Brazilie - Švýcarsko 1:1

Brazilii znemožnil vyhrát jeden, jediný hráč. A nebyl to Švýcar, byl to Brazilec, který se jmenuje Neymar. Neymar se rozhodl, že to Brazilii vyhraje sám. Tak hloupě hrát fotbalovou hvězdu jsem neviděl již dlouho. Každý, kdo hrál fotbal, jistě narazil na takové ty sobce, kteří si kličkují pro své potěšení a jsou schopni beze studu nechat spoluhráče dlouhou dobu přihlížet, jak se hráč jejich mužstva baví nesmyslným kličkováním, přestože je fotbal kolektivní hra. Neymar se bavil tím, že se pokoušel projít přes několik tvrdých Švýcarů třeba už na polovině hřiště v nevýhodné situaci. Nepřetržitě hrozilo nebezpečí, že se zraní. Tak hloupý, neúčinný, neúčelný driblink jsem neviděl už desítky let. Dříve jsem vídal Neymara driblovat vždy ve velkém vápně, kde si obránci rozmyslí ho faulovat - kvůli penaltě. Brazilie na něj spoléhá a on dělá všechno pro to, aby skončil v nemocnici. S oblibou se vrhá do úzkých uliček v soupeřově obraně, kde mu hrozí pokopání a kde z těchto uliček lze jenom stěží něco vyzískat pro výhru mužstva. Vlítnout do mezery v obraně, odkud se nedá přihrát, nedá se vystřelit, nedá se z toho vysekat, je sice efektní, jakoby statečné, ale současně je to projev přehnaného sebevědomí. Dnešní fotbal vysoké úrovně je kolektivní hra špičkových plejérů.