Kdysi v mládí jsme říkali "brazilije" takovému fotbalu, jaký hrál Bayern. Takový fotbal může hrát jenom mužstvo, které má nejméně pět hráčů, nebo dokonce všechny hráče sehrané tak, že to vypadá jako velmi snadné hrát takový fotbal. Kdysi hráli Sověti takový kombinační hokej. A uměli to na tu dobu mimořádně dobře, také to stálo spoustu hodin tréninků. Tehdy se říkalo, že Rusové jsou trénováni "na čtyři třetiny"(!), aby udrželi vysokou kvalitu souhry po celé utkání. Dnes se tento hokej hraje v Kanadě ještě ve větší rychlosti, přesněji a s menším počtem chyb.
Aby se dal hrát takový odlišný fotbal, jaký hraje Bayern, musí se také v něčem odlišně trénovat, aby hráči mohli kombinovat co nejúspěšněji ve větším počtu před vápnem a ve vápně. Nestačí, aby hráč byl individuálně kvalitní, hráč musí být vysoce kvalitní i v kolektivní souhře Bayernu. Když řádí pět sehraných ďáblů u velkého vápna, je to těžší bránit, než pět hráčů sice kvalitních, ale nesehraných na tak vysoké úrovni, na jaké hraje Bayern. Po léta je možné vidět nesehranost velkých hvězd, které přijdou za velké prachy do nového, slavného mužstva a nejsou schopné se úspěšně začlenit, nebo je jiné hvězdy nepodporují citlivě při hře, nebo je záměrně bojkotují.
