pondělí 28. listopadu 2016

Ten předvánoční sen se mi pořád vrací

Sen dlouholetého lopaťáka Bizona, který měl lopaty tak rád, že tu nejoblíbenější, nejvěrnější a také nejopotřebovanější měl po dlouhá léta vzorně restaurovanou (i s instalovaným manometrem z nízkotlakého kotle) na zdi, nad svou mládeneckou postelí. Promiňte ty slzy dojetí. A nyní již ten sen :

Tokaji késöi arany

Víno s vysokou viskozitou, brilantní jiskrností a výrazně zlatavou barvou.
Aroma připomínající luční med, květ hluchavky, vanilku a sušené sadové ovoce.
Chuť je středně plná, s výraznější kyselinou, která dělá víno krásně harmonickým.
Ve víně dominují tóny džusu z čerstvých tropických plodů,
jako je maracuja a papaja.
Dochuť je dlouhá a živá.
Vhodné k sýru Limburger.

(Ročník 2013, bílé víno sladké, láhev 0,5 litru. Orientace pro mé bratry lopaťáky : 1 litr/400 Kč. Charakteristika vína převzata z reklamního letáku.)

Což snad může někdo v takových chvílích otálet?
Koně sedlejme a mrazivým předjitrem spěchejme.
Bratři, cožpak člověk neroste obtížností úkolů?
Jak neambiciózní básník píše,
moudrý nikdy nepodléhá pýše,
nuž vzhůru, Čechové, a výš číše.