Vilém Chrást Podbabský se ve svém, nedávno objeveném rukopisu z r.1930, nazvaném "Praktická zoologie pro statkáře", zmiňuje v kapitole o chovu vepřů mimo jiné také o tom, proč prasata nelétají.
Vilém Chrást Podbabský byl nejen kosmonoský zemědělec, ale také největší neznámý kosmonoský travopolní básník. V. Ch. Podbabský byl jeho umělecký pseudonym. Podbabského tabulku blbců tehdy znalo celé Pojizeří. Rozlišoval : ráno 25 druhů blbců, odpoledne a večer 26 druhů blbců. Tyto blbce dělil do několika kategorií : blbí blbci, normální blbci, vzdělaní blbci, úřední blbci, blbci k pohledání a blbec lesní adjunkt Říha. Ten mu totiž pálil za jeho velikou, nenaplněnou, platonickou láskou, učitelkou obecné školy Klementinou Antonií Příhrazskou. Adjunkt Říha měl ráno kvalitu jenom jednoho blbce Říhy. Odpoledne, jakmile se adjunkt Říha začal předvádět na kosmonoské návsi na svém anglickém motocyklu BSA, mu Vilém Chrást naprosto nesobecky musel přiznat ještě kvality dalšího, dvacátéhošestého druhu : motorizovaného lesního blbce.
Vilém Chrást se zabýval se zodpovědností jemu vlastní otázkou, proč prasata nelítají. Prasata vždy považoval za tvory s inteligencí o něco vyšší než u lidí. Proto také tvrdí ve své Praktické zoologii pro statkáře, že kdyby byla prasata pitomá, tak by měla křídla a duté kosti a blbost by je nadnášela. Jako důkaz "vepřové" inteligence uvádí, že v době, kdy všechno tvorstvo se vyvíjelo, měnilo, vylézalo, nebo zalézalo do vody, pořizovalo si ocasy, nebo ocasy odhazovalo, začalo dýchat žábrami, nebo plícemi, tak prasata vůbec nepřemýšlela o tom, že by 50 milionů let věnovala vývoji dutých, lehkých kostí a křídel s rozpětím až sedm metrů a vylepšovala svůj zrak na ptačí úroveň.
Jak Vilém napsal, každý nechť si představí okřídlené prase s rozpětím křídel sedm metrů, které se od rána do večera honí za mouchami a chrousty.
Tolik tedy Vilém Chrást Podbabský. A k tomu už není co dodat.
