Brno to oslaví stylizovanou plastikou s názvem Hrachovina na Mendelově náměstí. S hrachem totiž G. J. Mendel dělal výzkumy velké závažnosti. Sousoší ještě není instalováno a již se ozývají výhrady k pojetí sousoší. A to nejen od veřejnosti, ale i od výtvarníků a od výtvarných kritiků.
Místo kvalitního, důstojného pomníku G. J. Mendela (G. J. Mendel měl výraznou, důstojnou tvář) budou na náměstí převysoké výhony sochařsky abstraktně pojatého hrachu a do kompozice budou zakomponovány poznatky G. J. Mendela. Hrachovina bude tak velká, že se v ní bude možné procházet!
Kdysi před padesáti léty jsem z karosářského plechu tepáním zhotovoval abstraktní reliéfní plastiky, takže nejsem odpůrcem abstraktního umění. Jednu z mých plastik jsem před několika léty měl možnost spatřit. Měla název "Žena (pták)".
Hrachovina podle vystavovaného modelu je viditelně zkušeně sochařsky pojatá, ale bohužel je celý nápad ujetý, tak jako bývají některé filmy, které nemohou mít úspěch, protože nejsou z různých důvodů pro širokou veřejnost, ale pro hrstku snobů, kteří si na takových dílech "pošušňají".
Sochařské dílo na veřejných prostranstvích by mělo být tak pojaté, aby poutalo pozornost a bylo pochopitelné a přitažlivé pro veřejnost do té míry, že si ho lidé často všimnou a bez znechucení. V evropských zemích se ještě stále instalují sochy lidí, nikoliv jen nefigurální sochy se zašifrovaným svědectvím pro hrstku zasvěcených.
Nedávno běžely v TV procházky polskými městy. V polských městech bylo hodně pouličních soch prostých občanů na lavičkách, na chodnících, v parku. Udělat sympaticky, do určité míry zjednodušeně takového staršího pána se musí umět. Také na Západě to hodně letí. Odvážné abstraktní plastiky by neměly být instalovány na nevhodných místech, ale v galeriích, v moderních parcích, atd.
