čtvrtek 30. srpna 2012
Radek John
Včera večer vystoupil v Hyde parku Radek John. Řekl tam spoustu velezajímavých informací. Doufám, že až skončí v parlamentu, že napíše o tom, co tam zažil, vzpomínkovou knihu, anebo napíše román inspirovaný českou politikou, kde čtenáři budou mít vtíravý pocit, že ti nóbl grázlové z románu jim někoho silně připomínají.
středa 29. srpna 2012
Návštěva v redakci obecních novin
Redaktoři Rautu Kosmonosy navštívili redakci obecních novin v Kančí Lhotě. Při návštěvě se netajili obdivem k vysoké úrovni informovanosti čtenářů tohoto významného listu, zejména pokud šlo o starostu. Množství informací o něm a kvalita fotodokumentace byly vskutku mimořádné. Nám redaktorům Rautu bylo v takové situaci velmi nepříjemné upozornit na jeden, i když nepatrný nedostatek. Jedna čtenářka z Kančí Lhoty nás totiž upozornila, že v jinak obšírných informacích chybí jakákoliv zmínka o starostových trenýrkách. Činorodý vedoucí redaktor ihned slíbil nápravu a ohromil nás navíc sdělením, že redakční rada se už z vlastní iniciativy tímto problémem zabývala. Takže už v příštím čísle budou čtenáři v popisku u každé fotografie informováni nejen o velikosti starostových trenýrek, ale také o barvě a výrobci. Zpráva o tom, že si starosta mění trenýrky každý den a v naléhavých situacích i vícekrát za den, nebude nikdy chybět. A aby té vstřícnosti vůči čtenářům nebylo ještě málo, tento informační paket bude doplněn o zprávu o starostových ponožkách.
Redaktoři Rautu se při odchodu netajili tím, že tak trochu čtenářům v Kančí Lhotě závidí.
Redaktoři Rautu se při odchodu netajili tím, že tak trochu čtenářům v Kančí Lhotě závidí.
úterý 28. srpna 2012
Odborníci na vodní zdroje varují : svět bude muset přejít na vegetariánskou stravu
(Britské listy, www.blisty.cz)
V r. 2050 bude žít na světě 9 miliard lidí. Nebude dost vody pro výrobu potravin. Krmivo pro zvířata vyžaduje pětkrát až desetkrát více vody než vegetariánská strava.Třetina orné půdy se už dnes využívá na pěstování krmiva pro zvířata.
Takže domyslíme-li to, Ku-lišáku, bude chov prasete v r. 2050 trestným činem, budou zlikvidovány koncentráky pro kuřata a na Vánoce budou hlavním chodem divoké štědrovečerní bio veverky. Pan Odnoha se, doufám, neurazí, protože to budou veverky s malým "v".
V r. 2050 bude žít na světě 9 miliard lidí. Nebude dost vody pro výrobu potravin. Krmivo pro zvířata vyžaduje pětkrát až desetkrát více vody než vegetariánská strava.Třetina orné půdy se už dnes využívá na pěstování krmiva pro zvířata.
Takže domyslíme-li to, Ku-lišáku, bude chov prasete v r. 2050 trestným činem, budou zlikvidovány koncentráky pro kuřata a na Vánoce budou hlavním chodem divoké štědrovečerní bio veverky. Pan Odnoha se, doufám, neurazí, protože to budou veverky s malým "v".
Pozor! Dnes dopoledne
Dnes dopoledne na ČT1 v 11. 20 opakování pořadu Reportéři! Jedna z reportáží se týká OBJEKTIVITY ZPRAVODAJSTVÍ OBECNÍCH NOVIN. Bude se hovořit o cenzurování těchto novin, o znemožňování přístupu různých stran na stránky novin a o neplacené předvolební propagaci starostů. O tom, jak starostové na snímcích slavnostně stříhají šnůry, předávají diplomy, atd., atd. Připravuje se zákon o obecním a krajském tisku. Za rekordmana v počtu snímků je považován David Rath.
pondělí 27. srpna 2012
Sběrný dvůr (5)
(Píseň pro pořádkumilovné občany)
SBĚRNÝ DVŮR, aneb kdo to byl?
Noc je tmavá, noc je tichá.
Na horách i na dolině.
Kdo sem zdáli tak pospíchá,
lehkým krokem ku dědině?
Kdo to byl? Bizon, Černý bizon.
(S pytlem odpadků, který hodí přes plot, protože vyměnili zámek na sběrném dvoru.)
SBĚRNÝ DVŮR, aneb kdo to byl?
Noc je tmavá, noc je tichá.
Na horách i na dolině.
Kdo sem zdáli tak pospíchá,
lehkým krokem ku dědině?
Kdo to byl? Bizon, Černý bizon.
(S pytlem odpadků, který hodí přes plot, protože vyměnili zámek na sběrném dvoru.)
Děvkař
V mém mládí byl největším děvkařem široko daleko Pepa. Až mnohem později jsem se dověděl pravdu. Panic Pepa jednou v 16 létech hovořil s jednou velmi hezkou holkou o tom, zda už přivezli do krámu rohlíky. Když to uviděl Slizoun Robert, při nejbližší příležitosti této holce nalhal, že by si měla dát pozor, že Pepa je příšerný děvkař. Co neuteče na strom, je jeho.
Pochopitelně holka si to nenechala pro sebe. Pepu přestala zdravit, stejně jako další holky. Pepu neviděly, Pepa pro ně neexistoval. Všechny čtrnáctky, patnáctky a šestnáctky dávaly hrdě najevo, že děvkaři to u nich nevyhrají. Dokonce i místní poloprostitutka, zvaná Zinaida Ivanovna, které už bylo pětatřicet, dávala už z dálky Pepovi najevo, že u ní mu pšenka nepokvete.
Pepu to ze začátku sebralo, pak si však jednou v tabuli výkladní skříně všiml, že holky postávající na protější straně ulice (které ho přehlížely jako družstevní lány, jak se tehdy říkalo) ho za jeho zády napjatě sledují. Toto si pak ověřil ještě mnohokrát. Pepovi se začala ta situace líbit a narostlo mu sebevědomí, i když nechápal, co to znamená. Začal na sebe víc dbát a chodil jako celebrita, která si nevšímá okolí, protože patří do jiných společenských kruhů. Ve výkladních skříních pak registroval u místních dívek zmatek a nejistotu. Na Pepu se dokonce v autobusech jezdily podívat holky z okolních obcí.
Vyvrcholilo to tak, že Pepa byl přepadán skupinkami milých, upovídaných dívek, které se mohly kvůli Pepovi strhat. Podle nich byl Pepa úžasný společník a i kdyby Pepa řekl jenom "trakař", tak se holky div neválely smíchy. Když to uviděl Slizoun Robert, nemohl uvěřit vlastním očím. Všude pak prohlašoval, že on už to dávno říkal, že Pepa je strašný děvkař.
Pochopitelně holka si to nenechala pro sebe. Pepu přestala zdravit, stejně jako další holky. Pepu neviděly, Pepa pro ně neexistoval. Všechny čtrnáctky, patnáctky a šestnáctky dávaly hrdě najevo, že děvkaři to u nich nevyhrají. Dokonce i místní poloprostitutka, zvaná Zinaida Ivanovna, které už bylo pětatřicet, dávala už z dálky Pepovi najevo, že u ní mu pšenka nepokvete.
Pepu to ze začátku sebralo, pak si však jednou v tabuli výkladní skříně všiml, že holky postávající na protější straně ulice (které ho přehlížely jako družstevní lány, jak se tehdy říkalo) ho za jeho zády napjatě sledují. Toto si pak ověřil ještě mnohokrát. Pepovi se začala ta situace líbit a narostlo mu sebevědomí, i když nechápal, co to znamená. Začal na sebe víc dbát a chodil jako celebrita, která si nevšímá okolí, protože patří do jiných společenských kruhů. Ve výkladních skříních pak registroval u místních dívek zmatek a nejistotu. Na Pepu se dokonce v autobusech jezdily podívat holky z okolních obcí.
Vyvrcholilo to tak, že Pepa byl přepadán skupinkami milých, upovídaných dívek, které se mohly kvůli Pepovi strhat. Podle nich byl Pepa úžasný společník a i kdyby Pepa řekl jenom "trakař", tak se holky div neválely smíchy. Když to uviděl Slizoun Robert, nemohl uvěřit vlastním očím. Všude pak prohlašoval, že on už to dávno říkal, že Pepa je strašný děvkař.
neděle 26. srpna 2012
Internetové adresy
Až po napsání článku Matematika : profesor Hejný mě napadlo podívat se na tyto tři adresy :
1. Profesor Milan Hejný
2. Oldřich Botlík škola
3. Nakladatelství Fraus, také zde jde o zajímavého člověka, p. Frause, kterému tato firma patří.
1. Profesor Milan Hejný
2. Oldřich Botlík škola
3. Nakladatelství Fraus, také zde jde o zajímavého člověka, p. Frause, kterému tato firma patří.
Matematika : profesor Hejný
(Ze tří článků v deníku Právo, 17. 8. 2012)
Miliardář Petr Kellner si dal za cíl sledovat na na několika vybraných školách výuku a analyzovat její nedostatky, které se pak pokusí tým odborníků včetně prof. Hejného analyzovat a hledat řešení. ( O prof. Hejném jsem již psal dříve.) Hejný by rád díky svému projektu (už někde používanému) přesvědčil učitele, aby si nové metody vzali za své. Zatím prý podle nich postupuje jenom sotva 7 %.
Na to, že české děti zvládají matematiku stále hůře, poukazují mezinárodní srovnávací zkoušky už bezmála 10 let. Oldřich Botlík z Kalibra se snaží prosadit v praxi nové postupy. Jeho společnost oslovil Zbyněk Frolík, šéf úspěšné firmy Linet, která vyvíjí a vyrábí složité nemocniční postele. Frolík chce rovněž přispět k pozvednutí úrovně matematiky. O tom, že ale většině učitelů novoty moc nevoní, svědčí i fakt, že přes veškerou propagaci Botlíkova projektu Kalibra se zatím přihlásilo jen 55 učitelů.
( O metody prof. Hejného se zajímají Poláci a Slováci. ČSSD má s prof. Hejným společný projekt, české ministerstvo o prof. Hejném ví a něco s ním připravují.)
Nová metoda Hejného má ve výuce matematiky sejmout z předmětu punc hrůzy a přiblížit ji všem dětem coby zajímavé studium.Pokud by se nové postupy, které už nyní na některých školách slaví úspěchy, ujaly, mohly by se rozšířit i na další výukové obory. Jenže učitelé nejsou z nich nadšeni, vyžadují totiž od nich, aby kompletně překopali své zažité představy o vyučování.
DĚTI SI OSVOJUJÍ KREATIVNÍ, LOGICKÉ A KRITICKÉ MYŠLENÍ A VYBAVUJÍ SE I DO ŽIVOTA SEBEUVĚDOMĚNÍM, KTERÉ JIM DODÁVÁ JISTOTU PRO ORIENTACI VE SLOŽITÉM SVĚTĚ.
Prof. Hejný své pojetí sepsal v učebnicích vydaných nakladatelstvím Fraus. Podotýká, že jeho myšlenky nejsou ničím novým, občas se tak učilo už v 19. století.
PODLE OLDŘ. BOTLÍKA BY METODA SPOLEČNOSTI KALIBRA ULEVILA DĚTEM ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉHO PROSTŘEDÍ. ŠKOLY ZPRAVIDLA POČÍTAJÍ S TÍM, ŽE POMÁHAJÍ RODIČE, ALE TO NEJDE BEZ PODNĚTNÉHO ZÁZEMÍ. ZÁZEMÍ SE VYTVOŘÍ PŘÍMO VE TŘÍDĚ. A DOBŘE MOTIVOVANÉ DĚTI NAVÍC MÉNĚ OTRAVUJÍ.
Mimo vět v závorkách jsou další výšeuvedené věty citacemi z deníku Právo. Ovšem ty tři články v Právu jsou rozsáhlejší a jsou tam úžasné věci. Nepochybuji, že jste stejně jako pánové Kellner a Frolík pochopili, že jde o budoucnost naší země. A k tomu dodávám já : v tomto šíleném světě. Pochybuji, že by se pánové Kellner a Frolík obrátili na nějaké nepraktické, nekompetentní snílky, či dobrodruhy.
Miliardář Petr Kellner si dal za cíl sledovat na na několika vybraných školách výuku a analyzovat její nedostatky, které se pak pokusí tým odborníků včetně prof. Hejného analyzovat a hledat řešení. ( O prof. Hejném jsem již psal dříve.) Hejný by rád díky svému projektu (už někde používanému) přesvědčil učitele, aby si nové metody vzali za své. Zatím prý podle nich postupuje jenom sotva 7 %.
Na to, že české děti zvládají matematiku stále hůře, poukazují mezinárodní srovnávací zkoušky už bezmála 10 let. Oldřich Botlík z Kalibra se snaží prosadit v praxi nové postupy. Jeho společnost oslovil Zbyněk Frolík, šéf úspěšné firmy Linet, která vyvíjí a vyrábí složité nemocniční postele. Frolík chce rovněž přispět k pozvednutí úrovně matematiky. O tom, že ale většině učitelů novoty moc nevoní, svědčí i fakt, že přes veškerou propagaci Botlíkova projektu Kalibra se zatím přihlásilo jen 55 učitelů.
( O metody prof. Hejného se zajímají Poláci a Slováci. ČSSD má s prof. Hejným společný projekt, české ministerstvo o prof. Hejném ví a něco s ním připravují.)
Nová metoda Hejného má ve výuce matematiky sejmout z předmětu punc hrůzy a přiblížit ji všem dětem coby zajímavé studium.Pokud by se nové postupy, které už nyní na některých školách slaví úspěchy, ujaly, mohly by se rozšířit i na další výukové obory. Jenže učitelé nejsou z nich nadšeni, vyžadují totiž od nich, aby kompletně překopali své zažité představy o vyučování.
DĚTI SI OSVOJUJÍ KREATIVNÍ, LOGICKÉ A KRITICKÉ MYŠLENÍ A VYBAVUJÍ SE I DO ŽIVOTA SEBEUVĚDOMĚNÍM, KTERÉ JIM DODÁVÁ JISTOTU PRO ORIENTACI VE SLOŽITÉM SVĚTĚ.
Prof. Hejný své pojetí sepsal v učebnicích vydaných nakladatelstvím Fraus. Podotýká, že jeho myšlenky nejsou ničím novým, občas se tak učilo už v 19. století.
PODLE OLDŘ. BOTLÍKA BY METODA SPOLEČNOSTI KALIBRA ULEVILA DĚTEM ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉHO PROSTŘEDÍ. ŠKOLY ZPRAVIDLA POČÍTAJÍ S TÍM, ŽE POMÁHAJÍ RODIČE, ALE TO NEJDE BEZ PODNĚTNÉHO ZÁZEMÍ. ZÁZEMÍ SE VYTVOŘÍ PŘÍMO VE TŘÍDĚ. A DOBŘE MOTIVOVANÉ DĚTI NAVÍC MÉNĚ OTRAVUJÍ.
Mimo vět v závorkách jsou další výšeuvedené věty citacemi z deníku Právo. Ovšem ty tři články v Právu jsou rozsáhlejší a jsou tam úžasné věci. Nepochybuji, že jste stejně jako pánové Kellner a Frolík pochopili, že jde o budoucnost naší země. A k tomu dodávám já : v tomto šíleném světě. Pochybuji, že by se pánové Kellner a Frolík obrátili na nějaké nepraktické, nekompetentní snílky, či dobrodruhy.
sobota 25. srpna 2012
Bioplyn. stanice u Horních Stakor
Článek na toto téma najdete na www.nasekosmonosy.cz Pokud někdo znáte ing. Hraběte, v případě, že nezíská v Bakově povolení ke stavbě stanice, doporučte mu severní Kosmonosy. A sice lokality pod stadionem, nebo na cyklokrosu, nebo na sever od Canaby na tamních loukách. Občané severních Kosmonos jsou proslulí svou vstřícností, empatií a mohli byste na nich doslova dříví štípat. Také naši radní mají srdce na dlani.
Pokud ing. Hrabě uspěje, vyjdu mu vstříc i já a svůj projekt velkokapacitního vepřína pro 300 ekoprasat uskutečním v blízkosti jeho biostanice. A jak říkají IT specialisté - ať se práší za kočárem.
Pokud ing. Hrabě uspěje, vyjdu mu vstříc i já a svůj projekt velkokapacitního vepřína pro 300 ekoprasat uskutečním v blízkosti jeho biostanice. A jak říkají IT specialisté - ať se práší za kočárem.
čtvrtek 23. srpna 2012
Sovětský kapitán
V roce 1970 jsem seděl se známými studenty v restauraci v Boleslavi. Do restaurace vešel ruský kapitán a posadil se bez dovolení k nám. Celá restaurace koukala na nás jako na kolaboranty. Kapitán vypadal impozantně, vysoký asi metr devadesát, elegantní jako nějaký ruský velkokníže. Veselý a napitý jak carský oficír. Ihned se, aniž jsme o to stáli, představil. My kamarádi jsme byli červení hanbou. Kapitán se první věnoval Pavlovi. Objal ho kolem ramen a zařval : "Ty krasivij čelověk!" Totéž zařval ukazuje na mne. Pavel se mu vytrhl z objetí a řekl mu : "Neser mě, nebo ti ji natáhnu!" Kapitán zvolal něco, co nám vyrazilo dech : "Ja nět komunist, ja fašist." A pak se začal omlouvat za osmašedesátý rok. Vzpomněl také na to, jak někde na Litoměřicku, když koukal z věže tanku, dostal rajčetem. "Ja smatrju, čto éto? I vot pamidor (rajče). Vazmu i paprobuju. Charošij pamidor. I ja zakričal : Charošij pamidor, spasibo. Jiščo adin, pažalsta." Ihned jich přilétlo mračno.
To už jsme pochopili, že to odpoledne se nudit nebudeme. Kapitán vyprávěl, kde už sloužil, ukazoval snímek své rodiny a přitom se rozplakal. Proklínal bolševiky a my jen zírali. To byl chlapák, tvrdý velitelský typ jak z ruských válečných filmů a přitom mu tekly zoufalstvím slzy proudem. Pak tam přišel nějaký místní komunista, který uměl rusky. Pozval ho ven, kde mu domlouval, ale kapitán nehodlal brzdit. Český soudruh pak přišel ještě jednou k našemu stolu, aby kapitánovi, kterého to nezajímalo, řekl, že se za něj stydí. A my jsme, jak se tehdy ve Varšavském paktu říkalo, setrvali s kapitánem v dlouhém, srdečném a přátelském rozhovoru.
Když jsme navečer odcházeli, všichni jsme podali kapitánovi ruku.
To už jsme pochopili, že to odpoledne se nudit nebudeme. Kapitán vyprávěl, kde už sloužil, ukazoval snímek své rodiny a přitom se rozplakal. Proklínal bolševiky a my jen zírali. To byl chlapák, tvrdý velitelský typ jak z ruských válečných filmů a přitom mu tekly zoufalstvím slzy proudem. Pak tam přišel nějaký místní komunista, který uměl rusky. Pozval ho ven, kde mu domlouval, ale kapitán nehodlal brzdit. Český soudruh pak přišel ještě jednou k našemu stolu, aby kapitánovi, kterého to nezajímalo, řekl, že se za něj stydí. A my jsme, jak se tehdy ve Varšavském paktu říkalo, setrvali s kapitánem v dlouhém, srdečném a přátelském rozhovoru.
Když jsme navečer odcházeli, všichni jsme podali kapitánovi ruku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)