Evropská liga Jablonec - Pjunik 0:0. Příšerný fotbal v podání Jablonce. Názorná ukázka, jak se nemá v dnešní době hrát fotbal. Každé utkání se nedá vyhrát, to nedokáže asi žádné mužstvo na světě. Ale dá se hrát (i u nás) rozumný technický fotbal, za který se nemusí klub, trenéři a hráči stydět. A protože byste si mohli myslet, že jenom kritizuji (a kritizovat umí každý), popíšu jednu cestu ke kvalitnímu fotbalu. Popíšu to, co v našem fotbale chybí : fotbalový základ, to zn. základ míčové techniky pro soudobý fotbal. Je zajímavé, že hráči Šymkentu, Olympiakosu a Pjuniku tento základ viditelně měli. Bylo vidět, že mají prvky fotbalu, jaký se v Evropě hraje, do určité úrovně osvojené, že to trénovali. Český fotbal se liší od fotbalu v Evropě technickým zaostáváním, což nám vyneslo velmi "hezké" místo ve světě - 43. místo. Mezi fotbalově rozvojovými zeměmi se zřejmě dá poklidně pobývat, zřejmě to nikomu nevadí, ani hráčům, ani trenérům, ani klubovým bossům, protože technická nedostatečnost by jinak byla již dávno v centru pozornosti.
Základ míčové techniky pro soudobý fotbal
Do základu míčové techniky patří již dávno : hraní oběma nohama, střelba, přihrávky, centry, hlavičkování, zpracovávání míče, starty na míč, starty s míčem, vedení míče, driblink, skluzy, odebírání míče, souboje o míč, trestné kopy, rohové kopy, míčové kombinace.
Základ míčové techniky pro soudobý fotbal se od výše uvedeného základu liší tím, že vše, co je uvedeno v základu pro fotbal dřívější, musí být dnes prováděno pod vyšším tlakem soupeřů, ve vyšších a velmi vysokých rychlostech, v daleko vyšší přesnosti, v zahuštěných prostorech a díky nedostatku času bleskově a přitom nezbrkle, například v soubojích o míč.
Český fotbal je jiný než soudobý evropský fotbal ve vyšších fotbalových patrech. Příčinou je nezvládnutá míčová technika minulosti a chybný názor na osvojování techniky současnosti. Čeští trenéři jsou si vědomi, že celý svět hraje vysokorychlostní technický fotbal, a protože neznají správné postupy, domnívají se, že důrazem na zvyšování rychlosti pohybu hráčů a důrazem na zvyšování rychlosti konání s míčem se přiblíží Evropě. Kdyby tomu tak bylo, tak by náš fotbal vypadal kvalitnější, úspěšnější. Když někdo neumí pořádně kopnout do balonu, tak se to rychlejším běháním a rychlejším kopáním do míče nenaučí. Doufám, že jste viděli utkání Plzně, Boleslavi a Jablonce v evropských pohárech.
Jenom hraním fotbalu se nikdo kvalitní dnešní fotbal nenaučí. Také je vyloučeno, že čeští trenéři dokážou svými postupy vychovat ve větším množství kvalitní fotbalisty pro vyšší patra evropského fotbalu. S výjimkou brankářů, pochopitelně. Český fotbal potřebuje zkušené, vysoce kvalitní trenéry dynamické míčové techniky a demonstrátory základů míčové techniky pro soudobý fotbal. Nejlépe trenéra a demonstrátora v jedné osobě. Jako demonstrátor mi napadá jediný Čech - Tomáš Rosický, pokud by jej to zajímalo a ke svým proslulým dovednostem připojil i (po nastudování a vyřešení tréninkových metod) výcvik soudobých špičkových dovedností. Není třeba, aby předváděl soudobou bleskovou techniku v "nadzvukové" rychlosti současné evropské špičky. Postačí, když by předváděl a vyučoval bleskové míčové skutky menší rychlostí, ale hlavně detailně přesně. Ona totiž práce mistrů s míčem vypadá "poněkud příliš hodně" jinak než je zvykem u nás.
Kdybych byl mladší o nějakých třicet, nebo čtyřicet let, tak bych natočil názorná videa. Asi tak rok bych trénoval potřebné dnešní dovednosti na trenažérech a pak to natočil. A k tomu mi dovolte, abych k tomu dodal, že jsem ligy, ani nižší výkonnostní soutěže (divize, krajské přebory) nikdy nehrál. Jsem jenom fotbalový buran z Kančích hor, který se umí pozorně dívat a trochu k tomu přemýšlet. Proto mě může klepnout pepka, když vidím v televizi u reprezentantů a ligových hráčů ty neuvěřitelné začátečnické nedostatky, pokud jde o soudobou míčovou techniku. Takže se dívám na obrazovku a ihned mi napadá, jak bych řešil individuální technický trénink technicky nehotových, ba přímo technicky zanedbaných hráčů z obrazovky.
A nyní se omlouvám svému internetovému příteli, se kterým na dálku spolupracuji na fotbalovém růstu jeho synka, žákovského fotbalisty. Můj přítel je totiž jeden z mála dětských trenérů, který se u nás věnuje míčové technice odpovídající fotbalovému dění v Evropě. Možná byste zírali s úžasem a nadšením jako já, kdybyste jako já měli možnost vidět jeho video z tréninku jeho synka s fantastickým bleskovým driblinkem. Něco takové jsem u dětí ještě neviděl. Svému příteli se omlouvám, že jsem zapomněl na jeho mimořádnou práci. On nepatří mezi ty české trenéry, kterým nevadí to technické zaostávání za Evropou.
