V 1. díle o metodách jsem se zmínil o výchově univerzála, tvůrce hry. Včera jste měli možnost, pokud jste se dívali na semifinálový zápas Manchester United - AS Řím, vidět vysoce kvalitního tvůrce hry, Portugalce Fernandese (Manchester). Úžasný fotbalista, připomněl mi dalšího bývalého velmistra Xaviho Hernandeze z Barcelony, jednoho z trojice výjimečných fotbalistů: Messi, Iniesta a Xavi. Xavi, stejně jako Fernandes, budil dojem, že dokáže s lehkostí nahrát přesně, překvapivě, kdykoliv, kamkoliv, ať již vzduchem, či po zemi, a to s vysokou efektivností, to jest pro přípravu gólových situací. Za tou snadností bylo obrovské množství tréninkové práce s míčem - pochopitelně.
Je zajímavé, že takoví velmistři nedělají přehnané oslavné divadlo z úspěšných akcí, jako některé hvězdy, jako kdysi třeba Maradona. Hokejista Wayne Gretzky, zatím asi nejlepší hokejista historie, vede bodovací kanadskou tabulku dodnes. Gretzky dával góly snadno, stejně jako snadno přihrával na góly. Taková zdánlivá snadnost je výsledkem správných, kvalitních tréninků, ale také výsledkem poznání, co je vhodné a co je neúčelné, neefektivní. Takže - umění se dívat, umění rozhodovat se správně v nedostatku času. Správně naučené technické prvky používané bleskově, bez váhání. Správně naučené technické prvky ve velkém množství - jsou prostředkem proti bezradnosti v situacích vznikajících během utkání. České splašené zběsilé běhání po hřišti je přiznáním technické nezralosti.
Kdysi jsem narazil kolem r. 1985 na nějakém plácku v Boleslavi na mladíka, který byl výjimečně běhavý, asi tak jako je tomu dnes v naší lize. Jak mi řekl, pracoval v nějaké firmě mimo Boleslav a běhal asi 10 km denně tam a poté po práci zpátky. Při zápase hrál tak, jak se hraje dnes u nás. To znamená, že pořád neúnavně bojoval o míč, pořád se honil za soupeři. Takový fotbalový atlet, běžec, ale nikoliv racionálně hrající fotbalista. Za celý zápas vydal spoustu energie, ale nedal ani jediný gól. Prostě už tehdy hráč třicet pět let vzdálené české fotbalové budoucnosti!
Tím pochopitelně nezavrhuji kondiční přípravu. Ale jenom nepromyšleně (neefektivně) běhat tam i zpět nestačí. Promyšlenost tohoto fotbalu spočívá pouze v tom, jak se trenéři snaží udržet místo v klubu bez ohledu na kvalitu hry. Hráči jdou na hřiště jako na šichtu, odmakat pokyny trenérů. Běhat po hřišti počesku znamená hrát udřený defenzivní nevynalézavý fotbal bez přehledu!
Bez chytrých, dobře připravených hráčů se nedá hrát fotbal vysokých kvalit.
