Posuďte sami, jak jinak a za srdce přímo chytající zní verš velkého hornokosmonoského básníka Babury Hamury, mistra raně starověké milostné poezie, který také slynul pověstí statečného lovce medvědů :
Bum, čurura, bum, čurura, bum, čurura,
buch, tage kumura, buch, tage kumura, buch, tage kumura.
Nepochybuji, že všichni Hornokosmonosané ovládají jazyk svých prapředků, ale jsou tu ještě potomci jiných kosmonoských kmenů, kteří by také rádi prožili navštívení krásy. Pro ty zde zveřejňuji překlad :
Ach, lásko, ach, lásko, ach, lásko,
ó, sladká bolesti, ó, sladká bolesti, ó, sladká bolesti.
Nemůžete se pak divit, že můj známý říká, že čurura kvete v každém věku.
