Kvalitní individuální trénink dynamické techniky umožňuje hráči hrát takový kolektivní fotbal, který s běžnými tréninky dokáže hrát jen stěží. Každý hráč by měl projít individuální technickou přípravou. Kolektivní technická cvičení jsou pochopitelně nutná. Bez individuální přípravy ale nedosáhnou potřebné úrovně. Aby hráč byl platný v kolektivu, v mužstvu, musí se nejdříve naučit kopat do balonu. Pod kopáním do balonu rozumím nikoliv nevalné českomoravské kopání do balonu, ale technickou práci s míčem, která může přinášet úspěchy. Výborně technicky připravený hráč díky většímu technickému rejstříku dokáže lépe řešit větší množství situací ve hře, než hráč, kterému míč překáží. Myslím tím samozřejmě technického hráče dobře připraveného takticky a kondičně.
Hráči v naší zemi jsou připravováni chybně - na fotbal pomalejší než se hraje v lize a - což je ještě horší - v Evropě. Všimněte si : když donutíte českého fotbalistu hrát velmi rychle, dopouští se chyb ve vedení míče, v driblování (pokud je aspoň trochu umí), v přihrávkách, ve střelbě a ztrácí přehled. Vysvětlení : český fotbalista je připravován jako běžec, nikoliv jako moderní, technický, kondičně dobře připravený fotbalista. Z toho vyplývá, že stačí k běhání ještě přidat rychlostní technický trénink a problém bude vyřešen. Ale : kde vzít trenéry rychlostní techniky, když nejen naši trenéři chtějí pracovat jenom s vhodnými, kvalitními, hotovými techniky. Trenéři milují taktiku, na pořízení dobrých fotbalistů jsou přece kluboví bossové a jejich peníze.
Už jsem několikrát napsal, že vzdálenost našeho fotbalu od kvalitnějšího evropského není tak velká, aby se nedokázala odstranit. Je třeba zapomenout na vymlouvání se na nedostatek talentů. Je třeba se soustředit na výchovu konkurence schopných hráčů. Ale předtím je třeba naučit trenéry komplexní práci s hráči. O tom, že to neumějí, se přesvědčuji při každém ligovém utkání v televizi. Spousta trenérů je na tom špatně, stejně jako jejich hráči. Špatný hráč se vydá do úniku po křídle, i když to neumí tak, jak to je potřeba. Špatně převezme přihrávku, kterou spolehlivě a rychle nezpracuje, takže se rozběhne s poskakujícím, neposlušným míčem a žene se kupředu s vírou, že to nějak šťastně dopadne. Třeba se mu to podaří, třeba ne. Pokud je napaden dvěma hráči, nemá plán na takové situace, nemá k tomu dostatečnou technickou výbavu, aby mohl improvizovat, použít jinou trasu, nebo vykličkovat do volného prostoru, nebo včas odehrát rozumně míč. Takže vlítne i s míčem do soupeře, a přitom je už několik let hráčem naší nejvyšší ligy.
Špatný trenér neumí odstraňovat technické nedostatky, hraje po léta fotbal s hráči, kteří mají trapné, ostudné nedostatky. Špatný trenér trénuje s vírou, že to nějak šťastně dopadne a po léta se nimrá soustředěně v taktice. Špatný trenér zřejmě věří, že jeho výsledky souvisí s nedostatkem talentů. Bylo by už vhodné těmto odborníkům říct, že jejich taktické záměry se těžko prosazují s hráči, kteří neumějí patřičně kopat do míče a že za přípravu mužstva odpovídají oni. Tedy i za technickou připravenost. A bylo by to dobré, kdyby jim to řekli jejich kluboví bossové.
Patřičným kopáním do míče rozumím patřičné kopání do míče v zápase. Práci s míčem, která je kvalitní, promyšlená, přesná, nezbrklá, ale včasná, nápaditá, překvapivá, těžko předvídatelná. To všechno se dá individuálně naučit pomocí vhodných trenažérů. Kdykoliv někam jedu, dívám se na stará i nová hřiště. Nikde žádné trenažéry nevidím. Vidím krásné trávníky, někde tribuny, záchytné sítě za brankami, ale aspoň jednu odrazovou stěnu nikde. Takže na lepší fotbal si ještě počkáme.
Když jsem v dorosteneckém věku poprve zaslechl o tréninku na vrata od stodoly, ihned jsem začal také tak trénovat. Měl jsem to štěstí, že ti dva starší borci, kteří tak trénovali již dlouho, na oficiálním tréninku pak předváděli střelbu na branku z velkého vápna a byli to takové přesné bomby z voleje, jaké jsem už v životě nikdy neviděl. Oni to pak předváděli i v zápase.
Takže jsem začal také s tréninkem na vrata - v době, kdy se hrál "pěší" fotbal, jsem si to vylepšil
tréninkem v pohybu, v běhu, bez postávání. Naučil jsem se kopat v pohybu oběma nohama, nártem, placírkou, šajtlí, patou, bodlem, nůžkami přes hlavu a také málo používanými nůžkami s hlavou nahoře a s nohama dole (jenom se nadskočí a střihne se pod sebou efektně nožičkama), které kdysi používal střední obránce Benfiky Lisabon Germano z doby Eusébia.
Tehdy jsem důležitost tréninku na odrazové stěně neviděl tak nutnou jako dnes, dnes je to pro přesnost jakékoliv práce s míčem výborná metoda. Získání nějaké dovednosti je zde rychlejší než ve všech mně známých metodách. Na chytře zkomponovaném trenažérovém pracovišti se dá naučit spousta věcí pro dnešní fotbal nejen v požadované přesnosti, ale i v rychlosti provádění. Trénink dynamické techniky tzv. "nadmaximální" rychlostí je asi můj vynález, zatím jsem na něj nikde nenarazil. Takový trénink je možné použít až po kvalitním zvládnutí techniky ve vysokých rychlostech! Jinak by to mohl být dobrý generátor úrazů!
