Až jedna čtvrtina dětí může v něčem vyniknout. Školy ale talenty neumí podchytit. Odhalit u žáků specifické nadání a podporovat je, chce totiž individuální přístup. V přeplněných třídách na to kantoři ale nemají čas. Říká to předsedkyně společnosti TALENT A NADÁNÍ Eva Vondráková.
( Část článku z teletextu ČT).
Kolik dětí na to doplatí stejně jako na lhostejné učitele. Pokud není třída nacpána žáky až ke stropu, považuje se to za nehospodárný způsob výuky. Někde jsem četl, že 20 žáků by mělo být maximem. V televizi byl kdysi dávno vzácný pedagog, který říkal, naučíte-li žáka hodně číst, máte vyhráno. Kolik rodičů to ví? Za normalizace jsem náhodou vyslechl v Boleslavi rozhovor ruského učitele se žákyněmi. Takové zaujetí, takový diskusní zápal zúčastněných jsem nikdy předtím nezažil. Kdykoliv jsem tohoto mistra motivace potkal, zdravil jsem ho s velkou úctou.
Musím také připomenout Američanku, v 90. létech známou odbornici na přípravu manažérů. Tato dáma se kdysi rozhodla vyzkoušet své schopnosti s motivováním dětí ve škole, i když nebyla učitelka! Přes známé se dostala do školy a teprve později se dověděla, že jí přidělili třídu nejproblematičtějších žáků. Přesto nakonec tyto zdánlivě lhostejné či hloupé či drzé zaujala tak, že se všichni výrazně zlepšili. Její kolegové se jí pak stěžovali, že tito žáci se v jejich hodinách potají připravují na její vyučovací hodiny.
Chtěl bych také upozornit na Waldorfské školy a Montessori školy.
