Útočník španělské jedenadvacítky, černý Williams, vstřelil nádherný gól Portugalcům. Takhle se dávají góly, když se disponuje potřebnou technikou a přehledem. Williams je podle našich reportérů mimořádně rychlý. Bleskové odpoutání díky výbušnosti a ovládání míče. Nevím, kdo je Williams, nevím, ve kterém klubu hraje, budu si ho pamatovat kvůli preciznímu uvolnění a zakončení ve stylu velkých fotbalových mistrů. Elegance, samozřejmost, klid při střelbě.
Další 3 góly, které mě nadchly, vsítili - Češi. Mamma mia! Mladíci mi svou bojovností připomněli Spartu při podzimních soubojích s Interem Milán a v druhém utkání se Southamptonem.
Nejdříve Trávník udělal to, co bylo třeba a s potřebnou přesností. To není v naší lize zrovna samozřejmé. Poté Havlík zvládl situaci, která se v naší lize nezvládá. Míč mu v nejdůležitějším okamžiku zůstal u nohy, takže Italové nemohli zasáhnout. Havlík potom rychle a přesně vystřelil. V naší lize, když náš hráč chce projít mezi stopery, tak to končí tak, že útočník, který neumí vodit míč, si nakopne míč před sebe tak, že mu odlítne na nohy obránců. Havlík si míč posunul nepatrně, pak zrychlil a získal trochu prostoru pro střelbu. Za takovou akci by se pyšnil i Messi. Třetí parádní gól dal stoper Lüftner. Vedl míč tak krátce, či dlouho, jak bylo třeba a pak ve správné chvíli, ve vhodném místě vypálil. A vypálil tak, že jsem nebyl sám, kdo nevěřícně zíral. Takové přímé, nepokroucené bomby k tyči a z dálky nejsou v naší lize samozřejmostí. Takhle dříve pálili Pavel Nedvěd a Patrik Berger a dávno předtím Slovák Jozef Adamec.
Takže mi nezbývá, než jít pro čepici a před těmito šesti hráči smeknout. A před Williamsem také.
