Hořelo večer na soukromém pozemku s rodinným domem. Naštěstí nehořel dům, ale zahradní domek v blízkosti plotu oddělujícího stadion od pozemku majitele domku. Jestli hořelo i něco na stadionu za plotem, nevím. V Hakenově ulici se brzy objevili hasiči s cisternami. Domnívám se, že hasičům nikdo nezávidí. Pokud hasiči zasahují ve firmách a veřejných institucích, mají informační materiály o těchto budovách, o hlavních ventilech, hlavních vypinačích, o výbušných látkách a hořlavinách v budovách, o tlakových lahvích s různými plyny, např. s kyslíkem, s propanbutanem, atd.
Pokud zasahují v rodinných domcích a chatách, tak to je jiné kafé. To asi vstupují do prostorů, kde je neznámé nebezpečí, do míst, o kterých nic nevědí. Láhev s propanbutanem je schopna poničit rodinný dům tak, že se musí zbourat zbytky domu po výbuchu.
Oheň mohou vyvolat také baterie počítače, mobilu, pokud něco není s nimi v pořádku. Vyhodil jsem již dvě baterie ze dvou počítačů do elektroodpadu, protože se záhadně přehřívaly, i když jsem je nevyužíval a používal jsem proud ze sítě. Asi se dobíjely a po dobití nevypínaly. Nevím, nebádal jsem nad tím.
Pokud jde o kyslík z tlakových lahví, je nebezpečné mít velmi promaštěné monterky a tyto dostat do kontaktu s proudem kyslíku z láhve. Zažil jsem v jedné nemocnici, že sestry nezavíraly pečlivě kyslíkové ventily na JIP a pod přikrývku pacientovy postele unikal kyslík. Pacient tam nebyl, takže se nic nestalo. Mohlo se stát, kdyby přivezli pacienta ošetřeného mastmi a došlo ke vznícení.
Možná jsem to nenapsal někde správně, už léta se nezabývám bezpečností práce, ale varování si po zkušenostech nemohu odpustit. I když největší maléry mají někdy opatrní, disciplinovaní. V Boleslavi prý kdysi dávno pracoval lékař, přeúzkostlivě dbalý na infekce, přesto prý dvakrát dostal žloutenku. Ten, když kouřil, tak prý cigaretu nedržel v ruce, ale v nějakých lékařských kleštičkách.
Také jsem potkal za komunistů narkomana, který nazýval každého, kdo nosil čistou bílou košili, ironicky "hygienikem". Tento název jsem převzal a nazýval "hygieniky" východoněmecké zpěvačky a zpěváky z pořadu "Ein Kessel buntes". Tito pěvci mi připomínali svými vzorně vyžehlenými, nenápaditými ohozy více úřednice a úředníky než šoumeny. A ty optimistické, mládežnické úsměvy, mamma mia!
