Pohádka pro jednoho kosmonoského internetového asketu, který už nikdy nebude prý číst neoficiální kosmonoské blogy.
HLOUPÝ HONZA A STRAVOVÁNÍ WEHRMACHTU.
Sečtělý hloupý Honza si vzal hůl a uzel (s nezbytnými buchtami a navíc s něčím na čtení) a vyrazil rychlostí asi 4 km / hod. do světa. Honza nebyl žádný náfuka, a protože se zastavil na kus řeči s každým zajícem, cesta se mu utěšeně protahovala.
Když nakonec dorazil do hlavního města jednoho království, nebudete mi věřit, p. Edmire, narazil na protimonarchistické demonstraci na jedinou královskou dceru, která se ze všech nejvíc prala s policajty. Princezna, nejen že vyhrála inkognito všechny soutěže krásy široko daleko, ale také byla mimořádně sečtělá.
Honza seznámil princeznu se závažnou informací z Příručky vojenské hygieny wehrmachtu z r. 1936 o tom, že "pouze dobře najezené oddíly jsou bojeschopné a podávají plný výkon. Nic tak snadno nevyvolá nespokojenost, jako nedostatečná nebo nechutná strava".
Princezna ihned pochopila, že má proti sobě blbého, mimořádně vzdělaného, cizího poddaného a okamžitě reagovala tím, že uvedla, že "v r. 1937 se neustále objevovaly stížnosti, že lidé přiřazení k polním kuchyním jsou nevzdělaní a neschopni vojenské služby.Proto byla v r. 1937 zřízena vzorová kuchyně v Postupimi a v následujícím roce armádní školní kuchyně v Mnichově".
Pak už nebylo co řešit a Honza musel s princeznou na hrad. Jeho Královské Veličenstvo a královna matka se s potěšením zúčastnili besedy s Honzou. Mluvčí hradu pak konstatoval naprostou shodu názorů, neformálnost a přátelský ráz setkání.
Během večera se král zamyslel nad tím, že "v r. 1940 u pěší divize wehrmachtu ( 17 900 mužů ) pekařské roty upekly denně 12 000 bochníků chleba po 1,5 kg. Řeznické roty porazily 15 kusů skotu, nebo 120 prasat, nebo 240 ovcí a vyrobily 3 000 kg uzenin".
Královna matka připomněla, že ve wehrmachtu nebyl v poli rozdíl mezi jídlem mužstva a důstojníků. U německých spojenců však panovaly jiné zvyky. Generálmajor Mario Duic nemohl uvěřit vlastním očím, když byl přítomen podávání jídla ve štábu jedné rumunské divize : "Jako za hlubokého míru zde byly dlouhé hodovní tabule a obsluhovaly nás ordonance s bílými rukavicemi. A to při ústupu!".
Z toho všeho bylo zřejmé, že svatba na sebe nedá dlouho čekat. Hloupý Honza byl však nejen sečtělý, ale i zásadový. Ve svém vystoupení poděkoval za mimořádné a srdečné přivítání a s politováním seznámil přítomné s tím, že v rodné vsi bývalý soudruh předseda JZD, v současnosti jednatel jejich zemědělské firmy, mu slíbil nový traktor Zetor a zvýšení platu o 100 Kč. Pan jednatel doslova řekl : "Ať třeba zkrachujeme, ale Honza tu stovku musí dostat."
Šlechetný Honza samozřejmě tu stovku odmítl, protože, jak řekl, nechce projídat budoucnost svých, doposud nenarozených potomků. Po těchto slovech všichni v sále, včetně královské rodiny, povstali a vyprovodili Honzu ze sálu bouřlivým potleskem.
Jak řekl králův bratr, královský princ a vévoda Karel Leopold XII. ( to vše v jedné osobě ) : "To tu ještě nebylo a hned tak nebude!" Královský ministr financí ihned přišel s nápadem využít Honzu ( bezplatně ) pro obrovskou propagační kampaň ( za 30 miliard ) proti nezřízenému, sobeckému projídání budoucnosti dalších generací věčně hladovými poddanými.
A v tom zazvonil v mé nízkoenergetické zemljance - 1 plus 2 ch - ( jedna plus dva chlévy ) kravský zvonec a pohádky je konec.
Přestože vím, že moji sečtělí čtenáři již dávno poznali, že jsem informace o wehrmachtu čerpal z práce Mgr. Jana Čurdy "Suchary nebo kaviár?" ( o stravování vojáků wehrmachtu ) z časopisu Válka extra, r. 2011, č. 1., je mou povinností zdroj informací oznámit.
