Otázka : Soudruhu Raute z Kosmonos, již delší dobu mám svého městského strážníka. Kdysi jsem si jej obstaral na výzvu Kosmonoského horizontu. Nyní se bude v našem městě počet strážníků zvyšovat. Mohu si pořídit ještě tři další strážníky?
Odpověď : Soudruhu tazateli, můžeš. Pak vás bude dost i na mariáš.
úterý 11. března 2014
Anketa ke sběrnému dvoru v Boleslavi
Najde se někdo, kdo vysvětlí levicovému kosmonoskému starostovi, že není vhodné pořádat na městském webu anketu ke sběrnému dvoru, a to nejen proto, že taková anketa ve skutečnosti nic neříká o správnosti nového řešení? A protože je to jen anketa, nezveřejňují se závažné argumenty proti. Řada občanů totiž považuje tuto anketu za výsměch svým majetkovým možnostem. Každý nemá auto s tažným zařízením, každý nemá přívěsný vozík. Pravolevá radniční koalice zřejmě neví, že existují lidé žijící v chudobě, či na pokraji chudoby. I tito lidé se potřebují občas zbavit rozměrného odpadu. Pokud nějaký pravičák si myslí a také říká, že každý si může za svou životní situaci sám, je to sice z mnoha důvodů nepřesný názor, ale je to jeho právo. Pokud tak uvažují někteří kosmonoští levičáci, pak by si měli popřemýšlet o své skutečné a nikoliv domnělé politické orientaci. Pro vyšší kvalitu uvažování doporučuji, ale - pozor! - nenaléhám, vyskočit co nejvýše na místě a kopnout se některou patou do zadku.
V Kosmonosech to prý nebyl dříve sběrný dvůr, ale pouze sběrné místo. Bylo by možné zřídit v Kosmonosech např. čtyři sběrná místa, nebo několikrát za rok umístit na krátkou dobu velké kontejnery, takové jako byly dříve ve sběrném místě? Je to můj podnět k diskuzi, vím jistě, že by to vyhovovalo spoustě občanů. Neznám příslušné předpisy (hygienické, bezpečnostní, atd.), protože je ze současných úředníků nikdo nikde neuvedl a také jim ani nenapadlo požádat veřejnost o spolupráci na řešení problému, který se například na rozdíl od fotbalu týká nás všech. Více hlav, více rozumu!
Další, nově vzniklý problém : Dříve na webu města byl zajímavý, veřejně přístupný úsek dotazů občanů a odpovědí těch, kterých se dotazy týkaly. Nyní dotazy nejsou veřejnosti přístupné, jsou tříděny a někdo, kdo se pasoval do role toho, kdo nejlépe ví, co se sluší a patří, co můžeme vědět a co vědět nepotřebujeme, zveřejňuje jen některé dotazy a odpovědi. Takže cenzuruje za účelem vytvoření dojmu, že je všechno - až na maličkosti - v pořádku. Uvědomuje si onen málo vědomý a o to více sebevědomý, že se tím vrací do doby "radostného normalizačního komunismu"? Fuj, sakra! Soudruhu cenzore, ty ať jsi kdokoliv, učiň alespoň sám před sebou - tak jako dříve to bylo oblíbené v normalizačních filmech - sebekritiku!
V Kosmonosech to prý nebyl dříve sběrný dvůr, ale pouze sběrné místo. Bylo by možné zřídit v Kosmonosech např. čtyři sběrná místa, nebo několikrát za rok umístit na krátkou dobu velké kontejnery, takové jako byly dříve ve sběrném místě? Je to můj podnět k diskuzi, vím jistě, že by to vyhovovalo spoustě občanů. Neznám příslušné předpisy (hygienické, bezpečnostní, atd.), protože je ze současných úředníků nikdo nikde neuvedl a také jim ani nenapadlo požádat veřejnost o spolupráci na řešení problému, který se například na rozdíl od fotbalu týká nás všech. Více hlav, více rozumu!
Další, nově vzniklý problém : Dříve na webu města byl zajímavý, veřejně přístupný úsek dotazů občanů a odpovědí těch, kterých se dotazy týkaly. Nyní dotazy nejsou veřejnosti přístupné, jsou tříděny a někdo, kdo se pasoval do role toho, kdo nejlépe ví, co se sluší a patří, co můžeme vědět a co vědět nepotřebujeme, zveřejňuje jen některé dotazy a odpovědi. Takže cenzuruje za účelem vytvoření dojmu, že je všechno - až na maličkosti - v pořádku. Uvědomuje si onen málo vědomý a o to více sebevědomý, že se tím vrací do doby "radostného normalizačního komunismu"? Fuj, sakra! Soudruhu cenzore, ty ať jsi kdokoliv, učiň alespoň sám před sebou - tak jako dříve to bylo oblíbené v normalizačních filmech - sebekritiku!
Dnes Liga mistrů UEFA
Dnes pouze na Prima Cool. Hraje Bayern Mnichov s Arsenalem Londýn. Zítra se vysílá Liga mistrů na ČT Sport a na Prima Cool.
pondělí 10. března 2014
Milostná obézie V. Ch. Podbabského
Dnes uplynulo 90 let od vzniku prvního svazečku milostné obézie V. Ch. Podbabského. Vilém Chrást Podbabský se navždy vydáním Manifestu kosmonoské milostné obézie vepsal do historie Kosmonos. V širém světě podnes nenajdete básníka, jehož verše mají tak pronikavý účinek na tělesnou váhu. Dívky, které trpěly velkou podváhou, při četbě jeho veršů přibývaly na váze, zatímco výrazněji obdařené dívky a paní naopak uměřeně hubnuly.
pátek 7. března 2014
V Bakově stále ještě běží diskuze
Diskuze na bakovsko.blog.cz o ředitelce školy má již 45 příspěvků!
čtvrtek 6. března 2014
Technologie Silkot
V Boleslavi bylo touto technologií opraveno od roku 2013 již více než 3500 metrů čtverečních asfaltových komunikací. Dá se opravovat i v zimě! A prý ve větší kvalitě než dříve. Mobilní zařízení Silkot používá v Boleslavi Správa komunikací s.r.o. Převzato z Compag magazínu.
Díra až do dešťové kanalizace
V trávníku v blízkosti hlavního vchodu do psychiatrické léčebny na Hradišťské ulici se objevila díra, která končí pod povrchem v dešťové kanalizaci, v betonové děravé rouře. Díra není příliš velká, je málo patrná. Kanalizaci hrozí ucpání hlínou. Podle zaměstnanců vodáren a kanalizací se jedná o kanalizaci dešťovou, která nespadá pod jejich firmu. Patří prý asi městu.
Pro upřesnění : trávník = travnatý pás u silnice v tomto případě.
Pro upřesnění : trávník = travnatý pás u silnice v tomto případě.
Rychle tuhnoucí beton
Dnes zaměstnanci vodáren a kanalizací pracovali s rychle tuhnoucím betonem na silnici v Hradišťské ulici naproti budovy psychiatrické léčebny. Tento beton je velmi drahý, používá se tam, kde je potřeba co nejrychleji obnovit provoz a nemůže se čekat na ztuhnutí klasického betonu. Pochopitelně tím nechci radit, aby se takový beton používal na urychlené zprovoznění stropů nad hlavami. Zde budou platit asi jiná pravidla. A musí to být platnými normami stanovený postup.
V OBI stojí 25 kg tohoto betonu 189 Kč.
V OBI stojí 25 kg tohoto betonu 189 Kč.
V r. 1923 ...
V r. 1923 napsal ze Sudet tehdy ještě tolerantní německý sedlák, anonymní přílesní symbolický básník Jürgen von Zahnstein, kosmonoskému anonymnímu podvečernímu lyrikovi Vilému Chrástu Podbabskému : Kolik dobrých lidí se vejde do laskavé dlaně Všemohoucího?
V. Ch. Podbabský reagoval otázkou : Kolik darebáků by musela nakopnout špička boty Všemohoucího, kdyby nakopnout chtěla?
Sluší se dodat, že Jürgen von Zahnstein tehdy ještě neznal Konráda Henleina. Po seznámení s myšlenkami tohoto nabyly jeho verše údernosti, hemžilo se to v nich prapory, hrdými postoji, odvetami a steskem po německé praotčině, proudem tekla krev prolitá na roudné hroudě.
V. Ch. Podbabský reagoval otázkou : Kolik darebáků by musela nakopnout špička boty Všemohoucího, kdyby nakopnout chtěla?
Sluší se dodat, že Jürgen von Zahnstein tehdy ještě neznal Konráda Henleina. Po seznámení s myšlenkami tohoto nabyly jeho verše údernosti, hemžilo se to v nich prapory, hrdými postoji, odvetami a steskem po německé praotčině, proudem tekla krev prolitá na roudné hroudě.
U Canaby ...
U východní strany Canaby vznikla čtyřproudá chodecká "dálnice" z ostrohranného, drobného kameniva s okraji z hnědého, kamenitohlinitého materiálu. Od bradlecké silnice dolů k prostoru, kde prý vyroste asi 40 domů z porothermu. Každý prý za cenu kolem 1,5 milionu, což se mi nějak nepozdává. Staví to prý mělnická stavební firma.
Chodník podél Canaby a plotu hotelu Galatea přímo vyzývá k tréninku běhu do kopce a s kopce. Během do kopce je možné zvýšit běžeckou rychlost. Není to však bez určitých nebezpečí, takže je vhodné se informovat, sehnat si běžeckou literaturu a podívat se na internet. Adresa : běh do kopce, trénink.
Chodník podél Canaby a plotu hotelu Galatea přímo vyzývá k tréninku běhu do kopce a s kopce. Během do kopce je možné zvýšit běžeckou rychlost. Není to však bez určitých nebezpečí, takže je vhodné se informovat, sehnat si běžeckou literaturu a podívat se na internet. Adresa : běh do kopce, trénink.
ČR - Norsko 2 : 2
Kondice a technika. Přestože reprezentanti hrající v cizině by měli mít kondici vyšších parametrů, než měli v naší lize, není tomu tak. Kondice se nedá pouzovat jenom podle naběhaných kilometrů. Největším kritikem kondičních nedostatků je asi u nás trenér Hřebík. Potřebná kondice pro hraní vrcholového fotbalu se dá zjišťovat různými metodami a také to může každý do určité míry poznat při sledování zápasů. Dnes se někteří reprezentanti nestačili vracet, přistupovali pozdě k soupeřům, prohrávali hlavičkové souboje. Chyběla jim výbušnost. Potřebovali by americké kondiční trenéry, kteří vloni připravovali Bayern Mnichov. Ti se prý divili, když zjistili, jaké chyby a nedostatky v Německu existují v kondiční přípravě. Po jejich trénincích pak hráči Bayernu hráli s Barcelonou jako natankovaní nějakou mimořádnou chemickou "živou" vodou.
Technika některých našich hráčů potvrzovala, že se u nás technickým kvalitám hráčů nevěnuje patřičná pozornost. A bohužel je očividné z výkonu některých hráčů hrajících v cizině, že je tomu tak i v cizině. Hráč si musí poradit asi sám se svými technickými nedostatky a jak je vidět, tak mu to nevadí, nebo neví, jak na to. Pokud není dobrý, tak trenéři postaví jiného stejně jako u nás. Viděl jsem kdysi v odborném časopisu tréninkový plán trenéra Ivana Haška na týden v soutěžní sezóně, když trénoval prvoligové francouzské mužstvo, tuším AS Saint - Étienne. V tom plánu se nepočítalo s nějakým zvyšováním tech. kvalit jednotlivců. S kvalitami, jaké hráči měli, se prováděla příprava na další soutěžní zápas, nacvičovaly se některé taktické varianty na příštího soupeře, většina tréninkového konání byla naplánována s přihlédnutím k časovým intervalům tréninkové činnosti, k časovým intervalům odpočinku a k počtům opakování tak, jak se to běžně dělá.
Zaráží mě neekonomický postoj k hráčům ze strany trenérů a majitelů klubů. Každý hráč má nějaký potenciál, každý hráč je zpeněžitelný, pokud nedělá všechno možné a nemožné, aby se sám znehodnotil na fotbalovém trhu. Každý hráč, který projde klubem, by měl projít procesem razantního zvýšení ceny, aby se vrátily klubu peníze za jeho nákup, nebo za jeho dlouholetou výchovu a aby byl z jeho prodeje zisk větší, než tomu je doposud. Hráč, na kterém se nevydělá, musí být brán jako doklad neúspěšné trenérské práce.
Takže hráč by měl být "vylepšován" nejen kondičně, ale také technicky, což se u nás (a nejen u nás) neprovádí na potřebné úrovni. Vidím v televizních přenosech hráče s neuvěřitelnými technickými nedostatky, i reprezentanty a přitom by je stačilo trénovat metodami přinášejícími úspěch. Například na trenažérech, nebo nějakou jinou účinnou metodou, kterou neznám. Pro mne je záhadou, jak je možné, že se trenažéry už dávno nepoužívají na trénink dynamické techniky. Na něco takového musí přijít každý, kdo bude ochoten týden přemýšlet a pak experimentovat. Pochopitelně je třeba si také něco přečíst o kondiční přípravě, o taktice, o tom, jak trénovali ti nejlepší fotbalisté a kolik času věnovali fotbalu v dětství a v dorosteneckém věku.
Technika některých našich hráčů potvrzovala, že se u nás technickým kvalitám hráčů nevěnuje patřičná pozornost. A bohužel je očividné z výkonu některých hráčů hrajících v cizině, že je tomu tak i v cizině. Hráč si musí poradit asi sám se svými technickými nedostatky a jak je vidět, tak mu to nevadí, nebo neví, jak na to. Pokud není dobrý, tak trenéři postaví jiného stejně jako u nás. Viděl jsem kdysi v odborném časopisu tréninkový plán trenéra Ivana Haška na týden v soutěžní sezóně, když trénoval prvoligové francouzské mužstvo, tuším AS Saint - Étienne. V tom plánu se nepočítalo s nějakým zvyšováním tech. kvalit jednotlivců. S kvalitami, jaké hráči měli, se prováděla příprava na další soutěžní zápas, nacvičovaly se některé taktické varianty na příštího soupeře, většina tréninkového konání byla naplánována s přihlédnutím k časovým intervalům tréninkové činnosti, k časovým intervalům odpočinku a k počtům opakování tak, jak se to běžně dělá.
Zaráží mě neekonomický postoj k hráčům ze strany trenérů a majitelů klubů. Každý hráč má nějaký potenciál, každý hráč je zpeněžitelný, pokud nedělá všechno možné a nemožné, aby se sám znehodnotil na fotbalovém trhu. Každý hráč, který projde klubem, by měl projít procesem razantního zvýšení ceny, aby se vrátily klubu peníze za jeho nákup, nebo za jeho dlouholetou výchovu a aby byl z jeho prodeje zisk větší, než tomu je doposud. Hráč, na kterém se nevydělá, musí být brán jako doklad neúspěšné trenérské práce.
Takže hráč by měl být "vylepšován" nejen kondičně, ale také technicky, což se u nás (a nejen u nás) neprovádí na potřebné úrovni. Vidím v televizních přenosech hráče s neuvěřitelnými technickými nedostatky, i reprezentanty a přitom by je stačilo trénovat metodami přinášejícími úspěch. Například na trenažérech, nebo nějakou jinou účinnou metodou, kterou neznám. Pro mne je záhadou, jak je možné, že se trenažéry už dávno nepoužívají na trénink dynamické techniky. Na něco takového musí přijít každý, kdo bude ochoten týden přemýšlet a pak experimentovat. Pochopitelně je třeba si také něco přečíst o kondiční přípravě, o taktice, o tom, jak trénovali ti nejlepší fotbalisté a kolik času věnovali fotbalu v dětství a v dorosteneckém věku.
pondělí 3. března 2014
Vlčnovské vdolky
Toto úžasné pečivo, pečivo snů, prodává Penny v Ml. Boleslavi v blízkosti Baumaxu. Nakupujte hezky česky, jak Vás vyzývá ve svých letácích Penny, pokud ovšem budete mít štěstí a vlčnovské vdolky na Vás zbudou!
Na internetu je recept na vlčnovské vdolky, dají práci, jsou totiž z dvojího, překládaného těsta : kynutého a tukového. Náplň z tvarohu. Internetová adresa : vlčnovské vdolky. Upozornil jsem ženu, pokud je udělá, že je nebudu civilizovaně, společensky konzumovat, ale všechny sežeru, jako jsem kdysi sežral celý plech borůvkového koláče bez ohledu na to, že se na něj celá ubohá rodina hodiny a hodiny těšila a kvůli té borůvkové básni už od rána držela hladovku, aby dosáhla naprosto čistého chuťového vjemu.
Na internetu je recept na vlčnovské vdolky, dají práci, jsou totiž z dvojího, překládaného těsta : kynutého a tukového. Náplň z tvarohu. Internetová adresa : vlčnovské vdolky. Upozornil jsem ženu, pokud je udělá, že je nebudu civilizovaně, společensky konzumovat, ale všechny sežeru, jako jsem kdysi sežral celý plech borůvkového koláče bez ohledu na to, že se na něj celá ubohá rodina hodiny a hodiny těšila a kvůli té borůvkové básni už od rána držela hladovku, aby dosáhla naprosto čistého chuťového vjemu.
Velká diskuze
Velká diskuze o ředitelce školy v Bakově stále ještě pokračuje. Adresa : www.bakovsko.blog.cz
neděle 2. března 2014
Beduínská česnečka
Zámožnějším gurmánům se doporučuje pro zvýšení chuťového zážitku využít tzv. částečnou gurmánskou autenticitu : Před konzumací beduínské česnečky se automíchačkou betonu místo betonem naplní jídelní kout potřebným množstvím písku (pro tento účel dopraveného ze Sahary) a upraví se do tvaru západosaharské duny. Místo zmije písečné postačí v nouzi i užovka podplamatá.
Na "beduínici" potřebujeme :
Dvě cibule, dvě hlavičky česneku, brambory, mléko, sůl, olej, vodu, listovou petržel.
Nakrájí se cibule a oloupá se česnek. Cibule se zpění na oleji dozlatova, přidají se stroužky česneku, které se jen lehce osmahnou a pak se přidají na kostky nakrájené brambory, trochu se orestují a musí se přitom stále míchat, protože se přichytávají ke dnu hrnce. Potom se vše zaleje vodou a nechá se vařit do změknutí brambor. Přidá se mléko (asi stejný objem jako vody). Nechá se přejít varem, osolí se, rozmixuje a přidá se petržel.
Nepochybuji, že náročnější gurmán použije velbloudí mléko z českých velbloudích bio farem.
Na "beduínici" potřebujeme :
Dvě cibule, dvě hlavičky česneku, brambory, mléko, sůl, olej, vodu, listovou petržel.
Nakrájí se cibule a oloupá se česnek. Cibule se zpění na oleji dozlatova, přidají se stroužky česneku, které se jen lehce osmahnou a pak se přidají na kostky nakrájené brambory, trochu se orestují a musí se přitom stále míchat, protože se přichytávají ke dnu hrnce. Potom se vše zaleje vodou a nechá se vařit do změknutí brambor. Přidá se mléko (asi stejný objem jako vody). Nechá se přejít varem, osolí se, rozmixuje a přidá se petržel.
Nepochybuji, že náročnější gurmán použije velbloudí mléko z českých velbloudích bio farem.
Trenažérový trénink fotbalové techniky (6)
"Fotbalový squash"
Je to forma trenažérového tréninku, která se musí provádět individuálně, nebo ve dvojici, max. ve třech hráčích. Moje metody jsou zaměřeny především na individuální technický rozvoj hráče. Teprve hráč - kvalitně individuálně technicky připravený, je schopen hrát kvalitně technicky v kolektivu. Tento postoj, který je samozřejmý u největších fotbalových světových hvězd, není vůbec samozřejmý v českém fotbalu. Protože sleduji odborné názory lidí, kteří mají vliv na směřování českého fotbalu, vím, že v současné době neexistuje žádné řešení technického zaostávání. Dnes například letí heslo : Učit se fotbalu hrou! Proti tomu se nedá nic namítat. Každý, kdo chce hrát fotbal, který má hlavu a patu, musí odehrát spoustu utkání - oficiálních i neoficiálních (třeba bez trenérů někde na travnatém plácku). Bez velkého počtu zápasů nebude z něj fotbalista, ale jenom atlet (s kondicí a taktickou přípravou) běhající podle požadavků trenéra po hřišti, bez "fotbalového šmrncu", což se dá lehce poznat. Budou-li žáci a dorostenci připravováni podle hesla Učit se fotbal hrou!, budou disponovat takovou tou "českou fotbalovou chytrostí", ale žádnou velkou díru do světa s tím neudělají. K dosažení evropských a světových fotbalových výšin jim bude chybět individuální špičková dynamická míčová technika. Přitom s využitím metod trenažérového tréninku je možné docílit vysoké kvality techniky a není k tomu zapotřebí celý dětský a dorostenecký věk.
Odborníci tvrdí, že aplikací nových přístupů již od žákovského věku se náš fotbal posune výše v mezinárodním měřítku. Já tvrdím, že není potřeba celé dětství a mládí hráčů na to, aby se zase zjistilo, že svět je zase dál. Moje metody udělají z každého "dřeváka" fotbalistu, i když už dávno rezignoval na to, že by to mohl někam dotáhnout. Takový potetovaný ligový nešťastník, který už dávno přestal snít o velké kariéře a hlavně o lukrativních smlouvách, může získat do jednoho roku takovou techniku, o jaké se mu nesnilo ani v nejbujnějších snech.
Stačí jenom kreativně, s patřičnou koncentrací a nasazením trénovat na trenažérech. Trenažéry umožňují naučit se individuálně "rychlostní" technice, jejíž úroveň je důležitá nejen pro hráčovu kapsu, ale také pro český fotbal. Někdy mívám dojem, že momentální úroveň dynamické techniky ve světě naše fotbalové experty ze spánku asi nebudí. Berou to asi jako zemědělci - letos se neurodilo, možná se urodí příště. Nyní žádného Nedvěda, ani Poborského nemáme, budeme si asi muset počkat, možná, dá-li pánbůh, se dočkáme už brzy.
Fotbalový squash naučí hráče bleskovým, sebejistým startům na míč, výbušným startům proti míči, zpracovávání míče ve velkých rychlostech tak, aby si míč nedělal, co se mu zlíbí, jak je to vidět na našich hřištích od 4. třídy až po 1. ligu.
Trenažér musí mít jednu odrazovou stěnu vysokou 3 metry a dvě boční stěny, nejlépe také s odrazovou schopností. Stačí tedy tři stěny. Boční stěny mohou být ze vhodných, napnutých sítí. Vzdálenost mezi bočními stěnami by měla být nastavitelná, tudíž aspoň jedna stěna přemísťovatelná. Boční stěny nemusí být vysoké tři metry. Na vyšší stupeň tohoto způsobu tréninku je možné pak používat malé přenosné odrazové stěny, které se umísťují různě ve squashové ploše, a to pro trénink pohotové reakce na rychlé odrazy míče. Přenosné stěny mohou mít nikoliv svislé, ale šikmé odrazové plochy pro zvýšení nahodilosti, nečekanosti, pro přiblížení se zápasovým situacím, což je vlastně základem "filosofie" trenažérového tréninku. Tato metoda nemá sloužit přípravě pro vystupování ve varieté, ale pro získání dynamické techniky pro soudobý fotbal, pro neustálý "boj z blízka".
Míč se nakopává na odrazovou stěnu a pak se proti odraženému míči startuje a vrací se zpět na stěnu. Na rozdíl od fotbalového boxu se pracuje ve větší vzdálenosti od zdi, rychlost tréninku se postupem doby a dosahováním vyšších stupňů kvality stále zvyšuje, obounohost získaná fotbalovým boxem se dále vylepšuje při střelbě na stěnu a při startech proti míči, kdy nesmí mít žádná noha přednost. Po určité, seznamovací době se začne s osvojováním práce s míčem po bleskových startech. Účelem tohoto způsobu tréninku je naučit se řešit bez váhání nečekané situace, osvojit si přizpůsobení kroků k úspěšnému konání s míčem, který se bude pohybovat po odrazu v různých výškách. K tomu je potřeba ovládnout kopy ve skluzu, ve výskoku, v pádu, hru hlavou po letu vzduchem, kopy patami, nůžkami a také tzv. "nůžkami dopředu", tedy nikoliv přes hlavu. Tuto metodu - nůžky dopředu - dnes již téměř nikde nevidím. Přitom je to výborný prostředek na vyřešení situace, když nevyjdou kroky. Také na střelbu bez přípravy, když míč je třeba po dopadu na zem a po odrazu půl metru nad zemí. Kdysi to v 60. létech používal střední obránce Benfiky Lisabon Germano. Míč efektně po odskoku od země bez tlumení ihned posílal přesně kupředu na útočníky. Při nůžkách dopředu hráč střílí čelem k brance, tedy nikoliv přes hlavu. Hlavu má stále nejvýše z celého těla, tedy nikoliv u země jako u klasických nůžek. Při běhu kupředu vyskočí do vzduchu a střihne přitom nohama kupředu a zasáhne míč. Takže by se to dalo také nazvat "nízké nůžky", při kterých hráč stále vidí bránu. Snadno naučitelné a vysoce efektivní.
Po zvládnutí trenažérového tréninku ve vysoké kvalitě, a tou kvalitou se rozumí jenom nejvyšší evropská kvalita, není žádným problémem praktikovat tento trénink na stěně v kombinaci s intermitentním tréninkem rychlostní vytrvalosti. Trenažéry se nemohou používat jenom jako prostředek k nezávaznému, pohodlnému pinkání na stěnu. Rychlé starty proti míči se na trenažéru se dají naučit velmi rychle, běžnými metodami tréninku se dají naučit jen stěží. Přestože jsem nebyl moc rychlý, byl jsem považován za rychlého, protože jsem díky tréninku na vratech stodoly mohl startovat na míč dříve než rychlí soupeři. Mohl jsem totiž při zpracování míče nezpomalovat a také mi bez problémů vycházely kroky. Také vypichování míče libovolnou nohou a bez faulování se dá řadit mezi pozitiva této metody.
Ještě jsem nikde nečetl informaci o tom, kolik milionů stála české kluby "jednonohost" fotbalistů v evropských pohárech, když hráči nebyli schopni dorazit zblízka míč do brány jenom proto, že neumějí zakončovat oběma nohama. Tuto lehce odstranitelnou nedostatečnost jsem vyřešil v patnácti létech za měsíc tréninku na vratech od stodoly. Tehdy jsem neměl k dispozici dnešní odbornou literaturu, ve které se tvrdí, že někdo se nemůže naučit kopat druhou nohou, protože to souvisí nějak s mozkem. V odborných pramenech autoři často bez ověřování přebírají cizí odborné informace a uvádějí je ve svých pracích a pouze uvedou, odkud čerpali.
Je to forma trenažérového tréninku, která se musí provádět individuálně, nebo ve dvojici, max. ve třech hráčích. Moje metody jsou zaměřeny především na individuální technický rozvoj hráče. Teprve hráč - kvalitně individuálně technicky připravený, je schopen hrát kvalitně technicky v kolektivu. Tento postoj, který je samozřejmý u největších fotbalových světových hvězd, není vůbec samozřejmý v českém fotbalu. Protože sleduji odborné názory lidí, kteří mají vliv na směřování českého fotbalu, vím, že v současné době neexistuje žádné řešení technického zaostávání. Dnes například letí heslo : Učit se fotbalu hrou! Proti tomu se nedá nic namítat. Každý, kdo chce hrát fotbal, který má hlavu a patu, musí odehrát spoustu utkání - oficiálních i neoficiálních (třeba bez trenérů někde na travnatém plácku). Bez velkého počtu zápasů nebude z něj fotbalista, ale jenom atlet (s kondicí a taktickou přípravou) běhající podle požadavků trenéra po hřišti, bez "fotbalového šmrncu", což se dá lehce poznat. Budou-li žáci a dorostenci připravováni podle hesla Učit se fotbal hrou!, budou disponovat takovou tou "českou fotbalovou chytrostí", ale žádnou velkou díru do světa s tím neudělají. K dosažení evropských a světových fotbalových výšin jim bude chybět individuální špičková dynamická míčová technika. Přitom s využitím metod trenažérového tréninku je možné docílit vysoké kvality techniky a není k tomu zapotřebí celý dětský a dorostenecký věk.
Odborníci tvrdí, že aplikací nových přístupů již od žákovského věku se náš fotbal posune výše v mezinárodním měřítku. Já tvrdím, že není potřeba celé dětství a mládí hráčů na to, aby se zase zjistilo, že svět je zase dál. Moje metody udělají z každého "dřeváka" fotbalistu, i když už dávno rezignoval na to, že by to mohl někam dotáhnout. Takový potetovaný ligový nešťastník, který už dávno přestal snít o velké kariéře a hlavně o lukrativních smlouvách, může získat do jednoho roku takovou techniku, o jaké se mu nesnilo ani v nejbujnějších snech.
Stačí jenom kreativně, s patřičnou koncentrací a nasazením trénovat na trenažérech. Trenažéry umožňují naučit se individuálně "rychlostní" technice, jejíž úroveň je důležitá nejen pro hráčovu kapsu, ale také pro český fotbal. Někdy mívám dojem, že momentální úroveň dynamické techniky ve světě naše fotbalové experty ze spánku asi nebudí. Berou to asi jako zemědělci - letos se neurodilo, možná se urodí příště. Nyní žádného Nedvěda, ani Poborského nemáme, budeme si asi muset počkat, možná, dá-li pánbůh, se dočkáme už brzy.
Fotbalový squash naučí hráče bleskovým, sebejistým startům na míč, výbušným startům proti míči, zpracovávání míče ve velkých rychlostech tak, aby si míč nedělal, co se mu zlíbí, jak je to vidět na našich hřištích od 4. třídy až po 1. ligu.
Trenažér musí mít jednu odrazovou stěnu vysokou 3 metry a dvě boční stěny, nejlépe také s odrazovou schopností. Stačí tedy tři stěny. Boční stěny mohou být ze vhodných, napnutých sítí. Vzdálenost mezi bočními stěnami by měla být nastavitelná, tudíž aspoň jedna stěna přemísťovatelná. Boční stěny nemusí být vysoké tři metry. Na vyšší stupeň tohoto způsobu tréninku je možné pak používat malé přenosné odrazové stěny, které se umísťují různě ve squashové ploše, a to pro trénink pohotové reakce na rychlé odrazy míče. Přenosné stěny mohou mít nikoliv svislé, ale šikmé odrazové plochy pro zvýšení nahodilosti, nečekanosti, pro přiblížení se zápasovým situacím, což je vlastně základem "filosofie" trenažérového tréninku. Tato metoda nemá sloužit přípravě pro vystupování ve varieté, ale pro získání dynamické techniky pro soudobý fotbal, pro neustálý "boj z blízka".
Míč se nakopává na odrazovou stěnu a pak se proti odraženému míči startuje a vrací se zpět na stěnu. Na rozdíl od fotbalového boxu se pracuje ve větší vzdálenosti od zdi, rychlost tréninku se postupem doby a dosahováním vyšších stupňů kvality stále zvyšuje, obounohost získaná fotbalovým boxem se dále vylepšuje při střelbě na stěnu a při startech proti míči, kdy nesmí mít žádná noha přednost. Po určité, seznamovací době se začne s osvojováním práce s míčem po bleskových startech. Účelem tohoto způsobu tréninku je naučit se řešit bez váhání nečekané situace, osvojit si přizpůsobení kroků k úspěšnému konání s míčem, který se bude pohybovat po odrazu v různých výškách. K tomu je potřeba ovládnout kopy ve skluzu, ve výskoku, v pádu, hru hlavou po letu vzduchem, kopy patami, nůžkami a také tzv. "nůžkami dopředu", tedy nikoliv přes hlavu. Tuto metodu - nůžky dopředu - dnes již téměř nikde nevidím. Přitom je to výborný prostředek na vyřešení situace, když nevyjdou kroky. Také na střelbu bez přípravy, když míč je třeba po dopadu na zem a po odrazu půl metru nad zemí. Kdysi to v 60. létech používal střední obránce Benfiky Lisabon Germano. Míč efektně po odskoku od země bez tlumení ihned posílal přesně kupředu na útočníky. Při nůžkách dopředu hráč střílí čelem k brance, tedy nikoliv přes hlavu. Hlavu má stále nejvýše z celého těla, tedy nikoliv u země jako u klasických nůžek. Při běhu kupředu vyskočí do vzduchu a střihne přitom nohama kupředu a zasáhne míč. Takže by se to dalo také nazvat "nízké nůžky", při kterých hráč stále vidí bránu. Snadno naučitelné a vysoce efektivní.
Po zvládnutí trenažérového tréninku ve vysoké kvalitě, a tou kvalitou se rozumí jenom nejvyšší evropská kvalita, není žádným problémem praktikovat tento trénink na stěně v kombinaci s intermitentním tréninkem rychlostní vytrvalosti. Trenažéry se nemohou používat jenom jako prostředek k nezávaznému, pohodlnému pinkání na stěnu. Rychlé starty proti míči se na trenažéru se dají naučit velmi rychle, běžnými metodami tréninku se dají naučit jen stěží. Přestože jsem nebyl moc rychlý, byl jsem považován za rychlého, protože jsem díky tréninku na vratech stodoly mohl startovat na míč dříve než rychlí soupeři. Mohl jsem totiž při zpracování míče nezpomalovat a také mi bez problémů vycházely kroky. Také vypichování míče libovolnou nohou a bez faulování se dá řadit mezi pozitiva této metody.
Ještě jsem nikde nečetl informaci o tom, kolik milionů stála české kluby "jednonohost" fotbalistů v evropských pohárech, když hráči nebyli schopni dorazit zblízka míč do brány jenom proto, že neumějí zakončovat oběma nohama. Tuto lehce odstranitelnou nedostatečnost jsem vyřešil v patnácti létech za měsíc tréninku na vratech od stodoly. Tehdy jsem neměl k dispozici dnešní odbornou literaturu, ve které se tvrdí, že někdo se nemůže naučit kopat druhou nohou, protože to souvisí nějak s mozkem. V odborných pramenech autoři často bez ověřování přebírají cizí odborné informace a uvádějí je ve svých pracích a pouze uvedou, odkud čerpali.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)