Něco z e-mailu, který jsem nedávno odeslal :
Dobrý den, můj internetový příteli!
Děkuji za další pozitivní informace. To je jako sen. Kdyby Matoušek z Příbrami trénoval v dětství jako Váš syn, tak by o něm dnes věděla celá Evropa. Matoušek byl už v dětství asi hodně dobrý - na naše poměry. Ale z jeho práce s míčem je vidět, že jej trénovali trenéři, kteří neviděli některé technické nedostatky, kteří nevěděli, že mohou dostat Matouška na vyšší evropskou úroveň. Anebo - nedostatky viděli, ale nevěděli, jak ho zlepšit. Prostě jsou infikováni všeobecnou českou trenérskou nemocí, která jim zatemňuje mozky a tudíž se nepokoušejí prorazit letité myšlenkové bariéry, pokud se to týká talentu, technických možností českých hráčů. Vhodných hráčů je dost, nejsou jen trenéři Vašeho typu. Dosáhnout vysoké mezinárodní úrovně vyžaduje daleko větší množství tréninkového času a účinné tréninkové postupy. Jaromír Jágr by mohl o tom dlouho a dlouho vyprávět. Hodně z toho, co už řekl, platí i u jiných kolektivních sportů.
Získat dnes technické mistrovství je snazší než získat potřebnou fyzickou kondici pro dnešní fotbal.
Kolem nabývání kondice je spousta vědy, spousta měření, spousta odborných znalostí. Během utkání se dají měřit přístroji naběhané kilometry, také vzdálenosti uběhnuté v zápase ve sprintech a třeba dosažená maximální rychlost běhu v utkání, atd.
Osvojování si technického mistrovství je zajímavější než nabývání kondice. A to myslím i osvojování vysoké kvality míčové techniky. K tomu stačí vědět, kam se ubírá dnešní fotbal a reagovat na to správně volenými tréninky s využitím trenažérů a videozáznamů.
Jeden důležitý detail, kterému se u nás nevěnuje patřičná pozornost a tudíž vede ke stagnaci : dodržování potřebných počtů opakování jednotlivých cviků. A k tomu přidejme stálý důraz na na přesné provedení cviků. Tedy dodržování míčové technické discipliny. (O přesné práci s nářadím psal už v r. 1420 Melant z Nepřebernic v příručce pro husitské voje o přesném a rychlém zacházení s okovanými cepy s využitím výhod vozové hradby. V předmluvě napsal sám Jan Žižka z Trocnova : Každého božího bojovníka musí zdobit nejen nezdolná kondice, ale také účinná taktika s demoralizujícím účinkem na soupeře a dokonalá technika práce s okovaným cepem a s minimem ran, které padnou vedle.)
Cvičí se pochopitelně jenom to, co dnešní fotbal potřebuje a cvičí se v potřebné rychlosti. Videozáznamy umožňují srovnávání se světem, umožňují ukazovat zlepšování nebo zaostávání, umožňují natáčet vzorové ukázky pro začínající hráče na různých stupních fotbalové kvality.
K osvojování technických prvků jsou podle náročnosti prvku potřeba stovky a třeba i tisíce opakování. Hráč, který neodvedl potřebné množství opakování v trénincích, se pak jeví jako netalentovaný, nebo "nedodělaný".
A nyní veledůležitou informaci. Ovládnutí nějaké dovednosti se časově u jednotlivých hráčů liší. A protože nejde o šílené školství, jaké jsem kdysi zažil, neměli by být hráči stresováni tím, že v něčem zaostávají. Ve školách se kdysi nevyučovalo, ale známkovalo. Pokud má v naší zemi dojít k technické fotbalové revoluci, musí se spousta hráčů naučit kopat do balonu na hodně vyšší úrovni než bylo špatným zvykem v dobách minulých. Nadávat a řvát na hráče je snadné, ale chybné. Dnešní technicky kvalitní hráč musí hrát kolektivně v kolektivu technicky kvalitních hráčů. Z ponižovaných, znevažovaných otroků se vítězný mančaft nepostaví. Kvalitně osvojená technika dává křídla - prý jako Red Bull.
