Bordelismus je nejstarší forma projevu lidského vztahu k životu, přírodě, k soukromí člověka, k blízkému i vzdálenému okolí. Bordelismus existoval již před starým Egyptem, před starou čínskou i indickou kulturou a samozřejmě i před antikou. Bordelismus je tu doposud. Je to všesvětová paralelní kultura, která vzdorovala a vzdoruje po celá tisíciletí vlivům všech možných kulturních údobí a směrů.
Raut Kosmonosy spolu s Kosmonoským ústavem studií bordelismu v Kosmonosech a Horních Stakorách jako první na světě rozpoznal, že lidstvo už od nepaměti stále provází až doposud neodhalená, i když všude přítomná všelidská kultura - bordelistická kultura. Bordelismus můžeme také nazvat, pokud si ten název vypůjčíme ze soudobé architektury, životním minimalismem.
Ortodoxní bordelista se vyznačuje nepřekonatelným odporem k vědomému, tudíž nepřirozenému pořádku. Myšlenkovým a estetickým vzorem je pro něj lidskou rukou nedotknutý prales. Takový prales prý postrádá jakoukoliv lidskou vyumělkovanost, obejde se bez kýčovitosti, architektonické nasládlosti a designérské rafinovanosti. Prales je vrcholem, symbolem skutečné krásy, je krásou stoletími neovlivněnou.
A nyní přiblížím bordelismus na příkladech nám všem známých, na bordelistických kreacích v Kosmonosech. Každá bordelistická kreace musí budit dojem přirozenosti, nesmí na ní být rozpoznatelný zásah nevkusné, kýčovité a pořákumilovné lidské ruky. Divák musí podlehnout dojmu, že jde o nahodilé dílo, vzniklé bez kýčovitých myšlenkových řetězců, které získá neopatrný a ovlivnitelný občan studiem, působením špatných líbivých vzorů a neustálou masáží médií všeho druhu.
Například taková mezi bordeláři oblíbená bordelářská zátiší na dvoře, na zahradě, v domě, v přírodě, nebo na veřejných prostranstvích. Naivní sebevědomí bordelářští začátečníci prozrazují své malé zkušenosti ve tvorbě bordelářských zátiší např. tím, že na dvoře nebo na zahradě ukládají zvlášť kovový bordel, zvlášť biologický bordel a zvlášť stavební bordel. Tím naruší základní zásadu bordelářské expozice na svém pozemku : Komponenty kvalitního bordelářského díla musí budit dojem ledabylé, nenaaranžované pohozenosti. Jakoby to někdo bezmyšlenkovitě pohodil na hromadu a pak si toho po léta nevšímal. Mistři nahodilého aranžmá říkají, že to člověk musí mít v sobě, že se s tím musí narodit.
Zvláštní místo ve tvorbě bordelářských zátiší zaujímají kopřivy. Zdravé, vysoké, tmavě zelené kopřivy jsou chloubou každého špičkového tvůrce. Takoví tvůrci říkají : Bordel bez kopřiv je jako hospoda bez piva. Každý Mistr má své dobře tajené naleziště kopřiv, které si pravidelně přihnojuje prorůstovým dusíkem. Ty nejlépe prokořeněné rostliny si pak přenáší - nejlépe za tmy - do místa své stálé expozice a vysazuje je jen s použitím nejkvalitnějšího dosažitelného substrátu nebo domácího kompostu. Každotýdenní hnojení dusíkem je samozřejmostí.
Skromnost ctí mistra. Toho si jsou vědomi ti nejlepší z nejlepších, kteří zdarma pečují o kopřivy i u svých sousedů a v noci tajně hnojí na sousedových pozemcích každou i sebemenší kopřivu.
