Takový je název mimořádné knihy, kterou jsem dostal k vánocům. Zlatan Ibrahimovič prožil dětství v městském ghettu ve švédském Malmö. Protože je drsňák z ghetta, otevřeně píše o spoustě věcí, o kterých se v životopisech jiných velkých fotbalistů nedočtete. Takže to není jen o fotbalových úspěších, ale také o jeho rodině, o praktikách trenérů a fotbalových agentů a také třeba o tom, jak ještě v dorosteneckém věku kradl kola.
Také je to opět potvrzení od dalšího velkého fotbalisty o tom, že jenom velký talent nestačí, že jenom extrémně tvrdá práce na osobním růstu, na zkvalitňování detailů hry, na osvojování technické výbavy a štěstí na mimořádné trenéry může přinést možný úspěch. Zlatanův mimořádný driblink nebyl od pána boha, ale byl výsledkem obrovského množství času věnovaného nácviku driblérských kousků, které byly také, mimo jiné, inspirovány hrou slavných Brazilců minulosti Ronalda a Romária. Zlatan stejně jako Nedvěd, Pelé, Masopust, C. Ronaldo, Maradona, Zidane trávil v dětství téměř všechen volný čas na hřišti, či na nějakém vhodném plácku.
