným blbounem za to?
čtvrtek 15. října 2015
Holandsko - Česko 2:3
Parádní podívaná díky holandské chybné taktice. Holanďané se s bohorovnou sebedůvěrou vykašlali na disciplínu v obraně. Asi tak jak to učinili vloni Brazilci na mistrovství světa. Hráli ten jejich útočný fotbal a spoléhali se na to, že nás rozstřílejí díky ofenzivním hvězdám jako jsou Huntelaar, Van Persie a Depay. A protože mají zřejmě dobré srdce, nechali nás útočit také. Pokud necháš českého reprezentanta připravovaného ofenzivním trenérem Vrbou zpracovávat půl hodiny míč, protože to dříve nedokáže, máš na průšvih založeno. Vytvoříš mu podmínky jako v české lize a český plejer ožije jako politý živou vodou. Češi - ti nejlepší - stále ještě disponují zajímavou českou fotbalovou inteligencí, pokud je ovšem někdo těsně nebrání, jako to dělali nedávno Turci. Pokud naše hráče někdo zodpovědně brání, je velmi rychlý a lépe umí pracovat s míčem, lépe nahrávat, tak se naše hra zhroutí. Hráči se stávají bezradnými, soupeři naroste hřebínek a lehce čte naši hru. To se stává i lepším mužstvům, to potkává i špičková ligová mužstva Německa, Británie, Španělska a Itálie. A bývá to někdy velmi překvapivé a k fotbalu to patří.
Překvapili mě svou disciplínou Turci. Divocí Turci hráli velmi moderní soudobý fotbal s výbornou obranou a rychlými šikovnými útočníky. Dnes výborná obrana znamená, že obránci jsou bleskoví, techničtí, výborně bránící a útočně uvažující a nepředávající míče soupeři množstvím špatných přihrávek a bezhlavými, bezradnými odkopy nazdařbůh.
Také Villareal, který hrál nedávno s Plzní, má výborné rychlé, technické a dotěrné vlčáky v obraně. Bez technických, rychlých obránců se dnes nedá úspěšně hrát. A i taková mužstva jako je Barcelona, mají problémy s obránci. Kde jsou ty časy, kdy hrával Puyol? Dnes tam mají např. hráče, který se tam nehodí kvůli malé fotbalové mazanosti a nevalné technice. Jmenuje se Mathieu. Pokud hrají dva soupeři - hodně vyrovnaní - je i jeden horší hráč velkou přítěží. Každý, kdo hrál fotbal, to jistě zažil - to zoufalství, když nějaký hráč nestačí duchu hry, tomu, co se na hřišti děje. To je horší než hrát jenom v deseti.
Překvapili mě svou disciplínou Turci. Divocí Turci hráli velmi moderní soudobý fotbal s výbornou obranou a rychlými šikovnými útočníky. Dnes výborná obrana znamená, že obránci jsou bleskoví, techničtí, výborně bránící a útočně uvažující a nepředávající míče soupeři množstvím špatných přihrávek a bezhlavými, bezradnými odkopy nazdařbůh.
Také Villareal, který hrál nedávno s Plzní, má výborné rychlé, technické a dotěrné vlčáky v obraně. Bez technických, rychlých obránců se dnes nedá úspěšně hrát. A i taková mužstva jako je Barcelona, mají problémy s obránci. Kde jsou ty časy, kdy hrával Puyol? Dnes tam mají např. hráče, který se tam nehodí kvůli malé fotbalové mazanosti a nevalné technice. Jmenuje se Mathieu. Pokud hrají dva soupeři - hodně vyrovnaní - je i jeden horší hráč velkou přítěží. Každý, kdo hrál fotbal, to jistě zažil - to zoufalství, když nějaký hráč nestačí duchu hry, tomu, co se na hřišti děje. To je horší než hrát jenom v deseti.
Býval to takový hezký zvyk
Dříve Kosmonoský zpravodaj a také jeho předchůdce Kosmonoský horizont zveřejňovaly v každém čísle fotografie nejvyšších představitelů obce. Ten termín "nejvyšší představitelé" obvykle v textu nechyběl. Občané měli možnost vidět nejvyšší představitele obce při jejich oblíbené, i když náročné činnosti, např. při potřásání rukou těm, kteří dobře reprezentovali, nebo při slavnostním stříhání pásek. Mimochodem stříhání pásek byla asi hodně zábavná akce, protože se přitom stříhající a také všichni přihlížející radostně usmívali, i když je k tomu nikdo nenutil. Dnes máme svobodu, dnes si může každý občan dělat se svou mimikou, co se mu zlíbí. My čtenáři jsme se taky usmívali, protože nám z toho bylo každému jasné, že všechno je v pořádku a obec je v dobrých a moudrých rukách.
Ovšem dnes? Dnes neuvidíte nejvyšší z nejvyšších ve Zpravodaji takřka celý rok. Jak rádi bychom spočinuli zrakem na těch skromných, obětavých tvářích, plných nepředstírané dobroty a vlídného pochopení pro naše nedostatky.
Ovšem dnes? Dnes neuvidíte nejvyšší z nejvyšších ve Zpravodaji takřka celý rok. Jak rádi bychom spočinuli zrakem na těch skromných, obětavých tvářích, plných nepředstírané dobroty a vlídného pochopení pro naše nedostatky.
středa 14. října 2015
Podíval jsem se pozorně na sebe do zrcadla
A položil jsem si několik otázek :
Půjčil bych někomu takovému 5000 Kč? Ano. I když on by si asi nic nechtěl půjčit.
Kdybych na něj po svých pracovních zkušenostech narazil někde v zaměstnání, spolupracoval bych s ním ochotně? Asi ano.
Kamarádil bych s ním? Ne, je to neosamělý samotář.
Je ti sympatický? Ne, ale jsem snášenlivý. Každý jsme nějaký. Dovedu si jej představit jako svědomitou obsluhu kolotoče. Zde by to, pokud by nebyl tak přirozeně líný, dotáhl až do 1. evropské ligy. Bez nadsázky kolotočářský Ronaldo - CR7. Vím, jak by se zájemci rozhodli, kdyby měli volit mezi projížďkou v Bentleyi a emocemi nabitou jízdou na jeho kolotoči.
Půjčil bych někomu takovému 5000 Kč? Ano. I když on by si asi nic nechtěl půjčit.
Kdybych na něj po svých pracovních zkušenostech narazil někde v zaměstnání, spolupracoval bych s ním ochotně? Asi ano.
Kamarádil bych s ním? Ne, je to neosamělý samotář.
Je ti sympatický? Ne, ale jsem snášenlivý. Každý jsme nějaký. Dovedu si jej představit jako svědomitou obsluhu kolotoče. Zde by to, pokud by nebyl tak přirozeně líný, dotáhl až do 1. evropské ligy. Bez nadsázky kolotočářský Ronaldo - CR7. Vím, jak by se zájemci rozhodli, kdyby měli volit mezi projížďkou v Bentleyi a emocemi nabitou jízdou na jeho kolotoči.
úterý 13. října 2015
Chytil táta sojku
Chytil táta sojku,
chytila máma taky!
Chytil táta, chytila máma,
chytily všecky děti,
sojka neuletí.
Takový je začátek lidové písničky z Čáslavska. Rautu Kosmonosy se opět ozval Gustav. Protože je Gustav přirozeně nedůvěřivý, založil Spolek kosmonoských skeptiků (SKS). Kosmonoští skeptici se rozhodli prověřovat takové ty samozřejmosti, nad kterými se nikdo nepozastaví. Pochopitelně si všimli i prastaré písně Chytil táta sojku. Z dalšího, zde neuvedeného textu písně vyplývá, že mělo jít o ptáka sojku, nikoliv o občana Sojku. Sotva by si táta s rodinou dovolil pak Sojku zabít, Sojku oškubat, Sojku upéci a pojíst.
Co ovšem skeptiky zarazilo, bylo množství práce, které táta s mámou a dětmi museli společně odvést, než si na sojce pochutnali. Jak to, že celá rodina musela chytat sojku? Jak to, že všichni museli všeho nechat a pomáhat tátovi se zabitím, oškubáním a pečením sojky? Jak musel být pták, údajně sojka, veliký, že s ním bylo tolik práce? Byla to vůbec sojka? Nebyla to husa, nebo dokonce labuť z panského jezírka? Pokud by to byla labuť, sotva by o ní někdo zpíval. Panský šafář měl jistě všechny labutě knížete pána dobře spočítány.
Badatelé ze Spolku kosmonoských skeptiků se dokonce chystají na ostrov Mauritius, kde hodlají zjistit, kdy skutečně vyhynul blboun nejapný a zda nebyl některý vyvezen až na území Rakouska-Uherska. Blboun nejapný prý vážil 25 kg, nebyla to žádná "jednohubka" jako sojka.
Raut Kosmonosy děkuje SKS za příkladný přístup k rozšiřování vědomostí lidstva a tím také za dobrou a zcela nezištnou reprezentaci Kosmonos.
chytila máma taky!
Chytil táta, chytila máma,
chytily všecky děti,
sojka neuletí.
Takový je začátek lidové písničky z Čáslavska. Rautu Kosmonosy se opět ozval Gustav. Protože je Gustav přirozeně nedůvěřivý, založil Spolek kosmonoských skeptiků (SKS). Kosmonoští skeptici se rozhodli prověřovat takové ty samozřejmosti, nad kterými se nikdo nepozastaví. Pochopitelně si všimli i prastaré písně Chytil táta sojku. Z dalšího, zde neuvedeného textu písně vyplývá, že mělo jít o ptáka sojku, nikoliv o občana Sojku. Sotva by si táta s rodinou dovolil pak Sojku zabít, Sojku oškubat, Sojku upéci a pojíst.
Co ovšem skeptiky zarazilo, bylo množství práce, které táta s mámou a dětmi museli společně odvést, než si na sojce pochutnali. Jak to, že celá rodina musela chytat sojku? Jak to, že všichni museli všeho nechat a pomáhat tátovi se zabitím, oškubáním a pečením sojky? Jak musel být pták, údajně sojka, veliký, že s ním bylo tolik práce? Byla to vůbec sojka? Nebyla to husa, nebo dokonce labuť z panského jezírka? Pokud by to byla labuť, sotva by o ní někdo zpíval. Panský šafář měl jistě všechny labutě knížete pána dobře spočítány.
Badatelé ze Spolku kosmonoských skeptiků se dokonce chystají na ostrov Mauritius, kde hodlají zjistit, kdy skutečně vyhynul blboun nejapný a zda nebyl některý vyvezen až na území Rakouska-Uherska. Blboun nejapný prý vážil 25 kg, nebyla to žádná "jednohubka" jako sojka.
Raut Kosmonosy děkuje SKS za příkladný přístup k rozšiřování vědomostí lidstva a tím také za dobrou a zcela nezištnou reprezentaci Kosmonos.
Ivan Langer zadržen policií
Co si to ta policie dovoluje? A zase v tom má prsty ten Ištván! A Šlachta z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu! Dnes aby se člověk už pomalu bál něco si s kamarády přisvojit.
Zatracení plukovníci! Zase chtějí dělat politiku. Ti to od Kalouska zase schytají.
Zatracení plukovníci! Zase chtějí dělat politiku. Ti to od Kalouska zase schytají.
neděle 11. října 2015
Česko - Turecko 0:2
Nebojte se, český fotbal se nezmění. Ať si svět hraje, jaký chce fotbal, čeští trenéři budou i nadále praktikovat své vidění fotbalu. I nadále nepřipustí, aby se český fotbal prznil vysoce kvalitní míčovou technikou. Snem každého českého trenéra je porazit kteréhokoliv soupeře pomalostí, nepřesností a technikou primadon z Kančí Lhoty.
sobota 10. října 2015
Zase nehorázné plýtvání, jak by řekl bratr Kalousek
Podzim, očividně levicové roční období, zase nezodpovědně plýtvá barvami.
pátek 9. října 2015
Čerstvé dementi
Zašli jsme se zeptat do tajného podzemního čtyřpodlažního štábu kosmonoské domobrany, kde jsme se dověděli : Není pravda, že Kosmonosy chtějí napadnout Horní Stakory. Něco podobného nepřipadá v úvahu. To prý mohlo napadnout jenom člověka s nemocnou psychikou. Ovšem pokud si budou Stakory vyskakovat, bude vyhlášen Plán 4B a do zbraně budou povolány zálohy a pak se ukáže kdo z koho.
čtvrtek 8. října 2015
Z neuvěřitelných Nových pověstí českých
Nové pověsti české - např. o době po r.1945 - se zmiňují o spoustě těžko uvěřitelných skutečností. V té dávné době, jejíž pamětníci již vymírají, na venkově bylo ve vesnicích více koní než automobilů. Bicykly nebyly výletní či sportovní módou, ale nutností jak se dopravit tam, kam nic jinak nejezdilo. Téměř každý dům na venkově měl na dvoře hnojiště, u něj suchý záchod a kousek od hnojiště studnu. Drůbež i domácí dobytek disponovaly družnou povahou, takže pokud někdo zapomněl zavřít venkovní dveře, krávy, kozy a slepice se přišly podívat třeba až do kuchyně. Pokud nikdo nebyl právě uvnitř, slepice nikdy neopomenuly pomocí hojného trusu v domě dát zprávu, že tam zase byly.
Dalo se ležet v trávě, nebyla v ní klíšťata. Ve vzduchu v létě poletovala spousta ptáků, např. vlaštovky, které jsem v poslední době na Boleslavsku neviděl již řadu let. Bylo plno motýlů, a to mnoho různých druhů, které jsme chytali pomocí velkých sít na prosívání mouky a sušení bylinek. V noci kolem žárovek pouličního osvětlení létala spousta můr. V trávě bylo plno brouků, ještěrek, atd. Bylo možné spatřit v letu stíhacího bombarďáka - roháče, v potoku byli běžně raci. Existovali velicí chrousti, nejen chrousti babky. Zatřepalo-li se ve správnou roční dobu ve dne ovocným stromem, spadla spousta naštvaných velikých chroustů. Jejich obézní larvy bylo možné spatřit v čerstvě pooraném poli. Nevzpomínám si, ve kterou roční dobu to bylo možné. Mám dojem, že to byli krásní dudkové, kterým neuvěřitelně páchlo hnízdo. Bylo dosti neviditelných tchořů, které jsem v dětství nikdy nespatřil, zato ale někdy ucítil. A stálo to zato. Přírodní zápach, který snad neměl v přírodě konkurenci. Dá se o něm sice hodně napsat, ovšem to se musí zažít na vlastní nepřipravený nos. Jak by asi řekl slavnostně veliký náčelník Apačů Vinnetou : Teprve pak se z chlapce stává muž.
Dalo se ležet v trávě, nebyla v ní klíšťata. Ve vzduchu v létě poletovala spousta ptáků, např. vlaštovky, které jsem v poslední době na Boleslavsku neviděl již řadu let. Bylo plno motýlů, a to mnoho různých druhů, které jsme chytali pomocí velkých sít na prosívání mouky a sušení bylinek. V noci kolem žárovek pouličního osvětlení létala spousta můr. V trávě bylo plno brouků, ještěrek, atd. Bylo možné spatřit v letu stíhacího bombarďáka - roháče, v potoku byli běžně raci. Existovali velicí chrousti, nejen chrousti babky. Zatřepalo-li se ve správnou roční dobu ve dne ovocným stromem, spadla spousta naštvaných velikých chroustů. Jejich obézní larvy bylo možné spatřit v čerstvě pooraném poli. Nevzpomínám si, ve kterou roční dobu to bylo možné. Mám dojem, že to byli krásní dudkové, kterým neuvěřitelně páchlo hnízdo. Bylo dosti neviditelných tchořů, které jsem v dětství nikdy nespatřil, zato ale někdy ucítil. A stálo to zato. Přírodní zápach, který snad neměl v přírodě konkurenci. Dá se o něm sice hodně napsat, ovšem to se musí zažít na vlastní nepřipravený nos. Jak by asi řekl slavnostně veliký náčelník Apačů Vinnetou : Teprve pak se z chlapce stává muž.
středa 7. října 2015
Dementi
Není pravda, že městská rada rozhodla, že každý imigrant, který si vybere Kosmonosy, dostane velblouda. Bude to prý jenom superb combi (diesel).
Úryvek z básně zneuznaného, zatrpklého kosmonoského básníka
Tancujte, radujte se v mém těle hlísti,
proradné Kosmonosy kapky deště čistí.
proradné Kosmonosy kapky deště čistí.
Františku, to nejsem já
Františku, to nejsem já, to pískají svišti,
podzimní déšť silnice v Kosmonosech blyští.
podzimní déšť silnice v Kosmonosech blyští.
úterý 6. října 2015
You Tube : angry ram
Zadáte-li na You Tube adresu : angry ram, dostanete se k soubojům berana s dronem, s motorkářem, nebo s boxerským pytlem a ještě k řadě dalších akcí tohoto nezdolného bojovníka. Angry ram = rozzlobený beran.
Zlín - Jablonec
Překvapila mě špatná hra Jablonce. Nejen mizerná kopací technika přihrávek, ale také všechno to ostatní, co s přihrávkami souvisí. Např. malá rychlost přihrávek v okamžicích, kdy měly být rychlé. Přihrávky vzduchem, když jediná správná volba v takové situaci (z hlediska hry) byla přihrávka po zemi. Rádoby rozvážné, neuspěchané zpracovávání míče v době, kdy už měl být míč dávno pryč. Čekání na přicházející přihrávku místo výbušného startu proti přihrávanému míči s následující bleskovou, pro soupeře neočekávanou překvapivou přihrávkou.
Všechno to, co zde uvádím, se dá snadno léčit trenažérovým tréninkem dynamické míčové techniky. Každý může získat techniku, odpovídající požadavkům dnešní doby a odpovídající jeho fyzickým předpokladům, např. rychlostním možnostem. V naší lize jsou někteří hráči hodně rychlí. Bohužel jejich nedostatečná technika jim neumožňuje využít jejich rychlost.
Pokud někdo má možnost trénovat na trenažérech, musí trénovat s postupným zvyšováním rychlosti, nesmí provozovat neefektivní, nikam nevedoucí pinkání na odrazovou stěnu. Odrazové stěny umožňují individuální trénink výbušných startů na míč, střelbu bez přípravy, bleskové zpracovávání různě odražených míčů, bleskové odesílání přesných přihrávek do různých míst, na různé vzdálenosti, atd. S využitím různých pomůcek pro tento systém se dá trénovat samostatně, případně ve dvou. Tímto individuálním tréninkem je možné se technicky připravovat na současný, vysoce technicky náročný kolektivní fotbal. Na bleskovou přesnou práci s míčem ve vysokých rychlostech.
Všechno to, co zde uvádím, se dá snadno léčit trenažérovým tréninkem dynamické míčové techniky. Každý může získat techniku, odpovídající požadavkům dnešní doby a odpovídající jeho fyzickým předpokladům, např. rychlostním možnostem. V naší lize jsou někteří hráči hodně rychlí. Bohužel jejich nedostatečná technika jim neumožňuje využít jejich rychlost.
Pokud někdo má možnost trénovat na trenažérech, musí trénovat s postupným zvyšováním rychlosti, nesmí provozovat neefektivní, nikam nevedoucí pinkání na odrazovou stěnu. Odrazové stěny umožňují individuální trénink výbušných startů na míč, střelbu bez přípravy, bleskové zpracovávání různě odražených míčů, bleskové odesílání přesných přihrávek do různých míst, na různé vzdálenosti, atd. S využitím různých pomůcek pro tento systém se dá trénovat samostatně, případně ve dvou. Tímto individuálním tréninkem je možné se technicky připravovat na současný, vysoce technicky náročný kolektivní fotbal. Na bleskovou přesnou práci s míčem ve vysokých rychlostech.
Soucitný člověk
Soucitný člověk nikdy neřekne svému vedoucímu, že je blbec, i když je to blbec k pohledání. Mimoto - jednak se ještě nikdy v historii lidstva nepodařilo podřízeným přesvědčit vedoucího blbce, že je blbec a že na to nestačí, jednak platí dávno známá pravda, že nikde není psáno, že po odchodu jednoho blbce se neobjeví blbec ještě "větších kvalit".
pondělí 5. října 2015
Tragédie galaktického rozměru
Schwarzenberg už nebude kandidovat na předsedu TOP 09. Bohové, co jsme vám provedli, že my, takoví nezkušení, nedospělí a bezbranní, tak nespravedlivě osiříme?
Navrhuji postavit tomuto velikánovi v Praze pomník. Tam, kde stál Mariánský sloup. A opatřit zlatým nápisem : Kníže měl k lidu blíže. Kočka smetanu slíže.
Kníže by měl mít také na hlavě to červené volební číro, kterým tak imponoval naší mladé, politicky extrémně vyspělé generaci. A dětem, jak nám to často ukazovala televize. Prostě, jak to tehdy při volbách řekl v televizi chlapec asi devítiletý, také s čírem : Já mám rád Karlíka.
Vypráví se, že členové TOP 09 budou nosit černou pásku a placku s nápisem : I am Charlie!
Navrhuji postavit tomuto velikánovi v Praze pomník. Tam, kde stál Mariánský sloup. A opatřit zlatým nápisem : Kníže měl k lidu blíže. Kočka smetanu slíže.
Kníže by měl mít také na hlavě to červené volební číro, kterým tak imponoval naší mladé, politicky extrémně vyspělé generaci. A dětem, jak nám to často ukazovala televize. Prostě, jak to tehdy při volbách řekl v televizi chlapec asi devítiletý, také s čírem : Já mám rád Karlíka.
Vypráví se, že členové TOP 09 budou nosit černou pásku a placku s nápisem : I am Charlie!
sobota 3. října 2015
A sakra!
Z příspěvku diskutéra na Novinkách.cz :
Jak se říká na Velké Rusi : Chvíle nepozornosti a vystřízlivíš.
Jak se říká na Velké Rusi : Chvíle nepozornosti a vystřízlivíš.
pátek 2. října 2015
Některá ruská letadla v Sýrii
Su-34, stíhací bombardér, 1900 km/hod., kanón, 8000 kg raket a bomb.
Su-30SM, víceúčelová stíhačka, 2430 km/hod., 30 mm kanón, 8000kg munice (řízené rakety a bomby).
8000 kg - tolik kilogramů bomb vozily těžké bombardéry Spojenců za 2. světové války.
Su-30SM, víceúčelová stíhačka, 2430 km/hod., 30 mm kanón, 8000kg munice (řízené rakety a bomby).
8000 kg - tolik kilogramů bomb vozily těžké bombardéry Spojenců za 2. světové války.
Villareal - Plzeň 1:0
Nádherné utkání. Plzeň hrála daleko lépe než v lize a přesto prohrála. V současnosti vedoucí mužstvo španělské ligy předvedlo fotbal, o kterém sním a který bych chtěl vidět i na našich hřištích. Plzeň mě překvapila zvýšeným důrazem na kvalitu, přesnost přihrávek, zrychlením pohybu oproti naší lize. Přesto pohyblivost, rychlost Villarealu byla ještě vyšší. Hráči Villarealu byli nejen rychlejší, ale také lépe než Plzeň ve vysokých rychlostech pracovali s míčem. Prohrát s takovým kvalitním mužstvem 1:0 na jeho hřišti není ostuda.
Dnes se nedá hrát špičkový fotbal bez mimořádně rychlých a technických hráčů ve všech řadách. Villareal má také velmi dobrého trenéra. Souhra hráčů, kondice, spolupráce při napadání, akcelerace se získaným míčem, vysoká úroveň přehledu u všech hráčů, blesková práce při zpracování míče a při startu s míčem - to všechno a ještě hodně dalších pozoruhodných prvků hry svědčí o důrazu tohoto trenéra na detaily soudobého špičkového fotbalu. Jak to dělá, že všichni hráči mají takovou vysokou kvalitu a že tam nejsou hráči, kteří by tam byli jen z nepochopitelných důvodů, jak je to někdy vidět i u velkých slavných evropských mužstev?
Např. Real na jaře nepracoval jako dobře seřízená mašina. Pojetí hry některých hráčů bylo v rozporu s tím, co utkání potřebovala. Něco podobného se projevilo i v práci brazilského reprezentačního trenéra na posledním mistrovství světa a skončilo to katastrofou. Tentýž trenér také byl kdysi příčinou neúspěchu Chelsea Londýn. Tehdy měl rozpory s hráči, např. i s P. Čechem.
Aby mužstvo hrálo v dnešní době na vysoké úrovni, musejí být všichni hráči velmi rychlí, musejí mít smysl pro kolektivní hru vysoké úrovně a musejí mít technickou výbavu vysoké kvality pro takový náročný kolektivní fotbal. Nedávno bylo v televizi utkání Barcelony v Lize mistrů. Někteří její hráči vyvolávali otázku, jak to že takové hráče mohla Barcelona koupit? Hráče, kteří nezapadají do koncepce hry Barcelony, kteří nejsou schopni na patřičné úrovni spolupracovat s hvězdami Barcelony a kteří očividně nejsou schopni sami se zlepšit a které se zřejmě nikdo ani nepokouší zlepšit. Jako tomu ostatně také bývá u nás.
Dnes se nedá hrát špičkový fotbal bez mimořádně rychlých a technických hráčů ve všech řadách. Villareal má také velmi dobrého trenéra. Souhra hráčů, kondice, spolupráce při napadání, akcelerace se získaným míčem, vysoká úroveň přehledu u všech hráčů, blesková práce při zpracování míče a při startu s míčem - to všechno a ještě hodně dalších pozoruhodných prvků hry svědčí o důrazu tohoto trenéra na detaily soudobého špičkového fotbalu. Jak to dělá, že všichni hráči mají takovou vysokou kvalitu a že tam nejsou hráči, kteří by tam byli jen z nepochopitelných důvodů, jak je to někdy vidět i u velkých slavných evropských mužstev?
Např. Real na jaře nepracoval jako dobře seřízená mašina. Pojetí hry některých hráčů bylo v rozporu s tím, co utkání potřebovala. Něco podobného se projevilo i v práci brazilského reprezentačního trenéra na posledním mistrovství světa a skončilo to katastrofou. Tentýž trenér také byl kdysi příčinou neúspěchu Chelsea Londýn. Tehdy měl rozpory s hráči, např. i s P. Čechem.
Aby mužstvo hrálo v dnešní době na vysoké úrovni, musejí být všichni hráči velmi rychlí, musejí mít smysl pro kolektivní hru vysoké úrovně a musejí mít technickou výbavu vysoké kvality pro takový náročný kolektivní fotbal. Nedávno bylo v televizi utkání Barcelony v Lize mistrů. Někteří její hráči vyvolávali otázku, jak to že takové hráče mohla Barcelona koupit? Hráče, kteří nezapadají do koncepce hry Barcelony, kteří nejsou schopni na patřičné úrovni spolupracovat s hvězdami Barcelony a kteří očividně nejsou schopni sami se zlepšit a které se zřejmě nikdo ani nepokouší zlepšit. Jako tomu ostatně také bývá u nás.
Bordelismus
Bordelismus je nejstarší forma projevu lidského vztahu k životu, přírodě, k soukromí člověka, k blízkému i vzdálenému okolí. Bordelismus existoval již před starým Egyptem, před starou čínskou i indickou kulturou a samozřejmě i před antikou. Bordelismus je tu doposud. Je to všesvětová paralelní kultura, která vzdorovala a vzdoruje po celá tisíciletí vlivům všech možných kulturních údobí a směrů.
Raut Kosmonosy spolu s Kosmonoským ústavem studií bordelismu v Kosmonosech a Horních Stakorách jako první na světě rozpoznal, že lidstvo už od nepaměti stále provází až doposud neodhalená, i když všude přítomná všelidská kultura - bordelistická kultura. Bordelismus můžeme také nazvat, pokud si ten název vypůjčíme ze soudobé architektury, životním minimalismem.
Ortodoxní bordelista se vyznačuje nepřekonatelným odporem k vědomému, tudíž nepřirozenému pořádku. Myšlenkovým a estetickým vzorem je pro něj lidskou rukou nedotknutý prales. Takový prales prý postrádá jakoukoliv lidskou vyumělkovanost, obejde se bez kýčovitosti, architektonické nasládlosti a designérské rafinovanosti. Prales je vrcholem, symbolem skutečné krásy, je krásou stoletími neovlivněnou.
A nyní přiblížím bordelismus na příkladech nám všem známých, na bordelistických kreacích v Kosmonosech. Každá bordelistická kreace musí budit dojem přirozenosti, nesmí na ní být rozpoznatelný zásah nevkusné, kýčovité a pořákumilovné lidské ruky. Divák musí podlehnout dojmu, že jde o nahodilé dílo, vzniklé bez kýčovitých myšlenkových řetězců, které získá neopatrný a ovlivnitelný občan studiem, působením špatných líbivých vzorů a neustálou masáží médií všeho druhu.
Například taková mezi bordeláři oblíbená bordelářská zátiší na dvoře, na zahradě, v domě, v přírodě, nebo na veřejných prostranstvích. Naivní sebevědomí bordelářští začátečníci prozrazují své malé zkušenosti ve tvorbě bordelářských zátiší např. tím, že na dvoře nebo na zahradě ukládají zvlášť kovový bordel, zvlášť biologický bordel a zvlášť stavební bordel. Tím naruší základní zásadu bordelářské expozice na svém pozemku : Komponenty kvalitního bordelářského díla musí budit dojem ledabylé, nenaaranžované pohozenosti. Jakoby to někdo bezmyšlenkovitě pohodil na hromadu a pak si toho po léta nevšímal. Mistři nahodilého aranžmá říkají, že to člověk musí mít v sobě, že se s tím musí narodit.
Zvláštní místo ve tvorbě bordelářských zátiší zaujímají kopřivy. Zdravé, vysoké, tmavě zelené kopřivy jsou chloubou každého špičkového tvůrce. Takoví tvůrci říkají : Bordel bez kopřiv je jako hospoda bez piva. Každý Mistr má své dobře tajené naleziště kopřiv, které si pravidelně přihnojuje prorůstovým dusíkem. Ty nejlépe prokořeněné rostliny si pak přenáší - nejlépe za tmy - do místa své stálé expozice a vysazuje je jen s použitím nejkvalitnějšího dosažitelného substrátu nebo domácího kompostu. Každotýdenní hnojení dusíkem je samozřejmostí.
Skromnost ctí mistra. Toho si jsou vědomi ti nejlepší z nejlepších, kteří zdarma pečují o kopřivy i u svých sousedů a v noci tajně hnojí na sousedových pozemcích každou i sebemenší kopřivu.
Raut Kosmonosy spolu s Kosmonoským ústavem studií bordelismu v Kosmonosech a Horních Stakorách jako první na světě rozpoznal, že lidstvo už od nepaměti stále provází až doposud neodhalená, i když všude přítomná všelidská kultura - bordelistická kultura. Bordelismus můžeme také nazvat, pokud si ten název vypůjčíme ze soudobé architektury, životním minimalismem.
Ortodoxní bordelista se vyznačuje nepřekonatelným odporem k vědomému, tudíž nepřirozenému pořádku. Myšlenkovým a estetickým vzorem je pro něj lidskou rukou nedotknutý prales. Takový prales prý postrádá jakoukoliv lidskou vyumělkovanost, obejde se bez kýčovitosti, architektonické nasládlosti a designérské rafinovanosti. Prales je vrcholem, symbolem skutečné krásy, je krásou stoletími neovlivněnou.
A nyní přiblížím bordelismus na příkladech nám všem známých, na bordelistických kreacích v Kosmonosech. Každá bordelistická kreace musí budit dojem přirozenosti, nesmí na ní být rozpoznatelný zásah nevkusné, kýčovité a pořákumilovné lidské ruky. Divák musí podlehnout dojmu, že jde o nahodilé dílo, vzniklé bez kýčovitých myšlenkových řetězců, které získá neopatrný a ovlivnitelný občan studiem, působením špatných líbivých vzorů a neustálou masáží médií všeho druhu.
Například taková mezi bordeláři oblíbená bordelářská zátiší na dvoře, na zahradě, v domě, v přírodě, nebo na veřejných prostranstvích. Naivní sebevědomí bordelářští začátečníci prozrazují své malé zkušenosti ve tvorbě bordelářských zátiší např. tím, že na dvoře nebo na zahradě ukládají zvlášť kovový bordel, zvlášť biologický bordel a zvlášť stavební bordel. Tím naruší základní zásadu bordelářské expozice na svém pozemku : Komponenty kvalitního bordelářského díla musí budit dojem ledabylé, nenaaranžované pohozenosti. Jakoby to někdo bezmyšlenkovitě pohodil na hromadu a pak si toho po léta nevšímal. Mistři nahodilého aranžmá říkají, že to člověk musí mít v sobě, že se s tím musí narodit.
Zvláštní místo ve tvorbě bordelářských zátiší zaujímají kopřivy. Zdravé, vysoké, tmavě zelené kopřivy jsou chloubou každého špičkového tvůrce. Takoví tvůrci říkají : Bordel bez kopřiv je jako hospoda bez piva. Každý Mistr má své dobře tajené naleziště kopřiv, které si pravidelně přihnojuje prorůstovým dusíkem. Ty nejlépe prokořeněné rostliny si pak přenáší - nejlépe za tmy - do místa své stálé expozice a vysazuje je jen s použitím nejkvalitnějšího dosažitelného substrátu nebo domácího kompostu. Každotýdenní hnojení dusíkem je samozřejmostí.
Skromnost ctí mistra. Toho si jsou vědomi ti nejlepší z nejlepších, kteří zdarma pečují o kopřivy i u svých sousedů a v noci tajně hnojí na sousedových pozemcích každou i sebemenší kopřivu.
čtvrtek 1. října 2015
Ranní sen českého militaristy Bizona
Tento sen se mi stále vrací : Bojovali jsme s německými pěšáky. Volali jsme na Němce : "Němec, vzdej se! Nic se ti nestane. Vylez, Němec! Válka je prohraná."
A nebudete věřit, zakrátko začali nejlepší vojáci 2. světové války vylézat ze zákopů. Mávali bílými svátečními trenýrkami Wehrmachtu a volali : "Hitler kaput! Göring kaput! Bismarck kaput! Pinochet kaput!"
Jako poslední vylezl ze zákopu hauptmann Wilhelm "Marčélo" Schwarzenberg. Mával červeným průkazem Komunistické strany Kazachstánu a volal : "Česki fójak, tópry fójak! Nestrilet, nemam bily trenyrky!"
Ten večer už nikdo nespal. Ožrali jsme se i s Němci jako Dáni, "Marčélo" hrál na balalajku, spolu s Němci jsme zpívali Kaťušu, Lilli Marlen a Škoda lásky. Němci hulákali : "Da zdravstvujet vaš vělikij fýrer Stalin! Na Königsberg! Na Berlin!"
Saniťák Venca to dostal jednou do hlavy a když se napil, tak nám vždycky něco prorokoval. A ono to fungovalo. Venca chytil jednoho nacistu kolem ramen a celý naměkko mu řekl : "Ty kluku germánská, rasistická, kdybys věděl, co tě čeká. Vy jednou budete mít říšskou kancléřku! A Německo bude plné černochů, Arabů, Afghánců, Pakistánců, indiánů, Polynésanů, eskymáků, Masajů a ještě dalších. Budou chybět jenom mimozemšťané, protože ti přiletí až později. A ty kluku nacistická, je budeš vítat na nádraží. Budeš už starý, takže tě tam budou vozit tvoje vnoučata."
A nebudete věřit, zakrátko začali nejlepší vojáci 2. světové války vylézat ze zákopů. Mávali bílými svátečními trenýrkami Wehrmachtu a volali : "Hitler kaput! Göring kaput! Bismarck kaput! Pinochet kaput!"
Jako poslední vylezl ze zákopu hauptmann Wilhelm "Marčélo" Schwarzenberg. Mával červeným průkazem Komunistické strany Kazachstánu a volal : "Česki fójak, tópry fójak! Nestrilet, nemam bily trenyrky!"
Ten večer už nikdo nespal. Ožrali jsme se i s Němci jako Dáni, "Marčélo" hrál na balalajku, spolu s Němci jsme zpívali Kaťušu, Lilli Marlen a Škoda lásky. Němci hulákali : "Da zdravstvujet vaš vělikij fýrer Stalin! Na Königsberg! Na Berlin!"
Saniťák Venca to dostal jednou do hlavy a když se napil, tak nám vždycky něco prorokoval. A ono to fungovalo. Venca chytil jednoho nacistu kolem ramen a celý naměkko mu řekl : "Ty kluku germánská, rasistická, kdybys věděl, co tě čeká. Vy jednou budete mít říšskou kancléřku! A Německo bude plné černochů, Arabů, Afghánců, Pakistánců, indiánů, Polynésanů, eskymáků, Masajů a ještě dalších. Budou chybět jenom mimozemšťané, protože ti přiletí až později. A ty kluku nacistická, je budeš vítat na nádraží. Budeš už starý, takže tě tam budou vozit tvoje vnoučata."
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)