Takový je název článku o tzv. pasivním domě. Najdete jej na dnešních Novinkách.cz v úseku o bydlení. Zajímavá je také diskuze pod tímto článkem. Podle experta, který se zúčastnil diskuze, zeď na venkovní straně domu (s venkovní tepelnou izolací polystyrenem) pod polystyrenem plesniví. O tomto uvažuji už dávno v souvislosti se zateplením škvárobetonové zdi zvenčí polystyrenem. Viděl jsem kdysi zeď ze škvárobetonových tvárnic, do kterých tekla voda z prasklého vodovodního potrubí. Materiál ztratil soudržnost v okolí potrubí a dal se snadno odškrabovat šroubovákem. Zřejmě to byl škvárobeton s minimem vápna nebo cementu - možná kvůli nedostatku peněz, či kvůli nesmyslnému šetření v tomto směru. Také mohlo být ve škváře hodně síry. Anebo soli v případě,že škvára byla za účelem snížení stavebních nákladů odcizena z hromad škváry (kdysi používané na zimní posyp) u okrajů silnic. Tato posypová škvára bývala někdy smíchána s posypovou solí!
Bylo by zajímavé, kdyby někdo znalý zveřejnil průběh teplot ve škvárové zdi různých tlouštěk a různého tepelného odporu různých druhů škvárobetonu a s tím související umístění tzv. rosného bodu vodních par v takovém zdivu, a to ve zdivu nezatepleném zvenčí polystyrenem a také ve zdivu zvenčí polystyrenem zatepleném. Pokud by odchod vodních par byl blokován venkovním polystyrenem, pak by ve zdivu v místě rosného bodu mělo docházet ke kondenzaci vodních par. Máte-li v domě teplotu na vnitřní stěně rovnající se teplotě rosného bodu vodních par nebo teplotě nižší, dochází ke kondenzaci vodních par na stěně a postupně třeba k tvorbě plísní. Pochopitelně v místnosti se musí páry tvořit, nebo přicházet do ní třeba z kuchyně, z koupelny, prádelny, atd. Teď si právě nepamatuji potřebné informace o rosném bodu, ale 13° C na zdi v obývané místnosti už spolehlivě zadělává na problémy, jak jsem sám kdysi poznal.
A ještě něco : SAVO. SAVO odstraňuje plísně, ale také prý zadržuje díky svému složení na zdi vodu a tím prý umožní nový vývin plísní. Existují i protiplísňové prostředky bezchlorové.
