Itálie - NSR 3:1. Na obou stranách tehdejší slavná jména. Překvapil mě fotbal Italů tím, jak blízko byl nejlepšímu dnešnímu jihoevropskému fotbalu. Nemile mě ale překvapili němečtí reprezentanti. Byly tam tehdejší obrovské hvězdy : Stielike, Breitner, Rummenige. Patrný rozdíl v technice, spolupráci hráčů a v pracovitosti v porovnání s Italy mi pořád vracel myšlenku, že to Němci odflákli. Ovšem když si člověk uvědomí, že Němci nevypouštějí téměř nikdy utkání, tak se to dá vysvětlit tím, že tehdejší německý mančaft si s kvalitní defenzivní technickou hrou Italů nevěděl rady.
Připomíná mi to porážku Marseille v letošním finále Evropské ligy. Atlético Madrid také znemožnilo rychlíkům z Marseille uplatnit jejich hru. Dá-li pánbůh, tak i u nás někdy v budoucnosti budou hrát v obraně šikovní, techničtí hráči nepříjemní soupeřům jako zlý noční sen.
Dřevění hráči patří do výstavních síní nebo na podstavce na veřejná prostranství před stadiony.
