Sportovní dovednosti

Zdeněk Haník v posledním čísle Sport MAGAZINU se zabývá také dovednostmi ve sportu. Dnes by nepřiváděl ze zahraničí trenéry k mužstvům dospělých, ale k mládeži, protože prý málo platné o rozvoji dovedností vědí za našimi hranicemi víc. Šlo by spíš o vývoj než o aktuální výsledky.

Vyzdvihuje práci trenérů tenisové mládeže, kde se pracuje pozoruhodně s utvářením dovedností. O víkendu viděl v Hrádku nad Nisou hrát nejlepší české jedenáctileté tenisty. To jsou prý dovednostně hotoví hráči, vydrilovaní s precizní technikou. Nechce se dotknout jiných sportů, ale takovouto výbavu naši jedenáctiletí volejbalisté nemají.

Zdeněk Haník je bývalý trenér volejbalu rakouské a české reprezentace a místopředseda ČOV.

Connor McDavid, asi největší hokejová hvězda současnosti (Edmonton Oilers), 23 let, je příkladem slušného, extrémně zapáleného hokejisty, skromného mimořádného tréninkového dříče. V létě ve 12 létech trénoval s devatenáctiletým hráčem NHL Samem Gagnerem, který pak řekl : "Connor dokázal dělat tehdy věci, kterých já jsem nebyl schopný. Dodnes to nechápu."

Connor je další superhvězda, která věnuje tréninku mimořádnou pozornost. Stejně jako Jaromír Jágr trénuje i individuálně. Connor je úžasně rychlý na bruslích. V mládí prý bruslil neustále. V létě na kolečkových bruslích, v zimě na ledě.

Connor McDavid je další superhvězdou, která dokazuje, že je vyloučeno vyniknout jenom kolektivními tréninky. V životopisech slavných hráčů fotbalu a hokeje najdete informace o posedlosti jejich sportem, o spoustě hodin navíc věnovaných jejich sportu. A k tomu dodám, že museli mít potřebné kvalitní informace, museli být schopni vybírat si z množství informací ty, které vedly k rozvoji dovedností potřebných k vysokému mistrovství. V jejich okolí se musel zřejmě objevit zkušený trenér, který je dokázal zapálit pro potřebnou přípravu, který jim sport neznechutil a naučil je o jejich sportu uvažovat.

A ještě něco: pokud se zvolí špatná cesta, špatné metody, nekvalitní trenéři, nepomůže ani obrovské množství tréninkové práce. 

Ocenění trollů v diskuzi na Parlamentních listech

"Dva z nich jsou dobří, ale ti ostatní jsou jenom domestikovaní myšlenkoví prvoci," napsal jeden z diskutérů.  

Kirk Douglas zemřel!

V úterý 4. února vychází Coach!

Pozoruhodná zpráva fotbalových expertů

Článek s tímto názvem jsem napsal již 3. 3. 2017. Doporučuji přečíst si každému, kdo má k fotbalu vztah. 

Tajenka křížovky z "Křížovek rozverných"

Dnes jsou tak vynikající léky, že žena s oboustranným zápalem plic se může postarat o muže s rýmičkou.

Recept na pomazánku

(Možná ji už někdo také vymyslel a vytvořil.)

Pomazánka jedné manželky pracující v hlubokém utajení

Ingredience:
1) 3 balíčky sýru Palouček
2) 1 balíček taveného sýru Šumava
3) 2 natvrdo vařená vejce
4) polévková lžíce pomazánkového másla (neochuceného)
5) polévková lžíce tatarské omáčky
6) půl polévkové lžíce plnotučné hořčice
7) 2 jarní cibulky jemně nakrájené
8) podle chuti sůl - s citem!
9) chléb Šumava

Vejce nastrouhat a všechno mimo chlebu Šumava v míse rozmačkat, nebo rozpatlat, nebo rozhňácat, nebo rozmatlat, nebo rozňamtat (to podle regionálního dialektu, či žargonu případného zájemce).

Pokud se to nepřekyselí nebo nepřesolí, je to pomazánka plné chuti (třeba na jednohubky) - přitom neunavující až k otupělosti. Jednohubky se umístí na několik mís a pořád a pořád se (bezmocně, nezadržitelně) konzumují. Chléb "Šumava" je nakrájený již v pekárně na tenké krajíčky. Chléb, měkkoučký, ještě mladý, svěží, nakrájený na vhodné pásky, úžasně chuťově koresponduje s pomazánkou, jak by řekli význační hornokosmonoští gurmáni. Takový pásek 5x3 cm nezklame, i když pásky jiných rozměrů nezůstávají pozadu. Pásky se neopékají!

(Na dotaz Rautu, co je to chuťová korespondence, odpověděl sám pan pojizerský jazykový župan. Jde prý o dopisování si několika chuťových množin a podmnožin.)     

Solární střešní tašky!

Fotovoltaické střešní tašky se již vyrábějí a prodávají. Například i v Číně. Na internetu adresa - solární střešní tašky. Nežertuji. Jak jsem zjistil, informace o tomto zboží jsou na internetu již od loňska. Já jsem na to narazil nedávno v deníku Právo.

Závažná informace k provozování VZT (vzduchotechniky) v budoucí tělocvičně kosmonoské školy

Podle výzkumu některé naší vysoké školy musí být větrání  puštěno i po skončení léčebné, vyučovací, tělocvičné i další činnosti. Protože jsem se nějaký čas živil i obsluhou VZT, vím, že celodenní (dvacetičtyřhodinové) provozování VZT se vedoucím pracovníkům zrovna nemusí líbit. Zrovna tak jim nejde pod vousy, pokud vousy mají, výměna filtrů ve správnou dobu. U filtrů je zajímavé, že se nejen zanášejí, ale také že se musí dodržovat předepsaná kvalita filtrů, takže se nemohou při výměně nahrazovat levnějšími filtry. Filtry se navrhují podle prostředí. Dobrá zpráva : pro VZT naší školy zaručeně nebudou navrženy filtry pro nukleární výzkumné ústavy, nebo filtry pro superčisté operační sály (s nejvyššími nároky ve zdravotnictví). To by bylo lacinější větrat okny - i v zimě - s vypnutou VZT.

VZT, kterou jsem obsluhoval, měla dvoustupňové provozování a ohřev příchozího venkovního vzduchu procházejícího přes rekuperátor do teplovodního ohřívače(výměníku), kde se vzduch (předehřátý rekuperátorem) ohříval na potřebnou teplotu. Když v zimě nějaké dobračisko zapnulo - v budově zapínanou - přes noc vypnutou VZT rovnou na 2. stupeň, místo na první, vzduchotechnika vypadla a měl jsem hodinu, až hodinu a půl postaráno o zábavu. Setsakrapes, promiňte. Já jsem to nezkonstruoval, já jsem to jenom odskákal. Po létech jsem navštívil tuto VZT a s překvapením jsem  se dověděl, že teplovodní výměník byl nahrazen elektrickým ohřívačem venkovního vzduchu. Rekuperátor předehřevu vzduchu pochopitelně zůstal. Takže už nehrozilo riziko, že by teplovodní ohřívač mohl zamrznout a popraskat třeba. Byl sice hlídán čidlem teploty vzduchu, ale já jsem musel riskovat a dělat riskantní věci s čidlem, obtokovými klapkami, atd. Nebudu psát, kde jsem pracoval, ale sdělím tolik, že ta TZV musela pracovat, bylo vyloučeno, že bude mimo provoz. Protože mě řídili techničtí diletanti, tak bylo samozřejmé, že tomu tam všichni mimo mne rozuměli, jenom ten blbec od VZT z toho dělal vědu. Promiňte, omlouvám se : setsakrapes na desátou!

Dvoustupňový systém byl zvolen proto, že v noci, nebo po skončení činnosti ve větraných prostorech se přepínala vzduchotechnika z druhého stupně na první stupeň. Takže se tím snížilo množství vzduchu vháněného do větraných prostorů a snížily se tím náklady na ohřívání, nebo chlazení vzduchu zvenčí. 

Podle odborníků zkoumajících spokojenost bakterií ve VZT systému se nejvíce bakteriím líbí ve VZT v noci při vypnutých ventilátorech. To se holky prý v systému množí a množí, a to, čím jim ve dne puštěná VZT ublížila, se snaží nahradit zvýšenou pílí.

To, co zde píšu, nemusí dnes už platit, mašiny mohou být jinak konstruovány a možná se už na to našla vhodná řešení, méně nákladná. Až najdu odborný časopis (nepříliš starý), ve kterém jsem našel informace z výzkumu bakteriálního a virového zatížení VZT,  napíšu víc.

Další problémy na VZT, kterou jsem obsluhoval  :
1. Zničený drahý švýcarský vyvíječ páry pro zvlhčování (venkovního) vzduchu vháněného do systému při nízké vlhkosti vzduchu, zjištěné čidly. Voda do elektrického vyvíječe byla upravována tzv. magnetickým "změkčovačem", který neodstraňuje vápník, ani hořčík z vody jako jiné typy upravovačů vody. Tzv."magnet" pracuje na fyzikálním principu, zatímco jiné způsoby pracují na chemickém principu.
Nevím, jak je to dnes s magnet. úpravou, tehdy jsem zjistil z tisku, že ve stojící vodě se fyzikální účinek snižuje a voda se vrací do dřívějšího stavu. Tzn. nánosy a kaly ve vodě. Zničená elektroda. Zvlhčování stejně téměř nebylo potřeba, protože vlhkost během roku byla dostatečná nebo vyšší. Už si nevzpomínám, ale někde v mašinách musel být chladič vzduchu, a to za ohřívačem směrem do budovy. Nikdy před ohřívačem, pochopitelně. 
2. Čistota filtrů se měřila, už nevím jak. Asi měřením tlaku před filtrem a za filtrem. Vzpomínám jenom, že při určitém zanesení čidla vypnula mašinu. Pak bylo možné asi nastavit jinou hodnotu, což nešlo do nekonečna, takže asi mašina začala stávkovat. Nevím už jistě.
3.Spálené motory ventilátorů, protože elektromontéři chybně nasadili při montáži nevhodné tzv. tepelné ochrany. Tzn. nasadili ochrany, které měly nejmenší hodnoty v ampérech větší, než udávala informace na štítku motoru. Při napínání klínového řemenu se může, pokud je ochrana správně nasazená a nastavená, bez obav napínat řemen, protože ochrana vypne včas motor, dříve než se motor začne přehřívat. Takže se utahuje s citem a ochrana není nastavena na maximum uvedené na štítku motoru, ale na poněkud menší hodnotu v ampérech.
Naopak pokud mistr světa v elektromontážích nasadí slabou ochranu s maximálním údajem nižším než na štítku motoru, tak motor vypíná předčasně a musí se uvolňovat napnutí klínového řemene, který pak - málo napnutý - vypadává z řemenice.  Kvůli tomuto problému a dalším jsem se musel naučit spoustu věcí z  oboru elektro, i když nejsem elektrikář. Nikdo z expertů to o vhodné velikosti a nastavování tepelných ochran nevěděl, až jsem jim to vysvětlil. Pak jako šlehnutím kouzelných vidlí si to všichni vzpomněli! Takže to předstírali, tu neznalost, chtěli mě zkoupat a spálené motory svést na mne, a to i se svým mistrem. Pak museli opravit (vyměnit) asi deset ochran. Přesto jsem našel ještě další mizerně nastavené, nebo nevhodné ochrany. To ovšem neznamená, že bych si jich (rošťáků) nevážil. Měli tvrdou práci a já jsem jim tu lopotu vůbec nezáviděl.

Takže ten, kdo to bude obsluhovat, musí být technicky vzdělán, nebo to musí být technik z městského úřadu, který bude kontrolovat práci obsluhy a nepřipustí odchylky od projektu při opravách nebo při montáži. Úpravu vody musí dělat spolehlivý člověk, který bude schopen obsluhovat změkčovací stanici tak, aby místo upravené vody nešla do systému tvrdá voda. Na veškeré práce na VZT musí být k dispozici výkresy, návody na obsluhu a bezpečnostní předpisy. Na zaškolení obsluhy nestačí den, ani týden. A musí to být někdo přesný, zodpovědný. Revizní technik elektro musí prověřit všechna zařízení, správné označení všech jističů, pojistek, tepelných ochran, proudových chráničů. To kvůli rychlému vypnutí při opravách, nehodách, úrazech, atd.  Proudové chrániče : musí být správně použity. Nevím, jak dnes, ale kdysi jsem řešil problém s vypadáváním proudových chráničů u zářivek v důležitém prostoru. To místo bylo důležité i kvůli bezpečnosti práce. Nebylo možné obejít nebo odstranit chránič. To pracoviště muselo být hlídané i chráničem. V elektroprodejně v polích u Řepova jsem posbíral všechny možné letáky k chráničům a jeden z typů chráničů měl uvedenou odolnost proti startérům zářivek! A tento typ byl tím správným. Bylo to dávno, doufám, že se dnes nemýlím. Jo, a montáž tohoto chrániče jsem neprovedl, nechal jsem to spolehlivému elektrikáři. S tímto se nežertuje. Nikdy nevíte, zda někomu totálně neznalému nenapadne hrabat se v elektrice na stejném místě, jako jste se hrabali Vy nedávno předtím. Nikdo jej neuvidí, zato Vás vidělo několik desítek zaměstnanců, nešťastný, i když znalý psanče bez kvalifikačních papírů!         



 

V první úterý v lednu (7.1. 2020) by měl vyjít "Coach"!

Coach je bezplatná vložka v deníku Sport. Loni vycházela vždy v první úterý v měsíci.

Pokojné vánoce

Pokojné Vánoce lidem dobré vůle. Těm zvláštním podnikatelům, kteří si vyskakují více, než se sluší, přeji nižší, zodpovědně kontrolovaný výskok. Dobří podnikatelé skáčou pouze na vyskakovištích, která odpovídají všem požadavkům na soudobá i budoucí vyskakoviště. Vyskakovat si je třeba, ale ne všude a ne za cenu, kterou zaplatí jiní, kterých se někdo - jako obvykle - zapomněl zeptat.

Pozoruhodná ukázka vyskakování se objevila před několika léty někde v Čechách. Vyskakováním posedlý podnikatel si pořídil v jedné obci vepřín s ohromujícím počtem vepřů. Jako vhodné místo  pro vyskakoviště s vepři si zvolil lokalitu přímo uprostřed obce. V této obci nebydlel, do této obce pouze dojížděl za účelem vyskakování. Jak naznačil, v tété obci se skákat musí, protože prase na vesnici vždycky bylo a bude. A měl pravdu : pokud na vesnici nesmrdí prasata alespoň kilometr daleko od vepřína, není to vesnice, ale jen nepovedená imitace. A na nářky občanů, že nikdo nekoupí v takové vesnici jejich dům za přijatelnou cenu, není třeba brát ohledy. Venkov musí ctít prastarou estetiku : ve větru se musí mísit opojná vůně hnoje, močůvky a chlévů.  

E-mail z Pojizerského županátu pro Pravdu a lásku v českém a kosmonoském jazyce

Protože vědecké ústavy Horních Kosmonos pro logičnost českého a také kosmonoského jazyka dosáhly mimořádných úspěchů v hluboké orbě na poli českého a kosmonoského jazyka, rozhodl pojizerský jazykový župan, že poznatky těchto ústavů budou zavedeny na zkoušku ve všech písemnostech městského úřadu a místní základní školy.

Hlavní zásadou budiž psaní tak, jak to slyší každý, kdo nemá nemyté, či jinak postižené uši. Takže např. slyšíme-li "děti", nebudeme psát "děti", ale "ďeťi". Místo "město" budeme správně psát "mňesto", protože to tak říkáme a slyšíme - při zodpovědné ušní hygieně.

Místo "zavěsil" budeme psát "zavjesil". Pěstitel - pjesťitel. Měsíc - mňesíc. Zpěvník - zpjevňík, atd., atd. 

Zítra, tedy v neděli 22.prosince 2019, bude První zimní den

Bližší informace na lampárně Hlavního nádraží Kosmonosy. První tři volající obdrží ..... . Doopravdy, v luxusním balení XXXL.

Protože blog Raut Kosmonosy je blog pro slušné čtenáře, je třeba upozornit, že ..... rovná se přesně stanovenému množství vajec. ..... = vejce! Kosmonoský Raut věří, že se nenašel jediný kosmonoský čtenář, který by si pomyslel něco nevhodného, neřku-li nechutného.

Fantastický průlet útočníka Tottenhamu Sona

Son dostal přihrávku od spoluhráče téměř na čáře velkého vápna Tottenhamu a prosvištěl hřištěm až do velkého vápna soupeře v anglické lize a vstřelil suverénně branku - po takovém dlouhém, úžasném průletu. Vedením míče připomínal Maradonu ve slavném průletu obranou Anglie na mistrovství světa v r. 1986. Maradonův průlet byl kratší, dodnes je vzpomínán jako jeden z mimořádných historických fotbalových momentů. 

Slavia se stále zlepšuje

Utkání Dortmund - Slavia bylo napínavé, na obou stranách velmi zajímavé akce. Z kdysi nezajímavého, nevýrazného Součka vyrostla osobnost, asi nejlepší fotbalista u nás. Kdysi hrál v Dukle obránce Fiala. Takový dnes v našem fotbale chybí. Velmi rychlý, běhavý na svou dobu. Takový český Ramos - bez zákeřností španělského Ramose. Slavia potřebuje mimo jiné mimořádně rychlé technické stopery, hlavičkáře. Bohužel, jeden bratru jenom asi tak za 500 milionů.