Dnes jsem potkal člověka, který vypadal na nepřítele našeho politického systému. Když jsem na zkoušku začal nadávat na naší vládu, ihned se přidal. Jak ten byl sprostej! Neváhal jsem a chytil jsem ho za límec a představil jsem se mu jako dobrovolná pomocná stráž bezpečnosti státu. To už mě také držel za límec a také se představil jako dobrovolný pomocný strážce bezpečnosti státu!
Když jsem mu sdělil, že kdo neudává, není Čech, odpověděl mi, že prý kdo neoznamuje dezinformátory, na toho se bude zlobit jeden pán z jedné televize.
Udávat se prý nemá, ale oznamovat se má.
Pak jsem potkal občana, který vypadal jako vzdělanec, protože si četl vkladní knížku (asi vlastní) a zeptal jsem se jej, jak poznám pravdu a jak poznám dezinformaci. Tento intelektuál mě ale příliš nepotěšil. Prý jsou jen dvě bytosti, které to vědí. Jeden je prý pán bůh a druhý je ten vševěd z jedné televize.
