Prý nejlepší hokejista v současnosti. Na internetu zadejte jeho jméno, objeví se jeho fantastické driblérské kousky. Rychlý, přitom jemné, strašně rychlé vedení puku, podle situace střídá krátké vedení puku s nečekanými delšími posuny puku mezi soupeři. Bleskové ruce. Takového hokejistu jsem ještě neviděl. Kdysi podobně hrávali nejlepší Rusové. McDavid hraje ale ještě na hodně vyšší úrovni. V dnešním úžasně rychlém hokeji v Kanadě!
V tom dnešním šíleném tempu se dokáže orientovat, jako by hrál v pomalejším hokeji minulosti. V obrovské rychlosti se rozhoduje v situacích, kde musí vidět a vyhodnotit velký prostor od modré čáry až po branku. A on si dovolí s pukem vlétnout třeba mezi čtyři soupeře nenalézající se v jedné linii (což by bylo daleko jednodušší pro něj), ale jsou rozestavení v potřebném postavení (zahuštění do šířky a hloubky) a přesto se prokličkuje až před brankáře!
Kdysi jsem někde četl, že špičkoví američtí košíkaři a závodníci formule 1 vidí a reagují podobně. Košíkáři ve složitých situacích reagují klidně a přesně, jakoby se jim v hlavě zpomalil čas. Závodníci formule 1 v kritických situacích také jednají prý správně a bez paniky, jako by se jim zpomalil čas. K tomu dodám, co mi teď napadlo, že možná to není pocit zpomalení času, ale mimořádné zrychlení reakcí a rozhodování.
Píšu o tom také kvůli fotbalistům, pokud to budou někteří číst. I když je to hokej, tak doporučuji fotbalistům, aby si všimli tras pohybu McDavida. Takové trasy bylo někdy vidět a je někdy vidět i u velmi kvalitních fotbalistů. U Messiho a Ronalda, dříve u Pelého, Cruyjfa, Maradony, Henryho, brazilského Ronalda, Ronaldina a velkého mistra driblinku ve velkém vápně, Ira George Besta.
Ono totiž přímé trasy k brance, nebo po křídlech k postranní brankové čáře nejsou často nejkratší cestou ke gólu.
K tomu, aby hráč volil úspěšně trasu k dosažení gólu podle různých situací na hřišti, musí být vybaven potřebnou technikou. K tomu, aby hráči mohli hrát kolektivní úspěšný fotbal, musejí být všichni zhruba stejně na potřebně vysoké úrovni techniky, kondice a taktiky, aby mohli hrát efektivně. Jestliže mužstvo není dobře připravené, jedním ze signálů nepřipravenosti je bezradnost hráčů na hranicích soupeřova velkého vápna, hra na náhodu. Příčina: nepřesné přihrávky, mizerný driblink, nedostatek potřebných technických prvků, špatné kolektivní tréninky a individuální tréninky.
