Týká se českých obecních novin a sám se musím za něj pochválit. Současný obecní tisk věrně slouží vítězným obecním koalicím. Což, obecní konšelé, udělat to naopak, aby se obecní noviny lísaly jen a jen k opozici? To by byla junda bžunda.
To bychom se třeba dověděli, co řekl předseda opoziční strany po příchodu z lesa o letošní úrodě hub. A pochopitelně by nesmělo chybět foto předsedy s košíkem plným hub.
středa 8. srpna 2012
úterý 7. srpna 2012
pondělí 6. srpna 2012
Neodbytný sen
Tento sen jsem měl již několikrát : Jmenuji se Josef Novák a jsem prezidentem. Na tiskové konferenci s prezidentem nějaké cizí země jsem si vyzkoušel, kam až mohu jít. Všiml jsem si, že kolega prezident má zajímavý mobil a zapamatoval jsem si, do které kapsy si ho uložil. Seděl jsem po jeho pravici a on si mobil zasunul do pravé kapsy. Stopil jsem pero pro podepisování státních smluv, které leželo v pouzdře na stole a před kamerami jsem ho s blaženým úsměvem jakoby strčil do levé kapsy. Pod stolem jsem ho však vsunul do prezidentovy kapsy a vzal si jako zaslouženou kořist jeho mobil. Poněkud mě zarazilo, že kolega měl už v kapse moje kuličky skleněnky.
A vtom se vždycky probudím. Dodnes nevím, zdali mi ty skleněnky kolega s ostudou vrátí, nebo bude, jak je to u politiků zvykem, zatloukat. Jo a ještě něco. Vždycky se probudím dříve, než stačím poděkovat občanům mé země, kteří mi v neuvěřitelném množství stále vyjadřují svou důvěru. Nezlobte se, ale to už je, jak s oblibou říkám, "pod můj práh chápání."
A vtom se vždycky probudím. Dodnes nevím, zdali mi ty skleněnky kolega s ostudou vrátí, nebo bude, jak je to u politiků zvykem, zatloukat. Jo a ještě něco. Vždycky se probudím dříve, než stačím poděkovat občanům mé země, kteří mi v neuvěřitelném množství stále vyjadřují svou důvěru. Nezlobte se, ale to už je, jak s oblibou říkám, "pod můj práh chápání."
Bordelovka a Třešňovka
Černé pytle u závory Bordelovky buď byly někým uklizeny, nebo jsou zasypány čerstvou, novou dávkou odpadu. Na kopci nad cyklokrosem v blízkosti Třešňovky jsou volně k mání plastové díly na auto. Bohužel, majitel zapomněl přidat informace o typu auta a roku výroby. Příště, alespoň doufám, se polepší. Jako klad hodnotím, že kvůli lepší přístupnosti pro zájemce uložil tento bordel na dobře viditelné a posekané místo. Z toho usuzuji, že tento spoluobčan má dobré srdce a až bude necity z městské policie dopaden a pokutován, měl by mu starosta při té příležitosti předat diplom za to, že myslí na druhé.
Pamětník
Asi toho hodně ví a hodně už toho viděl. Kdo? Plevel na chodníku u jednoho domu v Tesařské ulici.
sobota 4. srpna 2012
Smutné výročí
Bohužel, dnes je tomu právě rok, kdy se objevil na internetu blog Raut Kosmonosy. Za tu dobu se na blogu objevilo bez ohledů na duševní klid čtenářů 757 příspěvků. Čtenáři, zřejmě uplaceni bloggerem, přečetli 11 055 stránek. Každá stránka má 10 příspěvků. Z ciziny nejvíce četli čtenáři z Ruska, pak z USA a Rakouska.
Děkuji mé paní Heleně Bílý bizon Straussové
Děkuji mé ženě Heleně za vpravdě milé včerejší překvapení - za Večerní páteční chvilku nerýmované novinové poezie. Helena až do včerejšího večera tajila, že je výborná imitátorka Dády Patrasové a Štěpánky Haničincové.
Včera večer mi moje Helena při intimním osvětlení a s rozpuštěnými vlasy přečetla článek z květnového Kosmonoského zpravodaje : "Fotbalistům se v jarní části soutěže 1. B třídy příliš nedaří."
Dokážete-li si představit, že Vám tento článek čtou jako pohádku Dáda nebo Štěpánka s tím jejich rutinním přednesem a s tou jejich rutinní mimikou, tak zhruba asi víte, co mě nepřipraveného potkalo v pátek ve 22. 30 hod.
Díky mojí ženě Heleně dnes již vím to, co mi doposud unikalo, že Kosmonoský zpravodaj je jedna velká pohádka.
Včera večer mi moje Helena při intimním osvětlení a s rozpuštěnými vlasy přečetla článek z květnového Kosmonoského zpravodaje : "Fotbalistům se v jarní části soutěže 1. B třídy příliš nedaří."
Dokážete-li si představit, že Vám tento článek čtou jako pohádku Dáda nebo Štěpánka s tím jejich rutinním přednesem a s tou jejich rutinní mimikou, tak zhruba asi víte, co mě nepřipraveného potkalo v pátek ve 22. 30 hod.
Díky mojí ženě Heleně dnes již vím to, co mi doposud unikalo, že Kosmonoský zpravodaj je jedna velká pohádka.
Děkuji p. Davidu Odnohovi
Děkuji p. D. Odnohovi (a jistě v tomto případě nebudu sám) za jeho tři poslední , "půlnoční" články na jeho webu www.nasekosmonosy.cz Přestože p. Odnoha nepoužil žádný stylizační postup pro zábavu čtenářů a jenom uvedl fakta, bavila se jistě nemalá část návštěvníků jeho webu. Nezbývá mi než smeknout.
Děkuji Ku-lišákovi
Děkuji Ku-lišákovi a hlavně asi jeho paní, že se ve zdraví vrátil z dovolené. Ku-lišákův první článek po dovolené najdete na www.mlekarnakosmonosy.blog.cz Pro čtenáře Ku-lišákova článku, kterým to zapaluje ještě pomaleji než mně (pokud takoví vůbec existují) : ten modrý, možný prezident Franz III. je ten mediálně známý profesor Franz potetovaný od hlavy až k patě. Takže moje domněnka, že Modří ptáci někde v poslední chvíli odřízli z provazu zmodralého zoufalce a ještě než se mu vrátil rozum a než stačil utéct, z něj udělali svého kandidáta, tak tato domněnka se nepotvrdila.
pátek 3. srpna 2012
Věřím v zodpovědnost Ku-lišákovy paní
Věřím, pokud je Ku-lišák ženat, že jeho paní udělá všechno proto, aby nedošlo k tragedii. Jak je známo, Ku-lišák je schopen jen s velkými psychickými problémy "konzumovat"" obsah Kosmonoského zpravodaje. Paní Ku-lišáková, smím-li Vám tak říkat, udělejte všechno proto, aby Váš manžel po přečtení Zpravodaje alespoň tři dny nikam nevyjel autem. Den vydání Zpravodaje se neúprosně blíží!!!
čtvrtek 2. srpna 2012
Případ pro investigativní reportéry Kosmonoského zpravodaje
Protože se ve Zpravodaji uvolní místo po rozhovorech s p. Klepáčem, nepochybuji, že po několik měsíců bude veřejnost na tomto místě seznamována s případem Keříky na Masarčíkově náměstí. Občané jistě budou žasnout nad spoustou informací, které pro ně trpělivě posbírá oddělení investigativní žurnalistiky Zpravodaje.
Dovíme se konečně, co to tam roste, či neroste, kde se to snad válelo v příkopu, než to někdo vysadil na náměstí. Dovíme se, jak se to pojednalo, či nepojednalo v projektu, jaké byly požadavky na substrát nebo materiál z černé skládky, který byl třeba nápaditě použít. Pokud keře dodala nějaká školka, nebo zahradnictví, jistě bude vyvráceno obludné podezření, že keře, které nikdo nechtěl koupit už dlouho, které tam ležely bez naděje na prodej, byly za nemalý peníz zasazeny u školy. Také bude vyvráceno podezření, že nejde o staré keře, tzv. odkopky, které získáme snadno tak, že vykopeme keř, který někde zaplevelil nějaké prostranství a tento pak rozkopneme na několik nových keřů. Netvrdím, že je to tak, nejsem investigativec, jenom se mi zdálo, že jeden keř měl hodně starou větev na to, aby to byl mladý, růstem posedlý chasník.
Dále se asi dovíme :
1. Kdo to měl zalévat.
2. Kdo to přebíral.
3. Zda je to v záruce.
4. Co je v projektu.
5. Kolik byla cena 1 keříku.
6. Kdo to zasadil - odborníci, nebo kdokoliv, kdo je po ruce, jak to u stavebních firem bývá?
7. Byl k úpravě tohoto úseku vůbec projekt?
8. Kolik stála jedna lavička v tomto prostoru?
A na závěr mi, vážení čtenáři, dovolte, abych zde nebojácně a otevřeně řekl : "Hongiri, fobno moade - nurme dari".
Toto si jistě někteří na akci zúčastnění za rámeček nedají.
A ještě otázky pro toho, který to připustil : Nechal byste si to líbit na své zahradě? Vybral byste si právě takové keře ze soudobé bohaté nabídky?
Dovíme se konečně, co to tam roste, či neroste, kde se to snad válelo v příkopu, než to někdo vysadil na náměstí. Dovíme se, jak se to pojednalo, či nepojednalo v projektu, jaké byly požadavky na substrát nebo materiál z černé skládky, který byl třeba nápaditě použít. Pokud keře dodala nějaká školka, nebo zahradnictví, jistě bude vyvráceno obludné podezření, že keře, které nikdo nechtěl koupit už dlouho, které tam ležely bez naděje na prodej, byly za nemalý peníz zasazeny u školy. Také bude vyvráceno podezření, že nejde o staré keře, tzv. odkopky, které získáme snadno tak, že vykopeme keř, který někde zaplevelil nějaké prostranství a tento pak rozkopneme na několik nových keřů. Netvrdím, že je to tak, nejsem investigativec, jenom se mi zdálo, že jeden keř měl hodně starou větev na to, aby to byl mladý, růstem posedlý chasník.
Dále se asi dovíme :
1. Kdo to měl zalévat.
2. Kdo to přebíral.
3. Zda je to v záruce.
4. Co je v projektu.
5. Kolik byla cena 1 keříku.
6. Kdo to zasadil - odborníci, nebo kdokoliv, kdo je po ruce, jak to u stavebních firem bývá?
7. Byl k úpravě tohoto úseku vůbec projekt?
8. Kolik stála jedna lavička v tomto prostoru?
A na závěr mi, vážení čtenáři, dovolte, abych zde nebojácně a otevřeně řekl : "Hongiri, fobno moade - nurme dari".
Toto si jistě někteří na akci zúčastnění za rámeček nedají.
A ještě otázky pro toho, který to připustil : Nechal byste si to líbit na své zahradě? Vybral byste si právě takové keře ze soudobé bohaté nabídky?
středa 1. srpna 2012
Odpolední pohádka pro Mozarta
(Dosazovací pohádka - všude, kde bude v pohádce vytečkováno, dosaďte příslušný počet písmen podle Vašeho gusta.)
Bylo, nebylo, i když dejžto Pán Bůh, aby bylo. V jedné zemi měli náramné ministry. Voliči, ať ministři dělali, co dělali, jim ne a ne přijít na jméno. Nebudeš mi věřit, Mozarte, jednoho dne pozval premiér tyto ministry na společný výlet.
Celá tato vláda šla a šla, až došla ke křoví, ze kterého na ně jukala veliká, holá, vyšpulená ..... . Pro vládu to byla další z mnoha výzev. A protože to byli hoši, kteří věděli, co se sluší a patří, následovali svého premiéra, který se první s výkřikem : "Za neviditelnou ruku trhu, za banky, za daňové ráje!", vrhl střemhlav do té, veliké, převeliké ...... . Uvnitř se, protože tam bylo teploučko, rozvinula čilá debata. "Konečně jsme tam, kam nás už dávno posílá většina občanů," pochvalovali si všichni.
Pak už padaly známé věty a známá slova : Je to mimo mou rozlišovací schopnost / dovedu si představit /vysílám signál napříč politickým spektrem / populisti / slibuji vám krev a slzy / je to pod mým prahem vnímání, atd., atd. Také padl dotaz, zda by se neměli pozvat i spřátelení novináři a štědří miliardáři.
No a to je konec pohádky, Mozarte, protože o vládě, která je v ...... , by nic kloudného nenapsal ani H. Ch. Andersen. Nebo si snad myslíš, že by nějaký krásný princ, pokud by jel okolo, byl tak blbej, že by slezl z koně a šel políbit tu monstrózní ..... v domnění, že je to zakletá princezna?
Bylo, nebylo, i když dejžto Pán Bůh, aby bylo. V jedné zemi měli náramné ministry. Voliči, ať ministři dělali, co dělali, jim ne a ne přijít na jméno. Nebudeš mi věřit, Mozarte, jednoho dne pozval premiér tyto ministry na společný výlet.
Celá tato vláda šla a šla, až došla ke křoví, ze kterého na ně jukala veliká, holá, vyšpulená ..... . Pro vládu to byla další z mnoha výzev. A protože to byli hoši, kteří věděli, co se sluší a patří, následovali svého premiéra, který se první s výkřikem : "Za neviditelnou ruku trhu, za banky, za daňové ráje!", vrhl střemhlav do té, veliké, převeliké ...... . Uvnitř se, protože tam bylo teploučko, rozvinula čilá debata. "Konečně jsme tam, kam nás už dávno posílá většina občanů," pochvalovali si všichni.
Pak už padaly známé věty a známá slova : Je to mimo mou rozlišovací schopnost / dovedu si představit /vysílám signál napříč politickým spektrem / populisti / slibuji vám krev a slzy / je to pod mým prahem vnímání, atd., atd. Také padl dotaz, zda by se neměli pozvat i spřátelení novináři a štědří miliardáři.
No a to je konec pohádky, Mozarte, protože o vládě, která je v ...... , by nic kloudného nenapsal ani H. Ch. Andersen. Nebo si snad myslíš, že by nějaký krásný princ, pokud by jel okolo, byl tak blbej, že by slezl z koně a šel políbit tu monstrózní ..... v domnění, že je to zakletá princezna?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)