sobota 6. července 2013

Pohádky surrealistické babičky (1.)

Milí, poezií infikovaní kosmonoští alkoholici! Milí pivní lyrici!
V lese na Babě žily ve společné domácnosti psací stroj, zahradní konev a Paměti maršála Malinovského. Byl to svépomocný, geometricky rovnostranný milostný trojúhelník (jako vidle!, jak by řekl obrazně Mistr V. Ch. Podbabský),  ), který dokonce mile překvapil i pobožné Švédy, kteří tudy šli do Stakor založit radnicí dotovanou Společnost přátel ranní modlitby a večerní švédské trojky.

Těm třem v lese by se žilo dobře, kdyby je stále neobtěžovala dotěrná liška, která neměla pochopení pro matematicky čistou krásu rovnostranného trojúhelníku. O co méně měla matematického nadání pro praktický život na Babě, o to více disponovala nápady, jak obtěžovat trojici v jejím domečku. Nezřídka zabušila na dveře chaloupky a zavolala : "Kůzlátka, úchylátka, otevřete, já jsem vaše maminka exekutor!"

"Neotevřeme," volala namíchnutá pseudokůzlátka, "naše maminka je nápadně hezká a inteligentní, je to elitní politik Tluchoř."

A vtom bohužel, drazí zasloužilí notorici, zazvonil předčasně kravský zvonec na krku jednoho nejmenovaného místního politika a pohádky je konec. I když se tento politik dožadoval zveřejnění svého jména, neučiníme tak. Nejsme tady a nebudeme pro zviditelňování téměř neviditelných politiků. Někteří politici se totiž domnívají, že je lepší negativní prezentace, než žádná prezentace.