Tak jako v Kosmonosech, tak i v mé rodné obci - jak jsem se přesvědčil na stránkách tištěného občasníku mé rodné obce - se dodržují staré zvyklosti. Kdysi jsem psal o tom, jak jsme vždy pečlivě odstranili z potoka u splavu chcíplá telata, husy a další pošlé živočichy a po odtečení trochy vody přes splav jsme nedočkavě naskákali do vody. Tento prastarý zvyk - házení pošlých zvířat do potoka v mé rodné obci - se dodržuje, zřejmě z úcty k odkazu předků, dodnes. Také řada občanů Kosmonos dává najevo, že vědí, co se sluší a patří. I když existuje sběrný dvůr, hrdě se dál hlásí k prastarým tradicím a ukládají tzv. komunální odpad na různá místa v Kosmonosech a v okolí Kosmonos.
Václave, Ty si asi nikdy neodpočineš. Po dokončení současné práce o Kosmonosech budeš vyzván, a o tom nepochybuji, k práci na historii kosmonoského všelidového skládkařství. Již se těším na tvou odbornou klasifikaci skládek, lokalizaci skládek, typologii skládkařů, na kvalitní fotodokumentaci, na informace o změnách finančních postihů skládkových tradicionalistů v toku času, na informace o pravěkých špičkových skládkařích na katastru dnešních Kosmonos. Jistě budeš se mnou souhlasit, že nejaktivnějšími pravěkými skládkaři zde byli příslušníci severokosmonoských kmenů - Canabové, Puškinové, Hakenové, Třebízští, Tesařští, Opolští, Podlipáci, atd., atd. Ostatně - v ohni vypálené hliněné destičky se záznamy tehdejších kmenových šamanů tomu nasvědčují. Tehdy se tak písemně nelhalo jako dnes.
Jsem zvědav, jak dlouho vydrží písemné záznamy dnešních šamanů.
