Ohromil mě neznámý mladík ve finále Mistrovství světa klubů v SAE. Tento velmi rychlý hráč ve středové řadě Realu Madrid byl vyhodnocen, jak jsem právě zjistil, jako nejlepší hráč finále mistrovství. Jmenuje se Llorente. Přemisťoval se po hřišti úžasně rychle, je dravý a vypálil fantastickou pecku na bránu soupeře. Přímou přízemní pecku z dálky k tyči. "Nadzvukovou" gólovou pecku! Byl to halfvolej, jaký jsem už neviděl dlouho. Halfvolej ve fotbale je kop do míče těsně po odrazu míče od země. K tomu je zapotřebí mít "inteligentní" nohu, která se v mém mládí získávala tréninkem na vratech od stodoly. Dnes je to možné tréninkem na odrazových stěnách (v Česku zřejmě neexistujících), nebo zase na vratech od stodoly, pokud máte v tomto případě štěstí. V mládí jsem to trénoval tenisovým míčkem bosýma nohama na vratech od stodoly na hrbatém venkovském hliněném dvoře s rozptýlenými kamínky.
Pokud se zasáhne míč ve správný okamžik, je to parádní přesná bleskovka. Kope se to téměř vždy nártem, výjimečně šajtlí. Jenom barbar by to kopl placírkou, nebo by to stopnul a vypálil pak placírkou. Za to by se mělo zavírat rovnou do klubové šatlavy instalované přímo na stadioně. A trenéra pochopitelně také. A oba przniče fotbalu - nechat jenom o vodě a chlebu.
A také jsem zjistil, že Real má u nás internetové fanouškovské stránky bilybalet.cz.
