čtvrtek 6. března 2014

ČR - Norsko 2 : 2

Kondice a technika. Přestože reprezentanti hrající v cizině by měli mít kondici vyšších parametrů, než měli v naší lize, není tomu tak. Kondice se nedá pouzovat jenom podle naběhaných kilometrů. Největším kritikem kondičních nedostatků je asi u nás trenér Hřebík. Potřebná kondice pro hraní vrcholového fotbalu se dá zjišťovat různými metodami a také to může každý do určité míry poznat při sledování zápasů. Dnes se někteří reprezentanti nestačili vracet, přistupovali pozdě k soupeřům, prohrávali hlavičkové souboje. Chyběla jim výbušnost. Potřebovali by americké kondiční trenéry, kteří vloni připravovali Bayern Mnichov. Ti se prý divili, když zjistili, jaké chyby a nedostatky v Německu existují v kondiční přípravě. Po jejich trénincích pak hráči Bayernu hráli s Barcelonou jako natankovaní nějakou mimořádnou chemickou "živou" vodou.

Technika některých našich hráčů potvrzovala, že se u nás technickým kvalitám hráčů nevěnuje patřičná pozornost. A bohužel je očividné z výkonu některých hráčů hrajících v cizině, že je tomu tak i v cizině. Hráč si musí poradit asi sám se svými technickými nedostatky a jak je vidět, tak mu to nevadí, nebo neví, jak na to. Pokud není dobrý, tak trenéři postaví jiného stejně jako u nás. Viděl jsem kdysi v odborném časopisu tréninkový plán trenéra Ivana Haška na týden v soutěžní sezóně, když trénoval prvoligové francouzské mužstvo, tuším AS Saint - Étienne. V tom plánu se nepočítalo s nějakým zvyšováním tech. kvalit jednotlivců. S kvalitami, jaké hráči měli, se prováděla příprava na další soutěžní zápas, nacvičovaly se některé taktické varianty na příštího soupeře, většina tréninkového konání byla naplánována s přihlédnutím k časovým intervalům tréninkové činnosti, k časovým intervalům odpočinku a k počtům opakování tak, jak se to běžně dělá.

Zaráží mě neekonomický postoj k hráčům ze strany trenérů a majitelů klubů. Každý hráč má nějaký potenciál, každý hráč je zpeněžitelný, pokud nedělá všechno možné a nemožné, aby se sám znehodnotil na fotbalovém trhu. Každý hráč, který projde klubem, by měl projít procesem razantního zvýšení ceny, aby se vrátily klubu peníze za jeho nákup, nebo za jeho dlouholetou výchovu a aby byl z jeho prodeje zisk větší, než tomu je doposud. Hráč, na kterém se nevydělá, musí být brán jako doklad neúspěšné trenérské práce.

Takže hráč by měl být "vylepšován" nejen kondičně, ale také technicky, což se u nás (a nejen u nás) neprovádí na potřebné úrovni. Vidím v televizních přenosech hráče s neuvěřitelnými technickými nedostatky, i reprezentanty a přitom by je stačilo trénovat metodami přinášejícími úspěch. Například na trenažérech, nebo nějakou jinou účinnou metodou, kterou neznám. Pro mne je záhadou, jak je možné, že se trenažéry už dávno nepoužívají na trénink dynamické techniky. Na něco takového musí přijít každý, kdo bude ochoten týden přemýšlet a pak experimentovat. Pochopitelně je třeba si také něco přečíst o kondiční přípravě, o taktice, o tom, jak trénovali ti nejlepší fotbalisté a kolik času věnovali fotbalu v dětství a v dorosteneckém věku.