U severní strany kosmonoského hřbitova je zahrádkářská kolonie. V kolonii obětaví zahrádkáři pěstují v potu tváře svou olověnou zeleninu a své olověné ovoce a dýchají přitom polétavý mikroprach z automobilových výfuků ze silnice na Chudoplesy. Tento článek se ale netýká kosmonoských mistrů vysokých sklizní, kteří dokazují, že člověk, kterému není líto pohybu v přírodě po celý rok, může žít nezdravě zdravě.
Totiž - vedle kolonie se nachází louka s vrbinou. Kdykoliv jdu okolo, zamířím k jedné, dávno vyhlédnuté, vhodné vrbě a řeknu do ní statečně, bez servítků a bez obalu všechno, co mě tíží v Kosmonosech a v naší zemi. Netvrdím, že na tom mám nějaký podíl, ale této vrbě poslední léta začalo listí opadávat o měsíc dříve.
