1. května vyšel na webu vasevec.cz v úseku Blogy článek Sopka jménem Václav Husák. Je to o tom, jak je to s vynálezy, patenty. A také o tom, že nestačí mít jenom tvůrčí nápady. Václav Husák v rozhovoru s novinářkou hovoří o překážkách a podrazech, s jakými se setkal. Jistě se najdou mezi Vámi takoví, kteří si také užili dostatek těžkých chvilek při prosazování rozumných věcí a nešlo ani přitom o tvůrčí činnost jako v případě pana Husáka.
Měl jsem to štěstí, že jsem poznal různé nekompetentní lidi ve vedoucích funkcích, a to v množství větším než obvyklém. To ovšem neznamená, že na rozdíl od výše zmíněných jsem vždy působil radost všem lidem, se kterými jsem se v životě potkal. Neodvažuji se ani počítat, kolika lidem jsem zpěnil krev svou nekompetentností, neznalostí, neurvalostí, nepodloženou sebejistotou, atd. Žijeme v přesložité době, která k životu vyžaduje velkou sumu znalostí předpisů, zákonů, zkušeností.
Přitom neexistuje účinná metoda, jak do lidí dostat ta šílená kvanta informací, které jsou potřebné k životu. A zákony, vyhlášky, předpisy přibývají a přibývají. Divím se, že jsem ještě neskončil někde u soudu za to, že jsem něco vykonal, aniž jsem věděl, že je to zakázané a že je to stíhatelné. Měl jsem někdy štěstí, že jsem byl řízen odborníky, kteří byli připraveni na řídící práci, ale také jsem byl řízen lidmi, kteří neznali vůbec činnost, kterou řídili a kteří nevěděli, že jsou "stále jednou nohou v kriminále". Tito lidé cítili potřebu vzít jakoukoliv funkci jen proto, aby se vyšplhali výš na společenském žebříčku. Ovšem osvojit si množství potřebných znalostí a informací patřících k jejich funkci nepovažovali za nutné.
Takže neznali téměř nic z toho, co měli znát a tudíž nedělali to, co měli dělat. Takže jsem to dělal za ně, aniž věděli, že je to jejich práce. Zato tito lidé uměli výborně dělat ustarané obličeje, aby bylo vidět jakou mají obrovskou, přímo drtivou zodpovědnost.
Také jsem narazil na pozoruhodného vedoucího, který také nic nevěděl z toho, co měl znát, nebo na co měl mít potřebné lidi. Byl to v našem okrese velmi známý odborník, bohužel ale na jiné problémy než řízení podniku. Tento člověk se nezabýval předstíráním zodpovědnosti, nelezl po zemi vyčerpáním ze starostí "přímo nelidských". On na ty starosti "kašlal". Jeho pozoruhodnou vlastností bylo, že podceňoval všechno, co nesouviselo s jeho odborností, na co nebylo zapotřebí vysokoškolskou průpravu. To byl přímo filmový manažér podle představ filmařů, kteří nevěděli nic o skutečném pracovním životě. Tento borec rozhodoval efektně - jako ve filmu. Bleskově, bez zaváhání, aniž věděl o čem vlastně rozhoduje. A aniž ztrácel čas získáním potřebných informací. Pokud to tedy bylo mimo jeho obor. Naopak ve svém oboru byl velmi dobrý. Pověstně dobrý. Nazýval jsem ho pro jeho bleskové rozhodování v oblastech, kde tomu nerozuměl "Pán tři vteřiny a dost". Díky svému efektnímu rozhodování velkého manažéra přivedl firmu skoro na buben.
