Když se dívám na fotbal, často si vzpomenu na elitní tanečnice a tanečníky. A říkám si, kdyby se tak přistupovalo k fotbalu. S takovým důrazem na detaily. Například na to, aby fotbalisté vypadali jako sportovci, to znamená, aby se o nich dalo říci jako o Pelém, že to jsou dobře připravení fotbaloví atleti. Pelé byl fotbalista malého vzrůstu, s mohutným výskokem, velmi rychlý, s krásným pohybem, dravý, elegantní. Když odstartoval, tak prý létaly drny. Díky mimořádné technice předváděl úžasné akce. Přitom měl úžasnou brankovou efektivitu, postřeh, přehled. Jeho kondiční trenéři mu prý říkali, že by mohl být dobrý desetibojař, pokud by se desetiboji věnoval.
O Pelém se zmiňuji proto, že stejně jako elitní tanečníci na parketu dbal na to, aby nastupoval na stadion připraven na vysoké úrovni. Nevzpomínám si na žádné jeho nedostatky. Ovládal dokonale spoustu způsobů, jak účinně útočit. Nebyl tzv. koncový hráč, tedy hráč nevalných kvalit, který jenom doráží míče zblízka do brány a víc neumí a ani se nesnaží naučit.
Ve StarDance je vidět velký rozdíl mezi začínajícími tanečníky a zkušenými tanečníky. Stejně tak je vidět rozdíl mezi našimi dvacet let stále začínajícími fotbalisty a vyspělými světovými fotbalisty. Dosáhnout tanečního mistrovství vysoké úrovně znamená spoustu správně vedené dlouhodobé přípravy. Také ve fotbale nelze získat vysokou úroveň bez správně vedené dlouhodobé přípravy reagující na požadavky stále se vyvíjejícího fotbalu.
Fotbal může být tvrdá nesmlouvavá bitva, ale neměla by to být bitva řezníků bez fantazie a bez fotbalového kumštu.
