Dnes jsem se vrátil z lesa na Babě, kde jsem se několik dní věnoval neverbální, psychotronické komunikaci s veverkami. Takže se konečně mohu věnovat problémům kosmonoské skládkové turistiky. Velmi důležitým detailem úvah v tomto směru je určení tak zvaného kritického poloměru dojezdu s nákladem objemného komunálního odpadu. Jistě se mnou budou souhlasit i odborníci na ukládání sajrajtu na slovo vzatí - pánové Klouček a Ku-lišák - že kritický poloměr dojezdu s nákladem objemného komunálního odpadu se liší podle použitého dopravního prostředku. Jiný bude pro občana s trakařem a jiný např. pro majitele mercedesu s šestikolým, deset metrů dlouhým přívěsným vozíkem s max. povolenou rychlostí 250 km/hod. do kopce.
Kritický poloměr dojezdu je vzdálenost, kterou není ochoten překročit ani největší příznivec sběrných dvorů nacházejících se mimo Kosmonosy. Např. Praha leží již daleko za kritickým poloměrem dojezdu. Do Prahy by nikdo nedostal ani největší odpůrce černých skládek pány Kloučka a Ku-lišáka, a to ani za diplom a společnou fotografii se starostou.
Kritický poloměr dojezdu s nákladem objemného komunálního odpadu se snadno vypočítá Kurzweillovými rovnicemi o 15 brutilistně dynamicky neznámých a 3 téměř známých. Při výpočtu se nepřihlíží k množinovým, diskrétně definovaným polím. Fergusonovy maticové podsestavy spolu s von Beckenbauerovou interpolací očekávaných náhod umožní na dostatečně výkonném počítači získat během jednoho dne velmi přesné informace o dojezdových možnostech všech plátců poplatků za likvidaci komunálního odpadu.
Již při prvních "počítačových nástřelech" se potvrdila některými odborníky předpokládaná přímá úměra : Čím větší vzdálenost sběrného dvora, tím větší množství černých skládek.
