Večer na ČT Sport a byla to nádherná podívaná. Podobný fotbal se může hrát i u nás. I když třeba nebude tak mezinárodně úspěšný, protože ve Španělsku hrají superdrahé hvězdy s výbavou, která není běžně přístupná každému zájemci o fotbal. Nevím o tom, že by existoval snad nějaký zákaz hrát v naší zemi fotbal, který nadchne, fotbal technický, rychlý, ale nesplašený. Fotbal, který přesto, že je fyzicky náročný, nevypadá jako nyní u nás, kdy člověk má dojem, že těch dvacet hochů přišlo na hřiště do práce, kde se pachtí, dřou, plní normy, dodržují obranné předpisy, plní příkazy vedoucích, které se snaží splnit bez ohledu na to, že při tom vypadají nešikovně. Hlavní je nedostat gól.
Pokud jde o výbavu superhvězd, myslel jsem tím vrozené a dále rozvíjené přednosti : rychlost, akceleraci, postřeh, praktické rozhodování v časovém nedostatku a rychlé zvládání (osvojování) technických náležitostí.
Přestože hrát španělskou ligu je těžká dřina, vypadá to, že ty hráče ta divoká honička baví a navíc mají velkou chuť ukazovat individuální parády, aby se diváci nenudili, když už si zaplatili. To u nás zaměstnanci fotbalových oddílů, kteří jsou pověřeni hrát zápasy, to odmakají a pak s vážnými obličeji jdou do šaten s obličeji, ve kterých je vepsáno : "Jo, hošánkové, hrát fotbal to není žádná prdel, když mistrovi pořád něco na naší práci vadí, i když kdysi - když hrál v mládí také fotbal, tak si jeho mistr rval vlasy, když viděl našeho mistra předstírat fotbal a každou chvíli se poflakovat ve skrytu za obránci soupeře, aby mu nešlo přihrát."Kdysi se mi moc líbil Stanislav Vlček, který se po útoku vracel na vlastní polovinu zamyšleně, se skloněnou hlavou. Hotový fachman, který po druhé hodině odpolední jde zamyšleně z práce s aktovkou v ruce. To jsem vždycky volal na ženu : "Pojď se honem podívat, zamyšlený muž s aktovkou jde zase z práce."
Martin Hašek, dnes trénující Bohemians, hrál kdysi i za Příbram. Vzpomínám si, jak běsnil tehdejší trenér Příbrami Kotrba, když Hašek udělal děsivý nesmysl a byl z toho gól do sítě Příbrami. Dneska je Hašek velmi tvrdý trenér, vyznavač pracovitého náročného taktického fotbalu bez techniky z vyšších pater evropského fotbalu.
Trenér Vrba
Vrba je náš velký mistr taktiky. Vrba sice nedokáže zlepšit techniku svých hráčů, ale do určité míry eliminuje technické nedostatky pozoruhodnou útočnou taktikou. To se nevidí ani u lepších mužstev - to množství gólových šancí, které si Plzeň vytvoří v každém zápasu. A spoustu toho Plzeňáci zahodí - díky malým technickým kvalitám! Na těch klucích je vidět, že mimo Krmenčíka a a Limberského neumí nikdo z nich pořádně vypálit. Vypálit tvrdou, přímou bombu. Pokud přece jen občas některý další tvrdě vypálí, tak je vidět, že to není jeho přednost, spíše víceméně náhoda. Prostě chybí potřebné nastřílené tréninkové množství k dosažení střeleckého kumštu. Je rozdíl mezi 2500 nastřílených tréninkových ran (v pohybu) za jeden rok a 300 či 400 ránami za rok. Např. na odrazovou stěnu (kvůli vracení míče). Jednoduché, účinné, ale nepoužívané, přitom kdysi dávno již používané - dnes zapomenuté. Ideální pro individuální trénink nejen střelby. Ještě lepší by byly velké a tudíž drahé odrazové sítě. Ty by vracely míče daleko lépe. Vím, že existují malé odrazové sítě. Nevím, zda existují velké sítě v rámech, např. 15 krát 3 metry, ze kterých by se daly (z několika) vytvořit tréninková zařízení v půdoryse např. tvaru L nebo U a pod. To by byly drahé akce - tak pro ligová mužstva. Vždycky ale lacinější než nový hráč koupený za miliony - hráč, který kope do balonu jako borec z okresního přeboru. A nikomu to nevadí. Hráčům, trenérům, klubovým bossům. Pohodlnější je přemýšlet o tom, že Messi je mimozemšťan, než přemýšlet o tom, jak zvýšit plošně technickou úroveň našeho fotbalu. Za každým úspěchem je více tréninku (a promyšleného) než je obvyklé. Zeptejte se J. Jágra a Ester Ledecké.
