sobota 27. února 2016

Marečku, podejte mi pero!

Mareček (Sparta) tentokrát nepodal pero, ale sám se podepsal do historie Sparty gólem do branky Krasnodaru v utkání Evropské ligy. Krasnodar není zrovna snadný, pohodlný soupeř. Na podzim vyhrál svou skupinu Evropské ligy a za ním ve skupině zůstal i Dortmund, v současnosti druhé nejlepší mužstvo německé ligy!

Mareček byl kdysi hráčem Brna a nehrál špatně. Pak hrál v cizině a vrátil se pak do Čech (do Sparty) a nebyl to už ten sympatický, bystrý hráč jako kdysi v Brně. Nyní na začátku letošní sezóny se zlepšil, ale stále to, co hraje, je fotbal asi tak 90. let. Velmi sympaticky se jeví O. Zahustel a Frýdek. To jsou čeští srdcaři, kteří se nejeví (podle hry) jako křiváci, kteří mají v chování a v pojetí hry něco nechutného, ješitného, nesportovního. Kdysi hrál v Liberci slovenský fotbalista, který mi lezl svým připitomělým ksichtěním důležitého, sebestředného burana na nervy. Bavilo ho dávat najevo, jak je vzácný, výjimečný, i když to byl tehdejší fotbalový průměr. Pak se vrátil na Slovensko a skončil po čase u soudu pro fotbalové sázkové podvody.

Sparta bude hrát v osmifinále v Evropské lize s dalším těžkým soupeřem, s Laziem Řím. Čeští trenéři jako Brückner, Vrba a nyní i Ščasný dokážou s mužstvem dosáhnout lepších výsledků, než by odpovídalo kvalitě jednotlivých hráčů. Mužstvo poskládané z průměrných hráčů kolektivně "šlape" lépe než odpovídá ceně hráčů, lépe než odpovídá jejich individuálním fyzickým možnostem a jejich fotbalovému umění. Pokud se pak v dnešní době tito čeští hráči dostanou do lepších lig, tak často skončí jako náhradníci, nebo jsou prodáni do méně kvalitních lig. Často se totiž nedokážou individuálně prosadit.

Nedokážu to přesněji popsat - domnívám se, že Češi disponují už odedávna jakýmsi druhem fotbalové kolektivní inteligence a kterou dokážou patřičně probudit někteří (čeští) trenéři.