Je zajímavé sledovat názory trenéra, hráčů a novinářů. Hráči jsou velmi opatrní, i když vědí, kde je problém. Málokdy se stane, že se podřeknou. Trenéři vědí, kde je problém, ale neřeknou toho moc. Novináři do toho suverénně perou, ale nevědí, kde je problém. Jednou se podřekl bývalý stoper Sparty Brabec, ještě než odešel do Belgie. Řekl na otázku, co s problémy našeho fotbalu : "Nevím, asi by to chtělo trénovat jinak."
To je pochopitelně pravda pravdoucí. Hráč si obvykle rozmyslí něco takového říct, protože chce odejít do ciziny kvůli větším prachům. Znevažovat tréninkové metody svého trenéra se může rovnat kariérní sebevraždě. Může být přeřazen mezi juniory, může být nestavěn, nebo stavěn na místo, které mu nesedí, které nezvládne.
Trenéři vědí, že neumějí trénovat pro utkání v Evropě, spokojí se tedy s trénováním v české lize. Vědí také, že hráči mají mizerné technické kvality, ale protože nevědí, jak zvýšit jejich technické mistrovství, hovoří o nedostatku talentů. Nebudou přece veřejně vyprávět o tom, že s hlavním problémem českého fotbalu - s míčovou technikou pro soudobý fotbal - si nevědí rady.
A nyní k talentům : Talentů se objeví každý rok dost, odcházejí již brzy do ciziny, pak se nějak vytratí ze zpráv a posléze se vracejí domů a mají problém se udržet v 1. lize. Bez pomoci kvalitního trenéra je talent ztracen. Nároky na technickou výbavu jsou největší v historii, bez správných tréninků pro rozvoj fotbalového mistrovství začne talent upadat. Může být takticky disciplinován, může naběhat za zápas průměrně 13 km, stejně to nikam nedotáhne. Pokud ho trenéři nepřipraví technicky na dnešní fotbal, který je jiný např. proti fotbalu z 90. let, nemá šanci uspět. Trenérů, kteří umějí zlepšit celé mužstvo a v krátké době, není mnoho. Například Löw a Guardiola. Trenérů, kteří hráče individuálně nezlepší, jsou mračna. Talentovaný trenér je vzácnější úkaz, než talentovaný hráč. To se ovšem nedoporučuje říkat před trenéry, pokud Vás trénují. Stejně jako je není vhodné chválit, že před třiceti léty by mužstvo trénované jejich dnešními metodami bylo ozdobou naší ligy, bylo by bezkonkurenčně první.
A na závěr - jak nikdy neřekli J.V. Stalin a V. I. Lenin : Trénovat! Trénovat! Trénovat! Pro fotbal příštích let!
Kdo chvíli bude stát, zůstane opodál. A může se kochat beze spěchu krajinou. I s tréninkovými plány pod paží a s píšťaličkou vrbovou na krku. A s nezbytným vážným výrazem fotbalového odborníka.
