Viděl jsem jenom 1. poločas. A od té doby přemýšlím o kreativitě. O tom, jak je možné fotbal někomu znechutit jako trenér, nebo jak by se dala vybudit kreativita hráčů a posedlost fotbalem. Aby náš fotbal byl lepší, nestačí běhat rychleji, nestačí se rychleji vracet a ještě více vstupovat do soubojů. Potřebná kondice, agresivita a taktická disciplina je ještě málo.
Aby se dalo dívat na náš fotbal, musí být celé mužstvo "infikováno útočnou kreativitou". Aby to nebylo jako dnes, kdy se nejvíce pozornosti věnuje defenzivě. A aby mohlo celé mužstvo hrát kreativně, musí být všichni hráči výbornými, rychlými techniky. Co pomůže lámat si hlavu s taktikou, když hráči mají stále stejné technické nedostatky. Od útočníků, kteří mají velké mezery ve "fotbalovém vzdělání" (v předmětu "Soudobá kvalitní práce s míčem"), sotva můžete očekávat v útočném pásmu překvapivá, kreativní řešení. Přitom v každé fotbalové příručce se hovoří o tom, že v útočném pásmu (asi tak ve třetině hřiště) je možné a potřebné "popustit uzdu riziku, nápadům a improvizaci", a to na rozdíl od důsledné, bezrizikové defenzivy ve své obranné zóně. Má to ale jeden háček. K efektivnímu "popouštění uzdy" v útočném pásmu je zapotřebí dynamická míčová technika úrovně u nás nezvyklé. Pak je teprve možné vidět kreativní skutky, které zvedají diváky na stadionu ze sedadel a nutí ke ztrátě sebeovládání.
Takže - shrneme-li to hráběmi : jedině míčová technika vysoké evropské úrovně umožňuje hrát tvořivě v dnešním tvrdém, kondičně náročném a takticky vyspělém evropském fotbale.
A ještě něco : tvořivě může hrát i hráč nejnižší výkonnostní třídy u nás, pokud bude technicky disponován pro fotbal v této třídě. Dá se ale s úspěchem předpokládat, že svou tvořivost asi neuplatní v utkání s divizním mužstvem.
Nakonec ještě citát z díla významného neznámého kosmonoského myslitele Vincence Ištvána Kosmonoského : Nikdy si nepleťte při objednávání v hospodě dršťkovou s držkovou. Ne každé poznání je bezbolestné.
P.S. Obzvláště při čtyřnásobné objednávce.
