Viktorie Žižkov - Vyšehrad 3:0. Kdysi jsem chválil kombinační hru Olomouce za trenéra Jílka. I když to byla nepříliš rychlá kombinační hra, vzbudila tím tehdy Olomouc pozornost. V dalším roce Olomouc svůj způsob nezlepšila, naopak se zhoršila, nevyvíjela se. Žižkov hrál dnes tak, jak se hraje v Evropě. Jak hrál např. nedávno Alkmaar proti Plzni. Jenom jsem zíral, jak je možné hrát i u nás.
Překvapilo mě, že hráči Viktorie nejen dobře bojovali o míče, ale po vybojování prováděli výborně další činnosti - třeba přesné, odvážné přihrávky kupředu, správně použité rychlé starty s míčem, chytré kombinace tří hráčů, kdy např. hráč kousek před vápnem nahraje zpět hráči vzdálenému třeba 10 m, ten bleskově a přesně nahraje třetímu hráči nalézajícímu se ve vápně (nikoliv ale v ofsajdu) v dobrém (nepozorně hlídaném) místě ke střelbě, nebo k přihrávce čtvrtému nebo pátému hráči čekajícímu někde proti středu brány.
Zatím je to jenom začátek 2. ligy. Pokud tak bude hrát Viktorie po celou sezónu, tak to bude úžasné dílo. Vyšehrad není zrovna mužstvo ze špičky 2. ligy.
Někdo z realizačního týmu je expert na práci s hráči v oblasti techniky, souhry, rozumného rozhodování hráčů v různých situacích. Trenérem je pan Hašek, nikoliv Martin, ale mně neznámý Zdeněk Hašek. Také kondičně na tom byli Viktoriáni lépe než hráči Vyšehradu.
