Kdysi se ptali nejslavnějšího kanadského hokejisty Wayna Gretzkého, kdo je dobrý hokejista a kdo je vynikající hokejista. Gretzky řekl : "Dobrý hokejista je tam, kde puk je, vynikající tam, kde puk bude."
Pozor! Necituji ze sportovního deníku, ale z deníku Právo z komentáře sociologa Antonína Raška. A. Rašek se v komentáři ze čtvrtka 20. dubna zabývá předvídavostí zemí Visegrádské čtyřky, pokud jde o uprchlickou vlnu a tím, jak byly tyto země napadány západní Evropou prý za šíření poplašných zpráv. Dnes i v hlavách západoevropských politiků začíná svítat. Tolik zkráceně z komentáře.
(Bizon : Dokonce někteří komentátoři mluví o třetím tragickém německém selhání v poslední stovce let (1. svět. válka, 2. svět. válka a současná situace s přispěním A. Merkelové a vedení EU). Němci, aby dokázali, že jsou jiní než v minulosti, vyvolali zase obrovské problémy v Evropě, tentokrát nikoliv válkychtivostí. A je zaděláno na ještě větší problémy v budoucnosti. A právě kvůli tomu Rašek použil větu Wayna Gretzkého.)
A ještě jedna citace z Raškova komentáře - anglické přísloví : Je pozdě zavírat vrata stodoly, když kůň je fuč. (Bizon : Zodpovědný člověk se nezalyká láskou k lidstvu, ale při uvažování o migraci bere v potaz historii - obrovské množství krvavých konfliktů mezi národnostmi, mezi většinami a menšinami. Také si bere poučení z toho, jak snadno se dají rozdmýchat ozbrojené střety mezi dříve v míru žijícími občany různých náboženství, mezi národnostmi, většinami a menšinami. Viz třeba Jugoslavie. Ono obvykle ty ušlechtilé výšplechty o lásce mezi lidmi neodskáčou ti, kteří je vypouštějí, ani jejich děti, ale jako vždy prostí lidé a jejich děti, kteří nemají obvykle dost peněz jako ti přeušlechtilí, kteří obvykle zavčas zmizí z míst konfliktů, když se život neodvíjí podle jejich snů. Moji rodiče museli nechat majetek před válkou v jedné části Evropy a vrátit se domů, aby si díky tomu možná zachránili životy. Cesta domů jim byla "zpestřována" příslušníky jiné národnosti, kteří neměli Čechy zrovna v lásce. Další občan z mojí rodné obce si vzal za ženu dívku z té národnosti, která ztrpčovala cestu domů mým rodičům. A jednou v noci si pro něj přišli nacionální fanatici. Možná přežil jenom díky tomu, že se ukryl v prasečím chlívku u rodičů své ženy, pod dřevěnými rošty pod prasaty - v prasečích výkalech. A poté přes území této "pohostinné" národnosti se mu povedlo dostat až domů.)
