"Helenko," řekl jsem své věrné, pracovité, oddané a statečné ženě Růžence, "je tvá láska - díky tomu, že jsi mohla strávit řadu let po boku takové výjimečné osobnosti, jako jsem bezesporu já - je tedy tvá láska tatáž, jako když jsme se před léty potkali?".
Stále ještě nechápu, proč se poté moje žena vrhla k oknu a volala : "Hilfe!"
