Diskuzní příspěvek z internetu

Víš, co znamená v Japonsku sociálně nepřizpůsobivý? Nemakám, protože práce je infekční choroba.

Podvečerní SMS

Praha má své Letiště Václava Havla. Kosmonosy by neměly zůstat pozadu. Navrhuji pojmenovat centrální autobusové nádraží v Kosmonosech na Centrální autobusové nádraží Karla Schwarzenberga a veřejné záchodky na tomto nádraží pojmenovat Veřejnými záchodky Miroslava Kalouska. Záchodky by měly být bezplatné, aby tak i občané ve finanční tísni měli možnost vzdát i ve větším počtu vykonáním velké potřeby tichý, nebo přiměřeně hlučný hold oběma velkým českým politikům.

Slavnostního pojmenování by se měla zúčastnit i delegace Sudetoněmeckého landsmanšaftu v čele s Berndtem Posseltem. Při té příležitosti by se měly Kosmonosy omluvit za všechna bezpráví páchaná na německém lidu před 2. světovou válkou, během války i po válce. A také za všechna zvěrstva páchaná českým lidem na německém lidu již od dob knížete Václava až po dnešní dobu.

Heslo z diskuzního příspěvku na Novinkách.cz

Pravda nevítězí, pravda bolí.

Brazilie - Švýcarsko 1:1

Brazilii znemožnil vyhrát jeden, jediný hráč. A nebyl to Švýcar, byl to Brazilec, který se jmenuje Neymar. Neymar se rozhodl, že to Brazilii vyhraje sám. Tak hloupě hrát fotbalovou hvězdu jsem neviděl již dlouho. Každý, kdo hrál fotbal, jistě narazil na takové ty sobce, kteří si kličkují pro své potěšení a jsou schopni beze studu nechat spoluhráče dlouhou dobu přihlížet, jak se hráč jejich mužstva baví nesmyslným kličkováním, přestože je fotbal kolektivní hra. Neymar se bavil tím, že se pokoušel projít přes několik tvrdých Švýcarů třeba už na polovině hřiště v nevýhodné situaci. Nepřetržitě hrozilo nebezpečí, že se zraní. Tak hloupý, neúčinný, neúčelný driblink jsem neviděl už desítky let. Dříve jsem vídal Neymara driblovat vždy ve velkém vápně, kde si obránci rozmyslí ho faulovat - kvůli penaltě. Brazilie na něj spoléhá a on dělá všechno pro to, aby skončil v nemocnici. S oblibou se vrhá do úzkých uliček v soupeřově obraně, kde mu hrozí pokopání a kde z těchto uliček lze jenom stěží něco vyzískat pro výhru mužstva. Vlítnout do mezery v obraně, odkud se nedá přihrát, nedá se vystřelit, nedá se z toho vysekat, je sice efektní, jakoby statečné, ale současně je to projev přehnaného sebevědomí. Dnešní fotbal vysoké úrovně je kolektivní hra špičkových plejérů.    

Mexiko - Německo 1:0

Německo potřebuje několik ofenzivních hráčů, kteří hrají jinak. Typická přímočarost útočných akcí, i když je to impozantní "fotbalový blitzkrieg",  signalizuje, že Němci podceňují některé rysy soudobého fotbalu, který mimo jiné přebírá detaily techniky Jihoevropanů - nepředvídatelnost, účelné používání driblinku, šikovné napadání, změny tempa. Vzpomněl jsem si na to, jak mě překvapila v r. 1976 účinnost hry některých technických hráčů československé reprezentace na ME v Bělehradě ve finále proti Němcům. Němci mi tehdy imponovali svým pojetím, které jsem považoval za nejlepší v Evropě. A naši hráči Masný, Dobiáš, Švehlík, Nehoda, Gögh, Ondruš jim dělali velké potíže takovým tím neatletickým, šmrdlavým, placírkovým fotbalem, který se u nás hrál snad už za Žižky. Po létech jsem viděl záznamy z tohoto finále a jen jsem zíral, jak mazaně naši tehdejší hoši hráli. Od té doby, kdy jsem pochopil kumšt těch z r. 1976, jsem říkával : Češi a Slováci jsou mazaní středoevropští Argentinci. Dnes už to neříkám, doba se bohužel změnila.

Jo, ještě jsem si vzpomněl, že v Bělehradě viděl to finále argentinský reprezentační trenér Cesar Luis Menotti, který byl ohromen tím, co provedl Antonín Panenka při poslední penaltě. Někde pak prohlásil, že něco podobného nikdy předtím neviděl. Ti hráči podle něj musejí prý hrát spoustu těžkých utkání, protože to si může dovolit jen zkušený hráč se železnými nervy.

Uvědomte si, že to řekl trenér Argentiny, země, která za dva roky poté vyhrála mistrovství světa.

      

To snad nemůže být ani pravda!

Vypráví se, že existuje jedna fotbalově pološílená země. Trenéři v té zemi jsou posedlí taktikou. Vypráví se o nich, že to jsou fantastičtí šamani. Prý dokážou vyprávět a přemýšlet o taktice 28 hodin denně. Každý z těch šamanů posílá na plac tak takticky nadupaný mančaft, že by teoreticky měl vyhrát Evropskou ligu, nebo Ligu mistrů UEFA.

Přesto hráči těchto mužstev nezklamou a prohrají s různými taktickými analfabety z Evropy, přestože se pohybují ve vzorných blocích, jsou příkladně takticky disciplinovaní a neudělají jedinou taktickou chybu. Příčiny bývají různé. Například proto, že vynikající ofenzivní taktik nedokázal zakončit ze dvou metrů do prázdné brány tou nohou, kterou má jen k podpírání. Nebo stoper s nespornými reprezentačními kvalitami nedokázal za celý zápas ani jednou přesně přihrát spoluhráčům. Zato soupeřům ideálně nahrál na tři góly a před čtvrtým gólem omylem podrazil svému brankaři nohy, protože si ho trapně spletl se stopadesáticentimetrovým útočníkem soupeře.   

Výchova fotbalisty pro vyšší evropskou úroveň (1)

Takže začínám. Co jsem slíbil, to už začnu plnit. Metodami, které se u nás používají v současnosti, žádnou hvězdu nevychováte. I kdyby třeba nějaký chudák, poctivý fotbalista, trénoval svědomitě vše, co jeho trenéři budou požadovat a trénoval i mimo oficiální tréninky, tak stejně neuspěje. Vysvětlení : pojetí tréninků spolehlivě umožňuje zůstat po technické stránce v evropském podprůměru. Za totality dusila hospodářství ideologie. Český fotbal po léta doplácí na nedostatečnou techniku. Po léta jej dusí nedostatečně připravení trenéři, kteří jsou posedlí taktikou. Taktika bez kvalitních technických hráčů je odsouzena k neúspěchu, stejně tak kvalitní technika bez kvalitní taktiky nemá šanci. Trenéři se vymlouvají na to, že se neobjevují vysoce kvalitní techničtí hráči a na nákup drahých hvězd odjinud není dost peněz. V naší zemi je spousta trenérů, takže nemalá část trenérů je bez práce. Nechápu, proč nějakému trenérovi bez práce nenapadne zabývat se možnostmi jak vychovat dobrého technika. Třeba vlastního syna. Vychovat pozoruhodného technika z vlastního syna, pokud má tento o fotbal velký zájem a má k němu fyzické předpoklady, je možné. Pokud se chce někdo o to pokusit, narazí na dvě velké skupiny problémů :

1. skupina se týká trenéra. Trenér musí dokázat začínajícího fotbalistu zapálit pro několikaleté individuální tréninky. Musí mít driblérské zkušenosti, střelecké schopnosti, soubojové zkušenosti, znalosti kombinační hry. Nesmí malého fotbalistu sekýrovat, protože z tvrdě, bezohledně vedeného chlapce nikdy fotbalová hvězda nebude. Řvát na hráče jak na lesy je ještě stále oblíbená metoda, spolehlivě vedoucí k podprůměru. Nestačí jen kolektivní, oficiální tréninky. Bez individuálních tréninků se nic v českém fotbalu "neurodí". Bez promyšlených individuálních tréninků nelze "generovat" vysoce kvalitní hráče pro soudobý i budoucí kolektivní fotbal. Vysvětlení : hráč, který si neosvojí potřebnou dynamickou míčovou techniku účinnými individuálními tréninky, nemůže si tuto dynamickou míčovou techniku osvojit kolektivními tréninky a také ani hraním zápasů. Na to by bylo zapotřebí několik fotbalových životů.  Pokuste se individuálně trénovat sami sebe a pochopíte. Ono totiž k získání technické kvality a k tomu ještě dynamické technické kvality je zapotřebí 100 000 až 200 000 kopů, míčových manipulací, střel na bránu, přihrávek. A nyní si představte, kolik třeba vypálíte střel na bránu během kolektivního tréninku nebo tréninkových nebo soutěžních utkání za rok, za 10 let. Nebo kolikrát za jeden zápas driblujete. Cvičení dělá mistra. Oprava : správně volené cvičení dělá mistra.         

Pozor! V 16.30 hod. má vystoupit prezident M. Zeman se závažným sdělením

Vystoupí někde na Hradě. Nebude možno podávat dotazy.

Dnes začíná mistrovství světa v kopané

ČT Sport začíná vysílat v 16.15 hod. V kolik začíná dnešní první utkání, nevím.

Tomáš Rosický trénoval v dětství i v obýváku

Spolu se svým otcem a starším bratrem. Vím o dalším nadějném žákovi, který také trénuje i v bytě. Také se svým otcem. Zajímají mě jakékoliv informace o tom, jak to bylo v dětství se špičkovými fotbalisty a hokejisty. V životopisech hvězd bývají veledůležité detaily z dětství zmíněny obvykle jenom letmo. Tomáš Rosický a Jaromír Jágr by měli napsat knihy pro mládež s nějakým zkušeným sportovním novinářem, který by chápal důležitost detailů, které odlišují sportovní růst mimořádných hráčů od hráčů méně výrazných, či méně úspěšných.

O úspěchu, či neúspěchu rozhodují detaily. Opakuji - o úspěchu, či neúspěchu rozhodují detaily. A těch detailů je spousta! Jaromír Jágr je snad mistrem světa v pozornosti k detailům hokejové individuální přípravy - podle toho, co jsem doposud zjistil.  A Jaromír Jágr je na druhém historickém místě v bodování (góly plus přihrávky) kanadské hokejové ligy - NHL! Před ním je už jenom Wayne Gretzky! Jaromír Jágr je nejvýše postaveným evropským hráčem v bodování NHL!

Pochopitelně trénovat v obýváku neznamená, že to zaručuje v budoucnosti sportovní slávu. Ale signalizuje to pro mne tu sportovní posedlost, jaká často provází ty "sandokany", kteří dokážou dostat do varu desetitisíce diváků na stadionech. 

  

Anna Netrebko, zvaná Anna Veliká

Včera večer vysílala ČT ART dokument o fantastické ruské sopranistce Anně Netrebko. Pro mne to byl letos již třetí výjimečný zážitek. Další dva zážitky - skutečné, i když jsou jako z říše snů : 1.) vítězství špičkové snowboardistky Ester Ledecké na olympiádě doplněné ohromujícím vítězstvím v lyžařském obřím slalomu. 2.) další zážitek ještě neskončil, protože mám možnost na dálku sledovat fotbalový růst mimořádného žákovského fotbalisty, citlivě trénovaného u nás neobvyklými, účinnými způsoby. 

Pozor! Dnes vyšel Coach, příloha deníku Sport!

Do večera máte šanci sehnat Sport s vloženým Coachem. V příloze Coach je velký a zajímavý rozhovor s Jaromírem Jágrem!

ČT Sport vysílala včera večer záznam finále fotbalového mistrovství světa z roku 1982

Itálie - NSR 3:1. Na obou stranách tehdejší slavná jména. Překvapil mě fotbal Italů tím, jak blízko byl nejlepšímu dnešnímu jihoevropskému fotbalu. Nemile mě ale překvapili němečtí reprezentanti. Byly tam tehdejší obrovské hvězdy : Stielike, Breitner, Rummenige. Patrný rozdíl v technice, spolupráci hráčů a v pracovitosti v porovnání s Italy mi pořád vracel myšlenku, že to Němci odflákli. Ovšem když si člověk uvědomí, že Němci nevypouštějí téměř nikdy utkání, tak se to dá vysvětlit tím, že tehdejší německý mančaft si s  kvalitní defenzivní technickou hrou Italů nevěděl rady.

Připomíná mi to porážku Marseille v letošním finále Evropské ligy. Atlético Madrid také znemožnilo rychlíkům z Marseille uplatnit jejich hru. Dá-li pánbůh, tak i u nás někdy v budoucnosti budou hrát v obraně šikovní, techničtí hráči nepříjemní soupeřům jako zlý noční sen.

Dřevění hráči patří do výstavních síní nebo na podstavce na veřejná prostranství před stadiony.       

Návštěva u vědmy

Po několika měsících jsem zase navštívil svou oblíbenou vědmu na vrchu Baba u Kosmonos. Babička Jagička žije ve své pohodlné jeskyni (1+ 30) se svými slepýši, krkavci, veverkami a netopýry a prý ji nic neschází. V létě žije na blízkém "stromodomě", ze kterého věští z těch nádherných mračen nad Libereckem. Do obýváku v koruně stromodomu se ve svých 136 létech bleskově vyšplhá po laně. Jak mi řekla, nejsou v tom žádná kouzla, chce to jen trénovat a dbát na zdravou stravu. Je prý třeba nejíst každého brouka, kterého najdete v lese. Musí se hlídat správné poměry tuků, bílkovin a cukrů a vitaminy je třeba brát jen v přírodním stavu.

Paní vědmu jsem navštívil kvůli budoucnosti českého fotbalu. Jak mi sdělila, naši zemi čeká v budoucnosti obrovský turistický boom. Naše fotbalové stadiony budou praskat ve švech. Z celého světa se budou sjíždět fotbaloví experti a fotbaloví diváci, aby se na vlastní oči poučili, jak se nemá hrát fotbal.   

Austrálie - ČFTR (Česká fotbalově těžkopádná republika) 4:0

Není třeba si rvát vlasy. Stačí odstranit těch asi 50 000 nedostatků, které nám brání v tom, abychom mohli určovat progres ve světovém fotbalu. Pak nebude nic divného na tom, že i v Kančí Lhotě budou natáčet na pravidelném úterním tréninku (odpoledne po práci) desítky světových fotbalových agentů, novinářů, anglických, španělských, německých, italských a francouzských ligových trenérů  hodiny a hodiny videí, která se pak budou znovu a znovu odborně analyzovat, aby se odhalilo, jak to ti Češi dělají.

Prvním úkolem na cestě k výšinám bude objevení metody jak naučit české hráče kopat do balonu. Musíme, soudruzi funkcionáři, zajistit na všech výkonnostních stupních (od 1.ligy až po 4. třídu), aby si trenéři, hráči a majitelé klubů uvědomili opomíjenou informaci : fotbalu se totiž také říká kopaná. Nezaměňovat, prosím, s okopávanou, pokopávanou, zakopávanou, dokopávanou a rozkopávanou. Kdysi řekl básník : Řekneme-li strana, rozumíme tím Lenina. Řekneme-li Lenin, rozumíme tím stranu.

Ano, soudruzi, a my, když v budoucnosti řekneme fotbal, budeme pod  tím rozumět  kopanou nejen do soupeře, ale také, a to především do balonu.