Ještě k počítání průjezdů aut na Hradišťské

Nejvíce bývá osobních aut. Až si na to vzpomenu, spočítám počty kamionů a náklaďáků a napíšu to zde. A budu počítat po deseti minutách v různých hodinách.

Počítání průjezdů automobilů (Hradišťská ulice)

Doba sledování: 10 min. Za 10 min. projelo: 77 aut, informační přepočet na 1 hodinu: 6x77 = 462 aut/hod.

Přepočet na 8 hodin: 462 x 8 = 3696 vozů/8 hod. Přitom auta jezdí po Hradišťské ve dne v noci. Pochopitelně v noci a v některých hodinách méně. Těch 8 hodin jsem zvolil jako velkou zátěž, i když ta zátěž bude asi časově delší než osm hodin. A také množství aut bude asi v některých hodinách (velké zátěže) o dost vyšší.

Odhaduji, že denně v pracovní dny může jezdit po Hradišťské od čtyř tisíc do pěti tisíc aut a motocyklů. O cyklistech a holubech nemluvě. Pokud jde o holuby, již dříve - před léty - jsem napsal o tom, že jsem viděl jít holuba pěšky po Hradišťské do Chudoples.

Fakt, čestné slovo bývalého pionýra a hrdého majitele titulu "nositel bobříků mlčení a půstu".

Měření (vítr)

Čas: 12.30 hod. Rychlosti nárazového větru: 14 km/hod., 16 km/hod., 20 km/hod. Teplota vzduchu na slunci: 16°C. 

Měření rychlosti větru

Na měření rychlosti větru se používají anemometry. Začnu anemometr shánět. Až ho seženu budu zveřejňovat občas rychlost, hlavně při velkých "průvanech", které asi budou řádit častěji. Také se dívate s obavami na střechu, na své stromy a na spoustu předmětů, které dokážou za určitých podmínek létat, i když nemají peří, nebo křídla, nebo aerodynamické tvary úrovně třeba nevalné? 

Jednoduchý letecký profil křídla má spodní stranu na křídle rovnou a horní strana profilu je křivka s nejvyšším bodem v určité vzdálenosti od náběžné hrany. Odtoková hrana horní křivkovité části  vytváří s koncem dolní rovné části zhruba trojúhelníkové zakončení. Takový tvar vytváří při určité rychlosti aerodynamický vztlak, takže se letadlo začne nadzvedávat, vznášet. Ten vztlak dokáže vyvolávat i profil trojúhelníkový s dolní rovnou stranou. Vztlak je ovšem menší.

U střech je to složitější, tam jsou další vlivy - nárazy, víry, střídavě opačné proudění, uvolnění části krytiny, podfukování pod zvednutou část střechy, odolnost a provedení střechy staré tak, že už nikdo  nezná rok zhotovení. Ta potvora nazývaná Sabine zkoušela všechno možné, aby napáchala co nejvíce škod. Jenom kolik hodin tomu věnovala denně, kolik nárazů ve vysokých rychlostech za den.

Mám podezření, že v severních Kosmonosech nebyly rychlosti tak velké jako jinde v nížinách, i když to stačilo bohatě ažaž. Další škody vznikají nikoliv působením vztlaku, ale dlouhým působením tlaku větru na plošné objekty stojící v trase větru. Co vítr dokáže, je vidět na záběrech z Ameriky z městských oblastí s ulicemi s dřevěnými domky. Ulice téměř bez stojících domků, téměř vše povaleno - jak po náletu.

Možná by se už mělo uvažovat o komfortních moderních zemljankách. Každopádně si seženu anemometr, abych věděl, zda už začít kopat na zahradě zemljanku 4+1, nebo si prozatímně najít a vyztužit na Babě noru po jezevcovi. Ta moje současná chatrč už dávno měla být uložena s náležitými poctami na skládce. Holka, budeš mi stejně chybět! Budu Ti nosit květiny na michalovickou skládku.    

Poškodila vám bouře Sabine majetek? Ne vždy u pojišťoven uspějete

Článek s tímto názvem najdete na www.prozeny.cz. Tedy na "Pro ženy.cz". Přečtěte si, jak to "dělají" pojišťovny, abyste pak nebyli překvapeni. Třeba např. jak některé pojišťovny stanovily velikost rychlosti vichřice pro jejich pojistné konání či nekonání. Rychlost větru se neodhaduje, ale posuzuje se podle měření nejbližší oficiální meteostanice. Přečtěte si pozorně svoje smlouvy. Máte ve své smlouvě uvedenou vzdálenost stromu od domu? Nebo lépe řečeno,zda jste vůbec u domu nahlásili strom? Někdy je to závažné.

Zatím prý není třeba sdělovat pojišťovnám, zda Váš pradědeček byl aristokrat. Zatím, ale pro jistotu se raději zeptám. Nikdy jsem o nějakém mém pradědečkovi aristokratovi neslyšel. Ale co kdyby pojišťovna nějakého takového mého pradědečka někde vyšťourala?   

Sportovní dovednosti

Zdeněk Haník v posledním čísle Sport MAGAZINU se zabývá také dovednostmi ve sportu. Dnes by nepřiváděl ze zahraničí trenéry k mužstvům dospělých, ale k mládeži, protože prý málo platné o rozvoji dovedností vědí za našimi hranicemi víc. Šlo by spíš o vývoj než o aktuální výsledky.

Vyzdvihuje práci trenérů tenisové mládeže, kde se pracuje pozoruhodně s utvářením dovedností. O víkendu viděl v Hrádku nad Nisou hrát nejlepší české jedenáctileté tenisty. To jsou prý dovednostně hotoví hráči, vydrilovaní s precizní technikou. Nechce se dotknout jiných sportů, ale takovouto výbavu naši jedenáctiletí volejbalisté nemají.

Zdeněk Haník je bývalý trenér volejbalu rakouské a české reprezentace a místopředseda ČOV.

Connor McDavid, asi největší hokejová hvězda současnosti (Edmonton Oilers), 23 let, je příkladem slušného, extrémně zapáleného hokejisty, skromného mimořádného tréninkového dříče. V létě ve 12 létech trénoval s devatenáctiletým hráčem NHL Samem Gagnerem, který pak řekl : "Connor dokázal dělat tehdy věci, kterých já jsem nebyl schopný. Dodnes to nechápu."

Connor je další superhvězda, která věnuje tréninku mimořádnou pozornost. Stejně jako Jaromír Jágr trénuje i individuálně. Connor je úžasně rychlý na bruslích. V mládí prý bruslil neustále. V létě na kolečkových bruslích, v zimě na ledě.

Connor McDavid je další superhvězdou, která dokazuje, že je vyloučeno vyniknout jenom kolektivními tréninky. V životopisech slavných hráčů fotbalu a hokeje najdete informace o posedlosti jejich sportem, o spoustě hodin navíc věnovaných jejich sportu. A k tomu dodám, že museli mít potřebné kvalitní informace, museli být schopni vybírat si z množství informací ty, které vedly k rozvoji dovedností potřebných k vysokému mistrovství. V jejich okolí se musel zřejmě objevit zkušený trenér, který je dokázal zapálit pro potřebnou přípravu, který jim sport neznechutil a naučil je o jejich sportu uvažovat.

A ještě něco: pokud se zvolí špatná cesta, špatné metody, nekvalitní trenéři, nepomůže ani obrovské množství tréninkové práce. 

Ocenění trollů v diskuzi na Parlamentních listech

"Dva z nich jsou dobří, ale ti ostatní jsou jenom domestikovaní myšlenkoví prvoci," napsal jeden z diskutérů.  

Kirk Douglas zemřel!

V úterý 4. února vychází Coach!

Pozoruhodná zpráva fotbalových expertů

Článek s tímto názvem jsem napsal již 3. 3. 2017. Doporučuji přečíst si každému, kdo má k fotbalu vztah. 

Tajenka křížovky z "Křížovek rozverných"

Dnes jsou tak vynikající léky, že žena s oboustranným zápalem plic se může postarat o muže s rýmičkou.

Recept na pomazánku

(Možná ji už někdo také vymyslel a vytvořil.)

Pomazánka jedné manželky pracující v hlubokém utajení

Ingredience:
1) 3 balíčky sýru Palouček
2) 1 balíček taveného sýru Šumava
3) 2 natvrdo vařená vejce
4) polévková lžíce pomazánkového másla (neochuceného)
5) polévková lžíce tatarské omáčky
6) půl polévkové lžíce plnotučné hořčice
7) 2 jarní cibulky jemně nakrájené
8) podle chuti sůl - s citem!
9) chléb Šumava

Vejce nastrouhat a všechno mimo chlebu Šumava v míse rozmačkat, nebo rozpatlat, nebo rozhňácat, nebo rozmatlat, nebo rozňamtat (to podle regionálního dialektu, či žargonu případného zájemce).

Pokud se to nepřekyselí nebo nepřesolí, je to pomazánka plné chuti (třeba na jednohubky) - přitom neunavující až k otupělosti. Jednohubky se umístí na několik mís a pořád a pořád se (bezmocně, nezadržitelně) konzumují. Chléb "Šumava" je nakrájený již v pekárně na tenké krajíčky. Chléb, měkkoučký, ještě mladý, svěží, nakrájený na vhodné pásky, úžasně chuťově koresponduje s pomazánkou, jak by řekli význační hornokosmonoští gurmáni. Takový pásek 5x3 cm nezklame, i když pásky jiných rozměrů nezůstávají pozadu. Pásky se neopékají!

(Na dotaz Rautu, co je to chuťová korespondence, odpověděl sám pan pojizerský jazykový župan. Jde prý o dopisování si několika chuťových množin a podmnožin.)     

Solární střešní tašky!

Fotovoltaické střešní tašky se již vyrábějí a prodávají. Například i v Číně. Na internetu adresa - solární střešní tašky. Nežertuji. Jak jsem zjistil, informace o tomto zboží jsou na internetu již od loňska. Já jsem na to narazil nedávno v deníku Právo.

Závažná informace k provozování VZT (vzduchotechniky) v budoucí tělocvičně kosmonoské školy

Podle výzkumu některé naší vysoké školy musí být větrání  puštěno i po skončení léčebné, vyučovací, tělocvičné i další činnosti. Protože jsem se nějaký čas živil i obsluhou VZT, vím, že celodenní (dvacetičtyřhodinové) provozování VZT se vedoucím pracovníkům zrovna nemusí líbit. Zrovna tak jim nejde pod vousy, pokud vousy mají, výměna filtrů ve správnou dobu. U filtrů je zajímavé, že se nejen zanášejí, ale také že se musí dodržovat předepsaná kvalita filtrů, takže se nemohou při výměně nahrazovat levnějšími filtry. Filtry se navrhují podle prostředí. Dobrá zpráva : pro VZT naší školy zaručeně nebudou navrženy filtry pro nukleární výzkumné ústavy, nebo filtry pro superčisté operační sály (s nejvyššími nároky ve zdravotnictví). To by bylo lacinější větrat okny - i v zimě - s vypnutou VZT.

VZT, kterou jsem obsluhoval, měla dvoustupňové provozování a ohřev příchozího venkovního vzduchu procházejícího přes rekuperátor do teplovodního ohřívače(výměníku), kde se vzduch (předehřátý rekuperátorem) ohříval na potřebnou teplotu. Když v zimě nějaké dobračisko zapnulo - v budově zapínanou - přes noc vypnutou VZT rovnou na 2. stupeň, místo na první, vzduchotechnika vypadla a měl jsem hodinu, až hodinu a půl postaráno o zábavu. Setsakrapes, promiňte. Já jsem to nezkonstruoval, já jsem to jenom odskákal. Po létech jsem navštívil tuto VZT a s překvapením jsem  se dověděl, že teplovodní výměník byl nahrazen elektrickým ohřívačem venkovního vzduchu. Rekuperátor předehřevu vzduchu pochopitelně zůstal. Takže už nehrozilo riziko, že by teplovodní ohřívač mohl zamrznout a popraskat třeba. Byl sice hlídán čidlem teploty vzduchu, ale já jsem musel riskovat a dělat riskantní věci s čidlem, obtokovými klapkami, atd. Nebudu psát, kde jsem pracoval, ale sdělím tolik, že ta TZV musela pracovat, bylo vyloučeno, že bude mimo provoz. Protože mě řídili techničtí diletanti, tak bylo samozřejmé, že tomu tam všichni mimo mne rozuměli, jenom ten blbec od VZT z toho dělal vědu. Promiňte, omlouvám se : setsakrapes na desátou!

Dvoustupňový systém byl zvolen proto, že v noci, nebo po skončení činnosti ve větraných prostorech se přepínala vzduchotechnika z druhého stupně na první stupeň. Takže se tím snížilo množství vzduchu vháněného do větraných prostorů a snížily se tím náklady na ohřívání, nebo chlazení vzduchu zvenčí. 

Podle odborníků zkoumajících spokojenost bakterií ve VZT systému se nejvíce bakteriím líbí ve VZT v noci při vypnutých ventilátorech. To se holky prý v systému množí a množí, a to, čím jim ve dne puštěná VZT ublížila, se snaží nahradit zvýšenou pílí.

To, co zde píšu, nemusí dnes už platit, mašiny mohou být jinak konstruovány a možná se už na to našla vhodná řešení, méně nákladná. Až najdu odborný časopis (nepříliš starý), ve kterém jsem našel informace z výzkumu bakteriálního a virového zatížení VZT,  napíšu víc.

Další problémy na VZT, kterou jsem obsluhoval  :
1. Zničený drahý švýcarský vyvíječ páry pro zvlhčování (venkovního) vzduchu vháněného do systému při nízké vlhkosti vzduchu, zjištěné čidly. Voda do elektrického vyvíječe byla upravována tzv. magnetickým "změkčovačem", který neodstraňuje vápník, ani hořčík z vody jako jiné typy upravovačů vody. Tzv."magnet" pracuje na fyzikálním principu, zatímco jiné způsoby pracují na chemickém principu.
Nevím, jak je to dnes s magnet. úpravou, tehdy jsem zjistil z tisku, že ve stojící vodě se fyzikální účinek snižuje a voda se vrací do dřívějšího stavu. Tzn. nánosy a kaly ve vodě. Zničená elektroda. Zvlhčování stejně téměř nebylo potřeba, protože vlhkost během roku byla dostatečná nebo vyšší. Už si nevzpomínám, ale někde v mašinách musel být chladič vzduchu, a to za ohřívačem směrem do budovy. Nikdy před ohřívačem, pochopitelně. 
2. Čistota filtrů se měřila, už nevím jak. Asi měřením tlaku před filtrem a za filtrem. Vzpomínám jenom, že při určitém zanesení čidla vypnula mašinu. Pak bylo možné asi nastavit jinou hodnotu, což nešlo do nekonečna, takže asi mašina začala stávkovat. Nevím už jistě.
3.Spálené motory ventilátorů, protože elektromontéři chybně nasadili při montáži nevhodné tzv. tepelné ochrany. Tzn. nasadili ochrany, které měly nejmenší hodnoty v ampérech větší, než udávala informace na štítku motoru. Při napínání klínového řemenu se může, pokud je ochrana správně nasazená a nastavená, bez obav napínat řemen, protože ochrana vypne včas motor, dříve než se motor začne přehřívat. Takže se utahuje s citem a ochrana není nastavena na maximum uvedené na štítku motoru, ale na poněkud menší hodnotu v ampérech.
Naopak pokud mistr světa v elektromontážích nasadí slabou ochranu s maximálním údajem nižším než na štítku motoru, tak motor vypíná předčasně a musí se uvolňovat napnutí klínového řemene, který pak - málo napnutý - vypadává z řemenice.  Kvůli tomuto problému a dalším jsem se musel naučit spoustu věcí z  oboru elektro, i když nejsem elektrikář. Nikdo z expertů to o vhodné velikosti a nastavování tepelných ochran nevěděl, až jsem jim to vysvětlil. Pak jako šlehnutím kouzelných vidlí si to všichni vzpomněli! Takže to předstírali, tu neznalost, chtěli mě zkoupat a spálené motory svést na mne, a to i se svým mistrem. Pak museli opravit (vyměnit) asi deset ochran. Přesto jsem našel ještě další mizerně nastavené, nebo nevhodné ochrany. To ovšem neznamená, že bych si jich (rošťáků) nevážil. Měli tvrdou práci a já jsem jim tu lopotu vůbec nezáviděl.

Takže ten, kdo to bude obsluhovat, musí být technicky vzdělán, nebo to musí být technik z městského úřadu, který bude kontrolovat práci obsluhy a nepřipustí odchylky od projektu při opravách nebo při montáži. Úpravu vody musí dělat spolehlivý člověk, který bude schopen obsluhovat změkčovací stanici tak, aby místo upravené vody nešla do systému tvrdá voda. Na veškeré práce na VZT musí být k dispozici výkresy, návody na obsluhu a bezpečnostní předpisy. Na zaškolení obsluhy nestačí den, ani týden. A musí to být někdo přesný, zodpovědný. Revizní technik elektro musí prověřit všechna zařízení, správné označení všech jističů, pojistek, tepelných ochran, proudových chráničů. To kvůli rychlému vypnutí při opravách, nehodách, úrazech, atd.  Proudové chrániče : musí být správně použity. Nevím, jak dnes, ale kdysi jsem řešil problém s vypadáváním proudových chráničů u zářivek v důležitém prostoru. To místo bylo důležité i kvůli bezpečnosti práce. Nebylo možné obejít nebo odstranit chránič. To pracoviště muselo být hlídané i chráničem. V elektroprodejně v polích u Řepova jsem posbíral všechny možné letáky k chráničům a jeden z typů chráničů měl uvedenou odolnost proti startérům zářivek! A tento typ byl tím správným. Bylo to dávno, doufám, že se dnes nemýlím. Jo, a montáž tohoto chrániče jsem neprovedl, nechal jsem to spolehlivému elektrikáři. S tímto se nežertuje. Nikdy nevíte, zda někomu totálně neznalému nenapadne hrabat se v elektrice na stejném místě, jako jste se hrabali Vy nedávno předtím. Nikdo jej neuvidí, zato Vás vidělo několik desítek zaměstnanců, nešťastný, i když znalý psanče bez kvalifikačních papírů!         



 

V první úterý v lednu (7.1. 2020) by měl vyjít "Coach"!

Coach je bezplatná vložka v deníku Sport. Loni vycházela vždy v první úterý v měsíci.